Saline A. & PeTiŠka
(Z pohledu Toma)
Mlčky jsem vystřelil z jídelny s Kayem po boku, byl jsem rudý až na zadku, on byl rozhodně ten poslední, koho jsem chtěl v příští několika… letech vidět a doufal jsem, že můj odchod bez rozloučení nebo sebemenšího náznaku, že bych ho rád viděl znovu, mu to dá dostatečně jasně najevo. Nevím, jestli je tak hrozně natvrdlý, že mu to nedošlo, nebo opravdu tak neodbytný, ale ať už to bylo cokoli, rozhodně jsem se už těšil na večer.
Záchody jsem minul bez povšimnutí a rovnou zamířil ven, přičemž po kapsách už jsem lovil cigarety, po kterých jsem teď toužil víc než když jindy.
„Nechtěl jsi jít náhodou na záchod?“ ušklíbl se Kay pobaveně.
„Nehrozí, že bych s tebou znovu vlezl někam, kde budeme sami,“ odmítavě zavrtím hlavou, přičemž si zapálím hned, jak vylezeme z hotelu. „Vůbec nechápu, co po mně chceš.“
„Ranní příděl, který jsem ti včera slíbil,“ pokrčil rameny a sám si zapálil, aniž by opomněl konečky prstů nenápadně přejet po mých zádech. Vyděšeně jsem sebou cuknul a bázlivě se rozhlížel kolem, abych se ujistil, že nikde není nikdo, kdo by nás sledoval.
„Skutečnost, že jsem odešel, ještě než ses vzbudil, ti nenapověděla, že o to nestojím?“ ušklíbnul jsem se, pomalu se rozcházejíc k nedalekému obchodu.
„Z mojí postele ale jen tak někdo neutíká, Tome, na tohle já nejsem zvyklý.“
„Všechno je jednou poprvé, ne?“ zasmál jsem se a poprvé od odchodu z jídelny k němu vzhlédl. V očích mu hrály pobavené jiskřičky a na rtech měl úsměv, což mi na malou chvíli lehce vyrazilo dech, ale naštěstí jsem se brzy vzpamatoval a pohled znovu plaše sklopil. K tomu, abych měl alespoň nějaké sebevědomí, jsem se na něj nesměl podívat. To by neměl být takový problém, ne?
„Ovšem, ale takové poprvé se mi vůbec nelíbí,“ zamračil se nespokojeně. „Sice jsem si ráno nic nepamatoval, ale jen co mě osvítil duch svatý, okamžitě jsem s tebou chtěl druhé kolo, Tome,“ ušklíbl se a chtěl mě zřejmě poplácat po rameni, ale můj naprosto smrtelný pohled mu ruku vrátil na své místo, tedy k jeho tělu.
„Jenom tu ztrácíš čas, Kayi. Já nejsem Bill, víš? Bylo to jednou a naposledy, Kayi, nevím, proč by si to s tebou měl zopakovat, tohle já nikdy nedělám,“ odmítavě jsem zavrtěl hlavou, ale vzápětí překvapeně vykřikl, když mě pevně chytil za loket a odtáhnul do nějaké postranní uličky plné odpadků. Znechuceně jsem si odfrkl a zavzpíral se, snažil se mě opřít o jednu ze špinavých zdí.
„Všechno je jednou poprvé, ne?“ zasmál se pohrdavě, přičemž za boky mě nekompromisně narazil na zeď a přitlačil se na mě.
„Podívej se, Kayi, to, že mám volný celý den, neznamená, že ho chci trávit v zapadlý uličce plný odpadků, natož se opírat o zeď, na který se dělo bůhvíco. Sice nejsem taková fiflena jako Bill, ale na hygienu jsem docela háklivý, Kayi. A po pár minutách tady se budu muset vykoupat v Savu a oblečení spálit, abych se cítil zase čistý,“ zapřel jsem se dlaněmi o jeho hrudník. Dobře, špína byla jen jeden z faktorů, proč jsem odtud chtěl zmizet, ale hlavní důvod byl, že jsem potřeboval půlmetrový odstup, protože tahle těsná blízkost způsobovala, že se mi lehce třáslo celé tělo a já nechtěl nic jiného, než políbit ho.
„Klidně ti tu sprchu Savem dopřeju,“ ušklíbnul se znovu, pohledem mě sjel od hlavy až k patě a zpět.
