Slave 6.

Ještě chvíli hladila Toma po boku a po zádech, dokud neusnul vyčerpáním a brekem. Skoro zapomněla na ten chleba, co mu nesla, a tak vstala a vyšla nahoru. Jenže u vchodu do sklepa stál Bushido a hned si ji odchytl.

„Líbila se ti podívaná?“ zavrčel jí do obličeje.

Alice se mu ale hned vysmekla.

„Jsi zrůda, Anisi. Tímhle jen docílíš toho, že sem vtrhne někdo od něj a zase poteče krev,“ vyjela na něj dívka.

„A co? Je nás víc. Chlapci s nima žádnou práci mít nebudou. Stejně sem nikdo od nich nevkročí, pokud nechtějí, aby to odnesl jejich boss,“ pokrčil rameny Anis a dál ji sledoval.

„Opravdu nevím, co mě tu drží. Myslím, že u něj v partě by mi bylo líp a chovali by se ke mně líp než ty,“ řekla rozhořčeně Alice.

„Chceš zdrhnout?“ Bushido ji propálil nenávistným pohledem.

„Když budu muset, a když se mi bude chtít, tak jo. Nic mě tu nedrží,“ řekla naštvaně dívka a otočila se na patě.

Bushido se ale natáhl po její ruce a škubnutím ji k sobě otočil čelem. Alice usykla bolestí, protože jeho stisk opravdu bolel.

„Jestli chceš dopadnout jako ten dole, tak pokračuj. Neštvi mě, Alice. Vytáhl jsem tě z toho nejšpinavějšího bordelu a tohle je tvůj vděk? Začíná mi docházet trpělivost,“ syknul jí do obličeje.

„On je lepší než ty, a to tě sere. On se za svoje lidi dokáže obětovat a trpí kvůli nim. To ty nedokážeš,“ řekla a vrazila mu facku.

Bushido ji hned poté pustil a nechal ji jít. Věděl, že má pravdu, ale na co by se měl obětovat za partu feťáků a povalečů. On se nemusel nikdy snížit na Tomovu úroveň, aby zachraňoval nějaký nicky.

Neuvědomoval si ale fakt, že ty nicky, jak jim říká, jsou pro Toma něco úplně jiného. Pro Toma jsou členové gangu jako přátelé a rodina, a ty musí někdo chránit.

***

Bill už byl několik hodin vzhůru a akorát s Georgem mířili na hřbitov. Párkrát tam zajel, ale častěji sem jezdil Tom. Tom si nikdy nepřestal vyčítat, že on přežil, zatímco jejich rodiče při nehodě umřeli. Kdyby nebyl tenkrát Bill u babičky nemocný, tak by tu nemusel být ani on. Bill si to uvědomoval, ale nikdy nepochopil Tomovu vinu. Nebo spíš, proč si to dával za vinu.

Nesl v ruce dvě růžičky. Necítil se tady dobře, ale potřeboval mít pocit, že s ním rodiče pořád jsou. Hlavně v tuhle chvíli, kdy nemá u sebe Toma. Děsilo ho pomyšlení na to, že by se Tom nikdy nevrátil nebo nedejbože umřel. Georg mu rád udělal doprovod, protože nechtěl, aby byl Bill sám.

Došli k hrobu jejich rodičů a Georg loajálně stál opodál, aby neposlouchal, co Bill říká. Nemyslel si, že by to bylo správné.

Bill si sedl na kamenný okraj a shrabal hrabičkami bordel z hrobu. Povzdechl si, odložil hrabičky na dané místo a natáhl ruku k náhrobku. Pohladil třesoucí rukou obě fotky a z očí se mu spustily slzy.

„Mami, jsem na dně. Nemám Toma ani vás. Nevím, co mám dělat. Musím odtamtud Toma dostat, ale vůbec nevím jak. Nechci, aby mu ten surovec ublížil,“ šeptal směrem k náhrobku.

Věděl ale, že mu nemůžou nijak odpovědět. V tu chvíli se zvedl maličko vítr a rozevlál mu vlasy. Bill zvedl hlavu a sledoval, jak si vítr pohrává s jeho dlouhými vlasy. Připadalo mu to v tu chvíli, jako by ho maminka hladila. Přivřel oči a nechával vánek, aby ho hladil po tváři a rozfoukával vlasy. Chtěl si zapamatovat ten pocit, že tu s ním jsou a že mu dodávají odvahu.

Georg to celé sledoval a maličko se usmál. Bylo mu kamaráda líto, a proto musel něco udělat, aby byl zase v pohodě jak on tak i Tom. I když se bál že Tomovo dávání dohromady bude asi trvat o něco déle. Byl ale rozhodnutý oběma pomoct. Znal ty dva jako malé děti. Vyrůstal s nimi, a proto byl jejich nejlepší přítel.

***

Alice tiše našlapovala směrem ke sklepu. Nechtěla, aby ji někdo načapal, jak nese Tomovi jídlo. Zároveň doufala, že u něj není Bushido, ale to by už slyšela Tomův křik. Nic neslyšela, tak potichu otevřela dveře a nakoukla dovnitř. Tom pořád spal. Bylo jí ho opravdu líto a nechtěla ho budit, ale zase ho nenechá umřít hlady.

„Tome, Tome,“ zatřásla s ním.

