autor: Skebe-Neko
Delia se opírala o auto a nechala Billa s Tomem, aby se vzdálili a rozloučili. Ona sama Billa obejmula a dala mu pár sendvičů s láhví domácího džusu. Bolelo ji u srdce z toho, jakou bolest viděla v očích obou chlapců. Ani jeden neplakal, ale bylo vidět, že oba mají k slzám opravdu blízko.
Tom pohladil Billa po tváři a zadíval se do jeho tmavých očí. Bill ho na oplátku pohladil po hrudníku a hlasitě polknul.
„Tome,“ začal a podíval se na své ruce. Nakrčil obočí a hlasitě si odkašlal. „Děkuju ti.“
Tom se na Billa smutně usmál, přidržel si ho u sebe za krk. „Za co?“ zeptal se potichu. Jeho hlas byl tak jemný jako med. Bill znovu polknul.
„Za všechno,“ zašeptal. „Za tohle léto. Za nás. Za to, že jsi-“ odkašlal si, pořád nezvedal pohled k dredatému chlapci. „Za to, že jsi mě udělal šťastným.“
Tom zatnul zuby a párkrát zamrkal. Přitáhl si staršího muže ke svému hrudníku a pevně stisknul víčka. Bill se trhaně nadechl a omotal kolem chlapce své paže. Pevně ho objímal a zarýval nehty do Tomovy kůže skrz látku jeho trička. Snažil se spolknout knedlík, který se mu formoval v hrdle, ale příliš se mu nedařilo.
„Děkuji ti za to, že jsem díky tobě zapomněl na svůj rozchod,“ zamumlal potichu dredáč do Billových černých pramenů. Bill pokýval hlavou a ještě silněji ho stisknul, spodní ret se mu chvěl.
V okamžiku, kdy vlak ve stanici zastavil, Tomovi vyskočilo srdce až do krku. Chtěl Billa odtáhnout zpátky do auta a rozhodně ho nepustit. Pevněji Billa ve svém náručí stiskl a nebyl sám, jelikož Bill ho objímal úplně stejně. Po chvíli Bill zvedl hlavu z Tomova hrudníku a do dlaní chytil jeho obličej. Přitiskl rty na jeho a zoufale ho líbal, Tom mu vše oplácel. Jednou paží si k sobě Billa tisknul, zatímco prsty druhé ruky zamotal do Billových vlasů. Jejich jazyky spolu tančily a vychutnávaly si chuť ústní dutiny toho druhého.
Brzy musel Tom staršího muže pustit a dívat se na jeho vzdalující se záda. Bill šel neochotně k vlaku a táhl za sebou svá zavazadla. Poté, co se dostal ke dveřím svého dopravního prostředku, ještě se otočil, aby Tomovi zamával na rozloučenou. Rty se mu zkroutily do malého úsměvu, ale Tom mohl vidět slzy bolesti, které se mu leskly v očích. Dredatý chlapec zdvihl ruku do vzduchu, aby Billovi zamával, kousal si ret. Na rozdíl od Billa nebyl schopen vykouzlit na rtech falešný úsměv.
Bill vystoupal do vlaku a netrvalo dlouho, vlak se rozjel s Tomem postávajícím na nádraží. Srdce chlapce bolelo tak jako ještě nikdy předtím. Lapal po dechu, oči měl zavřené. Bill byl pryč. Úžasné, teplé, vášnivé léto došlo ke konci a jediná věc, co mu zbyla, bylo jeho zlomené srdce.
Poté, co se Tom vrátil zpátky k autu, ho Delia silně objala, on ale nic neříkal. Posadil se na sedadlo spolujezdce a smutně se díval z okýnka na prchavou krajinu. Delia nevěděla, co by měla říkat.
„Možná můžeš Billovi zavolat, až se vrátíš do Frankfurtu,“ navrhla žena vroucným hlasem, střelila po svém synovci pohledem. Tom zakroutil hlavou.
„Neudělám to,“ řekl potichu. Ani se neobtěžoval s tím, aby řekl jediný důvod, proč ne. Delia na něj netlačila. Místo toho v tichosti řídila auto, aby se dostali zpátky k domu. Jakmile zaparkovala, Tom z auta vystoupil a odebral se do chaty na pláž.
