The broken ones 10.

autor: silverlightning
Inspirativní písničkou pro tento díl byla People Help The People od Birdy.

God knows what is hiding in those weak and drunken hearts
Guess he kissed the girls and made them cry
Those hard-faced queens of misadventure
God knows what is hiding in those weak and sunken lifes
Fiery throne of muted angels
Giving love but getting nothing back oh

Bůh ví, co se skrývá v těchto slabých a opilých srdcích,

hádám, že jsi líbal dívky a rozplakal je,
královny neštěstí s kamennou tváří.
Bůh ví, co se skrývá v těchto slabých a potopených životech,
ohnivý dav tichých andělů,
dávajících lásku, ale nedostávajících nic nazpátek.

Atmosféra byla dusná a plná lítosti, zmatení a lásky. Tom stále cítil dotyk Billových jemných studených dlaní na svých tvářích. Bratrův dotyk ho pořád uklidňoval tak, jako nikdy nic jiného nedokáže.

Tom cítil, že nastal čas, aby otevřel všechny své komnaty a vyložil na stůl své karty. Nikdy není jednoduché ukázat svoji neošklivější stránku lidem, které milujete. Jediná věc, kterou můžete udělat, je ukázat všechny zlomené kousky vlastní duše a doufat, že ta osoba vás bude i nadále milovat.
„Promluvme si,“ řekl Tom a pomalu si sundal své lesklé kožené polobotky. Kolena měl tak rozklepaná, jako kdyby on byl ten, kdo celý den nespal a nejedl.

Tom se vydal ke krémové kožené sedačce a pomalu se usadil do pohodlné pozice. Díval se na Billa, který se rozhlížel kolem sebe, nejistý, zdali má zůstat stát, či se přidat k bratrovi. Tom poplácal na místo vedle sebe a doufal, že Bill přijme pozvání a posadí se k němu. Krémový polštář se trochu prohnul, když se Bill posadil na místo vedle Toma. Bill si přitáhl nohy k hrudníku, objal je a bradu si opřel o kolena. Jak tak seděl, vypadal jako mladší verze sebe samého. Ta verze, která stále žila v Tomových vzpomínkách. Celý tento okamžik to dělalo snadnějším, ale zároveň obtížnějším.

Hnědé oči, hluboké jako studny, plné smutku a zvědavosti, se dívaly na Toma. Pro Toma bylo tak snadné topit se v těchto očích plných emocí. Ve vlastních žilách cítil tlukot bratrova srdce, cítil až v uších, jak mu v žilách proudí krev. Konečně nastal okamžik pravdy a Tomovi se částečně ulevilo. Ulevilo se mu, že po dnešku už nebude muset mít pocit viny ohledně svého tajemství. Tom se pořád nesnášel za to, co udělal, ale když to držel tajemstvím před jedinou osobou, kterou miloval nejvíce na světě, bylo téměř nemožné, aby vůbec dokázal žít sám se sebou. Mohl by říct Billovi všechno, co se před pěti lety stalo. Výsledek bude stejný: pořád bude žít život bez bratra po svém boku, ale alespoň dá šanci Billovi, aby se přes to přenesl, a pokud bude chtít, aby na něj zapomněl.
Tom si uvědomoval, že držet bratra od toho, aby dokázal dojít k závěru, byla ta nejkrutější věc, kterou mu mohl udělat. Už tak toho zničil dost, takže doufal, že když Bill bude vědět, co se stalo, bude pro něj jednodušší se posunout dál a nechat Toma pouze ve své minulosti. Poté, co zjistí, jaké monstrum Tom je, nebude už nikdy chtít být v jeho blízkosti.

