You hold my destiny in your arms 12.

Auto zastavilo někde v nenápadném prostranství několik hodin poté, co společně odjeli z vyhlášené akce. Anis se nahnul přes volant, aby si mohl pořádně prohlédnout motel, pro který se rozhodoval. Zastavil už u několika různých ubytoven, hotelů, motelů, ale pokaždé vždy pronesl, že to není bezpečné, že by měli zajet dál. Bill už po třetím zastavení vzdal své přesvědčování, že by se už měli někde usadit, že to bude bezpečné místo na nocleh, a po další půlhodině usnul samým vyčerpáním.

Tak se stalo, že teď, o půl čtvrté ranní Anis vzhlížel k polorozpadlé ubytovně, která nejevila ani ty nejmenší známky luxusu, na který byl jinak Bushido zvyklý. Jenže tohle bude alespoň méně nápadné, kdyby je tu někdo hledal.

„Bille, vstávej, jsme na místě.“ Zatřásl jemně se spícím chlapcem a vytahoval mezitím klíčky z motoru. Bill rozespale zamžoural před sebe, tvář otlačenou od toho dlouhého opírání o okýnko. Pohlédl před sebe a trochu se zamračil.

„Budou tam mít alespoň postel?“ zamumlal nejistě.

„Můžeme doufat.“

S těmi slovy Anis vyšel ven a počkal, dokud se nevybatolil i Bill. Společně zamířili na recepci, jež hlásala poničená tabule před dveřmi, a rozhlíželi se po miniaturních pokojích, které demonstrovaly spíše garáže. Bushido vešel jako první a zdvořile přidržel dveře Billovi, který se v tomto prostředí cítil dost nesvůj. Žil sice dřív na ulici, kde špína a zanedbání dominovaly, ale za určitou dobu, co strávil u Anise, si zvykl na jakési pohodlí, až luxus.

„Přejete si?“ ozvalo se od pultu dost otráveně a oba se po vkročení otočili za hlasem. Anis se ušklíbnul na starší ženu ve věku kolem 50ti let. Bill znechuceně nakrčil nos, když zkoumal její očividně lacinou rtěnku na rtech, která byla nepřirozeně červená, rozpatlaná i vedle rtů a v koutkách se jí tvořily žmolky. To vše završovala polo-vykouřená cigareta, která trčela z jejích nažloutlých zubů. Bill to zhodnotil jako samo-fungující antikoncepci, tu ženskou.

„Rádi bychom si vzali pokoj na noc.“ Odpověděl radši Bushido chvatně, aby se nemuseli zdržovat moc dlouho. Přešel o něco blíže k pultu s Billem za zády a hledal v kapse svou peněženku. Ignoroval rentgenový pohled ženský, která mezitím vydechla hotový mrak kouře, až se chudák Bill málem zadusil.

„20 euro.“ Zamručela, otáčejíc se ke skříňce s klíči. Žádné překvapení, že většina byla na svých místech, žádné velké kšefty to tu zřejmě nenosilo.

„20 euro za jednu noc v tomhle hnusu?“ pozvednul Anis obočí, nešetříc upřímností.

„Chlape, nějak si to tu vydělávat musí, a jak vidím, vy nemáte o finance žádnou nouzi, tak buď mi zaplaťte pro vás směšnou částku, nebo zkuste štěstí jinde.“ Odbyla ho a zatočila klíčky na prstě, jehož nehet značil taky známky zanedbatelnosti. Anis protočil lehce očima a vytáhnul požadovanou bankovku, házejíc ji na pult.

„Dávám vám to jen proto, že si myslím, že vy potřebujete každý cent navíc.“

Okomentoval svou platbu a převzal klíček.

„Pokoj třetí odpředu.“ Usmála se žena a oba se spěšně otočili, míříc pryč z hlavní haly. „Jo a pane?!“ křikla ještě těsně před tím, než vyšli ven. Bushido se otočil za ramenem a pozvednul obočí na důkaz, že vnímá. „Když jste tak milý a velkorysý, mohl byste přijít později ke mně na pokoj a trochu obšťastnit opuštěnou majitelku, za nějaký menší poplatek, hm?“ našpulila rádoby laškovně rty potřené lacinou rtěnkou a mrkla. Bill vytřeštil oči a Anis si stále zachovávajíc si zdvořilou tvář.

„Děkuju.“ Odpověděl jednoduše, lehce se pousmál a poté zmizel společně s Billem za dveřmi. Anis zavřel jedním ladným pohybem Billovi ústa. Chlapec byl lehce v šoku z té ‚dámy‘, co si troufla při svém vzhledu oslovit a udělat nabídku někomu, jako je Anis. Chvíli přemýšlel nad tím, jestli třeba nemohla být slepá, nebo tak něco.

