Cizinec 31.

„…a když se všichni dozvěděli, že jsem porušil zákony, vzdali se mě. Odebrali mi právo žít mezi nimi. Za normálních okolností bych byl vyhnán mimo město, ale nikdo o tom vchodu neví. Možná si mysleli, že jsem skutečně ve vyhnanství. A odsud mě už nic nedostane, tady nade mnou nemají žádnou moc. Dokonce ani u nás už to tak není. Jsem konečně volný,“ uculil se Bill, když dokončil své zmáhavé vyprávění. Kakao už dávno vypili, a teď ležel Bill přitulený k Tomovi, který mu to s úsměvem opakoval. Občas při jeho vyprávění se mu sice stáhlo čelo, jak se mračil, ale Billova blízkost ho nutila do úsměvu. Cítil jeho dech na svém krku a připadal si šťastný jako ještě nikdy. Nečekal, že by mohl Billa ještě někdy vidět.

„Strašně moc jsi mi chyběl,“ zašeptal mu Tom do vlasů. „Jsem rád, že tě mám zpátky.“

Bill se usmál. I Tom mu chyběl.

„Už nikdy se tam nevrátím,“ zamumlal Bill. Cítil jisté zadostiučinění, když to vyslovil takhle nahlas. Doposud to pouze kolovalo v jeho mysli jako nekonečná jízda na kolotoči. Pak si vzpomněl na něco, co se hýbalo v jeho hlavě spolu s myšlenkami na konečný odchod od svého lidu. Cítil, jak se mu do tváří žene rudá barva. Prsty pomalu vykresloval neurčité obrazce na Tomově kůži, aby se mu nemusel dívat do očí.

„Chtěl… chtěl jsem ti něco říct,“ špitl skoro tak tiše, že to Tom málem přeslechl.

„Povídej,“ pokynul mu Tom. Rukou mu mnul rameno a čekal. Místo slov se však Billovy rty zabořily do jeho kůže na krku. Postupně přejížděli po pulzující tepně až k bradě, ze které se usídlily přímo na těch Tomových. Do polibku spokojeně pomlaskával, když se ho snažil prohlubovat. Jeho představa, jak něco takové váhy říct, byla naprosto jasná, a on si za ní chtěl jít. Tuhle představu si vytvářel v hlavě několik let – v průběhu jeho zmařené puberty, kdy mu otec domů tahal chlapce, ke kterým si měl v jeho utkvělých představách vytvořit citový vztah.

Vždycky, když si představoval, jaké to asi bude, až ho někdo skutečně osloví, až se dotkne jeho srdce a až si on bude skutečně jistý, že je to ten někdo, komu chce svoje srdce dát, jeho představa spočívala v tom, že v momentě, kdy si uvědomí, že dotyčného skutečně miluje, poruší pravidla. Líbil se mu nádech zakázaného ovoce.

U své představy zůstával, i když se na něj pravidla už nevztahovala. Navíc se mu líbily i ty drobné krůčky, které je s Tomem zase o něco více sblížily v Londýně. Akorát chtěl víc. Tom zalapal po dechu, když se mu uvelebil na klíně a provokativně se zavrtěl. Jeho rty znovu zvolna sklouzly k jemné kůži na jeho krku. Zanechávaly za sebou zarudlé flíčky. Bill se do každého polibku uculoval, líbila se mu Tomova pasivita způsobená naprostou konsternací.

Jeho nenechavé ruce vklouzly pod plandavou látku Tomova trička. Hladil ho po kůži, jejíž teplota se stále zvyšovala. Tomův obličej hořel rudou barvou pomalu jako při horečce. Rozhodně se tak cítil. Fascinovala ho neochvějnost Billových doteků. Vždycky ho považoval za nevinného andílka, ale teď rozhodně změnil názor. Bill mu vyhrnul tričko, co nejvíc to šlo, a odtáhl se od něj, aby mu dal jasně najevo, že považuje za nutné, aby se Tom alespoň trochu začal zapojovat. A Tom jeho mlčenlivou výzvu pochopil přesně tak, jak si Bill přál. Stáhl si tričko a překulil Billa pod sebe. Bill spokojeně vydechl a zapletl prsty do jeho copánků, když si Tomovy rty našly ty jeho.

Tom sjel rukou k jeho stehnu. Jemně pohladil bříšky prstů jeho vnější stranu a Bill nohu automaticky zvedl, stejně tak i druhou, které se Tom ani nedotkl. Omotal je kolem Tomova těla, čímž si ho k sobě přitáhl snad ještě blíž. Jejich jazyky uvízly v nekonečném svádivém tanci, jenž roznášel do obou těl elektrické výboje spolu s motýlky usazenými v břiše. Tom se rozkrokem otřel o Billův, oběma ze rtů vyšel povzdech. Tomova ruka, která doposud stále spočívala na vnější straně Billova stehna, se znovu dala do pohybu a vklouzla pod vytahané tričko. Tom se překvapeně na moment odtáhl, když zjistil, že tričko je tak to jediné, co na sobě Bill má. Ten se jen naprosto nevinně zažulil a za týl si Toma přitáhl zpátky. Tom využil příležitosti, kterou mu Bill svým nedostatkem oblečení poskytl a rukou vklouzl mezi jejich těla. Konečky prstů přejel po Billově přirození, které se probouzelo k životu stejně jako Tomovo. Polykal hluboké výdechy, které prorážely do jeho úst.

