autor: Cincina
Tenhle týden byl náročný, takže jsem napsala tenhle díl až o víkendu. Nějak jsem nestíhala. Teď už by to mělo být v pohodě.
V autobuse Eli seděla u kluků a občas zachytila Amandin nenávistný pohled. Opravdu byl nenávistný? Po tom výstupu před chvilkou asi ano.
„Nemysli na to.“ Vytrhl ji z přemýšlení Tom. „Pojď si užívat adapťák.“
„Paní profesorko?“ ozval se Bill.
„Ano?“ obrátila na něj učitelka hlavu. Ještě je neznala moc dobře, takže si nemohla vzpomenout na jméno.
„Mohla by být Eli s námi na pokoji?“
Celý autobus ztichl.
„To nemyslíš vážně? Holky a kluci nikdy nebudou spolu pomíchaní na pokoji.“
„Dobře, jenom jsem to zkusil.“ Odpověděl zklamaně Bill.
„Co je?“ houkl Tom a podíval se po celém autobuse.
Ostatní se začali bavit o téhle situaci. Kluci si mysleli, že Bill s Tomem chtěli Eli přetáhnout a holky jí záviděly, že se s ní baví kluci.
***
PŘED HOTELEM
„Takže kdo chce pokoj číslo 200?“
„Po kolika ty pokoje jsou?“ ozvala se Amanda.
„Po dvou a po třech.“
„Amy, budeme spolu?“ usmála se Eli.
Amanda se zamyslela. Nabízí se. Možná to chce urovnat… ale co když mě využívá jenom proto, že s klukama být nemůže? Hmmm. Ale můžu z ní vytáhnout nějaké drby!
„Tak jo.“ Usmála se Amy.
„Chceme pokoj do dvojice.“ Řekla Eli učitelce.
„Dobře.“ Učitelka jí podala klíč a holky vyrazily na průzkum hotelu a svého pokoje.
„Tenhle adapťák si užijem.“ Pousmála se Amy.
„Jistě.“
Holky vyšlapaly dvě patra a už odemykaly svůj pokoj.
„Celkem malý.“ Zkonstatovala okamžitě Eli.
„To jo. Se tu ani nehneme.“ Rozesmála se Amy.
O HODINU POZDĚJI
Hodinu měli všichni na zabydlení se a na jídlo. Poté se sešla celá třída ve společenské místnosti, kde se počala hrát první společenská hra.
„Tak děcka. Každý si vezměte jednu židli a udělejte kruh.“
Všichni si teda povinně vzali židle a už tak nějak si posedali k sobě ti, co se spolu více baví.
„A teď vás trochu promícháme. Znáte tu hru, když já řeknu: Ať si vymění místo ten, který…?“
„Joo to známe.“ Ozvali se všichni. Takovou primitivní hru musí znát snad každý.
„Dobře. Tak ať si vymění místa ten, kdo byl dneska ráno nervózní z adapťáku.“
Skoro všichni se zvedli a vyměnili se.
„Ať se zvedne ten, kdo má rád čokoládu.“
„Tak to vstanu.“ Výskla Eli. A utíkala k volnému místu vedle Toma.
„Ať vstane ten, kdo si dneska ráno čistil zuby.“
Eli chtěla vstát, ale Tom ji zachytil za ruku a pošeptal ji: „Nevstávej.“
Eli se polekaně otočila. Nevěděla, proč by neměla vstávat. „Proč?“
„Nechoď pryč prostě.“
„Ok.“ A sedla si.
„Tak myslím, že tohle stačí.“ Usmála se učitelka. „A teď další hra. Každý z vás řekne: Jmenuji se… a své jméno a řekne něco, co má rád, nebo rád dělá, cokoliv. A takhle to půjde po řadě, ale budete pak opakovat všechno, co řekli lidé před vámi. Chápete to?“
„Jo.“ Ozvalo se od někoho a celá třída se rozesmála.
„Tak začínáme. Já jsem paní profesorka Hannah a ráda se učím cizí jazyky. A teď ty a zopakuj to, co jsem řekla já.“
„Já jsem paní profesorka Hannah a ráda se učím cizí jazyky. A já jsem Ollie a mám ráda Coca colu.“
Pár lidí se rozesmálo.
„Bože to je blbost.“ Pošeptal Tom Eli.
Bill je nenápadně sledoval, protože seděl někde úplně jinde. Nevěděl, co si má myslet. Tom se k Eli tak naklání, že jí skoro dýchá na krk. Štvalo ho to. Nehorázně moc. A to nevěděl, že přesně tohle Tom chtěl. Vidět Billa žárlit.
autor: Cincina
betaread: J. :o)
to je zm*d ten Tom :DDDDDDDDDDD
Tome ty is hajzl.. Věřím tomu, že Bill ti to vrátí 2x hůůůř 😀
Tomanku počkej, on ti to Bill vrátí.
To je sladký že Bill žárlí;D
Bill sa naštve a bude sa chcieť pomstiť a adapťák si neužijú ale budú sa vzájomne trápiť? Tom je pako. Mal by byť rád, že má Billa 🙁
[1]: 🙂
[2]: Uvidíme 🙂
[3]: Jak jsem už psala, uvidíme.
[4]: Žee:)
[5]: Nebudou se trápit.
Hehé Tomí 😀 Máš to dobře vymyšlený :DD .. Ale jen se dočkej Billovi reakce 😀