„Před pěti lety nebyly naše osobní životy příliš dobré, pokud si vzpomínáš. Měli jsme po krk toho vězeňského života, který jsme žili, sledování ostatních, jak se baví, zatímco my dlouhé hodiny pracujeme bez jakékoliv šance na osobní život.“

Bill souhlasně přikývl Tomovým vzpomínkám.
„Byl jsem v opravdu špatné pozici; nesnášel jsem svůj život a snažil jsem se na něj zapomenout tím, že jsem se opíjel a šukal každou holku, která ušla.“ Tom si všiml, jak sebou bratr škubnul, ale nijak neodpověděl, takže se rozhodl pokračovat. „Kromě toho, že život byl pro nás těžký kvůli našemu statusu celebrit, tak pro mě osobně byl obzvláště těžký, protože jsem objevil něco, co jsem chtěl víc než cokoliv jiného. Zároveň jsem ale věděl, že to nedostanu, ať se stane cokoliv. Snažil jsem se myslet na něco jiného, ale pokaždé jsem skončil tak, že jsem toužil po tom nedosažitelným.“ Tom si byl jistý, že upoutal bratrovu pozornost, protože Billovy oči se zaleskly a prohlížely si jeho obličej s novou intenzitou. „Zkoušel jsem všechno, abych zapomněl na to, co jsem chtěl, potřeboval, po čem jsem tak moc toužil. Nefungovalo to. Každý den mi pouze připomínal to, co jsem nemohl mít.“

„Co to bylo?“ Bill přerušil Tomův monolog, už nedokázal dál potlačovat svoji zvědavost. Tom zvedl ruce do vzduchu v obranné pozici. Potřeboval vše převyprávět svým vlastním tempem.
„Neboj se, dostanu se k tomu. Ehm… kde jsem byl? Jo, každým dnem, kdy se nic neměnilo, jsem na tom byl hůř a hůř. Cítil jsem se, jako kdybych byl v kleci, týraný, v zajetí, bez šance na útěk. Navíc jsem o tom nikomu nemohl říct.“
„Měl jsi mi to říct. Byl bych tam pro tebe.“ Bill položil dlaň na Tomovo koleno a sledoval ho očima malého dítěte. Tom přejel konečky prstů po bratrových kloubech, nepřítomně přemýšlel o tom, že Bill je nyní opravdu jen kost a kůže.
„Bille, vím, že ano, ale já nemohl. Bál jsem se, že bys mě nenáviděl, kdybys to zjistil. To je ten důvod, proč jsem se tě stranil, proč jsem trávil tolik času o samotě.“
Tom viděl, jak si Bill skousnul svůj jemný ret, nervózně skousával své piercingy. Byl si docela jistý, že všechny vzpomínky, kdy Tom svého malého brášku během týdnů před oním incidentem odstrčil, se mu přehrávaly v mysli. Bill si pouze povzdychl a stiskl Tomovu dlaň. Tom zavřel oči, aby našel sílu a mohl pokračovat ve svém příběhu, který byl vysvětlením toho, proč se choval tak, jak se choval, a zároveň omluvou za to, že nebyl schopen být lepším bratrem. Jediné, co si přál, bylo odpuštění, ale pochyboval, že ho dostane. V jeho krásném obličeji byla vidět bolest a znovu zatnul dlaně v pěsti. Ještě než začal znovu vyprávět, cítil teplé, sametové rty, jak se jemně otřely o jeho tvář. Usmál se, věděl, že se ho bratr snaží uklidnit a tohle vřelé gesto mu téměř nahrnulo slzy do očí. Něco takového si rozhodně nezasloužil.

„Nechceš sklenici vody?“
Billův hlas vytrhl Toma z myšlenek. Otevřel oči a kývl hlavou na souhlas. Měl žízeň a bude trvat několik minut, než si uspořádá své vlastní myšlenky. Bill se zvedl, nahá chodidla pleskala o dřevěnou podlahu. Tom slyšel, jak se několik skříněk otevřelo a následně znovu zavřelo následováno zvukem tekoucí vody. Povzdychl si a nechal své myšlenky, aby se vrátily zpátky k incidentu, kvůli kterému utekl od Billa a ze svého života.

