autor: Saline A.
Po zhruba půlhodině mých intenzivních pohledů Anis konečně odložil svou práci a hrdě si mě za ruku vyvedl k autu. Pár chlapců, kteří si mě z mého pobytu stihli zapamatovat, se po nás překvapeně ohlédlo, jeden dokonce pozdravil, ale jinak si mě nikdo nevšímal. Anis vedle mě oplýval radostí a úsměvem. Jeho nálada byla tak nakažlivá, že jsem se usmíval stejně široce, jak on.
„Naviguj, kudy kam.“
„Jeď na Alexanderplatz, tam už to vezmeme pěšky,“ pohladil jsem ho po stehně. „Je to kousek.“
„Tvé přání je mi rozkazem,“ přikývl a spěšně vyjel. Složil jsem ruce do klína, aby měl volný pohyb při řízení, a sledoval krajinu ubíhající za oknem. „Jak se ti líbilo v práci?“
„Moc,“ nadšeně jsem zašvitořil. „Děti jsou naprosto skvělé, mám tu nejmenší a nejmladší skupinu, jsou to zlatíčka. Nehledě na to, že jsem tam ze sebe dostal všechnu svou dětinskost pro dnešní den. Je to přínos i pro tebe,“ krátce jsem se zasmál.
„Copak ti ještě nikdy nikdo neřekl, že ta tvá dětinskost je naprosto sladká?“ s úsměvem mě chytil za ruku, přičemž následně si se mnou propletl prsty a zařadil vyšší rychlostní stupeň. „Ani nevíš, jak bylo sladké, když jsem tě vousy škrábal na břiše a ty ses smál jako šílený. Nebo když jsem ti ukazoval to miminko a ty’s nadšeně pištěl. Myslíš, že je tahle vlastnost hrozná, ale já jí upřímně zbožňuju. Je krásné vidět dospělého člověka s dětskou, upřímnou radostí,“ spěšně zaparkoval. Udiveně jsem sledoval jeho zručnost, jak jednou rukou na volantu přesně zajel tam, kam potřeboval. Mlčky jsem vystoupil a počkal, než ke mně dojde.
„Pojď sem, ty mé dítě,“ krátce se zasmál, a poté mě dlouze políbil. Naše jazyky spolu naprosto automaticky tančily, zatímco ruce pevně svíraly toho druhého.
„Měli bychom jít,“ s úsměvem jsem se od něj odtrhl. „Mám totiž opravdu velký hlad,“ dodal jsem a objal Anise kolem pasu.
„Tak to rychle, nesmíš mi totiž strádat,“ chytil mě kolem ramen. Cesta k mé oblíbené pizzerii od parkoviště netrvala dlouho, ale stejně jsem stačil v dnešním mrazivém počasí trochu promrznout. Nepomohlo ani tulení se k Anisovi, proto jsem si hned po příchodu objednal levandulový čaj, místní bravurní specialitu. „Co mi doporučíš za pizzu?“
„Já si obvykle dávám sýrovou nebo vegetariánskou,“ pokrčil jsem rameny. „Každopádně, ať si vybereš jakoukoli, bude ti chutnat, věř mi.“
„Nedovolil bych si o tvých slovech pochybovat,“ naklonil se přes stůl, aby mi mohl vtisknout letmý polibek.
„Co si budete přát?“ vyrušila nás číšnice.
„Já poprosím sýrovou,“ rozpačitě jsem se pousmál.
„Já si vezmu Hawai a kávu se smetanou, prosím,“ změřil si jí pohledem, nijak nereagujíc na její vystavené poprsí a svůdný úsměv. Trochu jsem se zachichotal, až se po mně oba nechápavě ohlédli, tak jsem mlčky počkal, než si slečna všechno poctivě zapsala a odešla.
„Čemu ses smál?“ zvědavě se ke mně Anis naklonil hned po jejím odchodu.