Chlapec ležel na molu a sledoval modrou oblohu, která se mu vysmívala tím, jak jasná byla. Počasí bylo opravdu krásné, Tom ale cítil, jako kdyby na místě, na kterém ležel, umíral. Zavřel oči, spodní ret se mu nekontrolovatelně chvěl. Dredáč propukl v pláč, obličej si zakrýval dlaněmi. Cítil se mnohem hůř, než se cítil začátkem léta. Na venkov utíkal před zlomeným srdcem, kde se rozhodl užít si trochu zábavy s krásným starším mužem, ale během času, který spolu trávili, se Billovi nějakým způsobem podařilo dát jeho zlomené srdce dohromady, aby ho znovu roztrhal na malé kousíčky při svém odjezdu. Tom věděl, že Bill byl stejně zlomený, jako byl on sám, ale necítil se díky tomu ani o trochu lépe.
Když Bill obsadil sedadlo ve vlaku, posadil si na nos sluneční brýle, skopnul boty, zády se opřel o stěnu a nohy si natáhl na volnou sedačku. Hned je ale pokrčil v kolenou, pažemi je objal, čelo si opřel o kolena a nechal slzy, aby mu smáčely tváře. Už to bylo dlouho, co měl naposledy zlomené srdce. Nyní si vzpomínal, proč se během posledních let vyhýbal pobláznění, a především zamilovanosti. Bolelo to. Vždycky to bolelo. Během toho krátkého času, kdy bylo všechno skvělé, se cítil báječně, létal vysoko v oblacích. Poté, když to skončilo, to ale bolelo jako nic jiného. Bill proklínal svoji vlastní hloupost a skutečnost, že nechal své obrané zdi spadnout pod vlivem Tomových tmavých, hravých očí. Nyní to bude opět trvat roky, než se mu podaří stěnu kolem vlastního srdce znovu postavit. Bylo lepší být sám, protože pak mu nikdo nemohl ublížit.
Dlouhý výdech unikl z černovláskových rtů, jakmile překročil práh a vstoupil do svého prázdného bytu. Ticho narušovala pouze auta, která mu projížděla pod okny. Jak vůbec bylo možné, že se cítil sám uprostřed rušného, hlasitého města? Dotáhl zavazadla do své ložnice a pomalu si začal vybalovat, byl smutný.
Zničehonic byl jeho byt prázdný a bezduchý ve své vlastní smutné osamělosti. Jeho byt potřeboval něco více než pouze Billa. Bylo nemožné necítit se smutně, když někdo vstoupil do jeho šedé prázdnoty, kterou pro jednou opět mohl nazývat životem. Teď, když jeho život postrádal tu neznámou věc, neměl již důvod nadále žít. Muž dost dobře věděl, že se ve svém bytě nebude cítit jako doma bez dredatého chlapce, s nímž se seznámil během léta a který mu svým okouzlujícím úsměvem rozzářil i ty nejdeštivější dny. Zoufalost napadala Billovo srdce, když se opět vrátil do kruté reality, ve které Tom neobohacoval jeho život tím, že by vnášel světlo do jeho osamělého bytu.
Před začátkem léta se Bill jen sotva cítil tak sám a nešťastný, jak se cítil teď. Možná to bylo tím, že mu letošní léto ukázalo všechny ty věci, které ztrácel, když se utápěl ve své práci.
Muž se posadil na tmavou pohovku, pohledem přejížděl po svém bytě, cítil se mizerně. Nohy si natáhl na polštář před sebou a zavřel oči, než propukl v pláč. Bylo to víc než pár hodin, kdy Tom naposledy omotal paže kolem jeho těla. Byla mu zima. Omotal si kolem těla své vlastní paže, dlaněmi se hladil a snažil se předstírat, že jsou to Tomovy, které měl na svém těle častěji než svoje vlastní. Netřeba říkat, že to nefungovalo. Tomovy dlaně byly teplé, velké, trochu zdrsnělé, zatímco jeho byly opravdu jemné a studené. Jeho pláč nabral na síle v okamžiku, kdy si uvědomil, že si na to, že mu je zima, bude muset prostě zvyknout. Léto bylo pryč a nic nevrátí to příjemné teplo, ani jemné polibky, které mu Tom pokládal na kůži.
