Tančím, abych žil 3/3

Bill dělal každým dnem větší a větší pokroky. Trénoval i s Tomem, když Izabel nemohla, nebo už nemuseli. Chtěl se stále co nejvíce zdokonalovat, protože pro tanec žil.

„Jsi v tom vážně dobrý, i když nevidíš,“ usmál se udýchaně Tom.

„Děkuju, snažím se…“ pousmál se Bill. Měl na tanec vždy brýle sundané, takže jeho pohled směřoval teď někam jinam.

„Hmm… Bille? Mohl bych něco zkusit? Nemusíš se bát,“ přistoupil k němu blíže.

„Jenom zavři oči.“

„Ale vždyť…“ nestačil domluvit.

„Já vím, vím. Jenom je zavři.“ Bill jej tedy uposlechl a oči skutečně zavřel. Vyčkával, co se bude dít. Tom k němu přistoupil ještě blíže a sledoval jemnou tvář čekajícího Billa. Jemně jej po ní pohladil a přistihl se, že je nervózní. To se mu stalo skutečně poprvé. Většinou byl sebevědomý a odhodlaný. Zpozoroval, jak sebou Bill cukl, jelikož to nečekal, ale i tak nechal svá víčka zavřená.

Dredáč se pousmál a konejšivě jej pohladil opět po tváři a druhou rukou opatrně v jeho havraních vlasech. Naklonil se ještě blíž a přitiskl se svými rty na ty jeho. Přerušil tak mezeru, která mezi nimi byla. Jemně se třel o jeho rty a za pas si jej přitáhl blíž k sobě.

Bill se nijak nebránil. Překonal počáteční šok a začal polibek Tomovi oplácet. Oběma dlaněmi jej chytil za tváře a pootevřel své rty. Nechal tak Tomův jazyk vklouznout jako hádě do jeho úst. Polévalo je horko a jejich jazyky se kroutily ve vášnivém tanci. Bylo to už opravdu dlouho, co naposledy Bill někoho měl. Ale stejně nevyšel ze cviku. Byl slepý, ne úplně ochrnutý, to je rozdíl.

Jejich těla se k sobě navzájem stále více tiskla. Navzájem se dotýkali a hladili. Tělem jim prostupovala vášeň, stejně jako při tanci.

Po chvíli se Tom odtáhl pro kyslík a pohladil Billa po tváři, který z toho byl ještě chvíli mimo.

„V pořádku?“ zeptal se pro jistotu Tom.

„Jo jistě… líbáš skvěle,“ usmál se po chvíli a dlaní vyhledal Tomovu tvář, aby ji mohl pohladit. Tom se usmál a opřel se do pohlazení.

Ten večer byl zlomový, možná i osudový, protože Billovi došlo, že mezi nimi určitě bude ještě něco víc než jenom přátelství. Ten polibek byl pro něj skutečně skvělý. Stále na něj vzpomínal, protože byl první.

Tom byl u Billa stále častěji a vyměňovali si více takových polibků. Oba byli spokojení.

„Tome?“ upoutal Bill jeho pozornost a Tom zabručel, že poslouchá. Bill mu seděl na klíně v jeho bytě na pohovce a hlavu měl opřenou o jeho rameno.

„Tobě opravdu nevadí, že jsem slepý? Že se o mě musíš takhle starat, že nejsem soběstačný?“ Tom se na něj podíval a svraštil obočí.

„Ne, mně to opravdu nevadí, líbíš se mi, i když nevidíš, na tom nesejde, rád se o tebe starám.“ Hladil jej jemně ve vlasech.

Následovalo mnoho společných dní, krásných chvil a nespočet úsměvů. I když Tomův otec stále chtěl, aby z Toma byl takový syn, jakého chtěl, aby po něm poté mohl převzít společnost, Tom mu to neulehčoval. Nechtěl se řídit pitomými pravidly a rozkazy svého otce. Proto raději veškerý svůj čas trávil se svým milovaným Billem.

Pomalu se blížilo už ke dvěma měsícům a Bill se už nezajímal a netrápil tím, že nevidí. Ano občas nesnášel ten pocit, když nemohl vidět Tomovy oči, jeho úsměv a krásný obličej.