„Na té slečně je vidět, že zoufale potřebuje muže. Dokonce se nestyděla flirtovat s tebou poté, co viděla, jak se líbáme,“ znovu jsem se zachichotal. „Vlastně je mi jí líto, chudinky.“
„No, můžeme jí zkusit někoho dohodit,“ pobaveně zamumlal. „Co třeba ten muž v obleku, tamhle v rohu?“
„Tomu půjde jen o peníze,“ nespokojeně jsem zabručel při pohledu na jeho oblek od Armaniho a jedny z nejnovějších Rolexek. „A ten muž tam?“ prstem jsem naznačil směr, kterým se měl podívat.
„Ten celou dobu zírá na tebe,“ zavrčel. „Myslím, že mu nedošlo, že náš polibek nebyl přátelský.“
„Tak mu ho ukážeme ještě jednou, ne?“ uculil jsem se a natáhl ještě víc, abych mohl z počátku nesmělý polibek prohloubit. Anis mi rukou zajel do vlasů a lehce skousnul můj spodní ret.
„Nejraději bych tě odvedl na záchod a vzal si tě,“ zamumlal mi do rtů.
„Zase?“ krátce jsem se zasmál a posadil se zpět na své místo. „A mně říkáš, že jsem ďábel.“
„Také, že jsi,“ ušklíbl se. „Nikdy jsem ale neřekl, že by mi to vadilo.“
„Bylo by zvláštní, kdyby ti to vadilo. Sám jsi mě to naučil.“
Poté, co nám číšnice přinesla naše pizzy, oba jsme se s chutí dali do jídla, přičemž čas od času jsme prohodili pár slov, ale víceméně jsme se soustředili na to, jak nám to jídlo padá do žaludku. S úsměvem jsem pozoroval Anisův spokojený obličej, a zároveň se rozhlížel po restauraci. Do oka mi padl barman za pultem s krátce střiženými vlasy, tmavýma očima a rošťáckým úsměvem. Stydlivě jsem odvrátil pohled, jakmile jeden z úsměvů věnoval i mně, a podíval se zpět na Anise.
„Chutná ti?“
„Jsem absolutně spokojený,“ s úsměvem přikývl. „Budeme sem chodit častěji.“
„To rád slyším,“ úsměv jsem mu opětoval.
*
„Poprosím vás o 16 Euro a 35 centů,“ předala nám lístek z kasy servírka, a zatímco Anis lovil peníze v peněžence, otočila se ke mně. „Tohle vám posílá náš barman,“ spiklenecky na mě zamrkala.
„Oh,“ rozpačitě jsem k němu vzhlédl. „Děkuju,“ zamumlal jsem a lísteček s jeho číslem zastrčil do kapsy od kalhot. Hned jak jsme vylezli ven, pevně jsem Anise objal kolem pasu. „Děkuju za oběd, příště je to na mně.“
„Chceš jít zase sem?“ objal mě kolem ramen. Pomalým krokem mě vedl přeplněnou pasáží, skrz kterou jsme museli projít, abychom se dostali k menšímu parku.
„Nevím, jak se nám bude chtít. Proč?“ zvědavě jsem ho druhou rukou hladil po hrudníku.
„Číslo na toho barmana sis nechal, viď?“
„Ani jsem se na něj nepodíval,“ zamumlal jsem. „Nijak vážně ho neberu,“ zamířil jsem k jedné z okolních laviček a posadil se na opěradlo.
„Byl pohledný,“ přistoupil ke mně.
„Řekl bych, že přímo krásný,“ potutelně jsem se usmíval. „Nehledě na to, že vypadal velmi sympaticky. Myslím, že bych si s ním skvěle rozuměl.“
„Zavoláš mu?“ pevně stiskl mé boky.
„Nevím, možná,“ s drobným úsměvem jsem do něj strčil. „Žárlíš?“
„Já? Vůbec,“ posměšně si odfrkl.
„Ale ano, žárlíš!“ hlasitě jsem se rozesmál. „Jsi vážně sladký, když žárlíš,“ kousl jsem ho do nosu. „Ale neboj se, tebe nikdo neohrozí.“ Anis něco nespokojeně zabručel na znamení velmi chabých protestů, ale hned na to mě vášnivě políbil. Zalapal jsem po dechu, jakmile mé rty propustil, protože jeho atak byl naprosto nečekaný. Moc prostoru na nabrání dechu mi nedal, jelikož sotva jsem ho popadl, už mě dravě líbal znovu. Nevím, co mi tím chtěl říct, ale ať to bylo cokoli, vůbec by mi nevadilo, kdyby mi to chtěl říkat denně. Byly to dech beroucí, dokonalé polibky.