Tom ponořil do vody nahá chodidla, sem tam popotáhl. Po chvíli ucítil malou dlaň, jak se ho jemně dotkla na rameni.
„Ahoj Tome,“ řekla teta a posadila se vedle svého synovce. Pravou paží Toma objala kolem ramen a přes tričko ho hladila po paži. „Zlepší se to.“ Tom pokýval na souhlas, ačkoliv nevěřil tomu, že je to pravda. Skousnul si ret a chodidly ve vodě houpal takovým stylem, až cákal. Delia nakrčila obočí. „Věděla jsem, že se to stane,“ řekla žena potichu. Tom věnoval své tetě zmatený pohled, čekal, až bude ve své myšlence pokračovat. „Když jsem přišla na to, že spolu cho-, že jste do sebe pobláznění, hned jsem věděla, že ani jeden tomu nedáte šanci,“ vydechla žena a zakroutila hlavou. Podívala se na Toma svýma modrýma očima, smutně se usmála. „Proč jste si nevyměnili čísla? Mohli byste se zkontaktovat.“
Tom zavrtěl hlavou, odvrátil od tety pohled a dál si ve vodě cákal nohama.
„Mělo to takhle být,“ řekl dredáč potichu. „Nedokázali bychom to, co jsme měli, zkoordinovat s chodem našich každodenních životů. Je mnohem lepší, že jsme to nechali pouze létu, a minimálně budeme mít napořád vzpomínky na toho druhého.“
Delia hluboce vydechla, ale s Tomem se nehádala. Nesouhlasila s ním, jelikož věděla, že byl Bill s Tomem šťastnější než s kýmkoliv jiným. Tom také vypadal, že byl s Billem mnohem šťastnější než s Amaldou. Oba muži byli ale dospělí, a i kdyby nebyli, ona neměla žádné slovo v životě svého synovce, ani v životě kamarádčina kmotřence. Oba si vytvářeli svá vlastní rozhodnutí a nezáleželo na tom, jak moc špatná byla.
Tom toho během zbytku dne příliš nenamluvil. Dokonce i večeře proběhla v téměř hrobovém tichu. Bert s Delií se snažili vést konverzaci, ale dredáč se do ní příliš nezapojoval. Knedlík, který měl v krku, nemizel, takže bylo těžké i jen jíst, natož mluvit.
Jakmile se Delia a Bert odebrali do postele, Tom se na chvíli posadil na lavičku na přední zahradě a psi, kteří tam běhali, mu dělali společnost. Kouřil jednu cigaretu za druhou a snažil se nemyslet na Billa, který minulou noc seděl těsně vedle něj na té samé lavičce. Opřel si čelo o dlaně, slzy mu padaly do klína.
Po chvíli cítil, jak se mu o kolena otírají dva vlhké čenichy. Otevřel oči. Oba psi před ním seděli, smutně se na něj dívali. Tom se trochu usmál, típnul cigaretu do popelníku a začal psy, kteří za ním přišli, aby mu alespoň trochu zvedli náladu, hladit.
Tu noc Tom přespal v pokoji, který během léta patřil Billovi. Delia ještě nestáhla povlečení, takže z něj byla pořád cítit Billova okouzlující vůně. Tom zabořil hlavu do Billova polštáře a zhluboka se vůně nadechl, snažil se předstírat, že Bill vedle něj leží. Pokud se opravdu hodně soustředil, dokázal si představit, že starší muž vedle něj opravdu je, paže má omotané kolem jeho těla a rty přitisknuté k jeho pokožce. Přitiskl si polštář k obličeji a upadl do spánku, během kterého si ale naprosto neodpočinul.
Následující den Delia s Bertem odvezli Toma na nádraží. Jakmile vlak zastavil, Tom svého strýce krátce objal. Poté ho Delia silně sevřela v náručí a nechtěla ho pustit.
„Vážně jsme si tvoji přítomnost užili,“ řekla žena, jemně Toma pohladila po zádech. Dredáč se smutně usmál a stiskl svu malou tetu silněji.
„Jo, i já jsem si to tady užil,“ řekl potichu.
„Měl bys sem jezdit častěji!“ řekla Delia a z objetí se odtáhla. Pohladila svého synovce po paži, smutně se usmála.
