Já… nevím, co říct. Včera večer jsem se vrátil domů, myslel jsem, že prostě jenom zalezu do postele a budu předstírat, že žádné narozeniny nemáme. Proč taky dávat najevo, že je máme, když jsme slavili každý zvlášť? Od doby, kdy jsme se přestěhovali, se začal chovat divně – odtažitě. Když mi potom ohlásil, že má domluvený s přáteli večírek, nijak jsem mu nebránil v tom, aby na něj šel. Určitě se na něj těšil a jeho outfit napovídal, že se nehodlá vrátit dřív než ráno po pořádném sexu. Změnil se, LA ho změnilo. Dlouho jsem po jeho odchodu seděl ve studiu se psy a přemýšlel, co bych tak mohl podniknout. Když pak přišla Ria, jestli s ní nechci jít na večeři, neměl jsem důvod bránit se. Nejspíš jsem taky doufal, že se vrátím až ráno po pořádném sexu. Bohužel jsem nejspíš neměl tolik štěstí – ukázalo se, že mě ven vytáhla hlavně kvůli tomu, aby se rozloučila a oznámila, že na nějakou dobu odjíždí mimo Státy.
S náladou ještě horší, než když jsem opouštěl dům, pokud je to vůbec možné, jsem se domů také vrátil. Po paměti jsem šel do ložnice, zatímco jsem na mobilu vyťukával zdlouhavou stížnost v reakci na jeden komentář od fanynky, která nám přála hodně štěstí a to, ať si narozeniny co nejlépe užijeme a pořádně je oslavíme. Jak bych ale mohl pořádně slavit, když on slavil na vlastní pěst? Nikdy jsme narozeniny neslavili odděleně a já to miloval. Nedovedl jsem si představit narozeniny, které by postrádaly jeho přítomnost. To prostě nešlo.
Pak jsem ale vešel do pokoje…
Tomova ruka se zastavila, udělal poslední ze tří teček a blaženě přivřel oči, vzpomínaje na překrásný narozeninový večer. Jazykem si přejel přes rty a pokračoval v zápisu. Bylo dětinské psát si deník, ale dřív, když byl jeho vztah s bratrem mimo hranice, to dělal téměř neustále. Nemohl se svěřovat nikomu živému, proto se svěřoval alespoň papíru. Potřeboval ze sebe dostat všechny emoce, do kterých ho zakázaný vztah s bratrem vtahoval.
Ležel tam, natažený na mojí posteli v oblečení, které bych si daleko lépe dokázal představit na dívce než na svém malém bráškovi. Nohy měl roztažené tak, že byly přes celou šířku postele a jejich šlapky nazuté ve vysokých kozačkách s jehlovým podpatkem mu přepadávaly přes okraj. Zářivě se na mě usmíval a já si nemohl nevšimnout toho, že je jednou za čas opět oholený. Popravdě, kdykoliv jsem ho o to požádal, nechal si své vousy narůst ještě víc – nikdy na mě nedal. Teď však byla jeho tvář jemná tak, jak jsem si ji pamatoval, když to mezi námi ještě bylo jiné. Blonďaté vlasy měl ležérně sčísnuté dozadu a mírně zlakované, aby mu nepadaly do čela. Oči měl lehce orámované tenkou vrstvičkou kouřových stínů… A já měl pocit, že znovu vidím toho kluka, který mě kdysi vtáhl do víru něčeho neskutečného. Když potom zašeptal „Překvapení,“ musel jsem mu dát jen zapravdu. Nečekal bych, že něco takového udělá, vlastně mi připadalo, že poslední dobou chce vracet náš vztah do čistě bratrských mezí. Stačil jediný večer na to, aby mi ukázal, že to tak ve skutečnosti není, a snad ještě dlouhou dobu nebude.