„Nech mě spát, Bille,“ zakňoural Tom v domnění, že je doma a budí ho vlastní bráška. Alice se nad tím usmála.

„Bill tu není, Tome. To jsem já, Alice. Vstávej,“ řekla tiše a Tom konečně otevřel oči.

„Alice. Co tu děláš?“ zeptal se jí a zakručelo mu v břiše.

Pak jeho tělem ale projela nesnesitelná bolest. Přitáhl si nohy k tělu a pevně sevřel víčka. Modlil se, aby bolest co nejrychleji zmizela. Alice ho s bolestí v očích pozorovala a vytáhl rychle chleba, který pro něj ukradla. Trochu odlomila a dala mu jej před ústa. Tom trochu překvapeně otevřel oči, ale Alice jen přikývla a on tedy otevřel pusu, aby mu ten odlomený kousek chleba vložila do úst. Tom začal pomalu žvýkat, nechtěl, aby se mu udělalo špatně, kdyby to snědl rychle. Když sousto spolkl, Alice mu dala do pusy další kousek.

Takhle se mu povedlo sníst docela dost, aby na chvíli zahnal hlad.

„Díky, Alice,“ šeptl.

„Dělám to jen kvůli tobě. Bushido o tom neví,“ odpověděla dívka.

„Budeš mít za to problémy,“ hlesl Tom a podíval se na ni.

„Na to kašlu,“ odpověděla Alice a pokrčila rameny.

„Ne to ne. Alice, neriskuj kvůli mně. Kdo ví, co ti Bushido udělá, kdyby to zjistil,“ řekl Tom se strachem v hlase.

„Je mi jedno, co udělá. Já už tu nebudu a ty taky ne. Potřebuju vědět, kde máte sídlo, nebo jak tomu říkáte, protože chci pomoct tvému bráškovi tě odsud dostat. A myslím, že se mu bude hodit někdo zevnitř,“ řekla rozhodnutě dívka.

„Alice, ty myslíš, že mě odsud Bill dostane?“ podíval se na ni opravdu překvapeně.

„To víš, že ano. Pomůžu mu stejně, jako pomáhám tobě,“ pohladila ho po tváři.

„Pomohla jsi mi jen, žes mi dala napít a potají najíst, ale před ním mě neochráníš,“ povzdechl si Tom a znovu zavřel oči.

„Tome, já vím, že proti němu nic nezmůžu, ale pokud se mi podaří přesvědčit tvého bratra, aby si nechal ode mě poradit, jak do tohohle zpropadenýho baráku, tak budeš venku,“ řekla frustrovaně.

„Bill je paličák stejně jako já. Nevěří jen tak někomu,“ odpověděl jí potichu.

„Ani když zmíním tvé jméno? Ani když mu řeknu, že jsem byla svědkem toho, co ti dělal, a že jsem se rozhodla tobě i jemu pomoct?“ zajímala se.

„Bude to na dlouho. Kdo ví, jestli ho přesvědčíš včas, aby měl ještě co zachraňovat,“ povzdechl si Tom a nechával oči zavřené.

Alice se k němu naklonila a dala mu pusu na tvář. Vstala a zamířila ven ze sklepa. Netušila ale, že Bushido míří přesně tam, aby si mohl zase užít té bolesti v Tomových očích.

Tom měl celou dobu zavřené oči, takže slyšel, že někdo opět vešel do sklepa. Myslel si, že se Alice vrátila.

„Alice?“ zeptal se do ticha, když nikdo nemluvil. Měl stále zavřené oči.

V tu chvíli, když se mu nedostalo odpovědi, oči otevřel, a hned se ho zmocnil strach. Nad ním se skláněl Bushido s neutrálním výrazem ve tváři. Tom se chtěl odsunout, ale ruka, která svírala jeho paži, mu to nedovolila.

Bushido ho prudkým pohybem vytáhl na nohy a nechal ho stát před sebou se sklopenou hlavou. Tom se mu opravdu nechtěl dívat do očí. Nechtěl, aby viděl ten strach. Bushido se ale od něj vzdálil někam do útrob sklepa, což bylo pro Toma opravdu překvapení. Když se ale vrátil, držel v ruce provaz a ve tváři měl škodolibý výraz. Tom vytřeštil oči při pohledu na provaz v Anisově ruce.

Bushido k němu došel a znovu ho chytil za paži, přičemž ho za sebou táhl jako hadrovou panenku. Došli tímhle způsobem do temnější části sklepa, kde bylo pár věcí, které Tomovi naháněly ještě větší strach. Bushido se zaměřil na jeho pouta, která jedním rychlým pohybem ruky odemkl a sundal z Tomových rozedřených zápěstí. Chlapec absolutně netušil, co se bude dít, ale to měl možnost zjistit po malé chvíli. Bushido mu totiž ruce zavázal provazem k sobě. Neměl je však za zády, ale před sebou. Zbývající kus provazu vyhodil nahoru, kde se zachytil menší háček visící ze stropu. Anis pak za volný konec silně zatáhl, a tím tak způsobil, že se Tomovy ruce zvedly do výšky. Zatáhl ještě víc, takže Tom stál na špičkách. Až teď se začal pořádně bát. Byl teď ještě bezmocnější, než kdyby nadále ležel na posteli.

autor: T-KAY