„Jo, budu,“ odpověděl dredáč s úsměvem. „A vy dva byste měli přijet na návštěvu do Frankfurtu.“
„Jsem si jistá, že se tam brzy vydáme,“ řekla Delia se širokým úsměvem na rtech, rychle se ale vrátila ke svému vážnému výrazu. „Seš si naprosto jistý, že nechceš Billovo číslo? Pokud chceš, najdu ho ve svém seznamu kontaktů.“
Tom si skousnul ret, zapřemýšlel. Nakonec ale zavrtěl hlavou. „Ne, nechci,“ zamumlal. „Neprobírali jsme s Billem budoucnost a nechci vypadat jako stalker. Bude nejlepší celou tuhle věc nechat létu.“
Delia se smutně dívala na svého synovce, pohladila ho po tváři. „Dobře,“ řekla. „Teď už běž, ať ti neujede vlak. Nezapomeň mi napsat, až se dostaneš domů.“
„Napíšu ti. Ahoj!“ rozloučil se Tom. Hned na to se otočil a svižným krokem se vydal k vlaku, který měl za pár minut odjíždět.
Tom se rozhodl pro prostřední vagón. Do zavazadlového prostoru nad sedadly nacpal svoji tašku a posadil se k oknu. Nasadil si sluchátka a nechal se unášet hudbou, aby nepřemýšlel nad Billem. Netřeba zmiňovat, že to nefungovalo. Vypadalo to, jako kdyby černovlasý muž byla ta jediná myšlenka, kterou měl v hlavě.
Když měl za sebou zhruba polovinu cesty, přisedla si k Tomovi dívka, která byla pravděpodobně ve stejném věku jako on sám. Prohlížela si dredáče a skousla si ret. Dívka něco řekla, ale Tom neslyšel ani jedno slovo, protože měl hudbu ve sluchátkách puštěnou opravdu nahlas. Po chvíli si sluchátka sundal a tázavě se na dívku podíval.
„Co?“ zeptal se, ani se neobtěžoval usmívat. Dívka se na něj svůdně usmála, než znovu promluvila.
„Jen jsem řekla ‚ahoj‘. Jedeš do Frankfurtu?“
Tom místo slovní odpovědi pouze přikývl.
„Jsem Irene,“ řekla dívka a natáhla k dredáčovi ruku, aby si s ním potřásla.
„Tom,“ odvětil Tom stručně, dívce s rukou potřásl.
„Měl jsi těžký týden?“ zeptala se dívka, široký úsměv jí ze rtů nemizel. „Vypadáš zničeně.“
Tom zavrtěl hlavou a podíval se z okna, sledoval skrz něj ubíhající krajinu. „Ne,“ odpověděl. Dívka vytáhla obočí, ale nevypadalo to, že mu přestane klást otázky, ačkoliv se k ní choval odtažitě.
„Byl jsi na prázdninách?“ zeptala se Irene, snažila se Toma donutit, aby se na ni podíval. Tom přikývl.
„Jo,“ odpověděl. „Celé léto jsem byl u tety.“
Dívka se rozesmála, vytáhla obočí. „Já bych teda se svýma příbuznýma rozhodně celé léto nevydržela,“ řekla, zakroutila hlavou. „Jak jsi zvládl vydržet celé léto ve společnosti starých lidí?“
Tom zafuněl. „Nebyl jsem jen se staršími lidmi,“ odpověděl krátce. „A navíc, moje teta je opravdu dobrej společník.“ Tom se krátce na dívku podíval, než se vrátil pohledem k ubíhající krajině za oknem.
„Aaah, měl jsi tam holku,“ vypískla Irene. „No, pokud bys chtěl, tak ti můžu pomoct zapomenout na ni.“
Tom si povzdychl. „Ne, neměl,“ odpověděl. Dívka ho pohladila po stehně, čímž ho donutila, aby se na ni znovu podíval. Irene si skousla ret, rozhodně se snažila vypadat svůdně. Kdyby to nebylo zrovna dnes, ale jindy a při jiné příležitosti, Tom by rozhodně její nabídku neodmítl. Nyní ale neměl zájem o nikoho jiného než o Billa.
„V tom případě mi to možná budeš chtít udělat, když jsi celé léto neměl ženu,“ zašeptala dívka. Tom přimhouřil oči.
