autor: Raiju
Usměj se a trp
Černě nalakované nehty mu pomalu a silně přejížděly po zádech, přitahovaly ho blíž, chytaly ho zezadu za ramena a znovu ho zatáhly pod vodu. Našly jeho pas a chytly ho, potřebovaly cítit život druhého žijícího a dýchajícího člověka, zatímco horko mezi nimi rostlo. Bill se jemně začervenal, zatímco na rty dostával polibek za polibkem. Cítil, jak zaklání hlavu, aby se nadechl, když se Adamovy rty posunuly dolů přes jeho krk a dotkly se něžně jeho klíční kosti.
Mladší zpěvák vydechl a zavřel oči, uvolnil se, aby si pozornost užíval, aniž by ji hned horlivě vracel. Pomalý, sladký způsob, kterým mu dokazoval svou lásku, byl tak uklidňující a byla to opravdu příjemná změna oproti děvčatům, která by udělala cokoliv, aby z něj jen svlékla oblečení a dostala ho. Adam si dal na čas, otočil se k němu a opravdu dlouho se mu věnoval, Adam mohl jeho kůži hladit dny, a stejně by ho to vzrušovalo, až by předehra skončila.
Špička jeho jazyka se otřela o důlek mezi Billovými klíčními kostmi, přejela lehkou a pomalou linku až nahoru po prostředku jeho krku, pod jeho bradu, a konečně až na kraj jeho čelisti. Nemohl se nabažit Billovy sladké kůže. Jeho bledé oči se dívaly na kapky vody, které se držely na Billových ramenech a hrudníku, vypadaly skoro jako diamanty na jeho porcelánové kůži. Jak si ho Billovy ruce přitáhly blíž a jejich těla se dotkla, políbil ho na každou kapku, kterou našel, pomalu dal ruce dolů na jeho stehna, přitáhl si ho za ně k sobě a pak se přitiskl na část Billa za tenkou látkou, kterou měl dovoleno cítit jen on.
Když se jejich rty znovu dotkly, nebyl mezi nimi žádný chtíč, jen vášeň, jen láska. Adam ho nechtěl jen svléknout a vyspat se s ním přímo tady, nebyl agresivní nebo nedočkavý. Tohle se zdálo, že je jeho způsob, jak říct ‚Miluji tě‘ beze slov, ukázat mu, jak moc mu na něm záleží. Palci hladil pod vodou Billova stehna, pomalu opouštěl jeho plavky a vracel se k zpěvákovým bokům.
Bill se usmál Adamovi na rty, cítil se dost statečný na to, aby se posunul tak, že mohl alespoň pohnout rukou, Adam by ho nikdy neupustil. Pěstěné prsty se vrátily zpoza Adamova krku, tam dopředu, aby ukazováčkem zvedl Adamovu bradu. Němec sklopil hlavu, nosem se mu pomalu otřel o krk, poslouchal jeho dech přes bublající zvuk vody kolem nich. První dotek jeho rtů na citlivé pokožce způsobil husí kůži pod Billovou dlaní na Adamově rameni. Adamova ruka přejíždějící po jeho páteři podporovala Billovu odvahu políbit ještě trochu níž krk staršího zpěváka, Adam si ho přitáhl blíž.
„Žádná znamínka?“ zašeptal Bill, dýchal ztěžka po tom, co se tak dlouho snažil nedýchat.
Starší z nich sklopil hlavu a nosem se otřel o Billův ušní lalůček, aby mu dodal odvahu. „Udělej mi, co chceš,“ zašeptal a zavřel oči, když se Billovy rty na jeho rameno pevně přitiskly. Když ucítil jemné zatahání mladíkových zubů, malý sten se mu vydral ze rtů, miloval, jak se Bill snažil převzít dominanci. „Jsem tvůj.“
Bill se neochotně odtáhl, olízl to malé znamínko, které udělal na Adamově rameni, i když musel říct, že na to byl pěkně hrdý, připadalo mu, že se musí omluvit. „Jsi můj…“ zopakoval tiše, spíš sám sobě, zatímco Adamův hlas byl teď jen ozvěnou v jeho mysli. Zvedl oči a podíval se na člověka před sebou se zvláštním chvěním v hrudníku. Možná, že to Adam taky začínal cítit, protože tohle byla ta nejpříhodnější chvíle na to, aby ho pohladil po ruce, nahoru po rameni až ke krku. Zdálo se, že to dělá jen proto, aby Billa v tu chvíli uklidnil, jako by mysleli tou samou myslí. „Opravdu jsi můj.“ Usmál se, když se mu otřel nosem o nos, byl tak blízko, že cítil, jak se Adamův dech mísí s tím jeho.
