See You In Hell 14.

Policista jen ohromeně zamrkal. Myslel si, že ho bude muset přemlouvat více. Zatlačit na něj… ale Bill souhlasil. Konečně bude moci ten případ uzavřít jednou pro vždy. Vrah jeho sestry zaplatí.

„Billy…“ usmál se, „já nevím, jak ti poděkovat… udělám cokoliv.“

„Řeknu ti to ráno… dneska… můžeme ještě dneska předstírat, že je vše normální? Že jsme normální pár? Chci na to zapomenout, chci být dneska jenom s tebou. Ne jako ráno… Víc než ráno…“

„Ty chceš…“ Tom si skousnul ret a v žaludku mu silně škublo. Celý den myslel na to, co se stalo ráno, a nemohl se soustředit na nic jiného. Pořad cítil Billovu horkou pokožku. Jeho polibky, jeho dlaně…

Jestli mám umřít, chci být s tím, koho miluju se vším všudy… „Chci… s tebou.“

Policistovi se zrychlil dech… nepočítal s tím. Nebo možná ano, ale teď když oficiálně věděl, že se Bill chce milovat… zpotily se mu dlaně a zakoktal se jako puberťák.

„Oukej… Oukej…“ Zamumlal a roztržitě se natáhnul pro tašku a málem se třískl do hlavy.

Bill se cítil jako pod vodou. Nevnímal téměř nic kolem něj. Všechno bylo tlumené, nevýrazné. Musel se soustředit na každý pohyb, aby ho vůbec udělal. Došlo mu, že se najednou vůbec nebojí a ani to ho neznepokojilo. Jako kdyby někdo vypnul vše, co cítil. Tak takové to je? Vzdát se osudu?

Tiše vešli do tmavého bytu, ale sotva si sundali boty, malá rezavá bestie vyběhla ze svého úkrytu. „Jerry…“ Tom tu malou mrchu, která mu věcně kousala tkaničky, jen pohladil a šel dál do bytu. Bill vzal kotě do náručí, pohladil ho a přivinul ho k sobě.

„Má tě rád… Postará se o tebe…“ Špitnul mu do ucha, uložil ho do křesla a šel za Tomem. Vzal ho za ruku a rovnou ho odvedl do ložnice.

„Počkej…“ zatáhnul Billa zpátky k sobě. „Pojďme si dát sprchu, hmm? Uvolníš se a já ti udělám masáž a trochu si zvykneš, že jsme oba nazí,“ navrhnul mu opatrně. V Billově pohledu a pohybech zaregistroval něco, co si špatně vyložil jako obavy ze sexu.

„Nemám sprchu, jenom vanu.“ Namítl Bill a znovu ho zkusil za ruku odvést.

„Tím líp… dáme si spolu horkou vanu a zjistíš, že se nemusíš bát mi být tak blízko.“ Usmál se na něj Tom a líbnul jej pod ouško. „Co ty na to? Bublinky… horká voda… masáž…“

Bill se doslova otřásl, pustil se ho a sám couvl. „Tome já… to není dobrý nápad.“ Namítl a udělal další krok zpátky. Nevěděl, jak mu vysvětlit, že by s ním do vody nedokázal vlézt.

„Zlato, co se děje?“ Nakrčil Tom nechápavě obočí.

„Bude to fajn, věř mi,“ natáhnul k němu ruku, „uvolníš se…. pak je všechno lepší…“

Bill se objal rukama a zavrtěl hlavou.

„Já… nesnáším vodu… já… oni…“

Tom chtěl protestovat, ale pak si vzpomněl, jak Bill v kavárně odsunul vodu ve sklenici co nejdál od sebe.

„Oni… ah…“ Jako by ho praštil pytel přes hlavu, když mu došlo, že na rozdíl od něj Bill ještě vše společné, co se jim stalo, nepřekonal.

„Dobře, nic se neděje… žádná vana… ok?“ Pousmál se na něj, ale v duchu zabíjel všechny, kteří tomuhle drobnému blonďákovi ublížili stejně a možná i hůř než jemu.

„Myslel jsem, že ani ty… v restauraci jsi říkal, že taky nedokážeš pít vodu…“ Vysvětlil Bill, jako by se hájil, a sedl si na postel.

„Nedokážu vypít čistou vodu jen tak… Ale snesu sprchu… vanu… pokud nejde přímo přes obličej.“ Dřepnul si před něj a chytil jeho ledové ruce. Přiložil si je ke rtům a políbil je.

„Nesnesu ani déšť ani pach vody. Musím to vždycky přehlušit pěnou.“ Dodal Bill a nenápadně zavadil pohledem o tašku vedle postele. Vyprostil své ruce a přitáhl k sobě Toma blíž. „Promiň, úplně to kazím…“

„To neříkej… můžeme třeba pak začít trénovat spolu, pokud budeš chtít. Vím, že to není snadné.“ Usmál se na něj Tom povzbudivě, a pak jej políbil. Hluboce a majetnicky. Sevřel ho v náručí, jak nejvíc se odvážil. Chtěl, aby v něm Bill cítil tu sílu a podporu.