„Neměl jsem tam dívku,“ řekl Tom ostře. „Měl jsem tam muže.“
Dívčiny zorničky se rozšířily a dlaň, kterou měla položenou na Tomově stehně, rychle sundala. „Oh, omlouvám se. Vypadal jsi ale-„
„To je fuk,“ přerušil ji dredáč. „Chci být sám.“ Chlapec si vrátil sluchátka zpátky na uši, nohy si natáhl před sebe a zavřel oči. Kdyby strávil celé léto pouze ve společnosti Delii a Berta bez Billa kolem, pravděpodobně by na dívčinu nabídku přistoupil v mžiku sekundy. Rány, které za sebou Bill zanechal, byly ale ještě příliš čerstvé, takže nedokázal ani pomyslet na sex s kýmkoliv jiným.
Jakmile Tom dorazil na vlakovou stanici ve Frankfurtu, Simone tam na něj již čekala.
„Ahoj!“ vykřikla dredáčova máma nadšeně a své jediné dítě si přitáhla do pevného objetí. „Jaké bylo tvoje léto?“
Tom matku objal, trochu se usmál. „Docela dobré,“ odpověděl potichu.
„Hej, co se stalo?“ zeptala se žena, když se z objetí odtáhla. Jemně pohladila svého syna po tvářích a svýma tmavýma očima se na něj podívala. Tom zavrtěl hlavou.
„Jsem v pohodě,“ odpověděl a donutil se vytvořit na rtech úsměv. Simone věděla, že ne všechno bylo okay, ale zároveň věděla, že když bude na svého syna tlačit, ničemu tím nepomůže. Až se Tom na to bude cítit, poví jí, co se stalo. Nicméně měla silné podezření, že to mělo co dočinění s tím nájemníkem, který si pronajal druhý hostitelský pokoj v Deliině a Bertově domě. Delia volala své sestře hned v tom okamžiku, kdy Tom vkročil do vlaku, a zmínila se o jistém polibku, u kterého byla svědkem před pár týdny.
„Chceš si zajít na jídlo? Zeptala se Simone a chytla Toma kolem pasu, zatímco ho vedla ke svému autu.
„Jo, dal bych si burger,“ zazubil se Tom a pohladil matku po zádech.
„Senzační!“ zasmála se Simone vesele. „Gordon nikdy nechce jít na burger a já se necítím na to, abych si ho šla dát sama.“
Tom se smutně usmál a znovu si potáhl ze své cigarety. Ostrý vítr mu foukal do obličeje, hluboce si povzdychl. Černovlasý muž, se kterým se během léta seznámil, už neovládal jeho mysl po celé dni tolik jako dříve. Už bylo září a on pracoval v nové práci. Neměl už čas na to, aby seděl doma a utápěl se ve smutku a přemýšlel o Billovi a o tom, co zrovna dělá, nebo kde je.
Sem tam se ale k Billovi během tmavých, chladných nocí myšlenkami ubíral. Vzpomínal na léto, které bylo nejlepším obdobím jeho života. Jakmile se mu tyhle myšlenky v mysli zabydlely, chlapec si nemohl pomoct a přemýšlel o všem, co s Billem dělali. Přistihl se, že mu chybí hřejivé tělo staršího muže, jeho radostný smích a jemné doteky. Nebylo tady žádných pochyb o tom, že mu chybělo, když pod ním Bill ležel, svíjel se a vlivem orgasmu mu křičel do ucha.
Bill byl poslední, s kým měl Tom sex. Samozřejmě, kolem byla spousta mužů a žen, kteří by to rádi změnili, kdyby Tom stál o nějakou společnost ve své ložnici. Přátelé se ho snažili dostat zpátky na značky a donutit ho, aby balil holky, ale zbytečně. Snažili se z něj dostat, proč o nikoho nestál a nikoho si nehledal. Tom jim neřekl o Billovi. Jeho kamarádi toho tedy nechali a předpokládali, že je dredáč ještě pořád zlomený z rozchodu s Amaldou. On jim jejich domněnku nijak nevyvracel. Takhle, když nevěděli o Billovi, to bylo lepší. O starším muži neřekl ani mámě, ani tátovi. Proč by to dělal? Nebyli s Billem v kontaktu a to jediné, co mu z jejich vztahu zůstalo, byly hořkosladké vzpomínky.
