Překvapeně jsem zamrkal a ruka mi sama ustala v pohybu, takže teď jen nehybně ležela v Billových vlasech, které se otřásaly vzlyky společně s celým jeho tělem. Miluju. Jako partnera. Proboha, opravdu mi tu teď Bill vyznal lásku? Sklopím pohled k jeho tělu, pozorně sledujíc sebemenší detaily jeho chování. Třesoucí se rty, ubrečené oči, rozmazaná mascara… Bože, co teď?
„Bille,“ něžně jsem mu zdvihl za bradu obličej a utřel mu slzy. „Měl by sis jít lehnout, brzy ráno máme rozhovor, a ty určitě nechceš, abys měl obličej oteklý od slz. Běž spát.“
„Nemohl bych zůstat tady u tebe? Nechci být dnes v noci sám,“ zamumlal tiše, jemně svírajíc mou ruku v té své. S povzdechem jsem přikývl, co jiného mi taky zbývalo? Kdybych ho poslal do jeho pokoje, stoprocentně by mi udělal jednu z milionu jeho hysterických scén, na které byl expert. Vykouzlil na tváři přesně ten úsměv, který jsem miloval, proto jsem se bez protestů nechal za ruku odtáhnout do postele, načež se ke mně už polonahý Bill okamžitě přitiskl. Mlčky jsem ho začal zase vískat ve vlasech, zatímco se mi labužnicky rozvalil na hrudníku a objal mě kolem pasu. „Dobrou noc, Tomi,“ zabroukal. „Miluju tě.“
„Dobrou, Billi,“ odvětil jsem jen, ignorujíc ta dvě slůvka. Co bych mu na ně asi tak měl říct? Samozřejmě, že jsem ho miloval, ale pouze v ryze bratrském smyslu, nikdy jsem o něm nepřemýšlel jako o svém partnerovi! Jasně, někdo by mohl namítat, že čistě bratrské pouto jsme mezi sebou nikdy neměli, vzhledem k tomu, že spolu spíme, ale věřte nebo ne, já o Billovi, krom našich intimních okamžiků, přemýšlel skutečně pouze jako o bratrovi. Náš sex k našemu životu patřil už od třinácti let, kdy Bill objevil svou sexualitu a já se nechal přemluvit k tomu, abych ho připravil na sex, protože já už, na rozdíl od něj, zkušenosti měl.
S povzdechem jsem se podíval na jeho klidně spící obličej. Vypadal tak nevinně, že šlo jen těžko uvěřit tomu, jak moc zlý a intrikářský dokáže být. V myšlenkách jsem se vrátil k okamžiku, kdy mi oznámil, že mě miluje, přehrávajíc si každičkou vteřinu, když v tom se mi skrze myšlenky propletl Kay. Kay, díky kterému jsem v posledních týdnech byl šťastný a zoufalý zároveň, ale ty šťastné okamžiky přeci jen převládaly a já najednou zatoužil mít ho vedle sebe.
Nepřemýšlel jsem dlouho, vlastně hned, jak mě to napadlo, jsem se opatrně vysoukal zpod Billa, oblékl se a s telefonem u ucha, kterým jsem si objednával taxíka, jsem výtahem zamířil dolů do haly a pryč z hotelu, ke Kayovi. Má potřeba vidět ho byla natolik nutkavá a zoufalá, že mi bylo úplně jedno, kolik je, a že ho vzbudím. Prostě jsem se po příjezdu k jeho domu drze opřel o zvonek a čekal. Naštěstí nijak dlouho.
„Co se kurva…“ rozespale otevřel dveře, ale já ho, chudáčka, ani nenechal domluvit, a hned jsem se mu naléhavě přisál na rty, pevně ho objímajíc kolem pasu. „Tomi, co s děje?“ nechápavě mi zamručel do rtů, když jsem se odmítal vzdálit.
„Vezmi si mě, Kayi,“ zasténal jsem a pohladil ho po hrudníku, nohou zavírajíc ještě otevřené dveře. „Potřebuju tě cítit, prosím!“ skousl jsem mu ret, protože se stále k ničemu neměl a jen mě držel za zadek.
„Co se děje?“ chytil mi obličej do dlaní a přísně se na mě podíval, ale já jen zavrčel a hrubě ho políbil. Donutím ho, aby si mě vzal! Dlaní jsem nekompromisně zajel pod jeho trenýrky, kde už se probouzel můj dobrý kamarád. Obemknul jsem kolem něj dlaň a honil ho tak tvrdě, že Kay hrdelně zavrčel a narazil mě na stěnu, stahujíc mi kalhoty i trenky zároveň. „Nemám tu žádný gel!“ vyčítavě mi skousl bradu.