*
Poté, co jsem Anisovi snad tisíckrát slíbil, že se mu během večera ozvu, a že se domluvíme na schůzku zítra, jsem byl konečně s jemným polibkem na památku propuštěn domů. Bylo něco kolem deváté večer, obloha už byla tmavá a vypadalo to na pořádný déšť, proto jsem co nejrychleji zalezl do domu a vyšlapal ty odporné schody.
„Ahoj, Tomi,“ letmo jsem ho políbil na tvář, když jsem kolem něj procházel do svého pokoje.
„Kde jsi byl tak dlouho?“ šel za mnou.
„Venku, s Anisem. Říkal jsem ti to včera,“ nechápavě jsem nakrčil obočí. „Něco se snad stalo?“
„Byl jsi venku vážně dlouho.“
„Já i Anis jsme dospělí, dokážeme se o sebe postarat. Byli jsme na jídle, a pak jsme zakotvili v parku. Nemáš se čeho bát, Tomi.“
„Moc se mi to nelíbí,“ zamumlal a stoupl si k mému oknu. „Vůbec jsi mi nedal vědět, byli jste bůhvíkde, nehledě na to, že toho Anise vůbec neznám, nikdy jsem ho neviděl, tudíž nevím, co od něj můžu očekávat.“
„Myslel jsem, že nemám žádná omezení, když se sem stěhuju,“ bojovně jsem zkřížil ruce na prsou. „Anis je dospělý muž, který sám podniká a v Německu, možná i ve světě má své jméno. Byl to on, kdo mě zachránil. Nehledě na to, Anise, alespoň povrchně znáš.“
„Vážně? Tak proč ho ještě neznám osobně? Vlastně promiň, znám. Ale jméno Anis mi neříká ani ťuk!“ zvýšil hlas. „Jsi si jistý, že ho tak moc znáš?“
„Na rozdíl od tebe ano!“ oplatil jsem mu hlasitým výkřikem. „Vystupuje pod pseudonymem Bushido. To už ti něco říká, že?!“ odsekl jsem a pozoroval jeho náhlou změnu v obličeji. Bylo mi celkem jedno, co řekne – nic o něm nevěděl a byl jsem za Anise ochotný bojovat. Tom neměl ponětí, kdo Anis je.
„Bushido?!“ zařval hrozivě. „Děláš si ze mě srandu, že ses spustil právě s Bushidem? V celém Berlíně je spousta vlivných a bohatých mužů, a ty si vybereš zrovna toho násilníka?!“
„Ten násilník, jak ho nazýváš, na mě jednou jedinkrát nevztáhl ruku, zatímco ti ostatní násilníci se nerozpakovali poslat své muže, aby mě zbili a znásilnili! Nemáš vůbec ponětí, čím jsem si musel projít, ale Anis to věděl a náležitě se pak ke mně choval, Tome. Vůbec ho neznáš. A navíc, já s ním nejsem kvůli penězům,“ procedil jsem skrze zuby.
„Znám ho víc, než dobře. Chvilku si s tebou pohraje a pustí tě dál,“ zavrčel. „Budeš jeho malá kurvička.“
Bez rozmyslu mi prudce vystřelila ruka a zastavila se až o jeho tvář. „A teď odejdi z mého pokoje, nebo odejdu já, Tome. Anis je můj přítel, a ty ho budeš muset překousnout. Naučíš se ho respektovat.“
„To si nemyslím,“ ublíženě se držel za tvář.
