autor: KarlaSka & Dark Princess
Hey Leute!
Vzhledem k nedávným událostem, které velice zásadním způsobem zasáhly do našeho života, jsme se rozhodly napsat povídku, ke které nás inspirovaly… No, není to nic závažného, naší inspirací byla DSDS, jejíž každou epizodu (vyjma jedné, kdy nám oběma spadl stream) společně sledujeme a komentujeme. Nebudeme vám prozrazovat, o čem povídka je, koho to zajímá, si to přečte, že? 😀 Jenom pár věcí, které byste měli vědět: 1. hlavní pairing je twincest, kdyby to z banneru nešlo poznat 😀 a 2. O Mateovi obě víme velké kulové, takže kdyby něco nesedělo, tak se omlouváme 😀 Tak už zbývá jenom popřát, abyste si čtení povídky užili alespoň tolik, jako my její psaní 🙂
KarlaSka & Dark Princess
P.S.: Tahle povídka byla napsaná za neuvěřitelných 8 dní a mě (KarlaSku) stála spoustu hodin beze spánku, takže jsem celý týden chodila po škole jako zombie 😀
„Tak jo, slečno, máte moc hezký hlas a… a jste velmi charismatická,“ Bill se na chvíli odmlčel, jako by hledal ta správná slova, zatímco dívka na něj upírala pohled, doslova mu visela na rtech. „Ale obávám se, že na tuhle show to stačit nebude,“ dořekl a mohl pozorovat, jak v blondýniných očích vyhasl plamínek naděje. Koukla na zbytek poroty, oni ale jen přikyvovali.
„Tak jo, nashle,“ špitla, otočila se na podpatku a rychle odkráčela z místnosti.
„Tys tomu dal, už se viděla ve finále,“ ušklíbl se Dieter Bohlen sedící vedle Billa.
„Alespoň jsem neřekl, že to stojí za hovno, jako někdo tady,“ dostalo se mu nabručené odpovědi.
„Stejně sis myslel to samé, ten kluk před ní nezpíval, znělo to, jako když nemocný pes vyje na měsíc,“ ušklíbl se a dloubl blonďáka do boku. Ten na to nic neřekl, zato Tom si musel kousnout do rtu, aby se neozval.
„Nemůžeme jim přece říct všechno, co si myslíme,“ ozval se najednou Mateo, který do té doby mlčel. „Když už jim ničíme sny, tak aspoň citlivě.“
Dieter si jen odfrkl a otočil se na nově příchozího. Jemu nikdy nedělalo problém říct, co si myslel. Když na to někdo neměl, tak na to prostě neměl a měl by znát pravdu. Přece nebude nějakému postřelenému losovi vykládat, že zpívá jako siréna, teda v tom dobrém slova smyslu. Ne, to nebyl jeho styl. On si dělal, co chtěl, bez ohledu na city ostatních, a také si bral, co chtěl. A zrovna nedávno se vyskytlo něco, nebo spíš někdo, koho chtěl, byla tedy jenom otázka času, kdy ho dostane.
Byl to ten hezký mladý kluk sedící po jeho boku v porotě. Sám si ho vyžádal, ale to ovšem nikdo nemusel vědět. Co na tom, že je tak mladý? Právě o to líp, už dlouho neměl možnost dostat tak mladé masíčko. Byla tu ale jedna překážka. Jeho bratr, který jej propaloval pohledem, vždy když na Billa sáhl nebo se s ním pokusil flirtovat. Bylo mu jasné, že mezi nimi není čistě bratrské pouto, ale to už stejně věděli všichni. A on si umínil, že Billa dostane i přes tuhle překážku. Alespoň jedinkrát.
Když odešla další kandidátka bez úspěchu, vypnuly se kamery a přídavné osvětlení a v místnosti jako by zůstala tma, i když svítilo stropní světlo.
„Dvacet minut přestávka,“ ozvalo se a všichni čtyři vstali.
„Zajdu si zakouřit, jdeš se mnou?“ zeptal se Tom svého mladšího dvojčete a už vytahoval krabičku z kapsy.
„Přijdu za tebou později, potřebuju si dojít na záchod, ten džus už se začíná projevovat,“ zasmál se Bill a poplácal se po podbřišku.