„To zvládnu sám, díky. Ale teď bych byl opravdu nesmírně šťastný, kdybys mě pustil a odstoupil ode mě.“
„Proč?“ tiše se rozesmál a naopak se na mě ještě víc přitisknul, takže já cítil každý centimetr jeho těla na tom svém. Chtěl jsem říct něco vtipného a inteligentního, co by ho uzemnilo, ale jen co jsem k němu vzhlédl, veškerá slova mi uvízla v krku a já nebyl schopný cokoliv říct. Pobaveně se usmíval, moc dobře si uvědomoval, co se se mnou děje a dělalo mu to vyloženě dobře, zmetkovi. Co mě ale štvalo nejvíc, bylo, že moje drzost, sebevědomí a neohroženost se válely někde mezi odpadky a já tak byl absolutně bezbranný jako malé štěně.
„Protože nemůžu rozumně uvažovat,“ nakonec jsem jednoduše zamumlal.
„Víš, že’s byl opravdu roztomilý, když ses mi tak zarputile snažil vyhnout?“ lehce mi prstem přejel přes spodní ret.
„Kayi, já ti ale znovu nedám,“ zamračil jsem se.
„Včera jsi zezačátku taky odmítal, a nakonec jsi byl, pokud vím, docela spokojený,“ zasmál se a pohledem mi sjel na rty, takže já předem naprosto přesně věděl, co chce udělat, ale stejně jsem se nedokázal odvrátit nebo ho odstrčit, což by mi vzhledem k hodinám stráveným v posilovně nedělalo problém. Poslušně, jako malá naivní holka, jsem se podvolil jeho dlaním, každou vteřinou očekávajíc jeho rty. Když mě konečně opravdu políbil, málem se mi podlomila kolena. Sotva znatelně jsem krátce zalapal po dechu, ale vzápětí odevzdaně spojil ruce za jeho krkem a žádostivě ho políbil, jako bych se najednou nedokázal zastavit. „Poslyš, tady se mi už taky nelíbí, i když představa, že si tě beru v nějaký postranný uličce je dost vzrušující, ale není nad pohodlí hotelového pokoje,“ odtáhl se ode mě po krátké chvilce, kdy mi dlaněmi doslova drtil boky.
„V žádném případě tě nemůžu vzít k sobě na pokoj, Kayi,“ zamumlal jsem. „Vypadalo by to dost blbě.“
„Hůř by vypadalo, kdybychom spolu odešli na nákup a já tě vrátil až večer,“ podotkl a já musel chtě nechtě souhlasit. „Bushido je stejně na hotelu, takže už se to nějak uhraje,“ pokrčil rameny.
„Fajn,“ s povzdechem jsem přikývl. „Jen si tedy skočím do toho obchodu, ať mám jídlo na cestu, o kterém Bill nebude vědět, jinak mi to všechno sežere ještě před odjezdem,“ zlehka jsem se mu dlaněmi opřel o ramena a donutil ho tak o kousek odstoupit, díky čemuž já se mohl odlepit od zdi.
„Pomůžu ti,“ pousmál se a ještě mě dravě políbil, než už jsme společně zamířili k obchodu.
„Takže jsi o nás nikomu neřekl?“ zvědavě se ke mně sklonil, zatímco jsem v podřepu vybíral správné gumové medvídky.
„Měl bych?“ překvapeně k němu vzhlédnu. „Žádné ‚my‘ přeci není, o nic nešlo,“ s pokrčením ramen jsem vstal, hodil do košíku, o který se Kay opíral, pár balíčků a zamířil dál podél regálu.
„Ani ses nepochlubil Billovi?“ dál vyzvídal. Pátravě jsem se na něj zadíval ve snaze přijít na důvod, proč ho tak moc zajímá, zda jsem se někomu pochlubil, ale nemohl jsem na to přijít.
„Kayi,“ s povzdechem jsem zastavil u brambůrků. „Neřekl jsem to opravdu vůbec nikomu, nepřikládám tomu žádnou větší váhu, byla to jen jedna noc. K tomu, abych o tom vyprávěl Billovi, by se muselo dít mnohem víc. Nehledě na to, že dneska večer zase odjíždíme a nevím, kdy se vrátíme. Nic není, Kayi,“ přihodil jsem dva sáčky a pokynul mu, aby vyrazil na kasu.
„Vždyť každý normální kluk se chlubí svými sexuálními úlovky,“ nechápavě nakrčil nos.
