autor: Saline A.
Bylo zhruba kolem deváté, možná desáté, nevím přesně, když jsem se probudil. Do očí mi svítilo sluníčko, na zahradě štěkala Pralinka a já měl zmožené tělo, ale přesto jsem se cítil odpočatý a uvolněný. Nespokojeně jsem zamručel, když mi došlo, že místo vedle mě je prázdné a mě tak hřeje jen slabá přikrývka. Sáhl jsem po Anisově košili, kterou jsem z něj včera svlékl, oblékl jsem si boxerky a pomalu, abych co nejméně našlapoval bosýma nohama na chladnou podlahu v chodbě, jsem se vydal do kuchyně, ze které voněla čerstvá káva a pečivo.
„Ahoj,“ zašeptal jsem a ovinul mu ruce kolem pasu.
„Dobré ráno, miláčku,“ pootočil hlavu, aby mě mohl políbit na tvář. „Vyspal ses?“
„Do růžova,“ usmál jsem se. „Co ty?“
„Jako když mě do vody hodí,“ krátce se zasmál. „A teď mě polib, nebo se urazím a už nikdy s tebou nepromluvím,“ otočil se čelem ke mně. Na nic jsem nečekal a nenechal se pobízet, jen jsem se k němu víc přitiskl a líně ho políbil. „Pěkně odfláknutý polibek,“ zabručel Anis otráveně. Se smíchem jsem ho natiskl na linku a znovu, tentokrát však s prudkou vášní, ho políbil. Spokojeně zavrněl, načež si se mnou prohodil pozici a snažil se mě vecpat do kuchyňské linky. Nechal jsem se líbat, vzrušené narůstalo u nás obou.
„Anisi,“ zasténal jsem, když mě chytil za zadek a vysadil na stůl.
„Ano, miláčku?“ přesunul polibky na můj krk, kde si mě znovu pořádně označkoval. „Mám přestat? Stačí říct, nechám tě být.“
„Zabiju tě, jestli přestaneš,“ zavrčel jsem a přitáhl si jeho obličej k svému, abych ho mohl tvrdě políbit.
„Připrav se na tvůj první sex na stole,“ zasténal. Prudce roztrhl košili, až se knoflíky rozkutálely, stáhnul mi boxerky a okamžitě se dal do práce.
*
„Jak tě vlastně napadlo postavit ten dům, Bu?“ vzhlédl jsem k němu ze svého místa v posteli.
„Zhruba před osmi lety jsem byl někdo úplně jiný. Byl jsem arogantní, násilný a sebestředný,“ začal vyprávět, zatímco mě vískal ve vlasech. „Nezajímal mě nikdo a nic, bylo to jen o mně. Jednou, když jsem šel na nějakou gay párty, jsem se seznámil s Ottou. Byl to tenkrát patnáctiletý mladík, život měl před sebou, ale ocitl se na ulici a začal fetovat. V době, kdy jsme se poznali, na tom byl ještě dobře. Byl velmi inteligentní a na svůj věk velmi vyspělý. Scházeli jsme se docela často, hodně mluvil o tom, že by chtěl postavit dům pro mladé bezdomovce. Jenže pak, asi po roce, zemřel. Předávkoval se. Po několika letech jsem si náhodou vzpomněl na jeho přání a přišlo mi správné splnit mu ho. Nakonec mi došlo, že Otto mi rozsvítil. Přišel, aby mě přivedl na správnou cestu, a odešel. A navždy ho budu svým způsobem milovat, protože nebýt jeho, nikdy bych se nedostal sem, k tobě. Dostal bych se k tobě v době, kdy jsi žil u rodičů a drze, arogantně bych se tě snažil získat, neštítil bych se ničeho.“
„Ottovi by měli postavit pomník,“ pousmál jsem se a sevřel ve své dlani tu jeho. „S kým jsi včera jednal, že jsi byl tak rozrušený?“
„S tvým otcem,“ okamžitě se mu zatvrdily rysy.
Prudce jsem se posadil a podíval se na něj. „S mým… otcem? Ale, ale proč?“ vykoktal jsem ze sebe.
