autor: *Mischa* :o* & Turmawenne
TOM
Už se schylovalo k půl šesté podvečerní. Kouřil jsem u svého auta a sledoval Billův svítící balkon. Oslava už dávno probíhala, očividně se obejde i beze mě. Nechce se mi tam, ale už jen ze slušnosti bych měl. Je to můj přítel, musím respektovat jeho rodinu a jeho přání. Máma s Molly už tu dávno byly. Viděl jsem přijíždět i Deb s rodinou, alespoň si bude mít Molly s kým hrát. Povzdechnu, prohlédnu si zabalený dárek a odpíchnu se od auta. Po cestě ke vchodu zahodím cigaretu a vejdu. Výtahem vyjedu do čtvrtého patra a dojdu k Billovým dveřím. Zazvoním a čekám. Buď silný, buď v klidu, to zvládneš. Zhluboka dýchej. Bill má dnes narozeniny, nedělej zbytečné problémy. Hlavní je, že je šťastný, uvidí své rodiče. Proč by se s nimi kvůli mně měl hádat… Po chvilce se dveře otevřou. Bill pootevře rty a usměje se.
„Tome…“ vydechne a hned poodstoupí. „Pojď… pojď dál.“
„Ahoj,“ pozdravím ho a vejdu. Zuji se, sundám si bundu a hodím ji na věšák. Už jen když vidím, kolik je tu bot a bund, je mi zle. Prej – Nechci nic velkýho.
„Ahm, ahoj… Jsem moc rád, že jsi přišel,“ pobíhá kolem mě. Ale já ne. Nejraději bych ho objal, popřál mu a pak ho líbal, ale… Vezmu ho za ruku. Ježiš, to je tak hnusné gesto.
„Tak všechno nejlepší,“ řeknu jen. Dám mu dárek a rozejdu se do bytu. Mám chuť křičet a brečet. Tohle je tak nefér! Myslel jsem, jak bude lehké ovládat se, ale je to hrozný. Nemůžu vůbec nic. Nemusím být tak nepříjemný a odtažitý, ale jak se asi mám chovat, když nechce, aby nás spolu jeho rodiče viděli? Mohl bych se chovat ještě hůř. Nechci mu to kazit… Zdržím se jen krátce a zas půjdu. Nechci tu být.
Přišel jsem do obýváku, pozdravil se s těmi, co znám, seznámil se s cizími a usadil se vedle Molly. Obývák měl velký, takže nebyl až tak velký problém sem všechny vtěsnat.
„Kde jsi byl tak dlouho?“ zeptá se mě máma nechápavě.
„Ještě jsem musel něco zařídit,“ řeknu jen a dál sleduji koberec. Molly se mi snažila dostat na klín, tak jsem ji tam usadil a objal. Po chvíli už jsem to nevydržel a zvedl pohled k Billovým rodičům. Byli jiní než ostatní tady, ale bavili se normálně s nějakou mladou holkou, kterou jsem v životě neviděl. Bill přišel po pár minutách se skleněnýma očima. Raději jsem odvrátil pohled a semknul rty k sobě. Tak strašně to bolelo, ale nemohl jsem nic dělat.