Tom spokojeně přivřel oči. Do mysli se mu přelila tak živá vzpomínka na předešlou noc, že mu propiska vypadla z ruky a nečinně dopadla na jeho deník. Živě před sebou viděl svého bratra a předem věděl, že nebude mít dostatek slov pro deník, aby popsal, jak se cítil, když ho viděl. Snad nic nedokázalo přesně popsat, jak Billa v tu chvíli vnímal. Jeho srdce plesalo, když viděl jeho dohladka oholenou tvář, jako by to byla připomínka dob minulých, ke kterým se už ani jeden z nich nechtěl vracet. Avšak pro tu jedinou noc, kdy se oba stávali opět o rok staršími, okusili znovu ono opojné kouzlo nezkušeného a rozverného mládí. Zároveň však jeho tvář kontrastovala s vypracovaným tělem, což byla novinka, na kterou si Tom doposud nezvykl, stejně jako na jeho tetování na hrudníku. Až teď, když se zpětně vracel v myšlenkách k předešlé noci, viděl, jak mu celou dobu Bill jasně dával najevo, že mu na něm stále záleží daleko víc, než jak by mu správně záležet mělo.
Pevně se znovu chopil tužky, která mu ve chvilce slabosti vyklouzla z rukou. Alespoň náznakem chtěl deníku sdělit své zážitky, chtěl mu povědět o tom nejlepším dárku, který kdy dostal. V hlavě mu probíhaly obrazy vztahující se k předešlé noci a on pevně svíral tužku, jak se jim snažil nepodlehnout. Před očima se mu zamlžilo, jak se vracel zpátky k předešlé noci, jak jeho mysl byla zavalena přívalem prožitků. Znovu prožíval celou noc. Viděl Billa nataženého na jeho posteli s roztaženýma nohama, jak ho jenom svojí polohou vyzýval, aby se k němu přidal. A on chtěl. Chtěl se poddat té živočišné touze, která ho spalovala už několik let. Chtěl znovu zakusit horkost Billova těla a ono překrásné souznění nejen myslí, ale i těl, když spolu splývali v jedno – tak, jak tomu mělo být už u matky v děloze. Znovu jako by cítil elektrické výboje, které probíhaly jeho tělem, když se nechal znovu stahovat do víru pokušení a doléhal na Billův hrudník, aby zakusil jeho rtů. Kolem jeho trupu se téměř okamžitě omotaly Billovy dlouhé nohy, výjimečně oholené stejně jako jeho tvář.
Znovu jako by cítil, jak proniká do hloubek Billova těla, jako by slyšel jeho steny, kterými rozhodně nešetřil. Jejich tempo se měnilo, a přesto vždy bylo naprosto dokonale sladěné. Za jedinou noc stihli projít několika fázemi sexu – od něžného milování, ve kterém oba dávali nanejvýš jasně najevo svoje city, po drsné přírazy, díky kterým postel lehce narážela do zdi. Jejich jazyky se spolu splétaly stejně jako ruce a nohy.
Aby ale pravdu řekl, nejkouzelnější pro něj bylo probuzení. Už dlouho se nebudil vedle někoho, s kým by se skutečně budit chtěl. Většinou to byla nějaká dívka beze jména, kterou si odchytil v baru pouze pro svoje potřeby. Nikdy ji nenechal zůstat déle než pár minut po probuzení. Toho rána se mu však naskytlo překrásné probuzení. Znovu se chopil tužky, aby dovedl svůj zápis do finální podoby.
V noci jsem nemohl spát, přemýšlel jsem, jestli zůstane. Čekal jsem, že počká, dokud neusnu a odejde zpátky k sobě. Jaké překvapení bylo, když jsem se vzbudil vedle něj. Ruka mě celá bolela, jak na ní celou noc ležel, ale byla to jen malá oběť za pohled, který se mi hned po ránu nabízel. Ležel stočený do klubíčka v mém náručí. Vlasy měl bláznivě rozcuchané do všech stran, lak na nich pořád držel a zajišťoval, že jeho nechtěný účes pevně držel. Líčení měl rozmazané kolem očí. A stejně v mých očích snad nikdy nevypadal líp. Trvalo mu ještě dlouho, než se probudil do nového dne, do prvního dne, kdy je nám opět o rok víc.