„Jo, občas se trochu vymykám z hranic normy,“ přikývl jsem s pobaveným úsměvem. „Nevím, proč to tolik řešíš, Kayi, jsme prostě přátelé, tak to hlouběji nerozebírej.“ Přestože mi věnoval kývnutí, bez všetečných otázek vydržel sotva dvě minuty, tedy než jsem zaplatil na pokladně, takže jsme spolu vyšli z obchodu a už do mě zase cosi hustil. Odpovídal jsem nepřítomně, jelikož jsem v duchu vzpomínal na minulou noc a přemýšlel, jestli byl Kay taky tak otravný. Jen co jsme stáli ve výtahu, jsem si prsty promnul kořen nosu a zamračil se na Kaye, když se opřel vedle mě a pohladil mě po zadku.
„Kamery.“
„A?“ pobaveně se ušklíbnul a tentokrát mi zadek stisknul. Musel jsem se kousnout do jazyka, abych nezasténal, tak jsem po něm vrhl jen zlostný pohled, jelikož výtah zastavil v našem patře. Spěšně jsem vyrazil ke svému pokoji, za což mě Kay obdařil pobaveným smíchem.
„Tomi!“ ozvalo se ze dveří protějšího pokoje akorát ve chvíli, kdy mě Kay objal kolem pasu a chystal se mě rychle zatlačit dovnitř pokoje.
„Hm?“ odpoutal jsem pohled od Kaye a podíval se na zkoprněného Billa. BILL! Poplašeně jsem se snažil odstrčit Kayovy dlaně z mého pasu, ale akorát ještě zesílil stisk.
„Chtěl jsem ti jen říct, že A… Bushido tu nějakou dobu zůstane, takže nemůžu být s tebou, ale vidím, že sis zábavu našel i tak,“ zapíchl nespokojený pohled do Kaye, ale ten se jen vítězně culil.
„Přesně tak, Bille. Ať pak Bu klepne, pojedu s ním,“ krátce se zasmál Kay a bez dalších slov mě vtáhl dovnitř, zavíraje za námi dveře. „Takže, Bill už to ví.“
„Vřelé díky,“ protočila jsem očima a lehce ho praštil pěstí do ramene. „Dá mi to pěkně sežrat, jen co je pravda.“
„To chce klid, úsměv a mávat!“ rozesmál se. „Nesmíš se tím zbytečně stresovat, Tome.“
„Je vidět, že Billa znáš jen z Bushidova vyprávění,“ odtáhl jsem se od něj a zamířil do skromné kuchyňky, abych mohl odložit tašky s nákupem. Jen co jsem tašky položil na kuchyňskou linku, Kay mě pevně sevřel v bocích.
„Jednou mi o něm můžeš klidně povyprávět,“ lehce mi skousl kůži na krku.
„Nebudu ti kazit iluze o jeho dokonalosti,“ zavrtěl jsem hlavou a naklonil ji do strany, abych mu usnadnil přístup.
„To si o něm ale nemyslím,“ usmál se. „Vlastně si myslím, že je to arogantní blbec a zasloužil by pár facek,“ přitiskl mě na linku, přičemž se na mě vzápětí přitiskl takovým způsobem, že jsem zřetelně cítil jeho vzrušený penis.
„Není takový,“ ohradím se, ale tiše zavzdychám, rukama se pevně přidržujíc linky, přestože nevypadala zrovna pevně.
„To si povíme příště,“ násilně si mě označkoval na krku.
„Žádné příště nebude,“ odsekl jsem a otočil se k němu čelem. „Nevím, kdy se vrátíme, Kayi.“
„A to je na tom to skvělé,“ usmál se, přičemž spokojeně mlasknul při pohledu na cucflek. Protočil jsem očima, choval se jako puberťák, který chce, aby všichni viděli, že jsem jeho. Problém však je, že já jeho nejsem.
„Tohle je první a poslední cucflek, který jsi mi udělal, Kayi, já nejsem žádná coura, aby sis mě značkoval,“ zavrčel jsem. Pobaveně se ušklíbl a sklonil se, aby mi udělal další, ale to nečekal, že mu vrazím facku. „Řekl jsem žádné cucfleky!“
„Děláš si ze mě srandu?“ okamžitě zúžil oči, rty pevně semknul do úzké linky a silně mě chytil za ruce, které mi zkroutil za záda. „Kdo si myslíš, že jsi, abys mě tu mlátil?“
„A kdo si myslíš, že jsi ty, abys mi dělal cucfleky?“ odsekl jsem. Z jeho sevření jsem se hbitě vykroutil a prudce ho od sebe odstrčil. „Uvědom si svoje postavení, Kayi,“ se zavrčením jsem po něm sekl pohledem a rozešel se k ložnici, ale v tu chvíli mě tvrdě narazil na zeď, až mi zády vystřelila prudká bolest. „Co to kurva děláš? To bolí!“ vztekle jsem ho od sebe začal odstrkovat.