Jiskra v Billových očích byla něco, co Adam ještě nikdy neviděl. Za těma očima se zdál být duch nevinnosti. Byla tam nejistota, ale byla pozitivní, byla z přemýšlení o tom, jestli to bude dobré, když bude pokračovat. Tvrdě přemýšlel, zatímco hledal Adamův pohled, jeho výraz se křížil mezi vyděšeným a nadšeným.
„Je opravdu v pořádku, že jsme spolu?“ za svou celou kariéru se Bill bál být s muži kvůli drbům. Vždycky se díval na negativní stránky toho být s jiným mužem, ne že by si to plánoval. Teď, když si uvědomil, že ho vyfotili, jak se drží s Adamem za ruku, jak s ním jde… bude to ještě v pořádku? „Je v pořádku, že tě miluju?“
Navzdory opravdové otázce, která byla vyřčena, Adam nedokázal potlačit úsměv, který se mu vedral na rty.
„Miluješ?“
„Zřejmě.“ Červánky z dřívějška se mu okamžitě vrátily do tváří, když se Bill také usmál. Opravdu k němu něco cítil, něco, co nikdy předtím necítil, alespoň nikdy ne takhle silně.
„Je mi jedno, co si ostatní lidé myslí,“ Adam se nosem láskyplně otřel o Billovu tvář. „Já tě miluju, a to je jediné, na čem záleží.“
„Bojím se to někomu říct…“
„Nemusíme to říkat, jestli nechceš. Nikomu do toho nic není.“
Billův úsměv se rozšířil. „Děkuju.“
***
„Jen říkám, že by ses mohl trochu víc snažit přijmout to,“ Georg se opřel o bar, pohledem sjel na mladšího člena skupiny. „Tak se mu líbí jiný kluk. O co jde. To pro tebe pták vážně tolik znamená?“
„Ze všech lidí jsem si myslel, že zrovna ty budeš na mojí straně.“ Povzdychl si Tom, podíval se na svůj drink a na kapičku, která stékala po straně skleničky.
„Adam je v pohodě,“ pokrčil basák rameny. „Je vtipný, s Billem mu to sluší, a jestli to není dost, aby to někoho přesvědčilo… dokonce i ty jsi viděl, jak šťastně Bill vypadá, když je s ním. Možná že je s námi šťastný, ale není to ten druh štěstí, který má s ním.“
„Tys tohle vážně čekal?“
Georg se na něj tvrdě díval. „Tome, i slepec by něco takového čekal.“
Kytarista zavrtěl hlavou a odvrátil pohled, natáhl se pro svůj drink a začal ho pít, co nejrychleji to šlo. Zvedl skleničku, aby tak poprosil o další, aniž by cokoliv řekl. „Opravdu jsem to tak nemyslel. Je mi tak hloupě. Věděl jsem, že se tohle stane, ale nikdy jsem nepředpokládal, že se k tomu opravdu přizná, řekl bych.“
„Ale udělal to a stále potřebuje tvoji podporu v každém rozhodnutí, které se chystá udělat. Jsi jeho bratr. Pracuješ s ním, žiješ s ním, jíš s ním, občas s ním spíš v té samé posteli. Nic se nezměnilo.“
Tom se zplna hrdla napil svého nového pití, držel si to na jazyku a pak polkl. „Nic se nezměnilo,“ zopakoval, položil skleničku, „je to jen tak špatný představovat si, jak se ho někdo dotýká…“
„Musíš přestat být tak přehnaně ochranářský. Jen polkni svou hrdost a dej tomu klukovi šanci. Bude se ti líbit. Mně se líbí, Gustavovi taky… o tvém bratrovi nemluvě.“
Po pár minutách ticha Tom přikývl. „Vždycky se zdá, že víš, co říct.“
„To už jsem slyšel.“ Usmál se Georg, dopil plechovku Red Bullu a položil ji na bar. „Kde je sakra Gustav? Trvá mu to…“
Jak se starší z nich otočil ke dveřím, Tom se hrabal v kapse, aby našel telefon. Georg měl pravdu, Adam si zasloužil šanci a Tom vypil plnou sklenici odvahy. Byl na to připravený. Zmáčkl tlačítko volat u čísla svého bratra a dal si telefon k uchu, podíval se přes bar, když to na druhé straně začalo vyzvánět.