„Jo, jasně,“ odpověděl Tom suše a se zapalovačem a cigaretou v koutku úst zamířil na venkovní terasu, kde měl aspoň klid. Potřeboval přemýšlet a tohle bylo perfektní místo – ticho, čerstvý vzduch a hlavně žádný Bohlen.
Bill mezitím vykonal svoji potřebu a šel si umýt ruce a skouknout se v zrcadle.
„Jsi kus,“ pochválil se smíchem svůj odraz a odhodil papírovou utěrku, kterou žmoulal v ruce, do koše. Naneštěstí se netrefil, a tak se pro ni sehnul, což při jeho výšce nebylo zase tak snadné.
Už už se chtěl zvednout, když na svých bocích ucítil pevný stisk dlaní a něčí rozkrok na svém zadečku.
„To jsem ti tolik chyběl?“ zasmál se laškovně a zvedl se.
„Kurevsky moc.“
Billa zamrazilo.
Rychle se otočil a odtáhnul.
„D-Dietere, co… co to mělo být?“ zeptal se rozechvělým hlasem. Neměl z něj dobrý pocit, a už vůbec ne, když s ním byl teď sám. Zděšeně pozoroval, jak starší muž zamyká dveře a rozepíná si pásek.
„Bude to naše malé tajemství, Bille. Víš vůbec, proč jsi i s bráchou tady? Proč budeš mít peníze na drahé bundičky a boty na podpatcích? Nevíš? To já tě tady chtěl, jinak by sis ani neškrtnul. Vaše sláva upadá, sám to vidíš. Díky mně se dostanete znovu na výsluní. Ale víš co? Stejně snadno, jak tě dostanu nahoru, tě můžu i zničit. Takže jestli jsi rozumný, a já věřím, že jo, uděláš, co je pro tebe správné. Víš, už dlouho se mi líbíš, vždy jsi byl takové roztomilé štěňátko, chtěl jsem ti pomoct. Ovšem… určitě dobře víš, že zadarmo ani kuře nehrabe,“ ušklíbl se a stáhl si kalhoty ke kolenům.
Bill na staršího muže vyděšeně zíral a nevěděl, co má udělat. Všechno, co Bohlen řekl, byla pravda, a on to moc dobře věděl. Bylo mu jasné, že Alien komunita se za poslední roky značně zúžila, a proto s Tomem přijali nabídku být porotci v něčem tak velkém, jako je DSDS. Jenže teď se zdálo, že se vše obrátilo proti nim, nebo spíš jemu.
„Co ode mě chceš?“ zeptal se, co nejpevnějším hlasem dovedl, a pokusil se dostat od Dietera co nejdále, ale v tom mu zabránilo mramorové umyvadlo.
„Nic velkého, jenom takovou malou prácičku… zatím,“ zašklebil se Bohlen. „Kuř, děvko!“
„To neudělám!“ odsekl Bill a založil si paže na hrudi.
„Tak neuděláš, jo? A co bys řekl na to, kdyby s vámi Cherrytree records zrušili smlouvu, hm? Nebo kdyby se celý svět dozvěděl, že Bill Kaulitz, velký lamač dívčích srdcí, to dělá se svým bratrem?“ Billovi přeletěl po tváři stín zděšení. „Oh ano, moc dobře to vím, všichni to ví, ale když to řekne někdo tak důvěryhodný jako já, pak teprve nastanou problémy.“
Bill se ještě chvíli zmítal mezi zachováním si své důstojnosti a zodpovědností, ale nakonec si s poníženým výrazem klekl. Nemohl dopustit, aby kvůli němu Tokio Hotel skončili nebo aby jeho a Toma někdo rozdělil.
„Hodný kluk, moc hodný,“ ušklíbl se Bohlen a než Bill stihl zareagovat, stáhl si spodky a nacpal se mu do pusy. Bill se znechuceně zašklebil, udělalo se mu špatně a měl pocit, že se pozvrací. Nechápal, jak může tak starému dědovi ještě stát. Kolik mu mohlo být? Bill tipoval alespoň šedesát. Dalších několik minut se plně soustředil jen na to, aby pravidelně dýchal a nepozvracel se, zatímco mu Dieter krátce přirážel do pusy. Jakmile blonďák ucítil v puse horkou tekutinu, chtěl vyskočit a rychle to vyplivnout, starší muž jej ale pohotově chytnul za vlasy.
