autor: Mykerina
Stojím v šoku. Neschopen slova. Slzy se mi tlačí do očí a svaly mám jako z gumy. Mám halucinace. Určitě!
„Tak na co čekáš?!“ vzlykne máma a já se jí bez zaváhání rozeběhnu do náruče. Tiskne mě k sobě jako smyslů zbavená. Brečíme všichni. Dokonce i otec, u kterého jsem měl pocit, že mě nemá rád. Mám pocit, že se z toho štěstí nemůžu nadechnout. Mé myšlenky jsou úplně někde mimo.
„Synáčku můj…“ máma mě líbá na čelo.
„Mami… udusíš mě…“ brouknu, když mě k sobě tiskne až moc.
„Zlatíčko moje… tolik jsme se o tebe báli…“ vzlyká zoufale.
„Mami… já… jsem v pořádku…“ utřu si rozmazané oči.
„Tak rád tě vidím… kde jsi byl?“ koukne mi do očí táta.
Totálně se teď zaseknu. Co jim mám říct? Že mě Tom unesl, aby ze mě měl děvku? Že mě denně znásilňoval? To nemůžu. Zničilo by je to. Máma by to nezvládla. Ona mě miluje nadevše. A otec? Ten by mi řekl, že si za to svým vzhledem můžu sám. I když možná teď ne. Podle toho, jak vypadá, bych řekl, že se o mě i bál. Ale jak dlouho mu to vydrží? Neříkám, že… mě nenávidí, ale chtěl syna. Pravého dědice jeho firmy. Pořádnýho chlapa, ne takovou… zženštilou napodobeninu.
„Já…“ polknu a neklidně se rozhlédnu. Co když čekáš, co udělám? Co když řeknu pravdu, a ty nás bez váhání odněkud odstřelíš? Zrychlí se mi dech. Proč o tobě zase pochybuju? Měl jsi tolik možností mě zabít. Mohl jsi už dávno zabít je, ale neudělal jsi to.
„Billy, čeho se bojíš?“ pohladí mě máma po tváři. Spustí se mi nové slzy. „Někdo ti ublížil? Co se s tebou stalo?“ dává mi další a další otázky a já se začínám dusit.
„Já…“ rozhlédnu se znovu. Najednou mám sucho v puse. Zoufale si olíznu rty.
„Nemusíš se už bát. Jsme tady, abychom tě vzali domů. Už ti nikdo neublíží. Půjdeme na policii a ty jim všechno řekneš.“ Usměje se na mě
„NE!“ vyjeknu. Policii ne!
„Ale zlato… najdou toho, kdo tě unesl. Neboj se. Už se k tobě nikdy nepřiblíží.“ Kouká na mě dost zmateně. Panebože… policii ne! Sednu si na nějakou bednu. Musím se rozhodnout, co řeknu. Jestli… odpovím pravdu… najdou tě a zavřou. To nechci. Já k tobě něco cítím. Vím to.
„Maminko… tatínku…“ kouknu na vás oba. „Řeknu vám pravdu.“ Vydechnu. Očekávají, co ze mě vypadne, co jim řeknu, a já přesto stále váhám. Ale já sakra nevím proč. Když si vzpomenu na naše první setkání, jak jsi… jak sis mě bez ohledu vzal a… ponížil mě… pak mě nechal znásilnit tvými gorilami, několikrát mě zmlátil.
„Billy, my čekáme, řekni nám to.“ Naléhá na mě. Stisknu víčka. Vždyť já s tebou zažil i krásné chvíle. Celý dnešní den byl na mě tak hodný, něžný, říkal mi Billy a broučku. Proč mé srdce divoce buší, když si vzpomenu na jeho dotyky? Na jeho polibky a laskání? Sakra, já se… zamiloval do toho zatraceného únosce. Ne, ne, ne,… To… NE! Divoce pohodím hlavou.
„Mami… tati…“ kouknu na ně upřeně. Nádech, výdech. Vím, že jim teď zlomím srdce. Ale třeba mi Tom dovolí je vídat. Ach panebože, idiote, ty dobrovolně zůstaneš děvkou? Dobrovolně se necháš znásilňovat? Ano, necháš, protože to zvíře miluješ.