A když se probudil, rozespale zamumlal: „Přál bych si, aby pro narozeniny platilo to samé, co pro Nový rok. Jak na Nový rok, tak po celý rok.“
Tom se pousmál nad touhle Billovou myšlenkou, která mu stále běhala hlavou stejně jako šeptané přání k narozeninám, když došel ke svému prvnímu orgasmu za minulou noc. Zdálo se, že každé slovo, které Bill řekl, v sobě mělo skrytý význam a určitou magii, kterou v ní viděli jen oni dva. A Tom si každého jeho slova vážil, jako by mu sděloval věci, které navždy ovlivní jeho život. Tichá proroctví o lepších zítřcích a nových zážitcích, které bok po boku prožijí. Tak jako tomu bylo už od jejich narození.
Miluju ho. Tak zatraceně ho miluju.
Dopsal poslední tečku svého zápisu, zrovna když mu na záda dolehla těžká váha cizího těla. Bill se rukama opíral podél jeho těla, bradu měl opřenou o Tomovo rameno.
„Ani jsem ti nepoděkoval,“ vzpomněl si Tom najednou. Jak jen mohl zapomenout?
autor: Helie
Nádherné, Helie, jsi opravdu talentovaná. Forma byla nápaditá a miloučká. A jsem ráda, že jsi Billa namalovala a oholila, protože s jeho momentálním vzezřením stále nejsem smířená a povídku bych si v tom případě nevychutnala tolik, jako se to stalo za těchto okolností. 🙂
Moc se mi povídka líbyla taky proto že byla ze součastnosti.
prej jak na Nový rok, tak po celý rok… dyť to kluci můžou krásně ovlivnit, ne? 🙂
Tak som sa potešila keď tam ležal. Bolo to krásne dojímavé a láskyplné. Milujem keď sa milujú 🙂
Tiež sa mi páčilo, že bol príbeh ladený do súčasnosti, bol tam dokonca aj ten príšerný Billov peroxid 😀 a jeho nové tetovanie. Smiala by som sa keby zajtra chalani hodili do APP fotky a Bill by bol oholený 😀 To by som Ťa podozrievala, že si si ten Tomov denník čítala. A potešilo ma aj, že si Riu poslala niekam do-preč.
Já vím, že je v podstatě nemožné napsat povídku, jejíž děj se odehrává v současnosti a nedat do ní reálná fakta, ale já prostě o tom příšerném nynějším Billovi číst nemůžu, fakt ne. Mám k tomu vzhledu takovou averzi, že i když jsi ho oholila a namalovala, představa svalů, úděsných vlasů a všech těch příšerných tetování na mě působí pořád neskutečně odpudivě a naprosto asexuálně…Já být tady tím Tomem z povídky, tak si můj "junior" ani neškrtne, pravděpodobně by už nikdy nevstal z mrtvých xD
To není žádná kritika ohledně povídky, ta byla napsaná perfektně, tak, jak je u tebe zvykem, jenom ten děj jsem si jaksi musela vrátit o pár let dozadu, abych z toho něco měla 🙂
Helie, ty jsi prostě úžasná. 🙂 😀 Krásně napsané a kdo ví…? Třeba to takhle nějak bylo i ve skutečnosti… 😀
[1]: Tak to jsem ráda, že alespoň nějaká povídka ti padla do oka =)) Díky moc =)) Já si nějak nedovedu představit, že kdybych Billa nenamalovala a neoholila, byl by pasiv… Jeho momentální vzhled a to k sobě prostě nejde 😀
[2]: Děkuji =))
[3]: Samozřejmě, že můžou 😀 A beztak by to i udělali 😀
[4]: Hah, pochybuji, že kdyby to tak skutečně bylo, chlubili by se tím 😀 Navíc ty fotky ze včerejška napovídají, že oholený bohužel není, i když bych rozhodně hlasovala pro to, aby alespoň na narozeniny oholený byl :D:D Přece jen je lepší vstoupit do nového roku života a vypadat mladě, ne? :D:D:D