Dredáč típnul cigaretu do popelníku a vkročil zpátky do svého bytu. Z lednice vyndal plechovku piva a šel do obýváku, posadil se na pohovku a zapnul televizi. V duchu děkoval Bohu za to, že je pátek a on nemusí následující den do práce. Hodil si nohy na konferenční stolek a přecvakával televizní programy. Možná zítra zavolá svým kamarádům, jestli si nevyrazí do baru. Opít se znělo jako dobrý nápad; už to bylo nějaký pátek, co se naposledy opil.
Ve chvíli, kdy Tom lovil z kapsy svůj telefon s rozhodnutím, že netřeba čekat až do zítřka, než kamarádům napíše, zazvonil domovní zvonek. Dredáč nakrčil obočí a pomalu se zvedl z pohovky. Máma obvykle zavolala, než se ho rozhodla poctít svojí návštěvou, stejně tak táta. Žádný z jeho přátel za ním ještě nikdy nepřišel bez ohlášení, což byl pravděpodobně ještě starý zvyk z doby, kdy bydlel s Amaldou. Té dívce se nikdy nelíbilo, když se Tomovi kamarádi zastavili na návštěvu bez ohlášení předem.
Jakmile Tom otevřel dveře, srdce mu vyskočilo do krku a oči se mu rozšířily tak, že byly velké jako talíře.
„C-Co to?“ zeptal se, pusu otevřel samým zmatením dokořán
„Tome,“ až příliš známý, jemný hlas promluvil. „Chyběl jsi mi.“
„Ale ty… my… huh?“ zeptal se Tom. Byl tak zmatený, že nedokázal dát dohromady smysluplnou větu. Díval se na tak známé rysy, velké oči. Snažil se dát dohromady souvislou myšlenku.
„Chci tě zpátky.“ Jemná dlaň přejela po Tomově tváři, a než si chlapec vůbec stihl uvědomit, co to vlastně dělá, spojil své rty s těmi hebkými před sebou, které již tolikrát políbil. Dredáč zavrčel a hubené tělo, které doteď nervózně postávalo ve dveřích, si k sobě přitáhl, prsty pravé dlaně zabořil do blonďatých kadeří.
„Můžeme se k sobě vrátit?“ zeptala se blondýnka potichu. „Tome, miluju tě.“
„Jo,“ vydechl dredáč proti dívčiným jemným rtům. Svoji ex, nyní opět přítelkyni, si vyhoupnul do náruče a nesl ji do ložnice.
Tom ležel na své velké posteli, Amalda se tiskla k jeho boku. Oba se vydýchávali z právě prožitého orgasmu. Amalda vypadala opravdu malátně. Dredáč ji nepřítomně hladil po paži, zatímco ona mu pokládala jemné polibky na hrudník. Možná tak, jak to teď bylo, to mělo doopravdy být. Amalda byla možná ta, kterou Tom potřeboval. Skousnul si ret a na svoji přítelkyni se podíval. Cítil malý stisk kolem svého srdce, které mu vzdáleně připomínalo lásku, když se díval do jejího krásného obličeje. Amalda odvrátila pohled a usmála se. Tom vydechl a své rty také zkroutil do úsměvu.
„Odpouštíš mi?“ zašeptala dívka, sklopila pohled. Dredáč nechápavě povytáhl obočí. Dívka po jeho boku se nikdy neomlouvala.
„Jo,“ odpověděl a zazubil se. Přitáhl si dívku, co nejblíže to šlo, a obličej zabořil do jejích vlasů. Pevně k sobě stisknul víčka a vyháněl z hlavy všechny své myšlenky. S Amaldou bude šťastný. Bill byl pouze prchavá letní láska, nic víc, a on se nemohl ve vzpomínkách na teplé letní noci utápět nadosmrti. Život musí jít dál, ať už s Billem, či bez něj.
překlad: Catherine
Povídka je u konce a za sebe i autorku všem děkuji za krásné komentáře! Myslím, že můžu mluvit za nás obě, že jsme nadšené z toho, že jste si příběh užili. A ti z vás, kteří jsou zvědaví na další vývoj, se můžou těšit na druhou řadu, která nese název Springtime Beauty. 🙂
A ještě další reakce autorky na vaše komentáře:
Karin
Děkuju, jsem ráda, že si povídku užíváš! A máš naprostou pravdu: ani jeden z kluků neví, jak těžké bude loučení. A přesně tak, je dobře, že přemýšlí o budoucnosti a jak těžké to bude, až spolu nebudou.
