„Jestli ti to, Bille, pomůže, tak musím říct, že Tom má na zahradě fontánky a několik jezírek.“ Dodal Georg. „A navíc, ta nejlepší věc, budu tam já, samozřejmě. Budu pomáhat Tomovi připravovat oslavu, protože na to jsem prostě borec.“
„Georgu? Kde je Bill? Nemůžu ho najít…“
Bill se procházel po mokrém písku, smutně se rozhlížel kolem sebe. Byl bos, takže neměl problém s tím, aby mohl jít k vodě. Opatrně udělal krok a vstoupil do rozlévajících se vln a mořské pěny. Vydechl a zavřel oči, po tváři se mu rozlil úsměv, naskočila mu husí kůže. Prsty si zajel do vlasů a jen tam tak stál, naslouchal vodě, naslouchal svému srdci.
„Bille!“
Dva mladíci vklopýtali do vstupní haly, Tom s mořskou řasou na hlavě a Bill celý mokrý, jinak v pořádku. Smáli se a drželi se za ruce. Alfréd se na ně podíval s nakrčeným obočím. „Budete potřebovat ručník, pane?“
Bill s Tomem leželi na posteli, Tom se nadkláněl nad Billem, který ho nehty jemně škrábal po zádech. „Předpokládám, že tohle tam dole u vás neděláte…“ ušklíbl se Tom a jemně kousl Billa do rtů, zatahal. Bill se ale také ušklíbl.
Bill se vysoukal zpod Toma, sundal si Adrianiny šaty i pletený pásek, na který se mu podařilo přidělat jednu mořskou hvězdici, kterou tu našel. Když se ale chystal sundat si i kraťasy, všiml si, že se na něj Tom zvědavě dívá.
„Mlč už, prosímtě… Jen… Se mě už na nic neptej, prosím…“ vydechl Tom zoufale a znovu se k Billovi sklonil, jemně ho rty laskal na bradě pod rty, pomalu se po straně jeho čelisti přesouval k uchu, líbal ho na něj. Bill malinko zakláněl hlavu a přivíral oči, v břiše měl zvláštní pocit, tělem se mu rozlévalo horko. Bill malinko kníknul, cítil podivné věci v části těla, kterou ještě neměl čas důkladně prozkoumat, a malinko ho to děsilo. Cítil, jak se v něm stahují svaly, cítil, jak je mu horko, jak se mu točí hlava. Ze rtů se mu vydral tichý sten a objal k sobě Toma ještě pevněji. Malinko se prohnul v zádech a otřel se o něj.
„Já říkal, že se rád třeš…“ Bill, kterému navzdory jeho lidské podobě stále ještě zůstala jeho stará nervová soustava, byl teď citlivější na dotek než kdykoliv předtím. Každý Tomův dotek na jeho kůži pro něj byl, jako kdyby do něj někdo pouštěl elektrický proud v tom nejpříjemnějším možném způsobu. A tak ani nijak nereagoval na Tomovu poznámku, prostě se o něj jen dál otíral a spokojeně mručel.
Tom ho hladil po bocích, jeho samotného tohle Billovo chování neuvěřitelně vzrušovalo. Ať byla Adriana, jaká byla, nikdy v něm neprobouzela tolik sexuality jako jeho nový přítel. Tom cítil, jak se ho Bill snaží dostat pod sebe, nijak se mu nebránil, chtěl zjistit, co má Bill za lubem a čeho všeho je schopný. Položil se tedy na záda a nechal Billa si mu vlézt mezi nohy. Černovlasý se na něj láskyplně usmál a pak se naklonil, jazykem mu obkroužil pupík a špičku jazyka zasunul dovnitř, rukama si mezitím dělal cestičku k Tomovu rozkroku. Nehty ho škrábal po vnitřní straně stehen a zanedlouho dorazil na vyžadované místo. Tom byl už opravdu dost vzrušený, Billa to nijak nepřekvapovalo; jediné co ho překvapovalo, bylo, že se to u lidí projevuje tak zvláštně. Nechápal, proč lidí mají tu věc, která je to nejdůležitější pro jejich rozmnožování tak na oko venku, vždyť jim mohl kdokoliv lehce ublížit.
