autor: KarlaSka & Dark Princess
Tom se soustředěně zamračil a přemýšlel, že půjde za bratrem. Když už si toho všimnul i Mateo, tak to muselo být něco horšího než obyčejná deprese, kterou Bill na veřejnosti vždy perfektně skrýval.
„Třeba ho tlačí ty jeho vysoký boty,“ zasmál se uvolněně Bohlen a vzal si bundu, kterou měl přehozenou přes židli. Nedělal si starosti s nějakým odhalením, tyhle dva sotva mohli zjistit pravdu. Navíc silně pochyboval, že se Bill svému bratrovi přizná, že je z něj teď děvka. Jeho děvka.
„Vždyť má dneska tenisky,“ podíval se na něj Tom, jako by byl úplně blbej, že to neví.
„Tak promiň, já se mu na nohy nekoukám,“ protočil Dieter oči.
‚Jsou na něm lepší části na koukání,‘ dodal v duchu.
Bill se potřeboval uklidnit. Když byl konečně sám, opláchl si obličej ledovou vodou a snažil se zhluboka dýchat. Bylo toho na něj příliš. Když na něj Bohlen sahal, měl chuť začít řvát z plných plic, ale musel se ovládat. Kvůli Tomovi. Ach, do čeho se to zas namočil?! Kdyby nebyl tak líný s nahráváním alba, tohle by se třeba nestalo. Ale kdo ví? Najednou se otevřely dveře a Billovi se prudce rozbušilo srdce. Jaká pak byla jeho úleva, když zjistil, že je to Tom!
„Bille, co je s tebou? Nejsi nemocný nebo tak?“ začal pozvolna Tom, chtěl z něj něco vytáhnout. Přistoupil k němu a sáhl mu na čelo, jestli třeba náhodou nemá horečku, i když o tom stejně pochyboval. Ne, něco se stalo, když o přestávce odešel.
„To nic, Tome, jsem jen unavený,“ pousmál se Bill, snažil se vypadat uvolněně.
„Nevěřím ti,“ vydechl Tom smutně. „Ale co mám dělat, když mi nechceš říct pravdu?“
„Možná je pro tebe ta pravda příliš jednoduchá, abys jí věřil,“ pousmál se Bill a líbnul ho na tvář.
„Anebo to jednoduše pravda není.“
„Jsem v pohodě, Tome, ale těší mě tvoje starost,“ naklonil Bill hlavu na stranu a skousl si ret. „Za to si něco zasloužíš.“
„Jako třeba?“ povytáhl Tom obočí a zvědavě se na bratra zadíval. Rozhodl se aspoň prozatím hodit obavy za hlavu. Třeba bude zítra všechno zase v pořádku.
„No já nevím,“ zapředl Bill a zabořil obličej do prohlubně mezi Tomovým krkem a ramenem. „Co by sis přál?“ Bill se snažil zaplašit všechny černé myšlenky na Bohlena, v čemž mu Tomova uklidňující náruč a hřejivé doteky pomáhaly více než cokoliv jiného.
„Tebe,“ zavrčel Tom, vysadil Billa na mramorový pult vedle umyvadla a hladově se mu přisál na rty.
Blonďák se šťastně usmál, trochu roztáhl nohy a přitáhl si Toma za zadek úplně k sobě, až mohl cítit jeho pomalu narůstající vzrušení.
„Chci tě,“ zamumlal mu do rtů, než ale stihl Tom zareagovat, uslyšeli kroky. Tom se rychle odtáhl a pomohl Billovi slézt dolů. Pak se dveře otevřely a dovnitř vstoupil Dieter s nepříjemným samolibým úšklebkem.
„Jen klid, Bille, zhluboka dýchej, to přejde,“ řekl tiše Tom a pohledem naznačoval Billovi, aby spolupracoval.
„Jo… už je to lepší,“ přikývl Bill a trhaně se nadechl.
„Co se děje?“ zeptal se zmateně Dieter.
„Ale nic, Billovi se jen udělalo trochu… nevolno,“ řekl suše Tom a pozoroval bratra. Tomu se z Bohlenovy přítomnosti teď udělalo doopravdy špatně.
„Nechcete nějak pomoct?“ zeptal se Dieter na oko ochotně a poplácal Billa po rameni. Ten už se v tu chvíli neudržel a s rukou před pusou utíkal na jednu z kabinek, kde se za odporných dávivých zvuků opět setkal se svým obědem. Nebyl to hezký pohled.
„Myslím, že to zvládnu sám,“ usmál se Tom křečovitě a jako strážný si stoupnul ke dveřím záchodu, kde jeho bratr právě zvracel. Nemohl si nevšimnout, že se Dieter na Billa kouká jinak než třeba na něj nebo Matea. Bylo vidět, že ho mladší z dvojčat omámilo jako už tolik mužů předtím, což byl přesně ten důvod, proč Tom nevycházel s Bushidem, Kayem ani Joopem. Chtěli mu totiž jeho bratra přebrat, a to on nemohl dopustit.