People help the people
And if you’re homesick, give me your hand and I’ll hold it
People help the people
Nothing will drag you down
Oh and if I had a brain
Oh and if I had a brain
I’d be cold as a stone and rich as the fool
That turned all those good hearts away

Lidé, pomáhejte lidem,

a pokud se ti stýská po domově, dej mi ruku a já ji budu držet.
Lidé, pomáhejte lidem,
a nic vás nestáhne dolů.
Oh a kdybych měl rozum,
oh a kdybych měl rozum,
byl bych chladný jako kámen a bohatý jako ten hlupák,
který odmítl všechna dobrá srdce.

—– O pět let dříve —-

Tokio Hotel vyhráli další cenu. Tom seděl s bratrem a Géčky ve VIP sekci a dívali se na nadšený dav. Energie v hale byla obrovská a vysoce posazené hlasy pištěly jejich jména. Viděl, jak po krásných dívčích obličejích stékají slzy, když k nim radostně natahovaly ruce.

Tom nic necítil. Díval se na scénu před sebou, která mu připomínala, že to bylo vše, pro co pracovali, vše, o čem snili. Nyní to bylo, jako by žil v noční můře. Po svém pravém boku viděl svoje dvojče, které se utápělo v pozornosti davu a reportérů. Vypadal absolutně oslnivě; jeho osobitý úsměv dělal jeho obličej ještě hezčím, pokud to bylo vůbec možné.
Snažil se svou pozornost věnovat dívkám v první řadě a Géčkům, kteří si něco tiše šeptali, jeho oči se ale znovu a znovu ubíraly k bratrovým lesknoucím se očím. Na tuhle akci se Bill rozhodl obléct si drahé síťované Givenchy tričko s džínami, které byly posazené nízko na jeho kyčlích a odhalovaly tak smetanově bílou pokožku kdykoliv, když se pohnul. Když Billa osvětlilo to správné světlo, odhalovalo tričko vytetovanou hvězdu, stejně tak jako jeho růžové bradavky.

Tom polknul kolem knedlíku, který měl v krku, byl sám na sebe naštvaný za svoje myšlenky a nesoustředěné chování. Když jim bylo konečně povoleno odejít, uvědomil si, že ze show na pódiu nic neviděl. Bill a Géčka se hlasitě bavili o Madonnině outfitu, zatímco byl Tom potichu zamotán ve svých vlastních myšlenkách. Vypadalo to, že si ostatní buď všimli Tomovy zadumané nálady, anebo si na ni během posledních pár týdnů již zvykli.

Kapela se měla se svým týmem zúčastnit oslavy. Všichni kromě Toma, který je pouze následoval a nezapojoval se do žádných konverzací, vypadali nadšeně. Pokud se u něj někdo zastavil, pouze se přátelsky usmál a naznačil, že kvůli hlasité hudbě, která řvala z repráků, nic neslyšel.
Géčka donesla ke stolu nějaká piva. Nicméně Tom alkohol odmítnul a objednal si colu. V bratrových červených tvářích a divoce gestikulujících rukou viděl, že se během posledních pár hodin dostal do podnapilého stavu. Když Géčka objednala panáky tequily, chtěl něco říct, už dlouho ale neviděl svého bratra tak šťastného jako dnes a chtěl, aby měl pěknou oslavu. Díval se tedy na svého bratra, který se s ostatními zapojil do picí hry. Tom nerozuměl pravidlům, ale vypadalo to, že pití na Billa padalo opravdu často.

Ve chvíli, kdy se Bill rozhodl, že vyleze na stůl a bude tancovat na písničku Britney Spears, Tom rozhodl, že je akorát tak čas, aby se vrátili zpátky do hotelu. Tom se se všemi rozloučil a cestou k přistavenému autu podpíral na rameni téměř veškerou bratrovu váhu, zatímco on se hystericky smál.