Haha, přesně tak, jsou to blbci. XDD Občas je ale těžké něco vyslovit nahlas, když nevíš, co čekat, a já si myslím, že se oba dva snaží chránit.
Haha, ano, je to letní láska a já rozumím tomu, proč doufáš, že spolu nebudou. To, co se ale ještě stane v téhle povídce a poté v druhé řadě neprozradím. 😉 Děkuju ti za to, že si myslíš, že je povídka skvělá. Haha, je dobré vědět, že i někdo další potřebuje hodně alkoholu, aby se opil. A ano, oběma nám je 26! XD Neprožila jsem letní lásku jako Bill s Tomem. Vždycky jsem si to ale přála, což je důvod, proč jsem povídku vůbec napsala. Abych si mohla představovat, jaké to tak může být. 😀
Taky Tomovi s Billem trochu závidím, protože si přeju, aby už přišlo léto. XD Pořád tady máme hodně sněhu, takže ti rozhodně rozumím. XD A ano, sex jim taky závidím. XDD Těší mě, že si myslíš, že je to dokonalý! Děkuju!
Haha, nemůžu nic víc říct, protože nevím, jestli už byla poslední kapitola online, či nikoliv. XD Haha, nevím, jestli jim to dojde, budeš prostě muset počkat a uvidíš. 😉 Jejich letní láska je ale rozhodně krásná!
Yay, jsem ráda, že si povídku užíváš! A ano, je dobře, že si oba uvědomují, že je mezi nimi i něco víc než jen sex. 😀 Ano, povídka má pokračování! 😀
Haha, co se stane v budoucnu neprozradím. 😉 Omlouvám se, že nemůžu říct nic víc! 😀
Achjo, to je strašné, když nemůžu potvrdit nebo vyvrátit domněnky. XD Prostě počkej a uvidíš. 😛 Jsem ale opravdu ráda, že se ti povídka líbí a nemůžeš se dočkat pokračování! Hodně to pro mě znamená! Děkuju!
Jasalia
Haha, jo, v povídce je několik žhavých večerů. XD Noo nemůžu říct, jestli se Tom s Amaldou znovu potkají, budeš muset počkat a uvidíš. 😀 Ano, máš pravdu, letní láska je krásná, protože díky ní lidé zapomenou na všechny své obavy a já osobně si myslím, že to, jak jsou tyhle lásky krásné, je způsobené tím, že jsou pouze dočasné. Moc ti děkuju za to, že povídku čteš a užíváš si jí!
Ano, žijí ve stejném městě. A ano, jejich důvody jsou opravdu hloupé, ale lidé jsou z velké části hlupáci. XD To je přesně ten důvod, proč je tolik filmů a příběhů na téma lidské hlouposti. XD Uvidíme, co se stane, jestli se rozejdou, či nikoliv. 😉 A ano, je tady druhá řada a je pěkné slyšet, že se na ní těšíš! Děkuju, že se ti má povídka líbí!
Poznámka autorky: Myslela jsem si, že bude lepší, když odpovím každému zvlášť! 😀 Všem vám moc děkuju za to, že si mou povídku užíváte. Děkuju Catherine za celou její práci s překladem! Vím, že jsem ti už hodněkrát poděkovala, ale zasloužíš si to! Doufám, že ti všichni čtenáři pořádně děkují za to, co děláš! Překládání je opravdu těžká práce, občas je to hodně náročné (alespoň pro mě), takže mám opravdu radost z toho, že to Catherine dělá! Jsi úžasná! Děkuju!
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 36
Je mi líto,že to skončilo jak skončilo,ale neuvěřitelně se těším na druhou řadu! Zamrzelo mě že se Tom a ani Bill neřekli co pro sebe znamenají a že nenašli odvahu k tomu aby si vyměnili číslo a mohli se sejít. Když se u Toma v bytě ozval zvonek tak jsem si myslela v první chvíli že to bude Bill. A popravdě mě Tom pěkně naštval že Amaldě "odpustil" a vyspal se s ní. Doufám,že si co nejdříve uvědomí co pro něj Bill znamená a Amaldu pošle do háje.Diky moc za překlad! Opravdu se těším na druhou řadu!!