„Halo?“
„Kde jsi?“ Tom se znovu podíval na svou skleničku s ledem.
„Převlékám se,“ na druhé straně se ozývalo šustění oblečení, „připravuji se na večeři.“ Bill se zamyslel, a pak ho něco napsalo. „Budeš něco dělat? Měl bys jít, vy všichni byste měli. Adam zarezervoval místo v nóbl strip klubu, zatímco večeříš, holky chodí v sexy spodním prádle. Říkal, že jsou fakt hezký, nejsou to ty laciný děvky, co obvykle vídáš v klubech.“
„Proč se dívá na holky, když má tebe?“
Bill se na druhé straně telefonu zasmál.
„Je to opravdu velice luxusní restaurace. Už tam jednou byl. Takže… budeš chtít jít? Pojďme společně povečeřet. Nebude to rande, jen pár přátel.“
Starší dvojče se zhluboka nadechlo, Billovi zřejmě nebylo divně, když mu tohle nabídl, ale stále doufal, že je dá dohromady. Svým způsobem, Bill se snažil udělat všem radost, zároveň i sobě, samozřejmě, jediné, co to mělo být, bylo udělat svého bratra šťastného, zatímco pro Toma to bylo sedět v té samé místnosti jako Adam, říct ‚ahoj‘ a usmívat se. Opravdu, co ztratí, když se s Adamem sejde? Ten kluk nebyl nějaké nechutné monstrum, za které ho měl, Adam byl jen další člověk, který se líbil jeho bratrovi. Nepůjde tam sám, Gustav a Georg tam budou také. „Okay.“
Na druhé straně se ozvalo zalapání po dechu. „Opravdu? Půjdeš s námi?“
„Jo. Zkusím to… jen pro tebe.“
„Oh, děkuju! Děkuju! Řeknu mu, ať změní rezervaci!“
Cítil, jak se Bill usmívá, také ho tím nakazil. „Jsi v našem pokoji?“
„Jo.“
„Za chvilku tam budu.“
„Řekni Gustavovi a Georgovi, že musejí vypadat slušně. Žádné otrhané oblečení, protože je to slušné místo.“ Nebylo fyzicky možné, aby Bill v hlase zakryl nadšení. Tom se konečně poddal a udělal tak velký krok, ani jeden z nich nečekal, že tu nabídku přijme.
„Dobře. Ty se teď připrav, já jsem tam za chvíli.“ Když to položil, vydechl, otočil se na Georga a okamžitě se mu podíval do očí. Málem zapomněl, že tam basák byl.
„No?“
„Setkám se s ním.“ Odpověděl Tom, zněl rozhodně, ale také trochu nevěřícně.
„Nemůžeš mu nakopat prdel.“
Naneštěstí mohl říct, že Georg to myslel naprosto vážně. „Já vím.“
„Protože to, že se s ním setkáš, je pro Billa opravdu velká věc. Uhodíš ho, a je to, jako bys uhodil Billa.“
Mladší muzikant přikývl, zhluboka se nadechl a vydechl. „Pak bychom se měli jít obléknout na večeři…“
„My?“
„Ty a Gustav jdete se mnou. To sis opravdu myslel, že tam půjdu sám?“
autor: Raiju
překlad: LilKatie
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 6
Bože, ten začátek! Přísahám, že jsem měla v očích srdíčka 😀 To je tak strašně překrásné, hrozně se mi líbí, jak Adam dává svoji lásku najevo a je mu jedno, co by si o tom kdo mohl myslet (ne že by to ve skutečnosti nedělal :D)… Sice je to postoj, který mám k Adamovi prostě připojený už od začátku, ale v téhle povídce je tak strašně milý, že se nad ním roztíkám u každého dílu 😀 Takových mužských by mělo být víc! 😀 A pokud možno hetero… :D:D
Jenom je jedna věc, co na něm vážně hodně obdivuji – a to to, že na sobě nedal znát, že ví o Billově malém tajemství. Čekala jsem, že zareaguje úplně jinak, ale sakra, ten ho musí hodně milovat, když je schopný něco takového zamlčet a neztropit kvůli tomu scénu. Ale to je jedině dobře =)
Jsem hodně zvědavá, jak dopadne ta večere… A bojím se, že Tom udělá nějakou blbost, kvůli které pak Bill bude nešťastný. Jen doufám, že Adama přijme stejně dobře jako ostatní, ale myslím, že o tom si můžu nechat leda tak zdát. Pochybuji, že nebude dělat problémy, beztak by je dělal, i kdyby si Bill vybral vůbec tu nejvhodnější partii na celém světě. I když v jiných případech by jeho ochranitelskost byla možná sladká, tady je to na pár přes držku :D:D
Hrozně se těším na další díl! =))
Adam doopravdy Bill moc miluje a neublížil by mu.Jsem zvědava jak se bude Tom chovat k Adamovy.