„Ona mi dělala ještě návrh.“ Zasmál se po chvíli ticha Bushido, když otevíral jejich pokoj.

„Byla pěkně nechutná.“ Přitakal Bill zamyšleně a rozhlídnul se kolem na spící okolí.

„Vlastně je mi jí celkem líto.“ Ušklíbnul se Anis, a konečně se mu po několika vteřinovém cloumání s klíčem podařilo odemknout. „Tak hurá do království!“ zvolal s vysokou ironií v hlase a strčil do dveří, které se s vrzotem otevřely.

„Více ironie!“ Zamručel Bill pobaveně, když vešel do jedné skromně zařízené místnosti. Uprostřed dominovala větší postel, která mohla být ráda za to, že z ní nevystřelovalo několik pérek. V rohu byla malá, špinavá kuchyňka s mini-lednicí, vedle toho ještě jedno křeslo s konferenčním stolkem a skříň na oblečení, která postrádala jedny dvířka na zavření.

„No, jako doma to není, ale na přespání a zamyšlení, co dál, to bude stačit.“ Anis za nimi zase zavřel a zamknul. Odhodil klíče na stolek a došel alespoň pootevřít malé okno na ventilaci. Bill dopadl úlevně na postel, která i přes jeho muší váhu hlasitě zasténala.

„To je příšerné!“ Zaklel. „A navíc, budeme muset spát na jedné posteli!“ zakoulel nejistě očima k Anisovi, který zkoumal strukturu nábytku a hrál si na hygienika. Bříškem prstu setřel několikaměsíční prach a při pohledu na zašpiněný prst se zamračil.

„Ale to ne.“ Vydechnul klidně a otočil se pobaveně na Billa, který natočil hlavu do strany.

„Budeš spát na zemi, nebo si můžeš ustlat v tom křesle, vyber si.“ Usmál se.

„To mi nemůžeš udělat.“ Zavrtěl urputně hlavou při pohledu na zablácenou podlahu a následovně na zaprášené, děravé křeslo. Ta postel vypadala alespoň trochu čistě a především pohodlně. A ta představa, že by ji měl sdílet s Bushidem byla nejlákavější, takže se rozhodl proto, že klidně ztropí scénu, jen aby mohl spát na posteli s ním.

„Stejně pěkně vrže. Vypadá dost nevyzpytatelné, určitě z ní v noci vyskočí pérko!“ Anis se posadil vedle něj a zasmál se, když postel opět zavrzala.

„To je mi jedno.“ Odseknul Bill a promnul si dlaně. Chvíli mlčky přemýšlel, než si přejel rukama přes paže. Začínala mu být nepříjemná zima, ty papírové zdi zrovna dvakrát nezahřívaly.

„Je ti zima?“ optal se všímavě Anis a prohlídnul si chlapce, který se v tu chvíli lehce oklepal.

„Jen trošku, to je dobrý. Pod peřinou to bude třeba lepší.“ Pousmál se na něj.

„Můžeme to zkusit.“ Přikývnul Bushido a vstal, rozepínajíc si kvádro, košili i své společenské kalhoty. Bill jej chvíli se zájmem pozoroval, než jej následoval. Jakmile byli oba vysvlečeni do spodního prádla, zalezli každý pod svou peřinu se slovy na dobrou zbylou noc.

Bill sledoval upřeně tmu před sebou, přemýšlejíc na celou dnešní událost. Vlastně včerejší. Kdyby nebyli oba teď v ohrožení, jistě by to byla perfektní atmosféra. A jistě i ty příšerné podmínky tady by jej neodradily. Možná, že by byl schopný dovolit Anisovi, aby poprvé ochutnal jeho tělo, jeho maličkost. Povzdychnul si, více si přitáhnul deku k hlavě a snažil se zachumlat co nejhlouběji, jenže zima v místnosti byla dost vlezlá a neodbytná.

„Je ti pořád zima?“ zareagoval ihned Anis na zadrkotání zubů. Jako kdyby na něco takového přímo čekal a mohl se ozvat. Otočil se na záda a kouknul na Billa, který se otočil přímo k němu, snažíc se rozeznat ve tmě jeho obličej.

„Radši bych snad přespal v tom autě, kdyby si za to nedal ty ‚strašné‘ prachy.“ Zasmál se krátce.

