autor: Rose
Tom
Někdy mi přijde, že rozhodování je ta nejtěžší věc na světě. A já se rozhoduji mezi věcí povrchní a věcí hloubkovou. Většině lidí by se asi zdálo, že je to strašně jednoduché. Samozřejmě, že bych si měl vybrat tu věc hloubkovou. Ta je přeci důležitější, to mi radí i moje srdce. Tak proč jsem na pochybách? Možná proto, že okolí na mě tlačí přesně naopak. Nasaď si masku a buď tím, kým nejsi. Kým bys měl být. Přesně to mi radí.
Bill… Tohle jedno slovo, tohle jméno, na poprvé znící tak obyčejně, za sebou skrývá neobyčejnou osobnost. Právě tenhle kluk mi pěkně zavařil. Doteď jsem to vlastně měl úplně jednoduché. Párty, kámoši, holky a nezávazný sex. Toť byla náplň mého života. ON mě ale změnil. Něco ve mně probudil. NĚCO, nějaký cit, jen nevím jaký.
Ale já se teď musím rozhodnout.
Bill nebo oblíbenost? Na tu jsem, totiž byl celý život zvyklý…
***
„Hej, Tome, tak jak je?“ doběhl ke mně Matthew.
„Ne, Matte, ještě nejsem rozhodnutý,“ zavrčel jsem. Měl jsem toho už dost. Každý den to samé. Jak ses rozhodl? A bla, bla, bla…
„Ne, ty to nechápeš. Já… já…“
„Ty co?“ vyštěkl jsem na něj. Matthew se zarazil, trochu ustrašeně se na mě podíval, až mi ho skoro bylo líto, a šeptl: „Já ti nechci ublížit. Nejsem jako oni. Chápu tě.“
Já jsem ale ve vzteku jen pronesl: „Jo, jasně. Ne… všichni jste stejní.“
„Mluví z tebe zlost,“ vyčetl mi, ale znělo to trochu i jako uklidnění. Jen jsem si nebyl úplně jistý, jestli uklidňuje mě nebo sám sebe.
„Hej, chlapi! Copak jste hluchý? Řvu na vás jako kokot a vy nic,“ doběhl k nám Ralph a zavěsil se nám kolem ramen.
„Tome,“ pokračoval, „už jsi viděl tu výměnnou studentku z Francie? Lara. To je kost. Metr sedmdesát, dlouhý světle hnědý lokny, božská postavička jak modelka. Olala! Okouzli ji svou krásnou francouzštinou.“
„Učím se španělštinu, ne francouzštinu,“ otočil jsem se na něj. Z očí mi div, že nesršely blesky.
„No nezabij mě tím pohledem. Bonjour, to snad ještě zvládneš, ne?“ rozesmál se Ralph.
„Debile,“ vytrhl jsem se z jeho objetí. Copak nechápou, že čím víc na mě budou tlačit, tím víc se budu bránit?
A v tu chvíli dorazil Daniel.
„Zdar, pánové!“ Pak mi vrazil do ruky papír.
„Co to je?“ pozvedl jsem nechápavě obočí.
„Tvůj rozpis ode dneška do konce týdne.“ Načež mi věnoval jeden ze svých oslnivých úsměvů.
Středa
14:00 – rande s Larou
17:00 – sex se Sharon
19:00 – párty u Moniky + sex s Monicou
22:00 – chlastačka v hospodě
Tohle mi bohatě stačilo.
„Děláš si ze mě prdel?“ zmuchlal jsem papír do kuličky a hodil zpět po Danielovi.
„No, jestli chceš, tak se ta chlastačka může zrušit, ale ty holky s tebou počítaj,“ pokrčil Dan rameny.
„Ty to asi nechápeš, viď?“ vyštěkl jsem. „Přestaň ze mě dělat něco, co nejsem!“
„Něco, co nejsi? Kaulitzi, přeskočilo ti? Znám tě už od základky a takovýhle jsi byl vždycky. Nevymetali jsme náhodou každý večírek už od čtrnácti? Nesoutěžili jsme v šestnácti náhodou o dceru naší němčinářky? Mimochodem, vyhrál jsi to a já ti musel týden platit chlast. To si taky nepamatuješ? A teď si přijde nějakej zastanek buzík a-“ V tu chvíli by ode mě schytal pěstí, kdyby mě Ralph a Matthew nepopadli každý z jedné strany za ramena.
„Pozor na hubu, Koenigu,“ zavrčel jsem a vytrhl jsem se jim. Chtěl jsem se otočit k odchodu.