„Zastupoval svého klienta, se kterým jsem měl jednat. Omlouvám se, že jsem byl hrubý,“ něžně prstem pohladil mé rty. „Pohádal jsem se s ním.“
„Proč?“
„Ptal jsem se ho, jak se má Tom. Ze začátku to bylo dobré, ale když začal říkat, že je stejné budižkničemu jako ty, nevydržel jsem to a řekl mu svůj názor na něj a jeho chování. Ať už je to tvůj otec nebo není, nemá právo o tobě tak mluvit. Prostě jsem se rozčílil. Málem jsem ho praštil, ale naštěstí jsem se včas zastavil. Došlo mi, že bych kvůli tomu měl problémy, což by znamenalo problémy i pro tebe.“
„Je to tyran,“ zabručel jsem nespokojeně. „Celý život jsem se těšil, až od něj odejdu, měl jsem z něj strach. Když jsem tam žil, často jsem odcházel k přátelům zmlácený, ničeho se neštítil. Vlastně se docela divím, že mě nezabil, když jsem jim oznámil, že jsem gay. Asi jsem doufal, že se v něm probudí nějaké otcovské sklony. Doufal jsem v to celé dětství. Myslím, že ve mně stále žila malinká naděje na osvícení,“ pokrčil jsem rameny s pohledem zaměřeným na mé nohy. Vzpomínky na mého otce byly stále příliš bolestivé, než abych na něj mohl myslet. „S matkou to bylo jiné. Dokud nevěděla, že jsem gay, chovala se ke mně hezky, povídala si se mnou, brala mě na výstavy… Samozřejmě, nebyla vzor matky, ale dávala mi alespoň dojem, že mě má ráda, víš? Nechával jsem si nalhávat lásku, abych si nemusel přiznat, že jediný upřímně milující člověk je Tom. Úplně jediný.“
„Už není jediný,“ zašeptal. Bez dalších slov mě objal kolem pasu. Rty putoval po mém krku a rameni, jen lehounce mě laskal. „Já tě rád mám.“
„Já tebe taky,“ s úsměvem jsem ho políbil. „Děkuju, že tě mám.“
Hbitě jsem si mu vlezl na klín, abych k němu měl lepší přístup, a poté jsem ho dravě políbil. Chtěl jsem uvolnit nás oba, potřeboval jsem ho cítit co nejblíže. Od minulé noci, kdy jsme to dělali ještě dvakrát, jsem se stal závislým na tom pocitu, kdy byl Anis ve mně a líbal mě. Nemohl jsem se toho nabažit.
„Vezmi si mě,“ zasténal jsem mu do rtů.
„Milerád,“ shodil mě pod sebe a okamžitě se na mě vrhnul. Líbal mě prudce, vášnivě. Kašlal na nějakou něhu, zaměřil se prostě na touhu čišící z nás obou. Byl jsem přišpendlený k posteli, mohl jsem hýbat jen rukama, kterýma jsem téměř okamžitě chytil Anisův pevný zadek. Tlačil jsem ho proti sobě. Přišlo mi, že jsme od sebe příliš vzdálení, přestože by mezi námi vlas neprošel. Když mě Anis prsty zpracoval, otočil mě na břicho a ihned do mě prudce vnikal. Vykašlali jsme se na počáteční nepříjemný tlak, který mě stále trápil, rovnou jsme proti sobě začali přirážet. Rychle. Vášnivě. Tvrdě. City šly stranou. Šlo jen o naléhavé uspokojení, kterého jsme skvěle dosáhli oba dva. Anis mě držel za ruku, zatímco do mě rychle přirážel. Netrvalo příliš dlouho, než jsme se oba uspokojení, uvolnění a uklidnění svalili do peřin, vydýchávaje své bouřlivé orgasmy.
„Měli bychom jet domů,“ unaveně zamumlal.
„Dáme si první sprchu?“ s úsměvem jsem ho pohladil po stehně. „Relax…“
„Nevím proč, ale z nějakého důvodu nevěřím, že bys chtěl relaxovat,“ rozesmál se.
„Záleží na tom, co si myslíš, že si představuju pod pojmem relax,“ zajel jsem rukou do jeho znovu se probouzejícího klína.
„Stvořil jsem si ďábla,“ zamumlal unaveně.
„Tak já jdu sám,“ lhostejně jsem pokrčil rameny a vydal se do koupelny, přičemž jsem nezapomněl kroutit zadečkem. Bylo mi naprosto jasné, že mi Anis neodolá. Nenechal by mě samotného ve sprše, lačnícího po dotecích. Moc dobře ví, že by to byla hlavně jeho smůla – on by přišel o možnost užít si se mnou. Přesně jak jsem si myslel, sotva jsem si nastavil správnou teplotu vody, Anisovy ruce už se obtočily kolem mého pasu a jeho rty putovaly po mém krku. „Věděl jsem, že neodoláš,“ usmál jsem se a ochotně mu vyšel vstříc, když mě jemně políbil na rty.
*
Seděl jsem v autě, ruku propletou s Anisovou na řadící páce a rozněžněle jsem sledoval jeho spokojený a veselý úsměv. Bylo skvělé vidět v jeho očích tolik radosti, a vědět, že důvod té radosti jsem já.