„Mě ta facka taky bolela!“ zavrčel nespokojeně.
„Chudinko malinká,“ protočil jsem očima ironicky. „Pusť mě, Kayi, vážně ta záda bolej,“ nepohodlně jsem se zavrtěl, znovu mi vystřelila bolest skrz páteř. „Jestli mě nepustíš, nebude opravdu vůbec nic, jenom kvůli tomu, že mě bolí záda.“
„Ublížil jsem ti?“ okamžitě zvážněl a povolil stisk kolem mých ramen.
„Nevím, jen mě bolí záda,“ s povzdechem jsem zavrtěl hlavou. „To přejde.“
„Promiň, nechtěl jsem ti ublížit,“ lehce mě pohladil po krku.
„Vsadím se, že chtěl, jen jsi nečekal, že to bude tak snadné,“ rozesmál jsem se. „Ale klid, zažil jsem i horší bolest, tohle určitě brzy přejde, a pokud ne, jednoduše si zajdu na masáž,“ pár kroky jsem od něj odstoupil. „A při chůzi to skoro nebolí, vlastně jsem naprosto v pořádku!“ povzbudivě jsem mu promnul rameno, opravdu vypadal, že má starost. „Vážně je mi fajn, nech to být, Kayi.“
„Fajn,“ sotva znatelně kývnul, ale za pas si mě přitáhnul k sobě.
„Co bys rád?“ pobaveně jsem se usmíval, a tentokrát bez protestů spojil ruce za jeho krkem.
„Myslím, že moc dobře víš,“ ušklíbl se. „To jediné, proč jsem dneska přijel.“
„A já myslel, že mě chceš požádat o ruku,“ naoko zdrceně jsem zafňukal a sklonil hlavu, ale vzápětí ji k němu znovu pohrdavě zvedl. „Nikdy jsem neřekl, že dostaneš to, co chceš, Kayi.“
„Nebudu mít sebemenší problém vzít si tě násilím, ale neodejdu, dokud se ti nedostanu do kalhot,“ stiskl mi zadek.
„Víš, že tě tu žít nenechají?“ rozesmál jsem se, přestože mé tělo hořelo touhou.
„Tvoje tělo hoří touhou, Tome,“ s vítězným úsměvem zopakoval mou předchozí myšlenku, jakmile mi zajel rukou pod tričko a mně naskočila husí kůže. „Mám tě v hrsti, jen si to nechceš přiznat.“
„Vlastně bych řekl, že mám v hrsti já tebe vzhledem k tomu, jak rychle jsi dnes přijel. Nemůžeš mi odolat, že? Jasně z tebe cítím, jak moc chceš být ve mně, protože oba víme, že já jsem to nejlepší, co jsi do své postele mohl dostat,“ zajel jsem mu rukou do vlasů a pevně je stiskl mezi prsty.
„Moc si věříš,“ pohrdavě se ušklíbl, ale já na něm viděl, že souhlasil s každým mým slovem. Dřív než bych stačil poznamenat cokoli dalšího, urychleně se mi přitiskl na rty a vášnivě mě políbil. Spokojeně jsem do polibku zamručel a víc než ochotně se s ním jal proplétat jazyk. Rukama mě pevně objal pod tričkem kolem pasu a začal mě vést směrem, kde tušil ložnici. Trochu jsem mu pomáhal s navigací i koordinací, obojí měl zhoršené, ale nakonec jsme v posteli přeci jen skončili.
„Věřím si oprávněně a ty to moc dobře víš,“ skousnul jsem mu spodní ret, zatímco jsem se na něm pohodlně usadil a zavrtěl se v bocích, takže mi je Kay se zasténáním stisknul.
„Budu o tom přemýšlet,“ trhaně se zasmál a jediným rychlým pohybem mě dostal pod sebe, lokty se zapřel vedle mé hlavy a pátravě si mě prohlížel.
„Co?“ rázem jsem znejistěl. Sice jsem byl víceméně naprosto dokonalý, ale co kdyby přeci jen našel nějakou chybičku? Moje sebevědomí by šlo ke dnu! „Nedívej se na mě, Kayi!“
„Proč? Neříkej, že máš podlomené sebevědomí,“ ušklíbl se, ale vzápětí se zamračil, když z mého výrazu pochopil, že trefil přesně do černého. „Děláš si srandu?“
„Zkus žít někdy s Billem,“ ušklíbl jsem se. „Ale nebavme se o mém bratrovi teď,“ líně jsem zavrtěl boky, abych mu připomněl, že máme něco rozdělaného. „Nemusí být u všeho, hm?“
„Vyřešíme to později,“ zamumlal takovým způsobem, že jsem raději ani nic nenamítal a jen neznatelně kývnul, takže se spokojeně sklonil k mému krku a lehce skousával kůži. Naštěstí si pamatoval facku, tudíž k žádnému dalšímu značkování nedošlo. Jen co se z krku dostal zpět k mým rtům, události nabraly rychlý spád. Během několika vteřin jsme oba byli nazí, vášnivě se líbajíc. Stejně jako včera, ani dnes jsme to neprodlužovali zbytečnými něžnostmi, vzhledem k tomu, že nám oběma šlo hlavně o ten sex.