„Tome,“ zastavil mě Danův hlas, „dneska v pět u parku u hřbitova. Budeš se muset rozhodnout. Buď on, nebo všechno ostatní. Oblíbenost, holky i my.“
Kolem čtvrté, když jsem konečně dorazil domů, jsem byl rozhodnutý. Kdybych měl být bez Billa, bez jeho smíchu, bez jeho hlubokých čokoládových očí, bez jeho rozkošných rtů, které chutnaly jako ten nejsladší med, asi bych to nepřežil. Vím, že on je to správné rozhodnutí. Napovídá mi to srdce. Chci ho poprvé v životě poslechnout.
Vytáhl jsem mobil a napsal Danielovi SMSku.
Tom
V pět tam budu
Daniel
Doufám, že ses rozhodl správně.
Vzal jsem si na sebe bundu, protože to vypadalo na pořádný déšť, a rychle jsem se vydal k parku.
„Dorazil jsi,“ zkonstatoval Daniel, když jsem dorazil k lavičce u vysokého kaštanu.
„Jo,“ kývl jsem.
„A?“ pozvedl tázavě obočí.
Najednou, jako by ale mé staré já převzalo moc nad mým srdcem. Jako by někdo ovládl můj jazyk.
„Já…, zůstanu s vámi…“
Danielův obličej se rozzářil a stejně tak i tváře Ralpha, Sebastiana, Jesseho a… do Matthewova obličeje jsem neviděl. Měl do čela stáhlou kapuci, ale to mi v tu chvíli bylo jedno.
„Skvěle, brácho! Věděl jsem, že se rozhodneš správně,“ poplácal mě Daniel po zádech. „Víš, co teď musíš udělat?“
„Jo,“ hořce jsem vydechl a vyndal svůj mobil, abych mohl vytočit Billovo číslo.
„Nechte mě tu o samotě,“ šeptl jsem ještě.
Bill
Zamilovaně jsem se díval na svůj odraz do zrcadla a už asi po sté jsem opakoval: „Víš, Tome, musím ti něco říct. Něco, co jsem ti měl říct už dřív. Já… miluju-“ V tu chvíli mi zazvonil mobil. Vyplašeně jsem nadskočil, hned jsem se ale uklidnil a natáhl se pro něj. Na displeji svítilo jméno Tom
„Ahoj,“ ozval se Tomův hlas. Zněl zvláštně. Tak nějak… zaraženě. „Mohl bys za čtvrt hodiny přijít k tomu parku u hřbitova?“
„Jasně. Tak za chvilku jsem u tebe, pa.“
„Pa,“ zamumlal a hovor ukončil. Ano! Ano, dnes mu to řeknu. Vyznám se mu ze svých citů. Vím, že je to tak správně. Že patříme k sobě.
O tři minutky později už jsem vyrazil. Vzhlédl jsem k obloze, která byla zcela pokryta temnou šedí. Jako by všechno říkalo: „Dnes ne.“ Mně to ale bylo jedno. Už jsem nechtěl dál čekat. Miluju ho.
***
Když jsem byl tak padesát metrů od parku, po mé levici se už táhla dlouhá hřbitovní zeď. O mou kapuci se tříštily tisíce dešťových kapek. Po cestě se, totiž silně rozpršelo. V dálce už jsem zahlédl tmavou postavu. Rozešel jsem se rychleji. Už jsem se nemohl dočkat, až mě obejme a sevře ve své hřejivé náruči.
„Ahoj,“ usmál jsem se na něj. Ve chvíli, kdy jsem promluvil, ke mně zvedl pohled. Vypadal podivné prázdně. Mně to v tu chvíli ale bylo jedno.
„Tome, Tome, já… musím ti něco říct!“ vyhrkl jsem.
„Ne, Bille, prosím… Nech mě mluvit prvního,“ špitl. Přes hlasité dopadání dešťových kapek jsem ho sotva slyšel. Ale slyšel.
„Tak dobře,“ kývl jsem rozvážně. Třeba mi chce říct to samé, co já jemu. Udělal jsem půl krok k němu, abych mu byl co nejblíže, a povzbudivě jsem se na něj usmál. On se mi podíval do očí a trochu pootevřel ústa, čímž se mu do nich dostal proud vody, protože kapuce toho moc nezachránila. Déšť sílil. Cítil jsem, že i mé černé linky se pomalu rozpíjejí, a vlasy, které z mé kapuce vykukovaly, byly slepené do několika promočených pramenů.
„Já…“ Tom se mi nedokázal podívat do očí. Po jednom slově pohled okamžitě sklopil.
„Bille…,“ začal znovu. Pak jako by se jeho další slova rozpíjela v dešti. Hlasité dopadání kapek pozměnilo jejich význam, tím jsem si byl jist. Ale i tak se mé srdce sevřelo. Musel jsem se přeslechnout, prostě musel…
„Já,“ šeptl jsem, „zopakuj mi to. Asi jsem se… přeslechl.“
„Prosím,“ na moment se na mě podíval. V jeho výrazu byla bolest. Bezmoc. „Nenuť mě to opakovat.“
„Ale já,“ vyhrkl jsem, když v tom mi tichým hlasem skočil do řeči: „Je konec.“
Co…? Ne…, to nemůže být…
„Tome,“ špitl jsem se zatajeným dechem. On se, ale otočil a vydal se pomalým krokem na opačnou stranu.