„Nejraději bych se otočil a odvezl tě zpátky k sobě domů,“ přiznal, když zaparkoval v garáži. Stejně, jako já minule.
„Máš práci, miláčku,“ konejšivě jsem ho políbil.
„Děkuju za ten krásný víkend.“
„Pojď,“ s úsměvem jsem vystoupil z auta a počkal, než ke mně dojde, než jsem ho chytil za ruku. Až když jsme byli ve výtahu, jsem si vzpomněl, co jsem mu chtěl celý víkend říct.
Anisi?“ počkal jsem, než mi stiskl ruku, abych pokračoval. „Zítra se stěhuju,“ zašeptal jsem s pohledem bázlivě zapíchnutým do Anise, který se ke mně jak ve zpomaleném filmu otočil s vyděšenýma očima právě ve chvíli, kdy se otevřely dveře výtahu. Mlčky pustil mou ruku, nevěnoval mi jediný pohled a odešel do své kanceláře. Stál jsem ve výtahu, sledoval všechny procházející obyvatele domu a nevěděl, co dělat. Po nějaké chvíli, kdy jsem tam jen tak bezradně stál, jsem se rozhodl, že půjdu za Anisem. Má právo vědět, proč jsem se tak rozhodl.
„Anisi?“ zašeptal jsem do tmavé kanceláře. „Miláčku,“ zjihl jsem, sotva jsem si všiml postavy sedící na pohovce. „Podívej se na mě.“
„Co?“ vzhlédl ke mně s pohledem plným bolesti. Tatam byla původní radost.
„To, že odcházím z tohoto domu, neznamená, že odcházím od tebe, jasné?“ něžně jsem uchopil jeho tvář do svých dlaní. „Já tě neopouštím, rozumíš? Jdu jen žít někam jinam.“
„Kam?“
„K Tomovi,“ zašeptal jsem. „Potkal jsem ho před týdnem, řekl mi, že se odstěhoval od rodičů a chtěl, abych se k němu nastěhoval. Jediný důvod, proč jsem ti o tom řekl až dnes je, že jsem nebyl pevně rozhodnutý. Ale nemohu to odmítnout. Udělal toho pro mě příliš mnoho, než abych ho mohl takhle zklamat. Byl zničený.“
„No, já jsem zničený teď,“ zamumlal a sklonil hlavu.
„Jenže já vím, že ten vztah dokážeme udržet, i když spolu nebudeme tak často. Nenecháme ten vztah ztroskotat. Já… tě miluju, Anisi.“ Překvapeně ke mně vzhlédl, ale když se setkal s mým pevným pohledem, jen se jemně usmál a pohladil mě po tváři. „Já pro náš vztah udělám všechno, rozumíš? Mám Tomovo slovo, že mi nebude v ničem bránit, a kdyby náhodou ano, odešel bych někam.“
„Ke mně.“
„K tobě,“ pousmál jsem se a opřel si čelo o jeho. „Nebuď smutný, ano? Dokud to nebude nevyhnutelné, nerozejdeme se.“
„Pojď ke mně,“ přitáhl si mě k sobě na klín a téměř okamžitě mě políbil.
„Měl jsem strach, Billy. Opravdu jsem se bál, že tě ztratím, že odejdeš. Příliš jsem si zvykl, že jsi někde kolem mě, že nejsi daleko ode mě.“
„Však nebudu daleko od tebe. Kdykoli řekneš a já nebudu v práci, chci být s tebou, ano? Stačí zavolat a já přijdu, nebo můžeš přijet. Nikdo ti nebude v ničem bránit. Budu jedině rád, když tě uvidím, miláčku,“ prsty jsem mu přejel po hlavě.
„Pojď bydlet ke mně,“ zaprosil.
„Na to je příliš brzy, hlupáčku. Nespěchej, času máme dost. Nech tomu přirozený průběh. Teď si jdu lehnout, uvidíme se zítra, ano? Než odejdu, chci tě vidět a se zářivým úsměvem. Takovým, který mě dostane do kolen,“ krátce jsem se zasmál. „Miluju tě,“ sklonil jsem se k němu pro polibek a dřív, než by mě stihnul zastavit, jsem se vypařil z jeho pracovny.
Šel jsem pomalu, snažil jsem se do své hlavy dostat co nejvíce vzpomínek na tohle místo, přestože jsem se sem mohl kdykoli vrátit. Prošel jsem kolem dveří od Adrienova pokoje, zajdu za ním zítra. To poslední, co jsem dnes chtěl zažít, byl další šok z mého rozhodnutí a výčitky. Jediné, po čem jsem ještě toužil, bylo schoulit se v peřinách a spát.
autor: Saline A.