Viete co zboznujem na citani? Ze ked citas (poviedku, knihu, hocijaky pribeh) zijes s tymi postavami. V hlave, niekde vzadu v mozgu, sa ti snad aj premieta "film" s postavami z pribehu. Lebo ludska predstavivost nema hranic. A takto mne sa dnes odohral nadherny pribeh vysperkovany do sameho konca. Aj ked pocas citania tej pasaze som si v kutiku duse myslela ze sa tam vo dverach objavi Bill. Rozumiem Tomovej reakcii, ze sa vratil k Amalde. Ja by som to urobila tiez tak isto. Zlomene srdce je neuveritelny zradca. A tvrdohlava hlava 🙂 je riadna hlupana.
Dakujem za krasnu vzajomnu interakciu s autorkou a prekladatelkou. Tesim sa ze niekto tie moje vyplody pod pribehmi cita. Aj ked niekedy si pripadam ako uplny blazon. Hahaha.
A ani si neviete predstavit tu radost ze bude aj druha seria!!! Uz sa tesim ako na seba chlapci natrafia niekde v meste. Ako hanblivo sa budu k sebe spravat. Mozno aj ta trapna neprijemna situacia, ked tam bude ako piate koleso u voza Amalda. Tesim sa ako sa chlapci znovu stretnu. Tentoraz ale ten koniec uz chcem stastny. A to tak stastny ako len vies vymysliet a napisat.
Tom mně zklamal že tak rychle vyměnil Billa za Amaldu moc se těším na druhou řadu.
Nechcelo sa mi čítať túto časť, keďže sa bohužiaľ na stránke kázala celá a ja som tak vedela, ako ľahko sa Tom vrátil k Amalde. Proste zbadal ju, pobozkal a bolo. Žiadne zaváhanie, nič, čo by naznačovali, že boli od seba niekoľko mesiacov a on ten čas strávil s Billom. Možno keby sa na seba nevrhli hneď vo dverách… Pôsobil až príliš spokojné s tou situáciou. Akoby Bill bol skutočne len sex. A to sa mi nepáči. Popravde, dúfam, že bude s Amaldou trpieť! Som možnos zákerná, ale za tak rýchly vývoj si nič lepšie nezaslúži. Píšem vždy ďakujem za časť, aby som poďakovala ako autorke za príbeh, tak aj prekladateľke za preklad. Také moje dva v jednom. A ďakujem aj teraz. Plus aj za ten úžasný príhovor od autorky. Toto sa snáď ešte nestalo. Je to úžasné, že na nás myslíš. Ďakujem. A už teraz sa teším na pokračovanie.
Můžete mi nekdo vysvetlit, jak je vubec mozne, ze pod takhle skvělou povídkou jsou jen 4 komentáře? Lidi, styďte se! Obrovský dík autorce i překladatelce ♥️♥️. Z nevdeku čtenářů si prosim zkuste nedělat hlavu a hlavne, nezanevrete diky nim na dalsi činnost v twincestu, byla by to veliká skoda, umíte, devcata 👍🏼. Ja osobne jsem si samozrejme velmi užila sex scény, ale v tehle povídce slo preci o mnohem vic. Prave ten citový podklad byl to, co me zasáhlo tak moc, ze jsem ji zhltla behem par hodin. Doprcic, vim moc dobre, ze letní láska ma sve kouzlo prave v one pomojivosti a ze to nejkrásnější na ni je, ze zůstanou jen krasne vzpomínky, kterými se clovek bude opijet po zbytek zivota, ale … chci svuj happy ending, at se nerozchazeji! Láska preci překoná vse………………..
I já jsem v šoku, že tak úžasná povídka má tak málo komentářů. Veliká škoda, protože tohle si rozhodně autorka ani překladatelka nezaslouží. Někdy prostě platí „v jednoduchosti je krása“ a tahle povídka to jednoznačně dokazuje ❤️ Sex scény byly opravdu TOP 🔥Ale jak už bylo řečeno, zdaleka nešlo jen o to a mezi kluky se zrodilo něco nádherného 👨❤️👨 Doufám, že v druhé řadě oba vytáhnou hlavu z prdele a dají to dohromady 😁🙏 Moc díky za příběh a překlad, užila jsem si to!