My silence 7.

„Pojď, Bille,“ křičel Tom na své dvojče. Oba byli na pláži. Tom běžel do moře a Bill za ním. Oba měli plavky, byli mokří a rozesmátí.

„Jsem už tak unavený,“ vydechoval Bill.

„Najednou máš tak málo energie,“ smál se Tom, „Jindy jsi k nezastavení.“

„Jsem na baterky.“ Přidal se se smíchem Bill. „Jen běž, jdu si sednout.“ Bill mířil k plážovým sedátkům, kde si sedl a prostě ležel.

„Nepůjdeme na večeři?“ rozhlížel se Tom, když zapadalo slunce.

„Jo jo,“ vstal Bill. „Ale ještě počkáme, koukej, nádherný, západ slunce,“ chytl mu ruku. Oba stáli, dívali se na zapadající slunce a ruce měli spojené. Jen nenápadně na sebe pokukovali.

„To je nádherný,“ řekli jednohlasně a pak následoval smích.

„Tak a jdeme na jídlo,“ tleskl Tom a Bill přikývnul. Tom nedočkavě hnal svého bratra do hotelu.

„Tady je výběr,“ Bill listoval jídelníčkem. Jazykem si olíznul rty a mlaskl. „Dám si třeba tuhle těstovinovou specialitu,“ ukázal Bill.

„Pro mě taky,“ dodalo starší dvojče při pohledu na upraveného Billa. Během chvíle jídlo měli na stole a pustili se do toho.

„Víš, Tome, docela mě překvapilo, že si tohle celé sám naplánoval,“ řekl Bill s plnou pusou.

„Vážně? A proč? Jsem už dospělý, jsem samostatný a chytrý,“ poplácal se na hrudi.

„Ale lhal bych, kdybych nepřiznal, že tahle dovolená začíná být čím dál tím zajímavější,“ usmál se Bill a svoji ruku položil na Tomovu, položenou na stole.

„Jo, čím dál tím lepší,“ usmál se šibalsky Tom. Poté vzal skleničku s vínem, i Bill.

„Na to, co je v životě nejdůležitější,“ pronesl hrdě mladší bratr. Tom přikývnul, ťukli si a napili se bílého vína ve svých sklenicích.

Hned po tom, co to dojedli, šli opět na pláž. Ale tentokrát tam už nikdo nebyl a bylo malinko přítmí.

„Mám nápad,“ zasnil se Tom. Svému bratrovi pošeptal svoji myšlenku, a hned po tom běžel do moře. Předtím než do vody skočil, plavky sundal a hodil pryč. Bill jen nenápadně kolem sebe pokukoval, jestli tady náhodou nikdo není. Pozoroval nahého Toma, jak plave mezi vlnami. Po chvíli na nic nečekal, plavky odhodil a pomalu šel do moře.

„Tak pojď!“ křikl Tom v moři. Bill na to nic neřekl, stále pomalým tempem se blížil vodou v měsíčním světle. Tom si v moři stoupnul a čekal na svého bratra, díval se, jak jde Bill pomalu a opatrně, Bill byl svým pohledem zaměřen na vlny moře.

„Snad nás nikdo neuvidí,“ smál se lišácky Bill, když už byl kousek od Toma. Když už došel ke svému bratrovi, chytli se za ruce, objali a ponořili se pod vodu. Chvilkami se dívali do očí a prostě si povídali a jindy si své polibky vyměňovali.

„Ahh… Tome, já tě tak miluju,“ nadechl se Bill a dodal, když měl svoji hlavu položenou na rameni svého bratra.

„Co? Aha, jo,“ řekl Tom s neutrálním tónem hlasu.

„A… myslíš, že někdo miluje mě?“ naznačil při pohledu do moře.

„Co? Jo, aha, jo, já tě mám rád,“ řekl nejasně Tom a znervózněl.

„Aha… rád…Takže?“ zmateně si díval Bill kolem sebe a čekal na přímou odpověď. Ale obával se zklamání, Toma opravdu miloval, chtěl vědět, jak je na tom z druhé strany.

„Hahahah…“ smál se nuceně a stydlivě starší bratr, „Jo, rád,“ dodal s nuceným úsměvem na tváři.

„Ty mě… však víš… mě nemiluješ?“ šeptlo stydlivě dvojče.