Omotal prsty kolem Billova penisu a rozpohyboval ruku v pravidelném, ne moc rychlém tempu. Výdechy se pomalu měnily ve steny a Bill po chvíli sám začala přirážet na Tomovu ruku. Líbily se mu pocity, které v něm Tomovo počínání vzbuzovalo. Připadalo mu také naprosto přirozené, když Tomova ruka sklouzla o něco níž a prstem se otřel o jeho vstup. Tom se nikdy nemiloval ani s dívkou, natož pak s chlapcem, ale slyšel toho už dost. Navíc i jeho samotného by napadlo, že prvně musí Billa nějak připravit. Zkusil ukazováčkem zajet do Billa, ale když se ozvalo fňuknutí, došlo mu, že něco dělá špatně. Billovi se v očích třpytily slzičky. Nekompromisně zachytil zápěstí Tomovy ruky a postupně olízl tři prsty. Tom ochromeně sledoval Billův jazyk, jak přejíždí jazykem přes jeho prsty, do tváří se mu nahnala rudá barva. Netrvalo to však dlouho a Billův jazyk se znovu stáhl. Kývnul na Toma, jako by mu dával svolení.

Tom se k němu sklonil a spojil jejich rty, zatímco rukou znovu pronikal na místo, ze kterého byl nucen stáhnout se. Prstem se probojovával do Billova těla, stále ještě s mírným strachem, že ho to bude znovu bolet. Pokud skutečně o něco nestál, pak to bylo ubližování Billovi, který mu zničehonic přestal oplácet polibky. Na tváři se mu usadil zadumaný výraz, jak se plně soustředil na Tomův prst ve svém těle. Byl to zvláštní pocit, obzvlášť když se v něm pohnul. Tom ohýbal prst, přirážel jím do Billa a hledal ono místo. Vtom Bill hlasitě zasténal a prohnul se v zádech. Tom se se zadostiučiněním usmál. Vjel do Billa i druhým prstem a opakovaně narážel na místo, které vysílalo do Billova těla záchvěvy slasti.

Po přidání třetího prstu se ale Billovo chování změnilo. Začal být mírně nevrlý, navíc se mu nelíbilo, jak moc rychle se blíží jeho vrchol, a přitom v sobě stále ještě necítil onu část Tomova těla, kterou chtěl. Přitáhl si Tomův obličej do těšné blízkosti a do rtů mu zašeptal prosté: „Chci tě,“ které Toma vyprovokovalo víc než cokoliv jiného.

Vytáhl z Billa prsty a v rychlosti si stáhl pyžamové tepláky, které mu už stejně nějakou dobu akorát tak překážely. Všechno mu najednou připadalo rychlé, když se penisem natlačil na Billův vstup a rty se přisál k těm jeho v zuřivém, ale procítěném polibku. Bill se soustředil na oplácení polibků, aby alespoň z části nevnímal palčivou bolest, která mu od zadečku proudila do celého těla. Byl na ni připravený, nepřekvapila ho, přesto byla velice nepříjemná. Hladil Tomův krk a v duchu mu děkoval, když ho nechal postupně přivykat na nepoznaný tlak.

Zachytil Tomovy tváře do svých dlaní a mírně, jen na pár centimetrů ho od sebe odtáhl. „Miluju tě,“ zašeptal a ve tváři se mu rozlil úsměv i přes slzy, které se mu ustavičně tlačily do očí. Pochyboval, jestli je způsobovala bolest, která stejně co chvíle odeznívala, nebo situace, kterou si tak dlouho plánoval a skutečně přišla. Stejný odlesk v očích pozoroval i u Toma, který byl naprosto dojatý. Snad konečně pochopil, co měl Bill celou dobu v plánu. Něžně mu vtiskl na rty polibek a opatrně se pohnul. Když se od Billa nedočkal žádné reakce, pokračoval v pohybech. Nespěchal, jeho přírazy byly pomalé a dávaly Billovi dostatek času zvyknout si.

Bill se nechával Tomem řídit, dával mu plnou moc nad jeho tělem. Snad jen nad povzdechy a případnými steny měl moc jen a pouze on, i když jeho tělo jednalo automaticky, bez jeho souhlasu. Jejich těla se pohybovala ve společném rytmu, oba ze spojení jejich těl těžili, co nejvíc mohli. Připadali si blíž než kdy jindy, ona chvíle jim dávala pocit naprostého souznění, které ještě nikdy nepoznali. Z každého sebemenšího pohybu, doteku, polibku čišela čirá láska, která oba připravovala o už tak omezené množství vzduchu. Bohužel jejich propojení trvalo až příliš krátce, i když společné vyvrcholení rozhodně nebylo k zahození.

Tom se svalil na postel vedle Billa, který prsty zavadil o bílou tekutinu na Tomově bříšku. Zkoumavě pozoroval spoušť, kterou on sám napáchal, a kouzlilo mu to na rtech rozkošný, nesmělý úsměv.

„Přesně takhle jsem si to vždycky představoval,“ usmál se potěšeně Bill a vyžádal si další z plejády polibků. Tiše pak dodal znovu vyřčená slůvka lásky, když zavrtal čelo do Tomova krku a spokojeně oddechoval.

„Já tebe taky, andílku,“ pousmál se Tom a hladil Billa ve vlasech. Přehodil přes ně deku, usoudil, že ani jednomu se z postele nechce, navíc pro sebe měli celý den.

„Andílku?“ zeptal se Bill, líbilo se mu to, obzvlášť z Tomových úst. Znělo to hezky.

„Samozřejmě. Nemůžeš zapřít, že jsi pro mě spadl z nebe,“ zasmál se Tom a hravě kousl Billa do nosu, když k němu zvedl dojatý a naprosto zamilovaný pohled.

autor: Helie