„Já… utekl jsem,“ vydechnu největší lež svého života. Vidím dvojité zalapání po dechu, následnou facku od otce a hysterické vzlyky matky. Chytnu se za tvář.
„To jsme ti dávali málo pozornosti?! Málo peněz?! Ty nevděčný parchante!!“ křičí otec. Bolestně stisknu víčka. Já věděl, že to nepochopí, ale že budou reagovat až takhle, to mě nenapadlo. Do očí se mi opět tlačí slzy.
„Maminko…“ Zakňučím zoufale. „Já vám nechtěl ublížit. Přísahám. Jste ti nejlepší rodiče, jaké znám, ale… já… nevěděl, jak dál, já se zamiloval… a… odpusťte mi to, prosím,“ zoufale na ně koukám. Vidím, jak se otec zamračí. Couvnu.
„Myslíš, že ti to odpustíme?“ vrčí. Váhavě kývnu.
„N… nic si nepřeju více,“
„Billy, ale… my to nechápeme. Proč jsi nám nic neřekl?“ mámě pořád tečou slzy. Je mi z toho úzko.
„Já… můj… přítel je…vlivný člověk… bál jsem se, že mi ho neschválíte. Sice… vím, že mi ho neschválíte, ale… já ho mám rád. A chci být s ním… ale chci vás vídat,“ jestli mi to dovolí, o čemž pochybuju.
„Ach Billy, ty jsi takový hlupáček…“ máma zakroutí hlavou a políbí mě na čelo.
„My si mysleli, že se ti něco stalo, že ti někdo ublížil, a ty přitom vypadáš dobře. Dokonce jsi přibral. Sluší ti to.“ Vydechne máma. Ach, kdybys jen tušila, co všechno se mi stalo, co všechno jsem zažil. Jemně se pousměju. „Půjdeš s námi domů?“ zeptá se plná naděje. Tohle… jsem nedomyslel a myslím, že ani Tom ne.
„Nemůžu… já… nemůžu, ale chci vás vídat.“ Kouknu na ně upřeně. Máma začne znovu brečet. Hned ji obejmu. „Ne… prosím, neplakej, zabíjí mě to… prosím, maminko,“ kňučím. Tohle mě vážně ničí. Chvěje se a brečí. Pořád. Hladím ji po zádech a vnímám, že se uklidňuje.
„Proč, Billy?“ koukne na mě. Polknu, nevím, co říct.
„Jsem dospělý, já… se domů nevrátím. Odpusťte mi to,“ couvnu raději. Je toho na mě moc. Za chvíli se psychicky složím, jestli na mě nepřestanou naléhat.
„Dobře… ale… ale budeš nám volat, ano? Musíš… já musím o tobě vědět,“ dá mi mamka podmínku. Jen zvládnu kývnout. Táta na mě kouká, jsem z toho nervózní.
„Rád jsem vás viděl, ale… už… musím jít… nezlobte se na mě… vážně vás miluju,“ kníknu a vyběhnu k východu.
autor: Mykerina
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 19
Páni.. na tuhle povídku jsem čekala hodně dlouho.. snad se brzy dostane další pokračování.. :o)
Já nevěřím vlastním očím! Pokračování? A ještě k tomu tak úžasný! Opravdu povedený díl, jsem moc zvědavá na pokráčko 🙂
Wooow miluju tu povídku! nemůžu tomu uvěřit!.. 😀 On je opravdu další nádherný dííl! Myslela jsem si, že už se nedočkáám!.. 😀 ♥ Mykerino to je fakt nádherný dárek k Státnímu svátku!.. 😀 DĚKUJU! =33
No páni!!!! Musím mít honem další díl! jsem opravdu hodně zvědavá, jak to bdue pokračovat!!!!.)
no konečně další díl 😀 já už jsem si myslela že už tuhle povídku nedopíšeš..ale doufám že jo 🙂 je to jedna z nejlepších povídek co jsem kdy četla 🙂
Hurá, konečně další díl, už se nemůžu dočkat dalšího 🙂
Čekala jsem na pokračování a už skoro ani nedoufala.. ale jsem ráda, že se tady uběvil takto povedený díl.. doufám, že další tu bude brzy..