„Kruci, Kayi!“ slastně jsem zavzdychal a prohnul se v zádech, když hned při prvních několika přírazech narazil na mou prostatu.
„Dnes tak rychle? Jsem úžasný!“ ušklíbl se pobaveně, znovu přirazil tím směrem.
„Tak v té dobré práci pokračuj,“ rozrušeně jsem kývnul a zaryl mu nehty do zad. Když já můžu mít cucfleky, on může mít škrábance přes celá záda. Tiše usyknul a zlostně po mně šlehnul pohledem, přičemž tvrdě přirazil, ale já díky tomu táhle zasténal a prohnul se v zádech. Bez dalších zbytečných slov prostrčil ruku mezi naše těla a začal laskat můj úplně tvrdý penis, což pro mě byla, spolu s pravidelnými přírazy, dvojí slast, a proto netrvalo dlouho, než jsem dosáhl svého vrcholu. Slastně jsem vykřikl a vzápětí si Kaye přitáhl pro dravý polibek, zatímco jsem se kolem něj silně stáhnul díky křeči dosažené orgasmem.
„Tome!“ zachrčel mi do rtů a ještě zrychlil, bylo jasné, že i on se blíží ke svému vstupu do ráje. Přetočil jsem se proto nad něj a začal na něj prudce dosedat. „Okey, jsi nejlepší,“ zasténal. Přitáhl si mě za týl k sobě, abychom se mohli vášnivě políbit, přičemž během toho se do mě za stálého přirážení udělal.
„Já vím,“ udýchaně jsem se zasmál. Víc, než ochotně, jsem se nechal stáhnout zpátky do peřin a obejmout kolem ramen. „Doufám, že jsi naprosto zdravý, zapomněli jsme na kondom,“ zazíval jsem vyčerpaně.
„No dovol?“ pohoršeně se zamračil. „Samozřejmě, že jsem zdravý, nechávám se každého půl roku testovat. Takže spíš, jestli jsi zdravý ty!“
„Já bez kondomu nechodím. Je docela zvláštní, že jsem dneska zapomněl.“
„Jsi až příliš omámený mou osobou,“ s tichým smíchem mě políbil. „Prospi se teď chvíli, pak tě zřídím znovu.“
„Fajn, ale nenech mě spát déle jak hodinu, jinak budu nepoužitelný,“ zasmál jsem se a se spokojeným zamručením zavřel oči. Nejistě jsem Kaye objal kolem pasu, když mi dlaní přejel přes celou délku páteře, bylo mi zvláštně. A to jak z pocitu, že to jsem já, kdo se nechává objímat, a zároveň toho, že se objímám. Byla to pro mě naprostá novinka, o které jsem nikdy nepřemýšlel ve smyslu, že bych to jednou chtěl zažít. Krom objímání s Billem jsem o to prostě nestál. Až doteď…
Povzdechl jsem si neslyšně a raději se soustředil na to, abych co nejdříve usnul, jinak bych zcela jistě došel k myšlenkám, které by se mi nemusely líbit.
Saline A. & PeTiŠka
betaread: J. :o)
Skvělá, vtipná, svižná a sexem protkaná povídka : D Co víc by si člověk mohl přát? 🙂 Díl jsem si opravdu užila, líbí se mi jak se Tom aspoň zkouší bránit a má tu svou auru…neodolatelnosti ♥ ! Těším se na další díl 🙂 I když musím přiznat, že já prostě miluju Billa a dost mě nasralo jak o něm ti dva mluvili : D Doufám, že se jim to vymstí : D
[1]: Děkujeme, moc si toho vážíme! 😀 🙂 A uvidíme, třeba se ti nakonec Bill znelíbí, protože rozhodně žádný svatoušek v této povídce nebude ;)) ♥
Tom byrád říkal neeeeeeeeee,ale jaksi mu to nejde.Pěkna povídka.
[3]: Slovo "ne" mu přes pusu moc nepůjde 😉 Moc děkujeme. 🙂