„Je tu trochu chladno.“ Přiznal Anis upřímně. „No, tak můžeme ještě využít fyzických zákonů.“ Nadzvednul svou deku, čímž Billa pobídnul k přisunutí. Chlapec neváhal, skopnul ze sebe svůj kus látky a přesunul se k jeho tělu, z kterého vycházelo příjemné teplo. Nechal se přikrýt a přitáhnout blíže k němu. Spokojeně zafuněl.

„Fyzika mi nikdy nešla.“ Zašveholil Bill s úsměvem a zavřel oči.

„Ale o tření něco přeci musíš vědět, každý přeci ví, že při třetí dvou objektů vzniká teplo.“ Zasmál se Anis, ruku nechávajíc přehozenou ledabyle přes chlapcovy boky.

„Jenže tohle není tření.“ Zasmál se tiše Bill.

„A tohle?“ zeptal se Anis a lehce se otřel svým klínem o chlapcův. Bill rázem zase otevřel oči a poulil je zmateně na Bushida. Cítil ten výboj, který jim projel a to náhle rozrušení.

„Anisi…“ vydechnul napůl vyděšen.

„Co? Tohle už přeci tření je, ne?“ Usmál se Anis a zopakoval svůj pohyb. Bill usyknul a přivřel oči. Jeho klín se začínal pomalu probouzet pod nevinným třením a tlakem. Zavrtal nos Bushidovi do krku a potichu vydechnul. „Spolehlivé zahřátí, že?“ zamručel Anis ztěžkle, sám vzrušen a neustával se svým počínáním, dováděl chlapce do absolutního šílenství.

„J-jo.“ Přitakal Bill okamžitě, naprosto omámen tím, co se děje s jeho tělem a jak rychle narůstá jeho chtíč. Aniž by to dokázal ovládat, tisknul se na Anisovo tělo čím dál víc a občas vyrazil vstříc jeho otření. Nechával se unášet tím příjemným, vzrušujícím pocitem.

Málem ani nestačil zaregistrovat, že se najednou ocitnul pod mužným tělem, které na něj pomalu dolehlo a dál komunikovalo s jeho. Anis líbnul omámeného Billa na krk, kde jej laskal hodnou chvíli, a jazykem přejížděl po jeho krční tepně, čímž si z něj mámil líbezné povzdechy.

„Anisi.“ Vydechnul potichu, rozechvěle a přitáhnul si jej za týl nahoru, aby mohl spojit jejich rty. Okamžitě vyrazil vstříc jeho jazyku a zasténal do polibku, když jej Anis dravě prohloubil. Jeho lehké propínání vůči chlapci se pomalu měnilo v naléhavé přirážení a Bill zbavený smyslů se propínal proti němu. Nehty mu zarýval do zad, alespoň tak kompenzoval tu živočišnost, která se v něm hromadila v čím dál větší míře.

„Už je teplo?“ odtáhnul se na chvíli Bushido, aby mohl nabrat trochu kyslíku, protože Bill jej nechtěl z vášnivého líbání vůbec pustit. Jeho oči byly zality černou barvou, kterou způsoboval maximální chtíč.

„Celkem.“ Šeptnul Bill a pohladil palcem partnera po tváři, kterou zdobilo třídenní strniště.

„Takže už stačí, ne?“ Zamručel mu Anis do ucha a lehce jej kousnul do ušního lalůčku. Bill se prohnul a zalapal po dechu. Dýchal Anisovu vůni a bral z něj veškeré sálající teplo.

„Ne, prosím!“ zasténal a přitáhnul jej blíž na své roztřesené tělo. „Teď ne, chci abys…“

„Abych?“ pozvednul Anis obočí a rukou sjel na jeho bok, který lehce promnul a vzápětí z něj pomalu začal stahovat poslední kus oblečení, který jej zachraňoval od úplné nahoty. Bill se zvednul na lokty a krátce jej políbil.

„Aby sis mě vzal.“ Zašeptal téměř neslyšně a otřel se nosem o jeho.

„To chceš?“ pousmál se Anis a obtočil dlaň kolem jeho penisu. Bill tiše zasípal a přikývnul.

„Chci.“ Zavzdychal, když Anisova dlaň začala pravidelně sklouzávat po jeho napnutém údu se silným tiskem. Bill zvrátil hlavu a prohnul se v zádech proti jeho ruce. „Jen opatrně.“ Dodal nakonec a padnul zpátky do polštáře. Užíval si ty dokonalé dotek horké dlaně a protáčel očima, tiše naříkajíc. Bushido palcem přejel po jeho vlhkém žaludu a trochu zatlačil, čímž si zasloužil hlasitý sten. Usmál se spokojeně a ruku posunul dolů, kde začal pomalu pronikat ukazováčkem do chlapce. Bill se okamžitě napjal a začal se instinktivně stahovat, protože to nebyl zrovna příjemný nátlak.