Jakmile se konečně posadili do auta, bylo nemožné Billa přesvědčit, aby si zapnul bezpečnostní pás. Namísto toho se přitulil k Tomovu boku, téměř na něm ležel, zatímco zpíval tu písničku. Tom se podíval na Billovu nádhernou tvář, řasenku měl rozmazanou pod očima a kapičky potu v hedvábných černých vlasech. Usmál se a odhrnul pár zatoulaných pramenů z Billova obličeje. Když se Bill natáhl, aby ho chytil za ruku, nechal ho. Jízda do hotelu nebyla příliš dlouhá a Tomovi se podařilo dostat bratra do pokoje skrz lobby bez toho, aby si jich někdo všiml. To poslední, co potřebovali, byly paparazzi fotky opilého Billa v národních a mezinárodních médiích.
Tom vytáhl z kapsy kartu od Billova pokoje, s jejíž pomocí otevřel dveře, a oba bratři vstoupili do luxusní místnosti.

„Tomi, jsem tak unavený,“ zamumlal Bill a omotal paže kolem Tomova krku. Tom kopnul do dveří a zavřel je. „Můžeš mě odnést do postele? Myslím, že mám problém s chůzí.“
Nová série hihňání opustila bratrovo hrdlo a Tom neviděl žádnou šanci v tom, že se Bill dostane do postele, pokud ho tam sám neodnese. Když si bratra vyhoupnul do náruče, opět ho udivilo, jak lehký Bill byl.

Bill zabořil obličej to mezery mezi Tomovým krkem a ramenem a prsty jedné ruky se proplétal Tomovými vlasy, takže pro Toma bylo opravdu těžké, aby se soustředil. Snažil se nechat Billovo hubené tělo vyklouznout ze své náruče do měkké postele s pokrývkami povlečenými hedvábným povlečením, namísto toho ale na něm Bill visel jako malá opice. S celou tou váhou Tom zavrávoral a dopadl s Billem do postele. Bill se pouze smál a vypadal, že si užívá Tomovu blízkost.

„Můžeš mi pomoct s oblečením?“ zeptal se Bill a zatahal za lem svého trička, neschopen ho sundat. Tom ztěžka polkl a promnul si spánky. Nejlepší věc, kterou by měl udělat, bylo odejít, ale Billovy prosebné oči ho držely přikovaného na místě. Tom si povzdychl a sklonil se, aby Billovi pomohl dostat jednu a poté i druhou paži z upnutého trička. Tlumené světlo se odrazilo na Billově smetanově bílé pokožce a Tomovy oči znovu zabloudily k bratrovým růžovým bradavkám. Zakroutil hlavou, aby se zbavil všech myšlenek a donutil se z pokoje odejít.
„Džíny? Tomi, prosím, je to tak nepohodlné,“ zaúpěl Bill. Tom zavřel oči. Vypadalo to, jako kdyby byl uvězněn v noční můře. Pomalu klepajícími se prsty rozepnul knoflík na Billových kalhotách a rozepnul zip. Stálo ho opravdu hodně sebeovládání, aby se dotýkal jeho těla tak málo, jak jen bylo možné. Tom stáhnul vyšisované džíny až k Billovým kotníkům. Chodidla osvobodil od bot na podpatku, aby mu mohl kalhoty svléknout kompletně. Když se Tom narovnal, opět sjel bratrovo tělo pohledem a byl fascinován jeho krásou.