„No… vždyť… Bille, vždyť mě znáš,“ řekl do očí svému dvojčeti.

„Ale já myslel, to co prožívám, co prožíváme společně, je něco víc než jen bezcitná vášeň dvou kluků. Dvou bratrů. Dvojčat,“ zdůraznil se slzami v očích. Najednou mu do pusy vcházely rýmy na další píseň, popis jeho citů, vztah, láska k Tomovi.

„Asi bychom už měli jít zpátky do hotelu,“ Tom se obrátil zády ke svému bratrovi, směrem k hotelu.

„Tome…“ Bill šel za ním a chytl mu ruku zezadu. „Omlouvám se, je to jenom kvůli tomu, že mi na tobě záleží…“ stydlivě řekl a v koutku oka měl slzičku.

„Ty se omlouváš?“ nechápavě ironicky řekl Tom, „Já bych se měl omlouvat, jsem tak hloupý, že ti nedokážu vyznat svoje city a oba moc dobře víme, co je pravda. Jsem tak hloupý, že o tebe přijdu. To co prožíváme, opravdu není skutečně jenom o sexu a vášni…“ opravdu. Tomovi se začaly třpytit oči, malá slzička mu vytekla z jeho hnědých očí a stydlivě nakoukl na zem. „Polib mě,“ chytl Billovi ruce. Jeho dvojče na nic nečekalo, namáčkl se na Tomovo tělo a vlepil mu polibek.

„Jo,“ vydechl Tom,

„Co?“ usmál se Bill.

„Miluju tě.“

„Co?“ Bill zářil štěstím. „Prosím, zopakuj to.“ Bill se opřel o hruď svého bratra s úsměvem na tváři.

„Já tě miluju, Bille,“ pomalu řekl, aby šlo procítěně slyšet každé slovo v této větě. Dále se líbali a objímali. Stále v tom moři stáli, své polibky hnali. Byla to opravdu láska? Oba to tak cítili.

„Už raději půjdeme do hotelu,“ Tom chytl jeho ruku a společně vyšli z moře. Na sebe dali zpět plavky a šli do svého pokoje.

„Raději zavoláme domů, nemyslíš?“ Bill si lehnul na postel a obrátil se k telefonu, který byl na nočním stolku. Tom přikývl. Zavolali Gustavovi a Georgovi, mámě, babičce a někomu z týmu.

„Asi se půjdu osprchovat,“ Bill vstal z postele a šel směrem do koupelny.

„Jdu s tebou,“ oznámil Tom a začal se svlékat rovnou v pokoji před Billem. Bill si svlékání nechal do koupelny. Tom šel do sprchy, otevřel sprchu a nedočkavě čekal na Billa, který se mezitím svlékal. Tom si ho nápadně prohlížel.

„Už jdu,“ řeklo mladší dvojče a nahý vešel do sprchy. Byla to celkem prostorná sprcha, takže se nemačkali. Tom spustil vodu a Billovi podal mýdlo. Bill si mýdlo roztíral po sobě, Tom jen ve sprše stál, vypadal, jako by byl hypnotizovaný. Voda na něj stékala a stále si prohlížel Billa, jak svýma rukama mazal mýdlo na své tělo.

„Ty nechceš mýdlo?“ Tom Billovi podával mýdlo s úsměvem na tváři. Tom přikývnul a vzal si ho. Oba na sebe pokukovali a usmívali se.

„Tak, už i já jsem hotový,“ natáhnul se Tom a mýdlo položil na zem sprchy. Bill na nic nečekal. Chytl Toma a začal ho líbat. Tom se ničemu nebránil, chyl Billův pas a polibky stále pokračovaly. Po chvíli oba vylezli ze sprchy, a když se utřeli, šli do Tomovy ložnice. Byli nazí, nač se oblékat, když oba věděli, co bude následovat.

Lehli si na postel a v líbání pokračovali. Dva milenci byli vášniví a zamilovaní. To co cítili, nebylo už jen pobláznění, byl to skutečně cit ke druhé osobě.

„Děkuji,“ šeptl Tom do jeho ucha.

„Za co?“ usmálo se mladší dvojče.

„Za to, že tě mám,“ řekl a hladil Billa po vlasech. Opravdu, čím dál tím zajímavější dovolená.

autor: Mayra