„Já ti nedávám na výběr,“ výhružně jsem odsekl. „Teď odejdi, chci jít zavolat Anisovi a spát.“ Sledoval jsem, jak hrdě vztyčený odchází, přestože byl zlomen. Bylo mi víc než jasné, že mu má slova ublížila, ale nedalo se nic dělat. Musí si uvědomit, že přestože ho bezmezně miluji, právo mluvit do mého života nemá. Každopádně, zjištění, že Anis je Bushido, přišlo mnohem dřív, než jsem čekal.
autor: Saline A.
betaread: J. :o)
Bill, aj Anis su pre svoje okolie fakt atraktívny, naštastie sa u žiadneho neobjavila prehnaná žiarlivosť. Na jednu stranu sa nedivím, že sa Tom hneval, že Bill nedal veideť kďe je tak dlho, to mi pride prirodzené, ale na strane druhej, neusel reagovať až tak zle keď mu Bill povedal, kto je Anis. Dúfam, že to Tom prekusne a nechá Billa byť štastného, a aj v to, že jeho ú sudok je zlí a Billovy naozaj časom neublíži.
Ani nevíš, jak moc mě ta hádka na konci bolí =(( Celou dobu jsem tak nějak uvažovala o tom, že by to mezi twins zašlo i někam dál, kdyby na nějakou dobu Bu zmizel ze scény (ne že bych ho někam chtěla poslat pryč, spíš když už Bill s Tomem bydlí … :D)… Protože ten vztah mezi nimi je naprosto okouzlující. No, ale teď to nejspíš očekávat nemám, že? Doufám, že to Tom překousne, byla by škoda kazit tak úžasně harmonický vztah jen kvůli tomu, že se Bill zamiloval. Jen doufám, že Tom neměl pravdu…
Jinak to jejich posezení v pizzérce bylo naprosto boží 😀 Já tam sedět, tak pokukuju po obou najednou 😀 Krásný díl, těším se na další =))
[1]: Myslím, že přehnaná žárlivost se dříve či později objeví, protože je v každém vztahu. 🙂 Uvidíme, jak na ní zareagují tihle dva 🙂
Ano, také chápu jeho vztek, ale máš pravdu, že reagoval přehnaně. Je to hlava skopová, tak uvidíme, jak bude reagovat dál. 😉
[2]:Jé, tak to mě mrzí, drahá =* Mrzí mě, že jsem tvé sny o prošpikování i druhého páru utnula takhle brzy, ale zase lepší dřív, než později. 😉 Myslím, že kdyby se Tom dal s Billem dohromady, bylo by to už zase o něčem jiném a v této povídce bych ráda ukázala hlavně tu něhu a nesmírnou lásku, kterou k sobě Anis s Billem chovají, tak třeba někdy jindy, časem…? 🙂
Myslím, že dřív nebo později to Tom překousne, přeci jen, Bill je Bill a tomu se odolat nedá. 😉
Já bych také pokukovala po obou! 😀 Nevěděla bych, koho chtít znásilnit dřív :DD
Děkuji, drahá! =)*
[3]: "Bill je Bill a tomu se odolat nedá" … no, to je přesně ten důvod, proč jsem doufala, že Tom neodolá… um… i tedy jaksi v jiném smyslu slova, že :D:D
Znásilnit? No tak to je jasné, oba najednou :D:D:D
[4]: Neodolá v příští, už mám nápad na další po skončení téhle, neboj neboj 😀
To teda! 😀 A pak každého ještě minimálně milionkrát zvlášť a navrch bych si je dovezla domů a sledovala je každý den! 😀
woooow tak tohle bylo úžasné..jak se Bill s Tomem začali hádat báječné 😀 už jsem myslela že tam žádná hádka nebude :D…ale každopádně se těším jak se to dál vyvine..jestli se dál budou hádat nebo ne 😀 a jak to Tom snese…něco mi říká že si Tom Anise najde a bude bitkaaa :DD i když je to jen můj odhad 😀 noo a já už sem zvědavá na další pondělí,tentokrát Velikonoční pondělí a s ním doufám že další úžasnej dílek 🙂 Jentak dál Saline 🙂
[6]: Opravdu? Tak to jsem ráda, že jsem tou hádkou někoho potěšila. 😀 Máš ráda agresi? 😀 přeci nechceš bitku v tak něžné povídce! 😀
Moc děkuji, snad se bude líbit! :))
[7]: Já bych tu bitku taky brala :D:D:D Vzrůůůůšo :D:D I když mi něco říká, že pro Toma by přijel rovnou pohřebák :D:D
[8]: Ty jo, nějaký agresivní, holky moje! 😀 No, pohřebák by možná přijel no, ale kdo ví, třeba zdání klame… 😀 Každopádně, o vzrůšo podobného rázu vás nepřipravím, ale bude se to týkat Billova otce ;D Ale pšt, víc neřeknu. 😀
Wow tak to se tesim, co vsechno Bill rekne Anisovi do toho telefonu 😀 Urcite si postezuje 😀 a Mohla by byt akce s barmanem 😀
[10]: Barman se mi také docela zalíbil do budoucna, tak uvidíme. :DD
Tak to je samozřejmé, že si postěžuje, Billíček chudáček, ne? 😀
Tak dneska jsme to měli jako na houpačce.