„Jak myslíš,“ pokrčil Dieter rameny a otočil se k odchodu. „Kdybyste cokoliv potřebovali, rád vám pomůžu, vím, že jste v téhle branži noví a ještě jste si nejspíš úplně nezvykli, jak to tady chodí,“ dodal úlisně.
„Dík,“ odpověděl Tom a pokusil se o věrohodný úsměv, zatímco Bill na to zareagoval dalšími hroznými zvuky.
Když byl Bohlen pryč, Tom si okamžitě dřepl k bratrovi a konejšivě ho pohladil po zádech.
„Bille, co jsi jedl kromě oběda? Vždyť jsme byli na obědě spolu, jedli jsme to samé a já jsem v pořádku. Co se děje?“ Tom vzal papírovou utěrku, namočil ji do studené vody a otřel Billovi zarudlé tváře a pusu. Pak mu pomohl vstát a pohladil ho po tváři.
„Pojď, půjdeme domů a lehneš si, ráno bude líp, uvidíš.“ Bill se trhaně nadechl a napil se vody, aby trochu zmírnil tu hnusnou pachuť.
Když se trochu vzpamatoval, spolu s Tomem, který ho pro jistotu podpíral, vyrazil domů. Bill nebyl ve stavu, kdy by mohl řídit, ale to on stejně většinou nedělal, a tak za volant usedl Tom a dopravil je bezpečně k vilce s velkou zahradou. Bill celou dobu ležel tváří nalepený na skle, které ho příjemně chladilo, a bylo mu úplně jedno, že ho může vyfotit nějaký paparazzi a v bulváru o něm vyprávět, jak pije a fetuje.
„Jsme doma,“ probudil ho z polospánku něžně Tom. Bill vystoupil z auta a omámeně doklopýtal až ke vchodu, kde se zastavil a čekal, až ho dojde Tom s klíči.
„Tak mi přece řekni, co se děje!“ zvolal za ním Tom podrážděně a doběhl ho. Nebyl zvyklý na to, že by o svém bratrovi nevěděl všechno a nesmírně ho to štvalo.
„Nic, je mi jenom špatně,“ zamumlal téměř nesrozumitelně Bill a sklopil zrak k zemi. Sám před sebou se styděl.
„Tak jo,“ povzdechl si Tom, bylo mu jasné, že to z Billa teď nedostane. Přesto doufal, že mu to bráška řekne sám. Cestou do ložnice jej pro jistotu přidržoval, kdyby mu náhodou znovu bylo na zvracení nebo se mu zatočila hlava. Pak ho uložil do postele a začal ho pomalu svlékat.
„Pořádně se vyspi, broučku, pak bude zas dobře,“ řekl tiše a pohladil Billa po tváři.
„Nechceš něco přinést?“ zeptal se.
„Ne, dík,“ pousmál se Bill, Tom mu ale přesto přinesl sklenici vody.
***
Bill prospal celý zbytek odpoledne a celou noc, což zapříčinilo, že se vzbudil už kolem páté ráno. Normálně by měl vstávat až za dvě hodiny, proto vylezl z postele a potichu, aby nevzbudil Toma, odešel do obýváku. Zapnul si telku, zachumlal se do deky a do půlhodiny znovu usnul.
Tom s otráveným zabručením vypnul budík, který mu řval u hlavy a neochotně vylezl z vyhřáté postele. Chtěl jít zkontrolovat Billa, ale nakonec si to rozmyslel s tím, že jeho bratrovi trochu spánku navíc rozhodně neuškodí.
Pořád mu vrtalo hlavou, co se vlastně včera stalo, ale nic ho nenapadlo. Snad jenom, že se Billovi práce porotce Superstar znelíbila, ale to nevysvětlovalo to zvracení. I když, možná mu vážně bylo špatně a všechen ten náhlý stres mu to jenom zhoršil.
Zrovna chtěl jít dát postavit vodu na čaj, když jeho zrak spočinul na kožené sedačce, na které se pod dekou chvělo bělovlasé klubíčko.
„Dobré ráno, Billi,“ pohladil ho jemně po tváři a s lehkým úsměvem na rtech sledoval jeho třepetající se dlouhé řasy. Bill v sobě ten kousek holky nezapřel.
Bill prudce otevřel oči a vyděšeně koukl na bratra. O pár vteřin poté si uvědomil, že to byl všechno jen sen, a vydechl. Zdálo se mu, že ho Dieter znásilnil přímo na porotcovském stole a Tom tomu jen nečinně přihlížel.
„Dobré ráno,“ špitl trochu rozechvělým hlasem a pousmál se, „kolik je hodin?“
„Čtvrt na osm,“ odpověděl Tom a pozorně sledoval každý pohyb v bratrově obličeji. Jeho vyděšený pohled mu nemohl uniknout.