Celý večer byl poměrně fajn, všichni se dobře bavili. Všichni kromě mě, samozřejmě. Molly si hrála se synem Debbie, něčemu se stále smáli. Vlastně všichni se smáli. Jen já tu seděl, pil svoje pití a mlčel. Stále jsem sledoval Billa. Očividně se snažil s ostatními dobře bavit a obsloužit je, ale viděl jsem v jeho očích něco, co ho trápilo. Kdykoli se na mě podíval, ihned jsem se podíval jinam, aby mě nenachytal, že ho sleduji. Bylo mi z celé téhle oslavy na zvracení. Jeho rodiče vypadali celkem v pohodě, a i když někdy měli podivné názory, očividně byli rádi, že Billa vidí. Všechno jsem to snášel a snažil se ignorovat, dokud ho rodiče neodvedli na chodbu s tou holkou, s kterou se bavili skoro po celou dobu večera. O něčem se bavili, něčemu se společně smáli. Vypadalo to, jako by se mu ji snažili dohodit. Když jsem si všiml, jak na něj ta holka nesměle mrká a červená se, došlo mi, že tomu tak opravdu bylo. V očích jsem ucítil slzy. Ihned jsem se sebral, rychle jsem kolem nich prošel a zavřel jsem se v Billově ložnici. Nemohl jsem na to už koukat ani minutu. Schoval jsem si obličej do dlaní a snažil se uklidnit. Věděl jsem, že je Bill gay a o holky nemá zájem, ale už jen ten pocit, že rodiče mu tam domlouvají snad svatbu a on si to nechá líbit, mě štvala. Tak strašně mi to drásalo nervy. Nejhorší bylo, že jsem byl naprosto bezmocný. Cítil jsem se odstrčený, odhozený, jako kus laciného hadru. Ale ne na dlouho. Já už tohle nevydržím.
Když jsem se uklidnil, vyšel jsem z Billovy ložnice. Stále tam všichni čtyři stáli. Jeho máma tu holku držela kolem pasu a něčemu se společně smáli. Zavřel jsem dveře a zůstal tam tak stát.
Už to v sobě nedokážu držet. Nedokážu se tu dívat na to, jak mu jí cpou do postele, a on to v klidu přijímá. Opravdu mu jsem tak ukradený, nebo jen nechce rodiče naštvat? Tohle už je na mě moc. Je to humus. Bill se na mě podíval a smutně sklopil oči. Co mohl, tak odkýval, nebo jsem zaslechnul jeho: „Hm.“„Víte co? Jste rodiče na nic,“ řeknu rozhořčeně. Moje sebeovládání právě vypnulo. Musí to ze mě pryč, nebo si vyrvu vlasy. Tohle se nedá vydržet. Bill ke mně znovu zvedne pohled, ale tentokrát překvapeně. Jeho rodiče se ke mně také zaraženě otočili.
„Co si to…“ začne jeho matka něco remcat. Ihned ji přeruším.
„Co si to dovoluju? Jen vám říkám pravdu. Je tak těžký se smířit s tím, že je váš syn gay? Jak můžete respektovat sami sebe, natož ostatní lidi, když nejste schopni akceptovat, že je váš syn gay?“ dojdu až k nim.
„Ale my…“
„Vy co?! Jste šíleně pobožní a bůh vám to neschvaluje? Gay není jiný člověk. Je stejný jako každý jiný. Má nárok na práci, auto, byt i lásku a rodinu, stejně jako vy. Jedinou věc, kterou dělá jinak, je to, že šuká jinýho chlapa do prdele,“ vyštěknu naštvaně. Oba dva zrudnou a nadechují se. „Ne, mlčte, teď mluvím já!“ zvýším hlas. „Váš syn je gay. Pro vás to je nejspíš jen zkouška od boha, ale to se mýlíte. Jste pěkní pokrytci, víte o tom? Pokud věříte v boha, tak bůh podle vás stvořil člověka.“
„Ano, stvořil. Bůh je všude…“ řekne mi přísně jeho otec.
„Fajn, myslete si to, já vám to neberu. Ale homosexualita není nemoc, ani chyba nebo zkouška od boha. Váš syn je gay proto, že si to tak bůh přál. Všechno je tak, jak to bůh stvořil, nebo ne? Bůh Billa udělal gayem, chtěl to tak…“ řeknu. Už na mě koukali všichni přítomní v bytě, ale bylo mi to jedno. Potřeboval jsem jim to říct a dostat ze sebe ten vztek bez ohledu na následky. „Moje ani ne desetiletá sestra umírá na Pompeho chorobu. Já vím, není to fér a je těžké se s tím smířit, ale bohužel, je to tak. Je to tak, protože to tak bůh chce. Má to tak být a nikdo s tím nic neudělá. Takže buď přijmete to, že je váš syn homosexuál, nebo jste zklamali jako rodiče i jako křesťané fanatici… Ah, vlastně jsem se ani nepředstavil. Promiňte. Mimochodem jsem Tom Kaulitz, Billův přítel, takže si můj ksicht dobře zapamatujte, já dělám vašeho syna homosexuála šťastného a miluju ho. Doufám, že se sejdeme někdy u nedělního oběda. Rád jsem vás poznal,“ dodám cynicky. Znechuceně se na ně všechny podívám, popadnu bundu, obuji se a prásknu za sebou dveřmi. Tak, a je to. A ať se třeba zboří svět. Mně je hned mnohem líp. Seru na všechny.