„Polkni to!“ zavelel a Bill chtě-nechtě musel poslechnout, jelikož se mu začalo špatně dýchat a hrozilo, že se opravdu pozvrací. Když ho Bohlen pustil, hned vstal. V očích měl slzy ponížení a pohled upíral na podlahu. Nemohl se na něj podívat. Až po tom, co slyšel zabouchnutí dveří a vzdalující se kroky, vypláchl si pusu a podíval se na sebe do zrcadla. Rychle setřel slzy a byl rád, že už se nelíčí, to by měl černou rozmazanou po obličeji a trvalo by mu dlouho, než by to vrátil do původní podoby. Povzdechl si. Pořád v puse cítil tu hnusnou chuť. Potřebuje se uklidnit. Ještě jednou se zhluboka nadechl a zamířil na terasu, kde bylo jeho dvojče a kouřilo už druhou cigaretu. Bill si bez pozdravu jednu vytáhl z krabičky položené na zábradlí a mírně chvějící se rukou si zapálil. Potřeboval to jako ještě nikdy v životě.
„To ti to trvalo,“ ušklíbl se Tom a rozhlédl se, jestli je někdo nepozoruje. Pak láskyplně pohladil své mladší dvojče po zadku.
Bill měl co dělat, aby neucukl. Cítil se tak ponížený a zneužitý a nebyl schopen vnímat lásku vyzařující z bratrových dotyků a gest.
„Potřeboval jsem na velkou, když to potřebuješ vědět,“ zašklebil se a popotáhl z cigarety. Roztřesené ruce se mu trochu zklidnily.
„Ani ne, díky,“ odpověděl zamyšleně Tom. Něco s jeho dvojčetem nebylo v pořádku, cítil to, ale nebyl s to říct, co přesně to bylo. „Děje se něco?“
„Ne, nic se neděje. Co by se mělo dít?“ usmál se křečovitě Bill. Nemohl mu to říct, Tom by vybuchl a šel by si to s Dieterem vyřídit, a ten by si to pak vyřídil s nimi.
„Jsi nervózní,“ podotkl Tom a rovněž si popotáhl. „Ještě než jsi odešel, byls samý usměv, najednou se ti klepou ruce a kouříš jako o závod.“
Bill už na Toma chtěl vyjet, že to nedělal dobrovolně a rozhodně ne jako o závod, ale došlo mu, jak to myslel, a tak opět zaklapl pusu a pokrčil rameny.
„Asi mám podzimní depresi,“ povzdychl si a ukradl Tomovi z krabičky další cigaretu a nedopalek té předchozí hodil dolů přes zábradlí.
„Máš depresi ze sluníčka a nebe bez mráčku?“ zeptal se Tom nedůvěřivě. Něco mu tu nesedělo, jako by mu Bill nechtěl říct pravdu.
„Už musíme jít,“ řekl Bill místo odpovědi a zamířil zpět dovnitř, starší dvojče těsně v patách.
„Připraveni na další příval zoufalců?“ zeptal se Bohlen se širokým úsměvem, hned jak sešli ze schodů.
„Na ty jsem připraven vždy,“ odpověděl Bill, na tváři falešný americký úsměv.
A ty jsi taky pěkný zoufalec, dodal v duchu a posadil se na své místo. Na moment zaváhal, jestli nepožádá Toma, aby se s ním vyměnil, ale nechtěl ho ještě víc znepokojovat.