„Pusa na dobrou noc?“ dožadoval se Bill s našpulenými rty. Tom chytil Billovy tváře do dlaní a přitiskl své rty na Billovy, aby mu dal malou bratrskou pusinku. Najednou cítil, že Bill omotal nohy kolem jeho boků a pažemi si ho na sebe stáhnul. Protestoval, ale byl zastaven dalším Billovým polibkem, vlhké rty se setkaly s těmi jeho. Tomova mysl se začala točit a v rozkroku měl těsno. Věděl, že musí odejít, ale nevěděl, zda má na to dostatek síly. Špička Billova jazyka se dotkla jeho spodního rtu, což ho donutilo zasténat a otevřít pusu. Líbání Billa bylo, jako kdyby před ním vybuchovaly ohňostroje a on nedokázal přestat v dotýkání se perfektního těla, které se pod ním svíjelo. Bill se opíral do jeho doteků a přitiskl svoji erekci proti Tomovu stehnu. Tomova mysl byla zahalena chtíčem, jediná věc, kterou chtěl více než cokoliv jiného na světě, se mu nabízela na stříbrném podnose.
Tom se přizpůsobil pozici, ve které bratr byl, takže se svým rozkrokem otřel o Billův. Steny, které unikaly z bratrova hrdla, ho nutily přirážet silněji, vytvářel tím tak moc potřebné tření. Slyšel, jak bratr blaženě křičí jeho jméno. Když se podíval dolů mezi jejich těla, na Billových bílých boxerkách se vytvořila mokrá tmavá skvrna. Bylo to vše, co potřeboval, aby také vyvrcholil.

——–

„Proto jsem odešel. Využil jsem tě, když jsi byl příliš opilý na to, aby ses bránil. Prakticky jsem tě znásilnil.“ Tom zabořil svůj hořící obličej do dlaní, aby se skryl před bratrovým pohledem. Během poslední hodiny vylíčil Billovi do nejmenších detailů vše, co se onu noc stalo. Po chvíli Bill přestal jeho příběh komentovat, pouze v tichosti seděl a držel sklenici pomerančového džusu. „Proto jsem chtěl, abys šel do hotelu. Nechci, abys tady byl se mnou sám, s člověkem, který tě znásilnil. Bille, nenávidím se za to, co jsem ti udělal. Já byl ten, který tě měl chránit, ale namísto toho jsem ti ublížil víc, než by mohl kdokoliv jiný.“

„Proč jsi to udělal?“ Billův vážný a neutrální hlas zněl překvapeně a Tom k němu znovu vzhlédl. Nebyl schopen vycítit, co si Bill myslel, takže se rozhodl říct pravdu. Během všech těch let už bylo vysloveno až příliš mnoho lží, takže nyní potřeboval být ke svému bratrovi upřímný.
„Protože jsem byl do tebe šíleně zamilovaný. Pořád jsem.“

God knows what is hiding in this world of little consequence
Behind the tears, inside the lies
A thousand slowly dying sunsets
God knows what is hiding in those weak and drunken hearts
Guess the loneliness came knocking
No one needs to be alone oh sing it

Bůh ví, co skrývá v tomhle světě malých následků,

za slzami, ve lžích,
tisíce pomalu umírajících západů slunce.
Bůh ví, co se skrývá v těchto slabých a opilých srdcích,
myslím, že klepe osamělost.
Nikdo nepotřebuje být sám, oh zazpívej to.

autor: silvelightning
překlad: Catherine
betaread: J. :o)

4 thoughts on “The broken ones 10.

  1. Ajajaj. Tak nějak jsem trochu tušila, ze se přihodilo něco v tomhle smyslu. Honem honem další dilek. Skvělý díl. <3

  2. Tak toto som necakala. Cakala som ze Tom bude tajne zamilovany do Billa a ze bude vo vnutri bojovat s tou myslienkou ze miluje svojho brata. Ale toto "znasilnenie" som necakala. Teraz je to vsetko na Billovi. Ako zareaguje a co Tomovi povie. Tesim sa na dalsie pokracovanie.

  3. Presne ako som tušila. To však nič nemení na tom, že je to dkvelá časť. Billovi Tom evidentne tiež nebol úplne ľahostajný, inak by k nemu isto nebol až taký "prítulný". Zdalo sa však, že si onú udalosť ceľkom nepamätá, hoci z predchádzajúcich kapitol som mala skôr pocit, že by si to pamätať mal. Som zvedavá. Ďakujem za časť.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics