Darované srdce 9.

autor: T-KAY

Kon’nichiwa úchyláčci…. předem se chci omluvit za tu pauzu mezi tímhle a předchozím dílem, ale schvátila mě nemoc, a i když ani teď nejsem fit, rozhodla jsem se, že si zasloužíte, abych tenhle díl dopsala. Taky že jo. Pokusím se psát rychleji, ale sama nevím, jak rychle to půjde. No, jinak si tenhle dílek užijte. Dala jsem si záležet. Snad mě nikdo nebude chtít zastřelit 😀

„Bill? Tome, ty jsi buzna?“ vyjekla Jesica.

„Co je ti do toho!“ rozkřikl se na ni Tom.

„Počkej, až se to ve škole všichni dozví. To, že nejznámější děvkař z celý školy je na chlapečky?“ začala se smát Jesica.

„I kdyby. Tak co. Jsi jenom zhrzená tím, že jsem tě poslal do háje. Klidně si to rozhlaš, mně už je všechno jedno!“ křičel na ni.

Georg s Gustavem nemohli uvěřit vlastním uším. Tom se právě přiznal, že je nejspíš gay.

„Tome, blázníš? Budeš všem k smíchu,“ řekl překvapeně Georg.

„A co? Bill je taky gay a nikdo se mu za to nesměje. Nemůžu za to, že ho mám rád víc jak kámoše,“ obořil se na něj Tom.

„Tom má pravdu. Je jedno, na jaký pohlaví je. Pořád to bude náš kámoš,“ přidal se Gustav na Tomovu stranu.

Jesica mezitím odešla se škodolibým úsměvem na rtech. Nejenže plánuje tohle všude po škole rozhlásit, ale v hlavě se jí rodil plán, kterým ty dva rozdělí. Ani netušila, že se jí to už povedlo.

Bill, který usedavě plakal v Andyho náruči, už nebyl schopný ani mluvit. Jen brečel.

„Bráško, chceš něco k jídlu?“ zeptal se Andy najednou.

Bill jen nesouhlasně zakroutil hlavou.

„Ale bráško, musíš něco sníst,“ nabádal ho Andy.

„Andy, nemám hlad,“ šeptl Bill.

Andy si povzdechl a odešel z pokoje. Než ale vyšel ze dveří, ještě jednou se na Billa otočil. Moc ho mrzelo, že Bill pláče, a ještě víc ho mrzelo, že mu nemá jak pomoct.

Tom teď ve svém pokoji seděl u okna a díval se do Billových oken. Možná doufal, že ho tam zahlédne, ale nestalo se tak. Snažil se mu několikrát dovolat, ale Bill to nezvedal. Na Andyho číslo neměl, a tak mu nemohl zavolat. A jít k jejich domu… nebyl si jistý, jestli by ho nevynesli v zubech. I když ani nevěděl za co.

Když tak pozoroval protější dům, všiml si, že někdo vychází ze dveří. Byl to Andy. Tom se rychle oblékl a vyběhl za ním.

„Andy, počkej!“ křikl za ním a dobíhal ho, protože se Andy zastavil.

Jeho pohled nebyl zrovna příjemný.

„Co chceš?“ zeptal se ho Andy nepříjemně.

„Prosím, je Bill doma? Byli jsme venku a trochu se mi situace vymkla z rukou. On mezitím ale zmizel,“ řekl zadýchaně Tom.

„Počkej? Jak se ti situace vymkla z rukou?“ divil se Andy.

Už ho totiž chtěl seřvat, ale z toho, co mu Tom řekl, radši počkal na vysvětlení.

„No… jak jsme byli venku, připojili se k nám kamarádi, ale objevila se tam i jedna moje bejvalá. Měla blbý kecy o tom, že se chce vrátit, a dokonce mě i políbila, ale já jí nechci a odstrčil jsem jí. Když jsem se potom podíval na lavičku, Bill tam už neseděl. Bojím se, že to špatně pochopil. Já…“ nedokázal říct, že se do něj zamiloval. Sám sebou si nebyl jistý. Andy se jen usmál.

„Víš, Tome, Bill asi neviděl všechno z tý situace, kterou mi tu popisuješ. Přišel domů ubrečený a zklamaný. Zkusím mu nastínit to, cos mi tu řekl, ale nevím, jestli mě bude poslouchat. Víš, dej mu chvíli čas. Pár dní. Možná se to srovná,“ řekl Andy.

Část mu říkala, že v tom Toma nechá pěkně vykoupat, ale druhá jeho část zas říkala opak. Bylo to dilema.

„Já… máš pravdu. Nechám ho na pokoji tak dlouho, jak bude chtít,“ Tom sklopil smutně hlavu.

**

Ve škole to bylo ještě horší. Celé škole byl Tom jen pro smích a nenazvali ho jinak než BUZNA. Nebylo mu to příjemné, ale co. Nijak si jich nevšímal, ale neměl daleko k slzám.

Když došel do své třídy, znaveně se posadil na svoje místo. Bylo mu tak mizerně, že si ani nevšiml Bill sedícího vedle něj. Třída byla krom nich dvou a Géček prázdná.

Pak se ale jejich spolužáci nahrnuli do třídy. Uviděli Billa a Toma. No spíš Toma.

„A hele, buzna. Bys ani neměl chodit mezi lidi, abys tím někoho nenakazili, Kaulitzi,“ řekl jejich spolužák Jeffrey.

„Hmm,“ broukl Tom a ani se na něj nepodíval.

„Asi by sis měl odsednout do poslední lavice. Nechci to od tebe chytit,“ řekl znovu Jeffrey.

„Nech ho na pokoji. Co na tom, že je nejspíš gay. Ujišťuju tě, nic nakažlivýho to není, tak se do něj nenavážej!“ vyjel po něm Bill.

Tom jen překvapeně zvedl pohled na Billa. On se ho zastal.

„Neříkej, že jsi taky buzna,“ začal se smát Jeffrey.

„Jsem a co? Zmlátíš mě? To uměj jen ubožáci!“ křičel na něj Bill a Jeffrey už se napřahoval, že mu opravdu vrazí, ale to zas nedovolila Tomova ruka.

„Nech ho na pokoji. Když ti to vadí, tak si nás nevšímej a vypadni!“ zavrčel na něj tentokrát Tom.

Co ale Tom nečekal, byla reakce Jeffreho. Ten se mu totiž vysmekl a pěstí mu dal do břicha. Tom se pod tou bolestí trochu shrbil, ale byl odhodlaný k protiútoku. Napřáhl se a vrazil Jeffreymu pěstí do obličeje. Ostatní spolužáci kolem nich utvořili něco jako provizorní zápasiště a Billa tak úplně odstrčili. Snažil se přes ně dostat za Tomem, ale bezúspěšně. Prosebně se otočil na Géčka. Ti jen přikývli a prodrali se až k těm rváčům.

To, co viděli, se jim moc nelíbilo. Jeffrey seděl Tomovi na nohou a s vervou ho mlátil do obličeje. Tom omámený ranami ztrácel sílu se bránit. Géčka tedy vzala Jeffreyho za ruce a odtáhli od Toma.

„Jsi normální?“ rozkřikl se na něj Bill, který se postavil před Toma.

„Buzny zasraný!“ vyštěkl na něj Jeffrey a odplivl si k Billovým nohám.

Tuhle poznámku už Bill nevnímal a skláněl se k Tomovi, který stále ležel na zemi, ale podpíral se lokty. Billovi se nahrnuly slzy do očí, když viděl tu spoušť v Tomově obličeji. Pomohl mu vstát, a i když mu to dalo zabrat, odvedl ho na záchody. Cestou ještě Géčka poprosil, ať oba omluví.

Na záchodcích ho posadil na zem a navlhčil papírový ubrousek, aby mohl Tomovi otřít obličej.

„Neměl jsi do toho zasahovat,“ řekl smutně Bill.

„Nenechám nikoho, aby ti ublížil,“ hlesnul Tom a usykl, když se navlhčený ubrousek dotkl rozseklého obočí.

„Zřídil tě solidně,“ konstatoval Bill.

„Ty mi za to stojíš.“ Tomova slova zněla Billovi v uších, i když oba obklopovalo ticho.

„Tome…“ vzdychl Bill, „…ta holka. Kdo to byl?“ zeptal se ostýchavě.

„Jestli máš na mysli Jessicu, tak to je moje bejvalka. A jak vidím, tak i neskutečná mrcha.“ Tom odvrátil obličej od toho Billova.

Tolik ho štvalo, že kvůli ní Bill utekl, aniž by mu řekl o svých citech.

„Aha,“ hlesl Bill.

Tom se na něj znovu podíval. Měl sklopenou hlavu a koukal do země. Tom natáhl ruku k Billovu obličeji. Dvěma prsty ho uchopil za bradu a zvedl mu hlavu tak, aby mu viděl do očí.

„Bille, vím, že to z tvého pohledu asi vypadalo jinak, ale nelíbal jsem jí. To ona mě. Moje srdce patří někomu jinému,“ šeptal Tom.

„Andy mi to vysvětlil. Komu tedy patří tvé srdce?“ zeptal se s obavami Bill.

Tom se tedy nadechl. Musel to říct.

„No…“

autor: T-KAY