Bill spokojeně vydechl, stiskl ho pevně kolem ramen a stáhl ho za sebou na postel.

Policista se zapřel lokty kolem jeho hlavy a chvíli na něj mlčky koukal. Užíval si tu nádheru, která teď ležela pod ním. Sice stále oblečený, ale i tak byl nádherný.

„Jsi to nejlepší, co mě potkalo….“ Jemně mu projížděl vlasy a hladil spánky. Pomalu se na něj začal pokládat a zvědavě sledoval, jak bude Bill reagovat na jeho váhu.

„Nebo nejhorší…“ Pousmál se Bill. Pomalu dýchal a snažil se uvolnit. Připomínal si ráno a to, jak to bylo krásné, když se nebál.

„Zlobíš.“ Usmál se Tom nad jeho námitkami a laskal jej na bradě. Pro teď opatrně testoval půdu. Pomalu se o něj třel, a pak se zase nadzvedl a znovu pohnul boky.

Bill se jen trochu zavrtěl a víc stiskl jeho ramen,a když ho napomenul a kousnul se do rtu. Zaměřil se na jeho oči a snažil se zase uvolnit. „Všechno bude v pořádku, slibuji…“ Zamumlal Tom a konejšivě jej políbil. „Mysli jen na to, že to jsem já, ano? A kdyby to bylo moc, řekni mi to.“

„Předtím to bylo krásné.“ Ujistil ho blonďák a pohladil ho po zádech. „Věřím ti.“ Dopověděl, aby jim oběma dodal odvahu.

Policista se pousmál a odtáhl se aspoň tak, aby si mohl sundat tričko. Zvědavě prsty hladil mladíka těsně nad lemem jeho kalhot a Bill se proti jeho prstům vyklenul.

„Tome…“ Zamručel a přesunul dlaně na policistovo břicho, snažil se kopírovat jeho doteky.

„Mmmm?“ Zvednul k němu oči a pousmál se. „Copak?“ pomalu mu tričko vyhrnoval.

„Jen… nepřestávej.“ Zamručel a vyjel dlaněmi na jeho hrudník.

„To nemám v plánu…“ Ujistil ho policista a vydechl mu do kůže na břichu, které hned políbil, jakmile odkryl látku.

„Máš tak hebkou kůži…“ zavrněl.

Bill se usmál a pohladil jeho jizvy na zádech. Když se Tom do jeho doteku opřel a zamručel, sebral odvahu a natáhl se po přezce jeho pásku.

Policista se pousmál a trochu mu pomohl, když viděl, jak se mu chvějí prsty.

Bill rozepl pásek, knoflík i zip a stáhnul mu kalhoty, jak nejdál dosáhl. Když se dlaněmi vracel nahoru, konečky prstů Toma pohladil přes bílou látku boxerek.

Tom sebou cukl a ostře se nadechl. „Hmmmm, už jsem… říkal, jak jsi nádherný?“ Zabreptal a usmál se. Jeho snaha krotit se brala za své. Bill si ani neuvědomoval, jak ho dokázal rozhodit jediným dotekem.

„Říkal.“ Usmál se Bill a udělal to znovu.

„Ammhhhh… jo?“

„Jo… ale ty jsi ještě víc…“ Zamumlal Bill, políbil ho a mimoděk k němu zvedl boky.

Tom hluboko v krku zakňučel. Tenhle malý ďábel ho neuvěřitelně dráždil, a když své ruce nechal bloudit po jeho jizvách a rty se přisál pod jeho ucho, Tom se roztřásl. Bill si snad ani neuvědomoval, jak se k němu tiskne a otírá se o něj.

„Bože, Billy….“ zakňučel zoufale a pomalu drtil prostěradlo na prach.

Bill nehty přejel po jeho páteři až na krk a prsty mu vjel do vlasů.

„Nemusíš se držet zpátky. Nemám strach… ne z tebe…“ Zašeptal mu do ucha.

„Tohle nesmíš říkat… ne takhle….“ Varoval jej Tom, ale přesto z něj sundal tričko a kalhoty.

„Klidně ti to zopakuju…“ Zamručel Bill, když se Tom znovu uvelebil nad ním a promnul Tomova nadloktí, která nesla policistovu váhu. Připadal si vedle Toma jako nic, jeho nadloktí byla jak Tomova zápěstí, a stejně stačil jediný dotyk, aby ho naprosto odzbrojil a ovládl. Dodávalo mu to sílu, o které ani nevěděl, že ji má.

Tom měl i tak pořád na paměti, že je to jeho poprvé. Alespoň poprvé s někým, koho miluje. Poprvé dobrovolné. Musí to udělat úžasné.

Zvědavou dlaní sjel přes úzký bok až na stehno, které pohladil až ke koleni a zase zpět.