Nejdříve super pohodička a potom hromy a blesky.
Teda, ale že je o ty naše hochy zájem xD
Servírka balí Anise, barman zase Billa, ale tak, kdo by se divil, že jo? xD
Já si tady připadám jako servírka i barman dohromady xD
Ale to jejich nežárlení nechápu, já na Billově místě bych si Anise rozhodně pohlídala, vždyť mu nad takovým kouskem luxusního masíčka slintá kdejaká ženská!! 🙂
Já být Billem, tak bych mu nadsadila pás cudnosti, aby ho náhodou nenapadly nějaké ty chlupaté myšlenky xD
Ale je pravda, že Bu se na tu servírku ani nepodíval, to bych mu křivdila, ale pro jistotu bych mu ten pás stejně nechala xD
Zato Bill by teda zasloužil, ten papírek s číslem měl hned vyhodit a ne si ho strkat do kapsy!
Zasloužil by si od Anise pořádný výprask a navrhuju přímo pětadvacet na holou xD
Ale jak znám Anise, tak by si těch pětadvacet vyložil trochu jinak a udělal by si z toho spíše pětadvacetkrát xD
Ale není to špatná představa =)
Ale chudák Tom, ten to slíznul…
Ono je to těžké, oba mají svou pravdu.
Chápu, že Tom nemá o Anisovi valné mínění, ale zná ho jenom z doslechu a ne osobně a to rozhodně není totéž. Mohl projevit trošku dobré vůle a alespoň se s ním seznámit, už kvůli Billovi.
A Bill se teda nezdá, vůbec jsem netušila, že se umí takhle parádně rozčílit, kde se to v něm vzalo?
A ta facka…chudák Tom, určitě bude mít parádní monokl. Každopádně Bill za svou lásku bojoval jako lev, no, spíše lvíče xD a to se cení, myslím, že kdyby ho v tu chvíli viděl Bu, byl by šťastný, že má takového obranáře =)
Zatím to mezi dvojčaty vypadá na tichou domácnost, tak uvidíme, jestli se některý z kluků umoudří.
On to má Tom přece jenom těžší, když si bude stát za svým, Bill se sebere a odejde k Anisovi a to Tom určitě nechce.
Snad Tom časem změkne a dá Anisovi šanci dokázat, že není takový, jak si o něm Tom myslí.
A co se týká tady toho zmiňovaného znásilňování, tak já si to hezky rozdělím 🙂
Billa já a Bu mně xD
No a teď si musím hned pustit nějakou písničku, ať aspoň slyším ten úžasný sexy hlas, ááách xD♥
[12]: Jůů, na tvůj komentář jsem se těšila! 😀
Ono podobných houpaček bude ještě víc, nebudu vůbec lhát.