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 9
Páni tahle povídka je s každým dílem lepší a lepší:-) Rozhodně se mi to hodně líbí, jsem z toho hodně nadšená!!! 🙂 Prvně jsem chtěla napsat, že jsem se těšila na tu scénku se stolem, ale ti dva to nějak vykompenzovali tím, jak pak řádili v posteli…:-)
Opravdu se mi to hodně líbí a jsem zvědavá, jak to bude pokračovat dál:-)
Musím se přiznat, že jsem čekala, že se Bill rozhodne pro Anise… vlastně jsem si to tak nějak i přála (což je dost divné, protože Tom je v tomhle většinou na prvním místě :D:D:D)… Jen doufám, že jim ten vztah vydrží – že to nejsou jen řečičky do větru, ale má to skutečný hlubší význam. Jinak co se týče začátku dílu – um, chlapci dosti náruživý, že? :D:D:D Aby Bu neskončil s infarktem, přece jen není nejmladší :D:D:D:D:D Krásný díl, těším se na další =))
Super!
Užasný! ,, upa skvělý! Honem Honem další dílek 🙂 🙂
Billove, rozhodnutie ma prekvapilo. Popravde som rada, že sa rozhodol takto, a som dúfam, že Billov vztah s Anisom vydrží. Krásny diel.
[2]: Milá Helie, dovoluju si tě upozornit, že Anis je mladší než já xDDDDDDD
A já to mám stejně jako Christine, těšila jsem se na vášeň na stole a kde nic, tu nic xD
Naštěstí mi to chlapci vynahradili =)
Já vždycky říkám, že když se mi povídka líbí, tak se obejdu i bez sexu, ale v případě tohoto páru to prostě neplatí,
oni jsou tak šíleně hot, že to absolutně nejde xD
Na jednu stranu jsem ráda, že se Bill rozhodl bydlet u Toma, ale na druhou je mi líto Anise.
Ze začátku byl hodně zklamaný, ale protože je to moudrý a inteligentní muž (kromě toho že je nejžhavějším chlapem planety), tak to nakonec přece jenom pochopil =)
Minule jsem si Anisův pozdní příchod odůvodnila zařizováním něčeho pro oba příjemného a on místo toho řešil takovou nepříjemnou věc, ani se nedivím, že měl potom náladu na bodu mrazu.
Naštěstí mu ji ten "ďábel, kterého si sám stvořil" xD krásně spravil =)
Takže se těším na další díl a taky na Toma 🙂
[6]: Oh promiň, samozřejmě jsem se nechtěla nikoho dotknout! :D:D:D:D To bylo čistě kvůli starostem o jeho zdraví :D:D
[7]: xDDD
Připomnělo mi to jednu povídku na THF, kde Bill při sexu říká Anisovi starouši a on mu to oplácí láskyplným oslovením drzý spratku xDDD
[1]: Tak to ráda "Slyším"! 🙂 Moc děkuji :))
[2]: Také jsem si přála, aby si vybral Anise, z toho jeho soužití s Tomem nejsem moc nadšená, ale asi to pro něj má hodně hluboký význam, když se pro něj rozhodl. 🙂 Myslím ale, že Anis si o něj bude tvrdě bojovat, zlatíčko naše. 🙂
😀 😀 😀 😀 Ale zase musíš uznat, že smrt sexem by byla vážně skvělá! 😀
[3]: Děkuji! 🙂
[4]: Děkuji :))
[5]: Moment překvapení je vždycky dobrý! Moc děkuji :))
[6]: Jé, Jani, vážně? 😀 Wow, tak to si tě jako čtenářky vážím zase o kus víc! 😀
O vášeň na stole vás rozhodně nepřipravím, jednou přijde, nebojte se, miláčci. 😀 Na všechno přijde ten správný čas! 🙂 Sex je prostě nedílná součást povídek a přestože i já se bez něj obejdu, občas jsem prostě vyloženě šťastná, když si nějaký pikantní sexík přečtu ;D
Přesně jak jsi napsala – Anis je moudrý, inteligentní a nejžhavější muž planety. 😀 K tomu není, co dodat! 😀
Billův otec je velmi nepříjemná věc a já se vyloženě těším, až mi Bill jednoho večera do ucha zašeptá, že mu dal Anis přes držku! 😀
Moc děkuji, Jani! =*
[8]: Drzý spratek se mi líbí! :DD
tak i já jsem překvapená. do poslední chvíle jsem nevěřila, že k Tomovi opravdu půjde. to už bych spíš čekala, že se nastěhuje k Anisovi. no..snad nám tak alespoň víc do povídky zasáhne Tom. 🙂
[10]: Překvapení je vždy dobré. 😀 Joo, Tom zasáhne dostatečně, to se nemusíš bát… 😀 🙂