Laskal ho na podbřišku dlouhými polibky a skousával mu kůži zuby, aby ho dostatečně vydráždil. Nehty ho jemně poškrábal za koulemi, na místě tak citlivém, na místě o kterém Tom ani sám nevěděl, že tu je. Možná to bylo tím, že se mu žádná jeho dívka nikdy takhle nevěnovala. Možná to bylo tím, že za celý svůj život měl jenom samý rychlý sex a nikdy nic, co by obsahovalo tolik citu. Bill rty pokračoval stále níž a níž, až konečně došel k jeho penisu. Zuby mu jemně odhrnul předkožku a Tom hlasitě zasténal, prohnul se silně v zádech jako luk, Bill ho obkroužil jazykem a jazykem na něj také trochu přitlačil. Tom hlasitě sténal, nikdy nebyl moc dobrý ve skrývání svých emocí. Bill byl rád, že se to Tomovi líbí, a tak pokračoval. Vzal ho jemně do úst a laskal, zatímco ho prsty stále dráždil na onom citlivém místě.
Tom musel uznat, že v tomhle byl Bill naprostý mistr, i když to zřejmě nikdy předtím nedělal. Jednal naprosto instinktivně, jednal tak, jak mu jeho nové tělo nařizovalo, jednal tak, aby přinesl Tomovi co nejvíce rozkoše. Starší krev se v něm nezapřela. Vždyť proto tu mořské panny vždycky byly, aby přivedly námořníkům rozkoš a potěšení… a následně je okradly o to nejcennější, co měli, o srdce, o duši, o jejich život a pochutnaly si na jejich těle. Což Bill právě teď dělal a musel říct, že Tom měl tu nejlepší možnou chuť.
Hledali se, tak dlouho jeden na druhého čekali, tak dlouho trvalo, než je jejich osudy svedly dohromady. Bill si byl jistý, že nikdy nebude litovat chvíle, kdy poprvé spočinul bosou nohou na mokrém písku. A Tom si byl jistý, že nikdy nezapomene na den, kdy vyběhl za svým psem a zahlédl pod hladinou náznak velké zelené ploutve…. Cesty osudu jsou však občas nevyzpytatelné a ani ten nejzamilovanější člověk si nemůže být jistý, že jeho láska potrvá…
autor: LilKatie
tenhle díl byl nádherný ♥
strašně se mi líbili ty jejich něžné chvilky, od pláže až do postele 🙂
samozřejmě nechyběly ani vtipné hlášky, které mě nutily celý díl se usmívat jako blbeček 😀 třeba Billova hraná nevědomost 😀 ale čekala bych, že zrovna on okolo toho bude dělat drahoty, ale proč ne? 😀
konec mě drobet zklamal, i když ne přesně v tomhle smyslu 😀 nechceš je rozdělit, myšoně, že ne? ://
Krásný díl, i když mi přišel smutný…
Možná to bylo Billovým loučením s mořem, s jeho domovem, možná to bylo tou neopakovatelnou krásou první lásky, která se už nikdy nevrátí.
Strašně moc Billovi přeju, aby svou lásku nikdy neztratil, ale zároveň se bojím, že se právě tohle stane….
Snad ho Tom nikdy nezklame.
No a na můj vkus je Bill až moc zkušený, představovala jsem si ho mnohem nevinnějšího, doslova jako nepopsanou knihu 🙂
Ale když za to teda můžou ty instinkty…xD
A to karnevalové oblečení jsem si představovala úplně jinak, tohle mi v jeho podání přijde tak nějak normální 😀
kadý díl je lepší a lepší :-*
Ta poslední věta se mi vubec nelibi, ale jinak moc hezky.
Holky, slíbila jsem happy end, ne? 😀 tak se nebojte :))
Odmyslím si poslednú vetu a budem neskutočne šťastná nad tým čo sa stalo. Som rada, že si Tom Billa chce vziať so sebou, aj že sa Bill rozhodol odísť s Tomom a hlavne z toho, že sa krásne milujú. Bill bol podarený ako Tomiho doťahoval 😀 A v šatách bol nádherný. Nechápem ale to gesto Toma, keď zahodil perly do mora. Bolo to len tak, alebo to bude mať nejaký význam?
Ďakujem za nádhernú kapitolu.
jezíís to je krásný díl 😀 bože ten se ti moc povedl, stejně jako ostatní díly, jen písej dál ;)))
Ta poslední věta se mi teda moc nelíbí, protože mám strach, co přijde.
Ovšem jinak byl díl nádherný! Georg opět nezklama a při jeho větě, kterou říkal Alfredovi jsem se musela smát jak pominutá 😀 😀