Nakonec jsem se usadil na kapotě své Audi a zapálil si. Potřeboval jsem vychladnout a vyvztekat se. Nejspíš jsem to přehnal, ale nedokázal jsem to už dál držet. On to taky přehnal a jeho rodiče ještě víc. Měl bych odjet a nechat ho být, ale to já nechci. Chci se mu omluvit a přiznat svoji chybu, chci si s ním o tom celém promluvit. Má právo se na mě zlobit, ale nechci, abychom se rozešli. Vždyť já ho miluju. Navíc má narozeniny. Chci být s ním. Ale pokud o to nebude stát, tak s tím samozřejmě nic nenadělám.
Seděl jsem tam alespoň hodinu a čekal, až všichni odejdou. Počítal jsem je a vybavoval si obličeje, když vycházeli z jeho vchodu. Jako poslední odjeli Billovi rodiče. Zůstal jsem sedět na kapotě a tiše sledovat svoji cigaretu.
BILL
S cigaretou v ruce jsem vyšel na balkon. Nahlas jsem oddechnul a zachvěl se zimou. Zdálo se, jako by už mrzlo. Vyndal jsem si z kapsy zapalovač a připálil jsem. Jakmile jsem vydechnul, přivřel jsem oči. Bylo toho dnes moc. Moje dnešní narozeniny jsou katastrofou. Prakticky si za to můžu sám. Kdybych býval Tomovi nic v té kanceláři neříkal, dopadlo by to možná lépe. Zkazil jsem to já, teď si to taky pěkně vyžeru. Ale to, co Tom řekl… Moje máma se z toho nevzpamatuje ani za rok. Vsadím se, že se celou noc bude modlit. Zakroutím sám nad sebou hlavou a dlouze si z cigarety potáhnu. Mrzí mě, co Tom řekl, ale na druhou stranu jsem mu vlastně vděčný. Jsem srab, zřejmě bych to dnes rodičům nedokázal říct, a on to udělal pouze za mě. Mrzí mě to, tak zasraně mě to mrzí. Už když jsem byl tehdy u Toma doma, byl jsem tak rád, že jsem poznal jeho maminku zároveň s Molly. Tohle ode mě vůči němu bylo nefér, ale já jsem jen nechtěl v dnešní den konflikt. Jenže jsem se mu stejně nevyhnul.
Setřu si drobnou slzu, která mi steče po tváři, ale hned poté mi steče po druhé tváři další. Tohle jsem pokazil, jak to jen šlo. Oslava neskončila příliš v dobrém, s rodiči jsem se rozhádal nejspíš na pár dalších let, a Tom? Odešel. Ani se mu nedivím, ale… tohle přehnal. Oba dva jsme to přehnali. Byla to všechno jedna velká chyba. Vím, že to myslel všechno dobře, chtěl mi udělat hezké narozeniny, udělat mi oslavu, ale nevyvedlo se to. Mým jediným přáním bylo být s ním, a to se nesplnilo. Všechno je moje vina, ale teď už to bohužel nezměním. Jediné, co musím, je – omluvit se Tomovi. To je to, co mám v hlavě. Choval jsem se hrozně. Nevím, co mám řešit dříve. Jestli jak jsem se choval, jak se zachoval on nebo jak jsem se pohádal s rodiči.