„Vyšukej mi mozek z těla,“ zasténal jsem mimo téma. Prudce mě otočil zády k němu a plivnul si do dlaně, načež si tím potřel penis a začal do mě vstupovat. Lhal bych, kdybych tvrdil, že to bylo bezbolestné, ale byl jsem v takové euforii z toho, že jsem s Kayem, že mi to bylo úplně jedno, a ještě jsem proti němu sám přirazil, než určil tempo on – smrtelné. Byl to tak tvrdý a dobrý sex, že jsem se udělal už asi po deseti minutách, těsně poté následován Kayem.
Po krátké chvíli odpočinku ze mě vyšel, chytil mě za ruku a odvedl k sobě do ložnice. Vděčně jsem dopadl do přikrývek, Kaye si samozřejmě stahujíc s sebou. Okamžitě jsem se k němu přitiskl.
„Co se stalo, Tomi?“ zopakoval svou předchozí otázku, hladíc mě po zádech.
Zavřel jsem na chvíli oči a víc se k němu přitulil, pomalu vrtíc hlavou. „Prostě jsem se vzbudil a chtěl tě vidět, nic víc,“ zalhal jsem. Ani mi pořádně nebylo jasné, jaký vztah mezi sebou máme, nemohl jsem mu říct o tom, že spávám s Billem. Ať už mezi námi bylo cokoliv, já to za žádnou cenu nechtěl zahodit, a tímhle by se to určitě všechno zničilo.
„Kvůli tomu jsi přijel v tuhle nekřesťanskou hodinu a byl’s tak rozrušený? Protože jsi mě chtěl vidět?“ pozvedl obočí. Nevěřil mi ani slovo, ale já se své lži nechtěl vzdát tak snadno.
„Přesně kvůli tomu,“ s kývnutím jsem nasadil úsměv. „Víš, že zítra odjíždíme a, ačkoliv to teď bude znít hrozně sladce, já si to tu s tebou chci užít na maximum, protože se sem ani poblíž nedostaneme celý měsíc. Sbírám si zážitky do zásoby.“
„Jo, opravdu to zní hrozně sladce,“ zasmál se, ale pevně mě objal. „Měl bys spát, brzy ráno vstáváš kvůli tomu rozhovoru, ať nejsi unavený.“
„Stejně všechno odříká Bill,“ pokrčil jsem rameny, nicméně natáhnul se k jeho obličeji a už značně vyčerpaně ho políbil. „Dobrou noc, Kennethe. Uvidíme se ráno.“ S letmým úsměvem přikývl, tudíž já se spokojeně znovu uvelebil na jeho hrudníku, přičemž usnout mi nedělalo sebemenší problémy – během minuty jsem vytuhnul.
Ráno mě vzbudil zvonící telefon. Vyděšeně jsem zkontroloval čas, ale po zjištění, že mám ještě bezmála půl hodiny, jsem se, o něco klidnější, odebral dolů do předsíňky, kde se mobil od mé noční návštěvy stále nacházel. Než jsem tam došel, volající to samozřejmě vzdal, takže na mě čekalo devět nepřijatých hovorů a pět textovek, většina od Billa, ale některé od Davida, a těm jsem se rozhodl věnovat. Vynadal mi, že Bill kvůli mému zmizení málem vyhlásil poplach, pak že jsem nic neřekl, a nakonec napsal, že ve tři čtvrtě na devět bude před Kayovým domem stát auto, které mě odveze na místo konání rozhovoru, přičemž nejúžasnější Natalie mi v autě pošle oblečení, abych prý vypadal alespoň trochu reprezentativně. Jako kdybych snad někdy nevypadal!
„Už odcházíš?“ ozval se ze shora Kayův rozespalý hlas.
„Tak nestůj dole jako tvrdý y a pojď za mnou nahoru,“ pobaveně se usmál. Hbitě jsem si oblékl trenýrky a vyběhl schody přímo do jeho náruče. „Jak ses vyspal?“ chytil mě za tváře a zlehka políbil.
„Málo,“ zabručel jsem, ale navzdory tomu spokojeně zamručel, opírajíc se rty o ty jeho. „Na dnešní odpoledne mám zamluvenou vířivku a saunu ve wellness centru, nechceš se přidat? Mohl by to být příjemný relax,“ přejel jsem dlaněmi po jeho hrudníku, až jsem je nakonec spojil za jeho krkem.