Dnešní díl byl nádherný, ale bojím se, že je to jen takové to ticho před bouří…
Ale nebudu dumat nad tím, co může nebo nemůže přijít, a budu si plnými doušky užívat, co mám teď.
Komentář bych rozdělila na dvě části, protože tak byla dnes rozdělená i povídka.
Takže jsem právě dočetla překrásnou erotickou scénu, ve které sice skoro žádná erotika nebyla, zato překypoval něhou a láskou, úctou k tomu druhému a hlavně naprostým souzněním. Bill a Adam jako by pro sebe byli stvořeni, skoro bych řekla, že je Adam Billovo druhé dvojče, jejich vztah je sice teprve na začátku, ale je nádherný 🙂
Jenom pořád čekám, kdy Adam začne řešit Billův "malý" problém, protože podle mě by ho řešit měl. Čím déle to bude odkládat, tím závislejší Bill bude a jestli ho Adam opravdu a upřímně miluje, o čemž ani v nejmenším nepochybuju, určitě nechce, aby se z Billa stala vyfetovaná troska. Vím, že je to pro Adama strašně těžké, ale v tomhle případě zavírat oči prostě nesmí.
Co se týká Toma, tak ten by si dneska zasloužil medaili, vlastně ne, zasloužil by si ji Georg, protože jeho dnešní psychologický výkon byl dokonalý, bravo Geo, máš můj obdiv 🙂
Ze setkání Toma a Adama strach nemá, protože Adam je tak úžasný, že si Toma určitě získá. Myslím, že až uvidí, jak je s ním Bill šťastný, pochopí, jak hloupý byl, když se mezi ně stavěl, vždyť Bill je pro něj nejdůležitější člověk na světě a Tom si přece nepřeje nic jiného, než aby byl šťastný.
Takže uvidíme, jak bude ta seznamovací večeře probíhat, těším se :)♥
Opravdu kouzelný díl a Bill se vyznal ze svých citů, nádhera!! Na tu večeři jsem taky zvědavá, pořád mám z Toma strach… ono leckdy nepomůže sto hlasů okolo, ale jen ten vlastní vnitřní a myslím, že ten správný se v Tomovi ještě neozval. Pořád ho bude brzdit žárlivost a to všechno okolo, protože takhle rychle si na něco takovýho asi zvyknout nemůže. Ale jsem ráda, že mu to Georg řekl. Tak uvidíme:-)
Mimochodem… MILUJU tuhle povídku… myslím, že jsem to tu ještě nepsala.. no vzhledem k mým začátkům…:-DD ale to už je pryč:-) Díky moc za to, že ji překládáte, tohle je pro mě 99% čokoláda ve fan fiction!!
Btw.: ráda bych povídku propagovala na svém blogu, mrzí mě, že nemá víc čtenářů, tak snad to nebude vadit a doufám, že někoho dalšího ještě přitáhnu. S dovolením bych použila obrázek, samozřejmě uvedu zdroj! Kdyby to byl problém, prosím o upozornění. Děkuji
[6]: Jasně, propaguj, ta povídka si to zaslouží… klidně dej i odkaz na originál na THF, třeba si to někdo rád přečte v angličtině. 🙂 J. :o)
[7]: Děkuju:-) Akorát mám problém s tím odkazem na originál, odkazuje mě to na blog.cz a tam je napsáno – stránka nenalezena:-(
[8]: Už by to mělo fachčit… občas si blog dělá co chce, a já se jen nestačim divit 🙂 J. :o)
[6]: Já myslím, že povídka má čtenářů dost, jenom těch komentářů se jaksi nedostává 🙁
[10]: s tím souhlasím, napsala jsem to špatně… nj, věčný problém:-(
[10]: Jenže ono je to tak u většiny povídek, tak co se vůbec divíme, že u překladu je to jinak. Lidi si neuvědomí, že jak autora, tak překladatele je potřeba průběžně ocenit, aby měl chuť pokračovat dál. A až se na to všichni úplně vys… vykašlou, bude už pozdě…