autor: Lesslee
„Co jsi s ním udělala?“ ozvalo se od jídelního stolu, když se se skřípnutím otevřely vstupní dveře.
„Miláčku, ty jsi doma!“ odhodila kabelku matka a vrhla se ke svému milovanému synovi. Obě ruce mu položila na tvář a se slzami v očích mu dala polibek na studené čelo. Tom jí ale ruce sevřel do dlaní a dal si je z čela pryč. Pomalu se jí svezly zase zpátky k pasu.
„Nech mě a radši mi řekni, co jsi s ním udělala!“ řekl hrubě a bouchl pěstí do stolu. Tahle situace ho přiváděla k šílenství. U stolu seděl už dvě hodiny a nevěděl, co dělat. Telefon mu nebrala ani matka, ani Bill. Druhé číslo, na které volal, bylo vypnuté.
Není se čemu divit. Pomyslel si ihned, když se v telefonu ozvalo, že volaný účastník není dostupný. Neodešel nikam. Nevěděl, kde by měl Billa hledat, ani kde by mohl být. Nevěděl, co se s ním stalo. Poslala ho pryč matka? Utekl nebo se s ním něco stalo? Myšlenky mu v hlavě vířily stále dokola a bolestivě se zabodávaly do mozku. Nutně potřeboval slyšet odpovědi.
„O čem to mluvíš, zlato?“ posadila se.
„O Billovi, o kom jiném! Kde je?“ zuřivě se ptal a nehty se mu při tom bolestivě zabodávaly do pěsti.
„Broučku, já s ním nic neudělala. Odešel sám…“ Tom si odfrkl, když viděl, jak se u toho matka zatvářila. Vždy jí bylo jedno, co s Billem bude. Zaráželo ho, že si vůbec nevšímala, který z nich je ten lepší. Který z nich je ten, co by za ni dal všechno. Který by se za ni pral a který by se pro ni obětoval. Tom věděl, že Bill takový byl. Měl matku rád, i přesto, že si ho nikdy moc nevšímala.
„Když jsem se tu s ním potkala naposledy, měl sbalené kufry a říkal, že odchází. Neptala jsem se, kam jde… Zlatíčko, je mu osmnáct. Je dospělý. Může si dělat, co chce…“ chytila jej za ruku.“A uvidíš, že nám tu bez něj bude lépe…“ chytila ho za rameno a chtěla mu dát polibek na tvář.
„Jak tohle můžeš říct?“ odstoupil od ní o krok. Možná, že ještě před pár dny si myslel to samé. Že by všechno bylo lepší a jednodušší, kdyby mu jeho bratr ze života zmizel. V tomhle zmatku, co měl v hlavě, mu ale slova, která vycházela z matčiných úst, nepřipadala správná.
„Tome, co je to s tebou? Všechno dopadlo dobře! Víš, jaký jsem o tebe měla strach, když jsem slyšela, že jsi v nemocnici? Víš, jaký pro mě byl šok, když jsem se dozvěděla, že ASI půjdeš do vězení?“ nemluvila už úplně klidně, ale nekřičela. Chtěla pro něho jenom to nejlepší a tahle situace jí připadala právě jako ta nejlepší. Její syn se uzdravil, a dokonce je zproštěn viny. Nepůjde do vězení a všechno bude stejné jako dřív.
„A to ti je úplně jedno, že jsem svého bratra mohl zabít? Že jsem mohl zabít tvého syna?!“ zakřičel a z očí mu sršela zloba. Nosní dírky se mu roztáhly a hluboce povzdechl. Prudce zasunul židli, která se s rámusem svezla pod stůl, a vyběhl po dřevěných schodech nahoru. Vešel do svého pokoje a s rámusem zabouchl dveře.
Mezitím v Londýně
„Nebuď smutnej… Udělal jsi dobře…“ posadila se vedle něho na postel v luxusním hotelu. Bill si založil ruce za hlavu a ze sedu se položil rovnou na záda. Paže se dotkly již na dotek velmi příjemného saténového přehozu. Dvakrát se zhoupl, než se jeho záda zastavila. Měl pocit, jako by přikrývka pod ním byla naplněna chmýřím, které ji dělalo tak naducanou. Vybrali si poměrně drahý a luxusní pokoj. Bill chtěl něco obyčejnějšího a hlavně levnějšího. Jeho úspory šly na letenku a v kapse už mu toho moc nezbývalo. Byl ale spokojený. Jakmile vešli do pokoje, ihned si ho zamiloval. Měl příjemnou barvu a božskou postel, o které vždy mohl jenom snít. Výhled na město byl taktéž dokonalý. Přesto ho ale trápilo všechno to, co se dělo kolem něj.
„Posloucháš mě? Tom si odpyká to, co mu patří, a třeba už ho stejně nikdy neuvidíš.“ Lehla si vedle něj a hlavu si opřela o loket. Dívala se na něj a hezky se usmívala. Neměla tušení, jak Bill vypovídal. Nenapadlo ji, že by ho předtím chtěl uchránit.
Její kudrnaté kaštanové vlasy se rozprostřely na postel a dlaně položila na Billovu hruď. Pohlédl na ni. Její upřímné nádherně modré oči a nevinný úsměv pro něj bylo něco zázračného. Okamžitě se rozplynuly všechno jeho chmury a usmál se. Dlaní ji pohladil po tváři a s chichotáním vstal z postele. Přišel k oknu, které pootevřel. Do pokoje se linula krásná vůně letního deště. Otočil se zpátky k ní. Se skousnutým rtem stála přímo před ním.
Neváhal ani na chvíli. Pevně ji chytil za boky a vášnivě ji políbil. Viky se nebránila a nechala Billův horký jazyk vklouznout mezi její rty…
autor: Lesslee
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 1
Ta máma by potřebovala pár přes hubu! Viky???? Tccc…. nechci jí tam…. ne a ne a ne 🙂
Viky? Děláš si legraci? Já ji tam taky nechci, prostě ne! 😀 Tome jdi najít Billa, hned! Hrozně se těším na další díl 🙂
cože? ta máma snad není normální..jak může něco takovýho říct?? teď mi dokonce začíná být Toma líto.. už se nemůžu dočkat dalšího dílu 😀
Bill by si mohl nekoho najit a bylo by vsechno dobre 🙂 Sem zvedava, zda Tom ho pujde nekam hledat nebo ne 🙂
Viky ??? Nééééé 😀
Tome,jdi ho najít!
Postoj ich matky ma skoro rozplakal. Je hrozné, že sa k celej tej situáci stavia takto. Som rada, že Tomovy konečne doplo, že jeho konanie bolo zléna dúfam, že svoj postoj opät nezmení, ale je mi ľúto, že mu to prišlo až tak neskoro.
No tak na tú ich mamu fakt nemám slov… takú "citlivú a milujúcu" matku som ešte nevidela :D… inak som rada, že Toma konečne trochu osvietilo a že zistil, že sa celý ten čas choval ako (s prepáčením) úplný kokot… Som zvedavá čo ten dredatý pako teraz podnikne :D… A Bill s Viky? To myslíte vážne? 😀 Prečo sa s ňou olizuje v luxusnej hotelovej izbe? Kto mu to do frasa dovolil? 😀