Dawn of emotions 4.

Pairing: Bill Kaulitz/Vin Diesel

Když se černovlásek vzbudil, první co zaznamenal, bylo, že bolest prostupující celým jeho tělem pomalu mizí. Mohl se dokonce i pohnout, a proto se převalil na bok s rukou pořád připoutanou k posteli. Ale to bylo tak poslední, na co teď myslel. Nechápal, co se s jeho věznitelem stalo, ale byl rád, že už nemusí ležet na tvrdé a studené podlaze ve sklepě. Pevně doufal, že tohle všechno už brzo skončí. Když otevřel oči a zvykl si na jasnější prostor díky velkému oknu, málem vypustil duši leknutím. Vedle něj na druhé polovině postele spal opírající se Vin. Sice se nehorázně lekl, ale nevydal ani hlásku. Alespoň měl šanci si ho pořádně prohlédnout. Byl sexy. Celé jeho tělo oplývalo pečlivě udržovanými svaly, na které byl Vin jistě po právu pyšný. S rukama složenýma na posteli a hlavou opřenou o ně tiše chrupkal a občas něco nesrozumitelně zamumlal. Bill ho nechtěl budit.

Takhle byl alespoň klid a nemusel se bát o život. Jeho pohled padl na malý svazek klíčů v jeho kapse. Jistě tam byl i klíček od pout, jež ho věznily k posteli. Mohl by zavolat policii a třeba by bylo všechno ok. Navíc, jak teď měl čas přemýšlet, znovu mu přišlo nehorázně líto, že na něj Tom tak rychle zapomněl. Při vzpomínce na svého bratra se tiše rozplakal. A tím probudil i Vina.

Ten se zavrtěl a otevřel pomalu oči. Když první, co viděl, byly slzy v Billových očích, zamávalo to s ním. Ale proč? Byl pro něj přeci jen věcí, nebo snad ne?! V posledních pár letech bylo tohle jeho hobby a neviděl jediný důvod, proč by to měl měnit. Vin automaticky natáhl ruku směrem k němu, ale Bill cukl.

„Prosím, neubližujte mi!“ zakňučel a upřel na něj prosebný pohled. Vinovo gesto ho dostalo. Jenom něžně se dotkl černovláskovy tváře a setřel mu slzy. Po svém gestu si uvědomil, co dělá, a bez jediného slova vyšel z pokoje a nechal tam překvapeného, a zároveň zaskočeného Billa ležet. Kopl do stolku a nejradši by si nafackoval. Tak nejdřív tam usne, zdá se mu bůhvíco a pak tohle?! Kam zmizel starej drsnej Vin?! Co se s ním dělo?! Oblékl se a skočil do svého tuningu. Musel se projet. Musel slyšet spokojené mručení motoru. Uklidňovalo to.

Za další uplynou hodinu už byl doma a přecházel po obýváku. Přemýšlel co dál. Nakonec vzdal pro dnešek veškerou snahu a popadl misku. Nasypal do ní cereálie a odnesl to nahoru k pokoji. Bez klepání vešel dovnitř, a když viděl, že Bill spí, jen vedle něj na stolek položil misku a zase se ztratil. Co to… sakra udělal? Co se stalo? „Doprdele!“ zaklel si tiše pod fousy a vrátil se do pokoje. Hlavou mu létalo tisíc otázek a podobné havěti a on neměl ani jednu odpověď. Ani jednu jedinou. Toto černovlasé stvoření ho však něčím uchvátilo. Měl své osobní kouzlo. A tím byl lapen i Vin.

Z přemýšlení ho vytrhl pohyb před ním. Bill se probudil a hleděl mu do očí vyděšenýma očima.

„Donesl sem ti jídlo… važ si toho… jsi první, komu dávám něco zadarmo,“ pronesl tím svým ledovým hlasem Vin, aby nedal tolik najevo svou slabost. Před ním nemohl.