Bill byl téměř až do konce castingu mrzutý a málokomu řekl hezkého slova. Moc mu ani nepřidávala Bohlenova ruka, která mu při každé příležitosti přistála na koleně nebo na stehně a Bill sebou pokaždé cukl leknutím. Hned jak show skončila a světla zhasla, Bill se vymluvil, že musí na záchod a rychle odešel. Tom ale nebyl jediný, komu se něco nezdálo. Mateo se k němu naklonil a zašeptal:
„Tome, myslím, že Billovi něco je.“
autor: KarlaSka & Dark Princess
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 14
Wow. Zajímavý nápad…Mathea jsem až do DSDS vůbec neznala, i když jejich skupinu z TV znám, ale od DSDS jsem si ho naprosto zamilovala 😀 Těším se na další díl, holky 🙂
Wow, tak to jsem opravdu zvedava, jak se "vztah" mezi tema dvema bude vyvijet .. Dietere ( ci jak se kslonujes ) si pekne prase, abys vedel .. ale ja bych se ani nedivil,a kdyby to tak bylo ve skutecnosti .. :/
Strašně moc jsem se těšila, až se tu tahle povídka objeví! A konečně je tady! :))
Nejprve Vám chci pochválit ten banner k povídce (doufám teda, že se to tak píše 😀 ). Bill je tam nádherný, Dieter slizoun jako vždycky a Tomův pohled mluví za vše! 😀
Pak jsem Vám chtěla říct, že já o Mateovi taky nic nevím, ale strašně jsem si ho oblíbila. On je takový sympaťák a jak se uměje, tak se musím usmát i já! 🙂 Včera jsem si dokonce sedla a musela jsem si najít nějaké písničky Culcha Candela a byla jsem mile potěšena 😀 🙂
No a teda teď už k samé povídce! 😀 Jak už jsem říkala, strašně mě DSDS pohltilo a já u něho vysedávám každou středu i sobotu a děsně se u toho bavím! 🙂 Proto mě i potěšilo, že si můžu číst takovouhle povídku z tohoto prostředí 🙂 I když mám strach, že teď na Dietra s Billem budu koukat trochu jinak než doteď 😀 Doteď jsem ty jejich pohledy, doteky a narážky brala s rezervou a spíš jsem se jim smála 😀 No po tomhle díle nevím, nevím! Nějak toho Dietra začínám nemít ráda a asi už na něho budu pořád pohlížet jak na prasáka, co nám šahá na Billa a ještě ho nutí k takovým věcem 😀 No jako vážně, tady v té povídce je děsný! Jak vyhrožuje Billovi :/ Já jsem zvědavá, jak dlouho se to Billovi podaří před Tomem utajit. Jak už si něčeho všiml i Mateo, tak nevím nevím. A je mi Billa líto 🙁 Nedokážu si ani představit, jak se teď musí cítit. A hlavně ho obdivuju, že stále ještě dokázal snášet Dietrovy narážky a doteky. Fuj, já bych se z toho asi zbláznila! Tak doufám, že se teď Bill bude pořád Toma držet jako klíště. Vážně bych byla nerada, aby to zašlo ještě dál 🙁 Tak uvidíme 🙂 Každopádně mě v této povídce dokázalo spoustu věcí i rozesmát, takže Vám moc děkuji 🙂 Těším se na pokračování 🙂
Opravdu mě tahle povídka nezklamala a já se těším na další díl :))
neee 😀 fuj 😀
No teda to začína ja toho debila nemám rada ani ve skutečnosti.povídka je moc pěkna.
To vypada skvele, moc se tesim na dalsi dil. Dieter je hajzl, snad se mu to pak vrati. Chudak Bill. Super :))
To vypada skvele, moc se tesim na dalsi dil. Dieter je hajzl, snad se mu to pak vrati. Chudak Bill. Super :))
heeej to neneeeee mylsím že budu blinkat za něj x.X fuj jak ste mohly?! jak?!:D:// ale povídka vypadá super! těším se dál 🙂
Jdu blejt velebnosti …tede s toho slizouna !!!
no ze spojení Billa a Bohlena bych blila, ale jinak vážně skvělý začátek! rozhodně budu číst dál.. jsem zvědavá co z toho ještě bude .)
Výborný nápad a presne takto si Bohlena predstavujem. Len som strašne dúfala, že to niekto prekazí a Billa zachráni :/ To, že Tom a Matheo cítia a vidia, že Bill nie je v poriadku je naprd, keď mu nepomohli 🙁
Skvělý nápad. Začíná to zajímavě. Chudák Bill…