„Sst.“ Zkroutil obličej do bolestivé grimasy a chytil pevně Anisovo zápěstí.

„Dýchej a uvolni se, budeš si pomalu zvykat.“ Poradil mu pohotově, když zasunul svůj prst do jeho zadečku úplně. Bill se snažil zhluboka nadechnout a uvolnit se, jak mu bylo porazeno. Naříkal pro sebe a nepřestával drtit Anisovu ruku.

„Jsi nádherný.“ Nechal se unést momentem, kdy pozoroval chlapce, jehož oči byly pevně semknuté, rudé rty naříkaly a na jeho čele se tvořila jedna podlouhlá vráska. Bill neodpověděl, snažil se soustředit na své nitro.

„Druhý?“ pozvednul Anis po chvíli obočí, když odhadnul, že Bill si zvyká.

„Zkus.“ Šeptnul a naklonil hlavu do strany.

Druhý, třetí a následovně i čtvrtý zvládnul Bill přijmout poměrně rychle jen díky Anisově vlídnosti a trpělivosti. Dal na každou jeho radu a společně to dotáhli až sem během pár minut. Zhluboka se nadechnul a nechal se políbit.

„Vidíš, jsi šikovný.“ Zasmál se Anis tiše, zkroutil lehce prsty v těle a Bill zavzdychal.

„Díky tobě, jsi ve všem tak dobrý učitel.“

„Nepovídej.“ Usmál se Bushido a lehce přirazil.

„Kurva!“ vykřiknul hlasitě Bill a škubnul sebou proti ruce. Anis ihned poznal, že se mu podařilo rychle narazit na správné místo, na jeho prostatu. Proto neváhal a začal pod tímto úhlem prsty přirážet a mámit tak z Billa absolutně neodolatelné zvuky.

Sám cítil až nesnesitelnou bolest, jak dlouho tvrdý a nedotknutelný už byl. Anisův penis netrpělivě pulsoval. Skousával si ret, jen aby si nevzal Billa tak tvrdě, jak jen umí.

„Proboha, vezmi s mne už!“ zakřičel Bill po chvíli a kousnul Bushida do tváře.

Bez žádného zdržování Anis poslechl Billovu prosbu a prsty nahradil svým penisem. Jak očekával, nebyl to takový problém, dostat se do něj až po kořen, díky řádnému roztažení a předehře. Bill jen chvíli sténal, zvykal si, ale po chvíli byl zase vláčný, a dokonce by se dalo říct o hravosti. Tiché vzdechy a občas i uvolněný šepot a smích se mísily dvěma spojenými těly. Milování probíhalo se vší něžností, jelikož Anis dbal na Billovu nezkušenost a první pocity. Přesto to mělo své vášnivé kouzlo, kterého se Bushido nemohl nabažit. Bral si chlapce pod sebou, ovšem s citem a ne živočišností, jako to dělal u jiných. Užíval si každý příraz, každý vzdech a každý dotek, který s Billem prožíval. Dlouho se necítil při sexu tak spokojený, tak naplněný. Nemohl se toho nabažit, vnímal jen to propojení, které mu bylo dneškem vzácné.

„Už asi budu.“ Zasténal Bill naléhavě, vehementně se přirážejíc na Anisův penis. Zazmítal sebou a sevřel pevně Anisova ramena.

„Dokážeš se pro mne stáhnout?“ vydechnul Bushido ztěžkle do jeho rtů, o které se otíral a nepřestávaje trhat boky vpřed.

„Pokusím se.“ Přitakal Bill a v momentě se stáhnul kolem penisu, který sám už pomalu ale jistě explodoval. Anis pod tím pevným sevřením zavřel oči, rozklepaně prohrábnul chlapci vlasy a v další vteřině se s hlasitým výkřikem udělal. Bill jej okamžitě následoval, k vyvrcholení mu pomohlo především Anisovo hrdelní sténání a jedno prudké přiražení.

„Můj bože.“ Zašvitořil Bill, užívajíc si poslední zbytky silného orgasmu. Jeho tělíčko se třáslo a rázem neměl o teplo nouzi. Sledoval udýchaně Anise, který si otřel své postříkané břicho kapesníčkem a dolehnul vedle na záda. Nechal Billa, ať si ustele na jeho hrudi, a hladil jej něžně po nahé paži. Bill zívnul a zavřel oči, jeho spokojenost byla na maximu a neměl ani slov.

Možná nebylo ani slov potřeba. Oba během momentu usnuli.

autor: PeTiŠka