Jako by mi nohy přirostly k zemi. Nedokázal jsem ho zastavit. Nemohl jsem se ani hnout. Strnule jsem zíral s vytřeštěnýma očima, které se postupně naplňovaly slzami, před sebe.
„Ale já tě miluju,“ šeptl jsem do nicoty.
A v tu chvíli se mé srdce roztříštilo na milion kousků.
autor: Rose
betaread: J. :o)
Tom je vážně debil.. to snad není možný… nebyl náhodou rozhodnutej, že bude s Billem? Takovej kreten…. Jen kvůli oblíbenosti… tcccc….. potřeboval by znova rozbít hubu!
Neee! Ta blbá Tomova partaa!:D To to nedokážou pochopit…?! Chudák Bill..Jinak úžasný díl,už se těším na další:)
Ne, ne, ne, prostě ne! To snad není možný, jak mohl udělat takovou blbost?! Ti jeho kamarádi jsou taky pěkní idioti.. Jestli to Tom nenapraví, tak mě naštve ješně víc, než jsem teď..
no to snad ne, no to je ale idiot….fak mě sklamal…..to nemyslí vážně….doufám, že mu dojde jakou chybu udělala a to co nejdříve….
Jo tak to je na mojí depku fakt jak dělaný! Díky tu povídku jsem milovala a ty jsi nechala Toma aby to posral! Snad se to vyřeší! Rychle další dííl!
Tak to Tom posral .. !!!! Posrání největšího kalibru!!!! Taková krásná povídka…. ale jako vždycky se usmiří, tak doufám že to dopadne dobře.. Ostatní díly byly super, ale tohle je moc!!!!!
to je blbosť
Rose připrav se…protože já ti o půlnoci vlezu do hlavy a dám tomu debilovi přeš hubu !!!!!! Proboha dělá si prdel ?!?!?!?!!? R-r-rozejít se s Billem !??!?!!? Jžš já mu dám přes hubu !! Ano, já to strašně prožívám , ale co mnám dělat když je mi Billa tak moc líto ?? :O :((((((( ://////
Můžu ho zabít? Můžu?! 😀 *valí do garáže pro motorovku* … áááá, kurva, Kaulitzi, to jsi posral, ale na plný čáře. Když jsi psala o tom, že se Tom rozhodl pro Billa, něco mi říkalo, že v tom bude nějaký háček, ale doufala jsem, že už je to jenom moje zpovykanost… To je sakra v prdeli tohle!!! Na konci jsem měla totálně slzy v očích, je mi Billa strašně líto, tohle si nezaslouží… =(( Agrrrrrrr >.<
[9]: http://www.kinobox.cz/data/clanky/600x394x1/texasky-masakr-motorovou-pilou-ve-3d.jpg xDDDDDDDDDDDDDDDDDDD
Toman je kretén, nemám k tomu víc co dodat -.-
To si zemně dělá jako prdel nebo co?To je takovej slaboch že se nepostaví vlastní partě?Tak ted si to u mně posral chlapeček..to je jako fakt moc jakej je to idiot!!!!Co teprve chudák Billy??Budu doufat v dobrý konec…
Tom je takovej hajzl!!!Tohle dost dobře znám jen jsem naštěstí s tou osobou nechodila..Když si na to vzpomenu chce se mi brečet.Možná že tahle povídka je něco jako můj život a proto se mi tak líbí.
Tome! Ty hajzle, hajzle, hajzle… :/ 🙁 sakra už tak mám dnes blbou náladu 😀 no, budu se uklidňovat, že snad v příštím díle zjistí, co za neidentifikovatelný cit se v něm kvůli Billovi probudil ;D
tak tohle může udělat jen kapitální srab!
Ach Tom!…si strašný debil!!…ale verím, že to čoskoro napravíš…takúto blbosť si urobil!!!
NO TO SI DĚLÁŠ PRDEL??? :-O…eh?!!!! Tomovi totálně ruplo v bedně!!!!!!!!!! totálně mu tam ruplo…on se zbláznil..zmagořil ! Dement,dement dement !!!! jak jen mohl?! Vždyť tam šel rozhodnutej správně…ono mu tam fakt ruplo..normálně mu začalo šibat……!!!
Bože můj..to fakt posr*l !
Chudák Bill ;( Doufám že Tomovi dojde že udělal chybu.. ;(
Jinak máš úplně suprový povídky, fakt! :* 🙂