Krásné <3
Už jsem ani nedoufala:-) Moc děkuju za další úžasný díl!!
no nekecej já už myslela že je tahle povídka ztracená a najednou takový překvapení!Sakra já jsem tak ráda,že je tu pokračování.Billoušek mě překvapil :-* a snad překvapí i Toma jeslti mu to řekne :)Rychle piš dál :)))
Díky, díky, díky!!! 😀 Vážně jsem si nemyslela, že by mohl ještě někdy vyjít nový díl. Ale dočkala jsem se! 😀 Mám z toho uplně druhý Vánoce 😀 😀
Jsem tak strašně zvědavá, jak teď bude Tom reagovat. Ale bylo to od Billa hrozně milý 🙂
Prosím, napiš další díl co nejdřív 🙂 Tahle povídka paří mezi moje nejoblíbenější a byla bych hrozně nerada, kdyby skončila nedopsaná.
Konečně!!! Další díl je tady! Bože, je to tak… oh… nějak nevím, jak přesně vyjádřit svoje nynější pocity. Jsem ráda, že Bill Toma neopustil přes to všechno, co se mu u něj stalo… a jsem vážně zvědavá, jak bude reagovat Tom… Bože… doufám, že si na další díl nebudu muset čekat tak zatraceně dlouho 😉 tahle povídka mi vážně chyběla 🙂
Jupí…já věděla, že jsi na nás dočista nezapomněla!!!! Já věděla, že se Bill k němu vrátí, že od něj při první možnosti neuteče!!! Jupí!!!
tak co k tomu říct? za á, omg, divím se, že povídka ještě žije 😀 za bé, Bill je debil, že okamžitě nevylítl s rodiči, protože Tom, i když byl k němu poslední dobou hodný, tak za ty jeho náladovosti by si pořádný trest zasloužil. a za cé, Bill mě teda pořádně nasral, protože takhle se chovat k rodičům, kteří se o něj bojí? táta udělal dobře, že mu jednu třísknul, a měl dostat ještě druhou o zeď! teď bych se nasmála, kdyby Toma chytil amok a Billa domlátil či dosouložil do bezvědomí. měl by to chlapec i s úrokama, cháchá!
[14]: Tak to to vidíš hodně ironicky.. myslím si, že Bill jak řekl rodičům, že se zamiloval, bylo romantické.. :)) A myslím si, že mu Tomí nebude ubližovat, protože tímhle gestem… možnost volby prokázal, že ho má rád :)) (Ale je to tvůj názor já na něj jen reaguju ano?) =3
WAU! Byl si to uvědomil….dokonalé..ta chvíle,kdy se rozhodoval,co má udělat..co má říct…to byl nervák! Dostal mě..opravdu…..Řekla bych,že tohle Tom čekat nebude,že se k němu sám dobrovolně vrátí.
Konečně další díl..:)) Je škoda, že je to předposlední, ale jsem strašně zvědavá, jak to dopadne..:)) Snad né špatně..:))
[15]: jasný 🙂 no Tom bude teď určitě vůbec rád, že se k němu Bill vrátí, ale jako mě kdyby někdo buď zahrnoval růžemi, nebo znásilňoval, dle nálady a toho, jak se mu to zrovna líbí, tak bych mu buď uřízla koule nebo při první možné příležitosti, jako třeba tahle, vzala čáru! vydlabat se na rodinu kvůli sadistickýmu machrovi… na to mu sere Bílej Tesák 😀
Úžasný, už jsem skoro nedoufala, že přijde další dílek…skvělé!! Těším se na další a moc 🙂
dlouho sem cekala, ale dockala sem se 🙂 miluju tuhle povidku a tenhle dilek byl opravdu prulomovej, mam takovej pocit, ze uplne zmenil vztah mezi tomem a billem… no, nevim jestli mi nebude chybet tomova nasilnicka stranka a jeho drsne ciny.. ty me bavily nejvice, ale sem rada ze uz se blyzka na dobre casy 🙂
To je krásne, ako sa ich vzťah pekne zmenil…milujem takéto násilnické príbehy 😀 Začala som tento príbeh čitať teraz a prečítala som ho za 2 dni a strašne som si to zamilovala a veľmi veľmi chcem pokračovaniieeeee :(:(:(:(:(
Kedyy bude pokračko???? :(:(:(:(:( Ja už chcem ďalšiu čaaasťť!!!! :(:( Prosímm 🙁