„Já… d-děkuju,“ špitl Bill tenkým hláskem a natáhl se po misce. Okamžitě to do něj začalo padat. S tím se Vin zvedl a odkráčel na chodbu ven z pokoje. Vytočil číslo jednoho svého kamaráda a oznámil mu, co potřebuje. Dlužil mu laskavost. John na druhém konci sítě se jen pousmál a zavěsil. Věděl přesně, na co Vin jde, a měl pro něj vždycky něco extra. Respektive pro jeho hračky. Pracoval v návrhářské módní firmě a vždy nechal pro jeho děvky speciálně ušít tajné, ultra sexy zakázky. Vin miloval drobné chlapce v šatičkách, ale i v pořádně drsných ohozech, což si objednal i pro Billa, který do sebe v pokoji spokojeně házel jednu lžičku za druhou. Ale musel pomalu, jelikož jeho žaludek si nějak odvykl na jídlo. Ani to nesnědl a odložil misku na stolek. Opět se zadával kolem a pohled mu spočinul na pochybné poličce, jejíž obsah se mu ale vůbec nezamlouval. Různé pomůcky a menší hračky. A to radši nechtěl vědět, co se skrývá v jedné jediné velké skříni přímo před ním. A doufal, že to ani nepozná.

V tu chvíli, když se snažil znovu usnout, vpadl do pokoje Vin opět se svým nepřístupným zamračeným pohledem a sjel skoro ani neujedenou misku.

„To děláš i doma mamince, že nedojídáš jídlo?!“ schytal facku… „a to, že se pořád jen flákáš a nic neděláš pořádně, to… ti jako taky toleruje?!“ křičel na něj a vlepil mu z druhé strany. Bill tichounce vzlykal a se zavřenýma očima se snažil vybavit si nějaké lepší místo než tohle. Bylo mu jedno, co na něj křičí. Už aby mohl zmizet někam hodně daleko. Když ale chytil další palčivou facku, s pohledem raněného štěněte se na něj zadíval. Nevypravil ze sebe však ani hlásku, když se ztratil v hloubkách Vinova pohledu. Měl nádherný pronikavý pohled, dodávající mu ještě více na temnosti a drsnosti. Nejradši by si teď jednu natáhnul sám za své myšlenky. On se ho tu snaží zabít, a mezitím se nám oběť rozplývá nad jeho pronikavýma očima. Vin se už už chystal něco říct, ale tok nápadů mu přerušil zvonící mobil ze spodního patra domu. „Ty máš takovou kliku,“ ušklíbnul se jenom a seběhl schody dolů, aby vyhledal ten zvonící křáp.

Když došel do obýváku a vzal mobil do ruky, stačil si před přijetím hovoru všimnout jména volajícího.

„No?“ řekl jen a čekal na pozitivní zprávu.

„Vine do dvou hodin buď na místě předání. Trochu jsem mu pohrozil tvýma slovama a polevil. Má prachy a bude platit,“ řekl nadšeně Brian.

„Je to jistý?“ zeptal se zatím klidně Vin.

„Jo stojím tu s ním,“ odpověděl Brian kladně.

„Má kliku. A…“ najednou se zasekl. Podíval se směrem ke schodům nahoru. Černovlásek byl nahoře a on se bál ho tu nechávat samotného. Neměl tu jistotu, že se o nic nepokusí. V tom ho ale napadl ďábelský plán. Vzpomněl si, že dole ve sklepě má kříž na mučení. Ušklíbl se pro sebe.

„A co šéfe?“ ozval se Brian.

„Ne nic. Jen mě něco napadlo,“ uchechtl se Vin.

„Soudě z tvého uchechtnutí je mi asi jasný co. Ten chlapeček si užije,“ zasmál se Brian.

„To si piš. Za půl hodiny jsem tam a dojedeme s tím skrčkem pro ty auta,“ řekl Vin a položil to.

Nechal mobil mobilem a vyšel zase schody. Vešel do pokoje pro svoje hračky, a teď už i Billova pokoje. Bill na něj vyděšeně koukal. Sledoval každý jeho krok a měl divný pocit, že mu něco opět udělá. Vin mezitím, co ho černovlásek pozoroval, vzal speciální tašku, do které dal roubík, jeden vibrátor střední velikosti, lubrikant a antiejakulační kroužek na penis. Bill se zděsil z toho, co viděl. Z těch nástrojů, co dával jeho věznitel do té tašky. Vin pak přešel k posteli a odemkl mu pouta, postavil ho proti sobě.