„To by bez pochyb být mohl,“ usmál se, stále ještě rozespalý. „Tak mi pak napiš v kolik, a já tě vyzvednu na hotelu. Ale jsi si jistý, že se ti tam nenasáčkuje Bill?“
„Má manikúru, kadeřnictví a kosmetiku,“ zasmál jsem se. „Budeme mít klid, než zítra odjedeme. Alespoň se rozloučíme příjemně.“
„Můžeš pak přespat tady, odvezl bych tě zítra k hotelu.“
„To zní skvěle,“ spokojeným úsměvem ozdobenými rty jsem ho políbil, pevně se k němu tisknouc. Chvíli jsme v téhle pozici setrvali, než se zvenčí ozval klakson oznamující, že je čas jít. „Povinnosti volají. Zavolám hned, jak budu mít volno. Pořádně si odpočiň, protože tě odpoledne zlikviduju,“ rychle jsem ho políbil, když se troubení ozvalo znovu. Seběhl jsem schody, bleskově se oblékl a s posledním mávnutím vyběhl k netrpělivému řidiči.
„Tomi!“ úlevně vypískl Bill, jen co jsem vystoupil z auta a přihnal se ke mně jako velká voda, pevně mě objal, ignorujíc nevěřícné pohledy všech přítomných. „Kam jsi ráno zmizel? Myslel jsem, že až se vzbudím, budeš tam, ale ty’s nebyl,“ smutně našpulil rty a nafoukl tváře. Co se tu kruci dělo? Normálně už by na mě řval jako pominutý, a on je místo toho… takový?
„Potřeboval jsem si něco zařídit,“ zkusmo jsem se usmál. Je možné, že se vzbudil tak pozdě, aby ho nenapadlo, že můžu být s Kayem? A pokud ano a on se ptal Davida, kde jsem, proč mě David neprásknul? Připadal jsem si jako v „Napálené celebrity“, když mi Bill s okouzlujícím úsměvem upravil tričko na bocích a oznámil mi, že jsem k sežrání. „Děkuju, taky ti to sluší.“
„Dal jsem si kvůli tobě záležet,“ zašeptal, cudně klopíc zrak. POMOC! Co se to tu děje?! „Dneska se moc těším na tu kosmetiku a tak, chci pro tebe být krásný.“
„Tak se nelič a budeš nejkrásnější, ty trubko,“ pobaveně jsem mu počechral vlasy. „Víš, že ti to pak sluší nejvíc.“
„Ale bez šminek se ukazuju jen tobě, ostatní si to nezaslouží,“ s úsměvem pokrčil rameny a ohlédl se přes rameno, když nás moderátorka vyzvala. „Tak pojď,“ stiskl mi jemně zápěstí, načež se rozešel k pohovce, kde už seděli Gustav a Georg. Jako v mrákotách jsem ho následoval a hluboce přemýšlel. Něco mi tu hrubě nesedělo na Billově chování a já byl odhodlaný přijít na to co.
Po celou dobu rozhovoru jsem byl lehce mimo, protože jsem sledoval sebemenší projevy Billa, kterého jsem nepoznával. Byl jako vyměněný! Pořád laškoval a smál se, vtipkoval – jako bychom se vrátili v čase o dva roky zpátky a on byl zase ten Bill nadšený z maličkostí. Jenže, bohužel pro mě, jsem tomu nedokázal uvěřit jako ostatní, a proto jsem nepřestával být ostražitý.
Čekal jsem, že jakmile rozhovor skončí, Bill se promění zpátky do své panovačné osobnosti, ale dokonce i po shootingu měl skvělou náladu. Tohle jeho chování mi připomnělo doby, kdy jsem byl vůči němu nenasytný. Neustále se usmíval, byl milý a jednoduše neodolatelný, půvab z něj čišel na kilometry daleko a já jím byl očarovaný, jenže pak jako mávnutím kouzelného proutku přišla změna a tuhle osobnost Bill ukazoval už jen zřídka.
„Tomi, pojď se mnou,“ chytl mě Bill za ruku a kamsi mě táhl. „Musím ti ukázat mou šatnu a budu potřebovat zapnout tričko, ráno mi musel pomáhat Georg a víš, jak on má nemotorný pracky,“ štěbetal. Mlčky jsem se nechal vést, bylo mi naprosto jasné, že to byla jen skvělá záminka k tomu, aby se mě mohl dotýkat, takže jsem ani nebyl překvapený, když jsem se ocitl v šatně na pohovce s Billem usazeným mi v klíně, jak mi divoce plení ústa. Tiše jsem vydechl a chytil ho za úzký pas, ale navzdory obvyklosti jsem ho odtáhl. „Co se děje?“ hned zmateně nakrčil čelo.