Otřu si tváře od slz a opatrně si otřu i oči. Potáhnu si z cigarety a až po delší době vydechnu. Byl tak naštvaný, nevážil vůbec slova. Moje rodiče hodně urazil, ale na jednu stranu jsem rád, že jim to všechno řekl. Oni to potřebovali slyšet. A já jsem holt takový srab, který to nedokázal. Bože, to jak mi dohazovali Kate. Nic stupidnějšího jsem nezažil. Celý tenhle večer byl… hrozný. Tak moc jsem doufal, když Tom přišel, že bude vše lepší. V několika okamžicích jsem si říkal, že ho chytnu za ruku a rodičům ho představím jako svého přítele, ale… dopadlo to jinak.
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 1
Páni.. tak to Tomovo vybouchnutí jsem nečekala.. wow.. nemůžu se dočkat dalšího dílu.. 😀
"TENTO DÍL?" achjooo achjooo Bída :/. Smutné ,myslela jsem ,že bude zábava a ono naopak :/ 🙁 Snad další díl bude další .:) Už se těším na další dílek :-)) Tak honem další ..
Tak snad Billovi ta omluva projde. Na jednu stranu, ano, je srab, že to nedokázal říct sám, ale na druhou stranu já mam taky problém rodičům říct do očí něco, o čem vím, že jen tak nestráví. Navíc moje máma je taky věřící a její názory jsou občas naprosto šílený. Ještě že jsem po tátovi ateista 😀 No každopádně jen chci říct, že Billa chápu. Snad se to v příštím díle zase srovná.
Boze, tak at se ti jeho rodice treba poserou 😀 ale ja byt Tomem, nerkenu to lepe nez takhle 😀 Snad se ti dva nepohadaji 😀
trošku jinak :)))) ale jsem ráda že se to všechn vyjasnilo :)))) bezvadný ;))
Sakra, Tom to přehnal 😀 😀 ale chápu ho… jen kdyby to řekl trochu míň konfliktně 😀 Ale jinak jsem ráda, jen ať Billovi rodiče vědí, s kým jejich syn chodí =) A doufám, že budou tolerovat, že je Bill gay. A že poznaj, jaký Tom je a taky se to urovná =)
Jinak jsem si dost oddychla, že na něj Bill není moc naštvaný =) Moc se těším na další díl, snad se usmíří =)
Docela by mě zajímalo, co si Bill s rodiči pak povídal, když Tom odešel. Jestli se za něj omlouval, nebo jim do očí řekl, že je to všechno pravda.
Páni to jsem od toho hodnýho Toma nečekala =oD Ale na druhou stranu ho úplně chápu! A Bille jsi slepej? Tom sedí DOLE! Jinak krásnej díl, ale trochu krátký =o(
Nebudu opakovat to co je tam napsané aspon 20x …oba to přehnali….bože mě je jich tak líto!! Tahle povídka se mnou dělá teda věci XD Snad si promluvěj a snad se usmířej s Billovíma rodičema…mno…. 🙂
Asi jsem divná, všichni tady píšou jak to bylo smutný, jak to oba přehnali… jo, na konci jo, ale já se k něčemu musím přiznat, i když si o mně všichni budou myslet, že jsem magor: U TOHO TOMOVA PROJEVU JSEM SE VÁLELA SMÍCHY!!!!!!!!! :DDDDDDD Prej: "Jedinou věc, kterou dělá jinak, je to, že šuká jinýho chlapa do prdele." nebo "Mimochodem jsem Tom Kaulitz, Billův přítel, takže si můj ksicht dobře zapamatujte." BOŽE :DDDDDDDDDDD Ale ten konec byl smutnej… :'( Zkažená oslava… Aaach jooo…. :'( Nechci nic říkat, ale jde to všechno pěkně do p… 🙁 Přijde mi, že se ten vztah hrozně kazí… :// Ale snad to bude lepší. 🙂