„Zůstaneš u mě zase přes noc?“ uculil se Bill, když cítil Tomovy ruce, jak mu putují po bocích, bříšku a hrudi.

„To bych mohl, domů se mi stejně nechce,“ zašeptal mu do ouška.

„Pořád máš problémy s otcem?“ zeptal se Bill. Pořád mu to vrtalo hlavou.

„Jo, ale tím nezatěžuj svou krásnou hlavinku, nezajdeme si do sprchy?“ uculil se Tom šibalsky, i když to Bill nemohl vidět.

„Dobrý nápad,“ usmál se a společně došli do koupelny.

Navzájem se svlékli a za občasného líbání si vlezli do sprchového koutu. Bill tohle miloval. Nejenom, že se mohl dotýkat a dlaněmi mapovat Tomovo dokonalé tělo, mohl si naplno užívat jeho blízkost.

„Tome? Co kdybychom to dneska večer zkusili?“ zašeptal mu do ouška, aby to i přes šum vody slyšel.

„Co bychom zkusili?“ zprvu mu to moc nedocházelo, ale pak přece jen. „Aha… a ty bys chtěl?“ usmál se a přitáhl si jej blíž.

„Chtěl,“ usmál se Bill, vyhledal po hmatu jeho rty a políbil jej.

Přesunuli se následně do ložnice. Na všechno šli pomalu, neměli kam spěchat. Zprvu to byly jenom polibky a doteky, které se pomalu měnily na vášnivě a dravější. Tom si začal Billa připravovat, protože mu nechtěl ublížit. Bill se mu svěřil s tím, že už sex neměl skutečně dlouho.

„Možná je i výhoda, že nevidíš,“ usmál se Tom a v kleče se otíral svým klínem o Billův vstup, mezi jeho půlkami.

„Proč by to měla být výhoda?“ začínal se Bill rozčilovat. Neviděl v tom žádnou výhodu.

„Ale klid… jenom to intenzivněji ucítíš, bude se ti to líbit, uvidíš,“ zašeptal mu Tom provokativně do ouška, a ještě se pořádně potřel gelem. Nastavil špičku proti Billovu vstupu a tlačil se dovnitř.

Černovláskem projížděla jedna vlna horka za druhou. Cítím známý tlak a následně postupně celý Tomův úd. Bylo to pro něj něco úžasného. Nebolelo to a panenky se mu protáčely blahem. Stáhl se, a tak jej ještě víc cítil. Tom měl pravdu. Vzhledem k tomu, že neviděl a jeho ostatní smysly byly tak znásobené, to cítil mnohem víc než kdy předtím.

Tom zasténal, když kolem sebe ucítil ještě větší úzko a horko. Pevně objal Billa kolem pasu a tiskl se svým hrudníkem na jeho záda. Pohyboval se v něm stále rychleji a oba sténali blahem.

Vyzkoušeli plno různých poloh, aby to nebylo jenom nudné vrzání.

„Oh Bože, tohle byl snad můj nejlepší sex,“ pověděl Bill udýchaně, když po svém vyvrcholení padl na záda naprosto zmožený, ale šťastný.

„Mohl bych říct, že můj taky, nezdáš se, ale jsi drak,“ zasmál se Tom a setřel z nich sperma kapesníčkem. Černovlásek se jenom zasmál a pohladil Toma po stehně.

„Zajdu to jenom vyhodit, hned jsem zpět, ne že usneš,“ zasmál se Tom a vydal se do kuchyně, vyhodit kapesníky. Když se však vrátil, našel svého miláčka otočeného na boku a klidně oddechujícího. Nevědomky na něj špulil svůj malý zadeček.

Dredáč si jenom bezmocně povzdechl a vlezl si k němu. Oba je přikryl a brzy taky usnul.

xXx

„Bille, ty to zvládneš, všechno tohle zvládáš, tak kde je problém?“ nechápal Tom.

„Jsem slepý, to je ten problém, copak může být na soutěži slepý tanečník? Takhle bych se akorát znemožnil,“ odmítal Bill.

„Neznemožnil, není to klasická soutěž, je to volnější, není to tolik svázané přísnými pravidly, navíc Tom by tě dokázal vést,“ naléhala Izabel. Dohadovali se s Billem kvůli soutěži, do které je Izabel přihlásila, věděla, že mají talent, oba dva.