„Ach ne,“ zamumlal Bill a zabořil obličej do deky, touhle dobou ještě před pár týdny chodili spát.
„Máš hlad?“ zeptal se Tom.
„Ne,“ zamumlal blonďák a s velkým sebezapřením se posadil.
„No tak! Musíš přece něco sníst, nebo o tobě zase začnou psát, že máš anorexii nebo bulimii,“ snažil se ho trochu rozveselit Tom. Většinou to zabíralo, ale tentokrát Bill pouze zakroutil hlavou a složil si obličej do dlaní.
„Chci spát,“ zamumlal a na důkaz svých slov si zívl.
„To já bych chtěl taky, ale máme práci, pamatuješ?“
Bill něco zamručel a odšoural se do kuchyně, kde si udělal to nejsilnější kafe v životě. Potřeboval se probrat a káva mu navíc zajišťovala i pevnější nervy. Třeba to bylo poprvé a naposledy a on už teď bude mít pokoj a bude si v klidu hodnotit výkony soutěžících. Ano, takhle po ránu se to zdálo všechno lepší.
„Ty se mnou nemluvíš? Udělal jsem snad něco?“ zeptal se Tom ode dveří. Chování jeho mladšího bratra mu už od včerejška leželo v žaludku.
autor: KarlaSka & Dark Princess
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 13
Chudák Billy…. je mi ho tak líto…. nedivím se mu že se pozvracel z Bohlenova pouhého doteku…. mě to udělat tak tam bleju s nim…..
Tohle je vždycky tak komplikované…vždycky strašně nadávám ať Bill nehraje siláka a Tomovi to řekne, ale pak když si představím, co by z toho mohlo být za skandál a možná i za vraždu(protože Tom by staříka jistojistě zabil)…no jsem zvědavá, jakým způsobem se to provalí…počkám si na další díly 🙂
Opravdu Billyho lituji…Bohlen je zmetek. A Tom má bohužel smůlu, protože nemůže bojovat s tím, co nevidí. Nebo spíš o čem nic neví…
Vidíš to Bille sám si to řekl, kdyby jste si s albem pohli Aliens by nemuseli čekat a ty by sis tohle neprocházel .. Ale věřím tomu, že se to nějak vyřeší .. přece tě nemůže zneužívat pořád .. :/
Nevěřím že to bude naposledy a Bill se z toho zhrouti.
To je hrozné 🙁 Dúfam, že sa to Tom dozvie čím skôr aby to mohol vyriešiť. Chápem, že to Bill nedokáže povedať, ale takto je to príšerné. Trpím 🙁 a dnes keď sa Bohlen Billa v priamom prenose vážne dotkne asi sa pozvraciam aj ja.
Nevim, jestli budu mit silu to cist dal. Povidka je sice uzasne napsana, ale hadam, ze to bude s Billem uz jen horsi. A jediny reseni jeho situace podle me zneskodnit Dietera a zbavit se tela 😀 Tak uvidim, jak to bude pokracovat, no. Ale myslim, ze ve cteni pokracovat budu, jen si pamatujte, ze jestli to dopadne spatne, mate me na svedomi 😀 Pekny dilek 🙂
Nechápu Billovu neschopnost se bránit, v první řadě to neměl vůbec dopustit ,ať se děje co se děje ,ale to by zase nebyl příběh ,já vím ,ale je těžké, tušit ,že mu bude zase ubližováno 🙁
ale notááák..to se mi vůbec nelíbíí že ho Bohlen takhle terorizuje a hlavně že to Bill Tomovi neřekne..grr…šup další dílek 🙂
hej jako já se snad až bojim co se ještě stane! oO fuuuu chudinka Billi :((
Jéééj 🙁 Mě je Billa líto čím dál tím víc. Já ho chápu, že se to bojí Tomovi říct. O takových věcech se nemluví lehce a ještě k tomu když Dieter ví o vztahu Toma s Billem. By to provalil a bylo by. Ovšem takhle Tom nemůže nijak Billovi pomoct, nemůže ho bránit a může si pouze myslet, že ON sám udělal něco špatně. Je to velice špatná situace tady toto a popravdě se celkem bojím toho, jak to bude Bill zvládat. Obávám se, že Tom se to jen tak nedozví. Nevím, jestli si Bill troufne něco říct. Ale neměl by se sebou nechat takhle zametat! Já vím, že má strach, vím že je slabý…ale ať zkusí něco udělat 🙁 Takhel se chudáček jenom utrápí.
Moc se těším, ale zároveň i děsím dalších dílů. Dieter je pěkné zlo a mám strach, co všechno Billovi ještě provede. Každopádně děkuji za další krásný díl 🙂
wow, děkujeme za krásné komentáře, snad vás následující díly nezklamou 😀