„Nic,“ tiše jsem se zasmál. „Jen jsem unavený, moc bych ti neposloužil. Necháme to na zítřek.“
„Zítřek? Proč ne večer?“ přimhouřil oči.
„Dneska ti to moc sluší,“ usmál jsem se ve snaze vyhnout se odpovědi, protože jeho tělo ztuhlo. Má po náladě, tohle už nezachráním.
„Proč ne večer, Tome?“ zlostně zavrčel a pevně mi stiskl ramena.
„Protože nebudu spát na hotelu, ale u Kaye,“ přiznal jsem s povzdechem po krátké chvíli tichého vzdoru. Opravdu jsem nechtěl zničit jeho dobrou náladu, ale co jiného na celou noc jsem mohl tak narychlo vymyslet, aby to nevypadalo nápadně? Pravda byla jediná možnost.
„Nemůžeš u něj spát!“ zavrčel zpola šokovaně a zpola zlostně. „Ne po tom, co jsem ti v noci řekl!“
„Samozřejmě jsem si toho vědom, Bille, ale nemůžeš po mně chtít, abych hned teď okamžitě napsal Kayovi, že je mezi námi konec, protože jsi mi řekl, že mě miluješ. Není to tak jednoduché, jak se zdá být, protože ať už se ti to líbí nebo ne, mám Kaye rád a tahle situace mi vůbec nic neulehčuje. Nechci ti ublížit, ale zatím prostě hledám, zjišťuju, co pro mě bude lepší,“ konejšivě jsem ho chytil za ruce, ale vysmekl se mi a prudce se postavil.
„Ty o tom musíš přemýšlet? Děláš si ze mě srandu?!“ začal na mě křičet. „Jak dlouho tohle celé už trvá, Tome, ale ty musíš přemýšlet kvůli nějakému blbci, kterého znáš sotva pár týdnů!“ rozhodil rukama, ale vzápětí se ztišil a vzal mou hlavu do dlaní, znovu se mi posazujíc na klín. „Já tě miluju, Tome, chci, abychom byli jen spolu.“
„Teď spolu budeme dost dlouho sami,“ s povzdechem jsem ho krátce něžně políbil. „Budu muset jít, ty za chvíli určitě taky. Přijedu zítra ráno na hotel.“
„Fajn,“ zabručel a jen neochotně vstal. Jakmile jsem se na nohy postavil i já, ještě jsem ho objal kolem pasu, věnujíc mu tentokrát dlouhý polibek. „Užij si zkrášlovací kúry,“ zamával jsem mu s úsměvem, načež už jsem zamířil ven z budovy a rovnou k autu, které mě zavezlo do onoho slavného wellness centra. Jednoduchá smska ode mě oznámila Kayovi adresu, kam se má dostavit a co říct, protože já skrz recepci zamířil bez jediného slova rovnou k vířivce.
Oblečení jsem ze sebe shodil přímo tam, zanechávaje ho na zemi, načež jsem se spokojeně ponořil do horké vody. K naprosté dokonalosti už zbývalo jen zbavit se myšlenek na Billovo vyznání. Spousta věcí mi nešla na rozum, jako například to, proč mi to neřekl dřív, ale až teď. To si mnou byl celou dobu tak moc jistý, že nepovažoval za důležité, abych to věděl, ale když se objevil Kay, najednou jsem to vědět musel? Cítil se ohrožený? Bože, proč jednou něco nemohlo být jednoduché? Copak nestačilo ke komplikovanosti už to, že jsme si s Kayem byli čím dál bližší, aniž by to jeden z nás dokázal přiznat nahlas?
„Vypadáš zmoženě,“otřely se mi o ucho rty, podle hlasu Kayovy, načež jsem na ramenou ucítil i jeho dlaně.
„Jsem jen trošku unavený,“ pousmál jsem se, hladíc ho po ruce. „Nestůj tam tak a pojď ke mně,“ tiše jsem ho požádal a jednou rukou ho pohladil po tváři. Lhal bych, kdybych řekl, že jsem se na něj netěšil.
„Kay se pobaveně zaculil, ale bez protestů se svlékl a vlezl si ke mně. Okamžitě jsem se k němu přitiskl, žádostivě, ale jemně si berouc jeho rty v polibku. „Hádám, že jsem ti chyběl,“ se smíchem mě objal kolem pasu.