„Ne, Izabel, je mi líto, dokud nebudu vidět, nikam nepůjdu. Není to nic kvůli tobě, Tome, to ne, já prostě nemůžu.“ Blondýnka si povzdechla a chtěla ještě něco namítnout, ale Tom ji předběhl.

„Dobře, nebudeme tě nutit. Pokud se na to necítíš, bylo by to zbytečné,“ pohladil jej Tom po rameni. Izabel si všimla mezi nimi něčeho zvláštního už dávno, chovali se k sobě skoro jako milenci, ovšem byla to jejich věc, do toho jim neměla co mluvit.

„Navíc mě teď čeká ještě jedna soutěž ve street dancu.“ Byla to pravda, Tom tancoval jak klasiku s Billem, tak street dance.

„Vidíš? Měl by toho hodně, nemůžeme ho uštvat,“ Billova slova patřila Izabel.

„Fajn, fajn, už mlčím,“ zvedla ruce v obranném gestu. „No nic, hoši, já mizím, čeká mě přítel s večeří, tak se mějte,“ vzala si svoje věci a odešla.

Jakmile odešla, Tom Billa chytil kolem pasu a usmál se. Nic neříkal, jenom se s ním pohupoval do rytmu tiché hudby, která hrála z rádia.

„Nikdy bych nečekal, že budeš takový,“ usmál se Bill.

„Jaký?“ nadzvedl Tom obočí, ale i tak se usmíval.

„Hodný, milý, krásný, sexy… mám pokračovat?“ culil se Bill a víc se k Tomovi natiskl.

„Ale, to klidně můžeš, to se hezky poslouchá,“ zasmál se dredáč a víc Billa objal.

„Jsi prostě boží,“ pověděl Bill a vyhledal jeho rty. „Kdy máš tu soutěž?“

„Už za dva týdny, zkoušíme s partou už dlouho a chceme to vyhrát za každou cenu,“ pohladil jej po vlasech.

Jejich vztah dál vzkvétal a sílil. Každým dnem, co byli spolu, každý krásný okamžik, polibek, či dotek dělal Billa šťastného. Konečně našel to, co zaplnilo to prázdno v jeho srdci. I když musel obětovat svůj zrak. Všechno dění má svůj důvod, ale i přesto věřil, že se mu zrak zase vrátí.

Nastal den Tomovy soutěže, a i když Bill nemohl vidět Toma tančit, byl tam na Tomovo přání. Sešlo se spousty mladých lidí, kteří chtěli vidět výkony jednotlivých soutěžících. Mladý svalnatý moderátor začal svůj krátký proslov a postupně jmenoval jednotlivé skupiny, které následně předvedly svůj nejlepší výkon.

Billovi bylo posledních pár hodin nějak zvláštně, necítil se dobře. Hlava jej bolela, takže by nejraději zalezl do postele a spal, pokud by to bylo možné. Mnul si spánky a snažil se nějak tu bolest filtrovat, ale prostě to nešlo.

Právě dotančila předposlední skupina a byla na řadě poslední skupina, právě ta, ve které tancoval Tom. Choreografii znali dokonale, dalo by se říct i pozpátku. Ještě se naposledy podíval na Billa a všiml si jeho výrazu. Měl tendenci se rozejít za ním s otázkou, co se děje, ale to teď nemohl. Proto se raději postavil na své místo a soustředil se. Jakmile začala hudba hrát, začali tančit.

Bill si stále mnul spánky a zdálo se mu, jako by viděl světlo. Párkrát zamrkal a začínal vidět rozmazané obrysy. Po chvíli dokázal rozeznat postavy od věcí. Nemohl tomu uvěřit, vracel se mu zrak! Brzy už viděl všechny lidi kolem sebe a také Toma a jeho skupinu, jak tančí. Šťastně se usmál a sledoval Toma, jedině jeho.

Když jejich vystoupení zakončili dokonalou pózou, začal jim společně s ostatními tleskat a jásat. I Bill se přidal, protože byl šťastný. Rozešel se přímým krokem rovnou k Tomovi a objal jej. Samotný dredáč byl překvapený.

„Jak jsi věděl, že jsem to já? Ty snad…“

„Jo vidím, vidím tě, Tome!“

autor: Tina