[5]: Teda Jančo, já mám pocit, že tobě se poslední dobou nezvládám zavděčit vůbec ničím :D:D Ale bohužel, chtěla jsem, aby povídka tak nějak představovala to, co bych si představovala já, že dneska dělají :D:D Takže jinak než tak, jak v současnosti vypadají, tam ani vypadat nemohli 😀 I když mírná změna byla potřeba, protože Bill alá děvka s fousama a nenalíčený je dost vtipná :D:D:D
[6]: Děkuji =))
Helie Ty jsi dokonalá! Já jsem vážně neuvěřitelně dojatá!.. =) Bylo to tak nádherně napsané!.. =D Tom si píše deníček jááj.. 😀 Malá princezna.. =3 To vyznání lásky na papír bylo krásný!.. Ze začátku jsem se bála.. jak to dopadne.. a přeci jenom to oslavili spolu!.. =) Užívala jsem si pohled na oholeného Billa v sexy podpatkách z Bitch výrazem čekající na svého brášku!.. =) když jsi mi říkala.. že jsi napsala narozeninovou povídku nenapadlo mě.. že bude tak skvělá!.. =)) Děkujeme!.. =3
nenapadají mě žádné slohy..vzalo mi to slova :3 nádherně napsané jako vždycky <3 představa jak si Tomi píše deníček je svým způsobem nádherná 😀 <3
[7]: Ale Helie, ty s tím nemáš nic společného, nemůžeš přece za to, že si tenhle Bill a taky Amendetom dělají, co chtějí xD
[8]: Muhah, když je to twincest, tak by Tom s Riou a Bill s nějakým frájou v baru asi skončit nemohli, ne? 😀 To je jasné, že to museli oslavit spolu! =)) A pořádně 😀
Já děkuji =))
[9]: Děkuji =))
[10]: To je taky fakt, já jsem v tom vlastně úplně nevinně :D:D:D
krása 🙂 ikdyž představa přítomnosti je vážně zvláštní, ale to asi proto, že se o ní moc nepíše. ve všech povídkách jsou ještě pořád oba mladí, černovlasí a nepotetovaní 😀 tohle bylo naprosto dokonalé!
Helie, Helie, Helie…
Co na to říct? 🙂 Věděla jsem, že to bude další skvost, ale tohle jsem vážně nečekala 🙂
Nejlepší na tom je, že se to možná stalo 😀 a třeba se to i dozvíme, když fanclub pošle ten náš vzkaz 😀
Nejdřív jsem si říkala, jestli jsi se nerozhodla to udělat trošku smutnější ale když jsem se dostala k tý části, kde Bill leží na posteli, bylo mi to hnedka všechno jasný 😀
Jsem ráda, že jsi to zakomponovala do tý přítomnosti (taky by bylo blbý psát o něm v narozeninovce jako o černovláskovi, když už jím Bill dávno není) 🙂
No, buď vděčná za tento komentář, protože jsem ho tvořila bezmála půl hodiny 😀 (ne to zase ne 😀 )
děkuji, Helie. 🙂 za ten tvůj neutuchající entuziasmus a připomenutí nám, že bychom alespoň malou vzpomínkou měli oslavit narozeniny dvou lidí, kteří nám svým způsobem na okamžik ovlivnili život. 🙂
a už toho sentimentu nechám. 😀 povídka to byla krásná a můžeme si jen přát, aby to takhle nějak probíhalo i ve skutečnosti. 🙂
[12]: Děkuji =)
[13]: Hah, to nepošlou!:D:D:D
Jsem za něj hrozně moc vděčná a strašně za něj děkuji =)) Mám ráda dlouhé komentáře :D:D
[14]: Já moc děkuji =))
Úžasná povídka! Už od samého začátku se mi líbila 🙂 Jsem ráda, že si ti dva nakonec cestu k sobě našli. Oni k sobě prostě patří! A beztak se mi moc líbí představa, že si Tom píše deník. Je to sice trochu holčičí, ale k Tomovi mi to nějak sedí 😀