O naše hochy je zájem převeliký a není se vůbec čemu divit, kdo by zájem neměl ;D Já myslím, že kdybych byla na místě Anise nebo Billa, žárlila bych jako pes a blesky bych metala všude kolem jen na potkání, takže.. 😀
Co se pohledného barmana týče, ještě tam bude mít malou roličku na kterou se těším, protože v hlavě vidím jeho podobiznu a už si ho připisuju na seznam mužů hodných znásilnění! 😀 Určitě si ho nakonec zamiluješ taky! 😀
Ono jestli pětadvacet na holou nebo pětadvacetkrát, to už je jedno, Anis si to stejně převede tak, jak mu to bude nejpohodlnější a nejvíc k užitku :DD
Ano, ohledně Toma je to hodně rozporuplné, myslím, že oba se zachovali zbytečně přehnaně, ale uznávám, že já bych Tomovi tu facku asi taky uštědřila =/ Co asi – říct mi, že jsem kurvička, bože, ten by dostal takovou ránu, že by druhou chytil o zeď! 😀
No, Bill je ve skutečnosti hodně bojovný, jen je to v něm všechno ještě potlačeno hrůzou minulosti, ale v jednom z příštích dílů Bill svou proměnu krásně vysvětlí, tak si na ní určitě počkej. :)) 16. kapitola, myslím. :)) A souhlasím, Bushido by byl určitě pyšný! ^^
Tom to těžší vskutku má, nechtěla bych být v jeho situaci, přeci jen, Anis Billovi již několikrát nabídl společnost domácnost a věřím, že to nabídne brzy znovu. 😀
Určitě si k němu cestu najde! ^^
Wooow, to je chytré řešení! 😀 To mě nenapadlo. 😀 Hmmmmm. 😀 A ob den to střídat! 😀 A v průběhu dní ještě sledovat ty dva. 😀 Hmmmmmmm :DDD
Pusť, mně tu hraje celý den. 😀 ♥
[13]: To jsem opravdu ráda, že jsi se těšila =)
Teda, ale pohledný barman se mi tam vůbec nezamlouvá, bojím se, aby našim miláčkům nelezl do zelí. Nebo se snad dočkáme nějaké trojky? xD Pokud trojku, tak jedině s Tomim, aspoň by na Anise změnil názor, kdyby si taky pořádně užil xD
Ale když píšeš, že si ho zamiluju, tak snad zůstane mimo Anise a Billa. Anebo začne randit s Tomem, to by náhodou nebylo vůbec špatné 🙂
A 16. kapitola tady bude co nevidět, takže se toho vysvětlování dočkám brzy.
A strašně se tady řehtám, prý: Ob den to střídat xDDD A v průběhu dní ještě sledovat ty dva xDDD Já fakt nemůžu xD
A hádej, co mi tady teď vyhrává 🙂
Právě v tomhle okamžiku je to Schmetterling a já jsem přesvědčená, že je o Billovi xD
[14]: Nejde se netěšit! :))
Pohledný barman bude mít zajímavou roli, ale už neřeknu kterou, protože to ještě úplně sama nevím. 😀 zatím mi bylo pouze naznačeno, že bude důležitý. :))
Tom je zatvrzelé hetero, v tomhle tě zklamu rovnou. 🙂 Asi… 😀
Přesně tak, 16. kapitola bude za chvilinku, ani nemrkneš a bude tu! :))
Nooo tak abych si je užila naplno, ne? :DD
Och, Schmetterling ♥ O kom jiném by byl? 😀
já bych tuhle povídku bez doprovodu podmanivého hlasu Bushida ani nemohla číst. jemu by stačilo jediné slovo a já bych skákala z okna, z mostu, pod vlak… 😀 taky pokaždé hltám jakékoliv sebemenší gesto, kterým se v povídce projeví. když Billa zaujalo, jak Bu tou jednou roukou točí volantem, automaticky jsem si vybavila videoklip Für immer jung a viděla toho opravdového Boha v tom černým mercedesu a nekecám, ale tekla mi normálně slina! 😀
taky se mi líbí, jak všem třem hlavním aktérům necháváš pěkně jejich role. dětinský, sladký, ale hrdý Bill. žárlivý, ochranitelský, výbušný Tom. a Bůh Anis! 😀
[16]: Vážně? To je dobré vědět! 🙂 V jednom z příštích dílů mám v plánu použít jednu velmi krásnou píseň od něj, tak alespoň budeš mít přímo v textu to naše zlato. 🙂 To se neboj, já bych skákala třeba po hlavě až do Německa, kdyby mi řekl 😀
Ano, Anisova gesta jsou pomilování hodná, stejně jako on sám. Für immer jung jsem včera shlédla! 😀 A slintala. 😀 😀
Krásně rozškatulkované role! 😀 Lépe bych to nevystihla, drahá! 😀 ♥