„Oh, mlč,“ šťouchnul jsem ho do břicha. „Co jsi celé dopoledne dělal?“
„Divokou párty. Víš jak – desítky roštěnek, které žadonily jen o jediný pohled, ale bože, co ony byly schopné udělat pro jediný dotek! Byla to perfektní párty, příště by ses třeba mohl připojit taky, co říkáš?“ smál se.
„Hm, nemyslím si. Na rozdíl od tebe mám povinnosti, ale zrovna dneska by se daly spojit s velmi příjemným, jelikož pan fotograf byl hodně namakaný s okouzlujícím úsměvem a skvěle jsme si rozuměli,“ pošimral jsem ho prstem pod bradou. „Focení mě vždycky bavilo, třeba by mě něčemu přiučil.“
„Třeba tomu, jak správně vypadat na fotkách, abys neoslňoval víc než frontman,“ plácnul mě po zadku s úsměvem. „Jak to dneska s Billem probíhalo?“
„Kupodivu naprosto perfektně, od rána měl skvělou náladu, na všechny se usmíval a z časopisu si pochvalovali výbornou spolupráci.“
„Byl zfetovaný?“ pozvedl překvapeně obočí, načež se hned zamračil, taky se mu to nezdálo. „Ne, promiň, vím, jaký oba máte odpor k fetu, ale nepřijde mi to úplně normální.“
„To nikomu z nás. Dokonce mi ani nevynadal, že jsem ráno nebyl u sebe v pokoji a uvěřil mi, že jsem šel něco zařídit. Vůbec jsem si tuhle jeho náladu neužil, jak moc jsem přemýšlel nad tím, co se s ním děje,“ s povzdechem jsem si opřel hlavu o Kayovo rameno.
„Upřímně se ti vůbec nedivím,“ objal mě rukou kolem pasu a druhou mi nadzvedl hlavu do úrovně své. „Ale teď nemá cenu se tím zbytečně stresovat, na stres budeš mít spoustu času po zbytek turné. Ne, že bych ti to přál, samozřejmě.“
„Vím, jak to myslíš, v pohodě,“ pousmál jsem se a natáhl, abych s ním mohl znovu spojit rty. Líbal jsem ho líně, téměř jsme se rty jen otírali, než mi to po chvíli přestalo stačit a polibek jsem tak musel prohloubit. Kay tiše zasténal, přičemž si mě pevným stiskem pasu vysadil na klín. Naše penisy, otírající se o sebe, závratnou rychlostí tvrdly, zatímco jsme si s Kayem jazyky plenili ústa. Po krátké chvíli jsem se od něj ale udýchaně odtáhl. „Musím ti něco říct.“
„Nepočká to?“ zaúpěl nespokojeně.
„Ne, Kayi, nepočká. Když ti to neřeknu hned, tak už asi nikdy,“ zamračil jsem se a pokračoval, „ale tohle bys vědět měl, protože ať už si to přiznat chceš nebo ne, něco málo mezi námi je a já v tom rozhodně chci pokračovat, je mi s tebou fajn.“
„Tak o co jde?“ pozvedl obočí.
„O Billa. A o mě. Teď mě poslouchej, i když ti to třeba bude připadat nechutné. Když jsme s Billem byli puberťáci, Bill si uvědomil, že je gay a byl z toho vyděšený, ale hrozně moc chtěl sex, ostatně jako každý puberťák. Jenže své poprvé nechtěl dát jen tak někomu a jednou v noci s tím přišel za mnou. Byli jsme ve fázi, kdy jsme si byli hrozně blízcí, takže já dlouho neváhal a splnil mu to přání, aby věděl, s čím má počítat, až přijde někdo jako Bushido. Ale vymklo se nám to z rukou, tak moc jsme si ty pocity užívali, že jsme nedokázali přestat. Nikdy to nepřerostlo v nic víc, ale včera večer,“ zhluboka jsem se nadechl a sklopil pohled. „Bill mi řekl, že mě miluje. A já nevím, co mám dělat, protože už jen to, že s ním spím, je nepřípustné, ale hlavně… Mám rád tebe,“ bojácně jsem zašeptal a čekal, co bude.
autor: Saline A. & PeTiŠka
Páni.. ten poslední Tomův výlev byl naprosto dokonalej.. <3
Jsem zvědava jak se Kayi zachova.Bill mně v tyhle povídce pěkně štve přímo ho nesnáším.