Zdálo se mi to nebo byl dílek krátký??? 🙁 Ale to nevadí, protože rozhodně, ačkoli miluju tulhe povídku, mám z ní špatné pocity…:-( Strašně smutné a připadá mi to jako nějaké propojení, protože moje pocity jsou taky takové smutné…:-( Ani nedokážu popsat, co se ve mě teďkonc honí, jak jsem dočetla ten díl…:-( Tolik jsem chtěla, aby se to spravilo, aby se to urovnalo a oni se k sobě chovali normálně, ale to prostě asi zjevně nešlo…. Už od té doby, co Tom vešel do bytu jsem si myslela, au to zabolelo a celý večer byl jedno velké fiasko…:-( Nemohla jsem tomu uvěřit, že ani Bill za ním do té ložnice nepřišel, že si spolu nějak nepromluvili…:-( Na jednu stranu Toma šíleně obdivuju v tom, jak se za Billa postavil a řekl rodičům pěkně od plic, co si o nich myslím, jedině dobře, protože oni si to budou pamatovat a bude to lepší… Nepochopím takovéhle fanatiky, kteří si myslí, že homosexualita je nemoc. Není to nemoc a není to ani proti přírodě!!! S tím měl Tom naprostou pravdu a jsem neskutečně ráda, že to udělal, protože jeho rodiče si to zasloužili… Opravdu, takhle hnusně popírat fakt, kým Bill ve skutečnosti je…:-(
Po tom co Tom odešel ven a seděl na kapotě svého auta jsem si myslela, že počká, až odejdou poslední gratulanti a pak se za Billem vrátí, aby si s ním mohl promluvit…:-(
Ale Bill si to vyčítá naprosto zbytečně, protože žádný srab to není… opravdu ne… Je to jenom takové… že prostě jsou to jeho rodiče a sdělili mu svůj postoj k tomu…:-( Ale nelíbilo se mi, jak se mu snažili cpát tu slečnu…:-( je to stejné, jako by se vegetariánovi cpalo maso, taky je to nesmysl….:-( Prostě jsem ráda, že Tom takhle radikálně zasáhl a učinil jakousi přítrž…. Možná to tak nějak pomůže, ale moc s tím nepočítám,…:-(
No ale doufám, že se co nejdříve všechno mezi nimi urovná, protože ačkoli jejich vztah je krásný, je také boletí pro oba dva….:-(
Miluju tuhle povídku a vždycky vystihuje mé pocity a rozhodně jsem se u Tomova projevu nesmála, protože mi to přišlo jako správné, že jim to takhle přednesl tak, jak se věci mají…:)
Opravdu krásná povídka(píšu to u každého dílu, tak snad prominete) a pokaždé se těším na další díl!!! 🙂 Takže odpočítávám!!! 🙂 ♥
Ono…..Toma chápu a nedivim se mu,že na tý oslavě vybouchnul…jako…hustě si ty rodiče podal :D…no to byla síla :D….Myslim si,že je to dobře. Třeba se s tim Billovi rodiče někdy srovnaj a budou v pohodě….tim pádem jsou s Tomem blíž k tomu mít s nimi dobrý vztah…třeba=)…Billovi se zase nedivim,že nechtěl vyvolávat na svoje narozeniny konflikt…bylo mu jasné,jak to dopadne. No…stejně se to bez toho neobešlo,ale to je fuk…já si fakt myslim,že je to dobře,že jim to Tom takhle chrstnul 😀 do obličeje :D…Doufám,že se to mezi těma dvěma zase urovná=) Je mi ale fakt líto,že se ta oslava nevyvedla,ale už od minulýho dílu jsem nečekala,že by to byl nějakej zázrak.
Tomovi se vůbec nedivím, že takhle vybuchl. Bylo to už opravdu moc, když jeho rodiče začali Billovi dohazovat Kate a Bill jenom tupě mlčel. To by se naštval každý. Tomovi ta pusa skutečně jela a na jeho místě bych řekla to samé, i když to trochu přehnal měl na to právo.
Na druhou stranu se nedivím, že se Bill nechtěl na své narozeniny hádat, je to opravdu nepříjemné a zkazí to pak celý den.
Jinak i když byl díl kratší, byl nabitý emocemi a moc se mi líbil 🙂
Tomovi se nedivím. Stát se tohle mě, tak se zachovám stejně.