„Svlíkni se,“ rozkázal mu, ale Bill se ani nepohnul. Vin mu vrazil facku. „Řekl jsem, aby ses svlíknul,“ zavrčel. Bill tedy radši uposlechl a začal se pomalu svlékat. „Rychleji by to nešlo?!“ řekl Vin hnusně. Bill se rozklepal strachy a svlékl se úplně.

Vin mu zkroutil ruce za záda a nandal mu pouta. Odváděl ho z pokoje ke schodů a od nich do sklepa. Bill vyděšeně vytřeštil oči. Nechtěl zpátky do sklepa. Ztuhnul na místě, ale to Vina neodradilo a strčil do něj. Billovi nezbývalo nic jiného, než se dát opět do kroku. Pomalu sešli do útrob sklepa, ale ne směrem k místu, kde ležel, ale na opačnou stranu. Až teď si Bill všiml mučícího kříže. Znovu mu vyhrkly slzy, ale nevydal ani hlásku. Došli ke kříži a Vin mu rozepl pouta, ale s úmyslem ho připoutat ke kříži. To se ale Billovi nelíbilo a snažil se mu vykroutit. Marně. Místo toho schytal další facku.

Vin ho už bez problému připoutal ke kříži a odešel někam do stínu. Když se vrátil, v ruce kromě tašky s pomůckami nesl i pár řemínků. Bill nic nechápal.

„Teď něco zažiješ. Schválně kolik vydržíš,“ zasmál se Vin chladně. Bill vytřeštil oči. Vin vytáhl z tašky roubík. „Otevři pusu!“ zavelel a Bill ho raději poslechl. Chvíli na to už měl v puse roubík a Vin mu ho upevňoval velice pevně vzadu na zátylku. „Vím, že jsi dole rozbolavělý, ale já jsem zvědavej člověk, takže…“ řekl chladně a z tašky vytáhl vibrátor a lubrikant. Bill se vyděšeně koukal na to, jak Vin nanáší lubrikant na vibrátor a pomalu se k němu blíží. „Když se uvolníš, nebude to tolik bolet,“ sykl Vin, když byl blízko jeho uchu. Poté bez varování vpravil vibrátor do Billova těla, a zároveň se skláněl pro zmiňované řemínky, aby ho upevnil, kdyby se chlapec pokusil ho ze sebe vypudit.

Billovi tekly slzy po tvářích, tolik ho to bolelo, ale nemohl nic dělat. Nakonec od něj jeho věznitel poodešel, aby vzal poslední věc ležící v tašce. Antiejakulační kroužek.

„Tak a tohle ti zabrání se udělat. Máš před sebou rušnejch pár hodin,“ zasmál se chladně Vin, přišel k Billovi, uchopil jeho penis a nasadil na něj ten kroužek. Bill kroutil záporně hlavou a snažil se přes roubík něco říct, ale místo toho mu nebylo vůbec rozumět.

„Teď na pár hodin odjedu a ty si tu mezitím užiješ parádní vzrůšo,“ oznámil mu, ale nevzdaloval se od něj. Místo toho jeho ruka přejela po Billově bříšku, přes slabiny až k zadečku a bez varování zapnul vibrátor. Bill se napjal a pevně sevřel víčka. Tohle bylo pro něj opravdu ponižující. „Kňourej si a skuč, jak chceš. Nikdo tu nebude a stejně tě nikdo nehledá,“ řekl, když viděl, že se černovlásek snaží zadržet bolestné zakňučení. Po jeho slovech to Bill nevydržel a opravdu zakňučel. Zadeček ho stále bolel po předchozím Vinově nájezdu, ale tohle bylo ještě horší. Když si představil, že tahle muka bude prožívat pár hodin, dělaly se mu mžitky před očima. A kvůli tomu kroužku si ani nedopřeje úlevu. Vin se ještě pár minut koukal na chlapcovo utrpení, ale pak se otočil a odcházel pryč. Nemusel ani zamykat, protože chlapec bude mít jiné starosti, než myslet na útěk.

Pár chvil na to opustil dům ve svém úžasném autě a nechal trpícího chlapce za sebou. Bill, který se nemohl skoro ani hnout, jen bolestně kňučel a doufal, že jeho utrpení brzy zmizí v objetí mdlob. Ale těch se mu zatím nedostávalo.

autor: T-KAY & Iveth Biersack