Bill nohu zvedl a patou se zapřel mezi Tomovými koleny, čímž ho pustil k sobě blíž. Zachvěl se, ale udělal to samé i s druhou nohou.

„Lásko…“ zasténal Tom a spokojeně vydechl. Zkusmo přejel prsty po Billově zadečku a ten jeho boky prudce sevřel stehny. „Klid… nic se neděje… všechno je v pořádku, neboj se.“ Uklidňoval ho hned policista a rukou, kterou se stále zapíral vedle jeho hlavy, ho pohladil ve vlasech.

Bill jen kývl a pokusil se uvolnit stisk svých stehen.

Policista jej trpělivě líbal na čelo a spánky, ale nepřestával se ho prsty dotýkat. Chtěl, aby si Bill zvykl.

Ten si v duchu opakoval, že je to jen Tom, jen jeho Tom. Soustřeďoval se na Tomovy rty a na tichá slova, kterými ho policista konejšil, a znovu nechal svoje dlaně, doteď pevně držící jeho ramena, klouzat po jeho zádech a uvolnil stisk na Tomových bocích.

Po chvíli se Tom trochu odtáhl a zalovil vedle postele. Když si Bill všiml v Tomových rukách tuby s gelem, měl co dělat, aby zase nesrazil kolena k sobě.

„Billy, jestli nechceš, stačí říct, ano?“ Tom nebyl hloupý. Dokázal číst v očích i nepatrných záškubech blonďáčkova těla. Bill se z pod něj beze slova vysoukal a Tom si zklamaně sedl na paty, aniž by na sobě nechal něco znát. O to překvapenější byl, když si blonďák stáhl prádlo a obkročmo se uvelebil na policistových stehnech. Pak mu tubu sebral, odloupl plastovou etiketu, aby se dostal k víčku, a vrátil ji Tomovi.

„Billy…“

„Nemluv už…“ Vydechl proti jeho rtům, které hned zajal polibkem a položil Tomovu dlaň zpět na jeho zadeček. Musel se tiše zasmát, když Tom v první chvíli cukl. Tak moc se soustředil na to, aby byl na Billa pomalý a ohleduplný, až ho musel málem Bill vést.

Vzpamatoval se rychle, otevřel tubu a pro změnu to byl on, kdo překvapil toho druhého. Namísto Billova vstupu se začal vlhkými prsty jemně věnovat jeho penisu.

Podle očekávání se Bill v první chvíli napjal a ztuhl, ale během několika okamžiků se uvolnil a s tichým spásným nářkem začal vycházet vstříc Tomově dlani.

Za chvíli už na Tomově klíně doslova visel, přidržoval se jeho ramenou a chvěl se jako osika.

Bill ani nepostřehl okamžik, kdy si Tom vymáčkl gel i do druhé ruky a s překvapeným vyjeknutím zkameněl, když do něj Tom vklouzl jedním prstem. Sevřel se, až to zabolelo, a Tom ho musel pevně chytit kolem pasu, aby mu neutekl. Znovu mu začal šeptat tiché něžnosti. Trvalo to dlouho, než se Bill alespoň trochu uvolnil a v koutcích se mu začaly sbírat slzy od toho, jak nemožný si připadal. Tom je okamžitě slíbal, pohladil ho po zádech, kostrči a vrátil se k opečovávání Billova klína, a pak zkusil pohnout prstem v něm. Bill se otřásl, ale zatím neztuhl tak jako předtím. Víc stiskl Tomovy vlasy, kterými se probíral, a opřel se čelem o Tomův spánek.

„Pokračuj…“ Vybídl ho tiše a téměř násilím donutil své ruce pustit Tomovy vlasy a znovu prozkoumávat kůži na jeho hrudi a břiše. Vždycky skončil na zádech a přejížděl po jizvách, až by je dokázal nakreslit téměř po slepu. Jednou rukou zůstal uprostřed jeho zad, jako by zkrabatělá kůže pod bříšky jeho prstů byla kotva, která ho držela v klidu, a druhou rukou se odvážil sjet po podbřišku níž.

Tom mu zasténal pod klíční kost a sladil svoje pohyby s jeho. Když se k jeho stenům přidal i Bill, bylo to pro něj znamení, že může pokračovat, a opatrně se v něm rozpohyboval. Usmál se, když mu Bill nevědomky začal vycházet vstříc, a opatrně přidal další prst.

Znovu přišla chvíle, kdy znovu čekal, až se Bill uvolní. Sám už se chvěl a měl pocit, že zešílí, a začínal se divit, kde se v něm všechna ta něha a trpělivost bere. Musel na chvíli zastavit Billovu ruku ve svém klíně a znovu ho povalil do přikrývek.

„Přísahám, že jestli se mě ještě dotkneš, už to nevydržím a vybuchnu…“ pohrozil mu škádlivě, „a já mám v plánu nejdřív odpálit tebe…“ dodal, a než stihl Bill cokoli říct, vzal jej do úst a znovu do něj vklouzl prsty.

Bill se zmohl jen na chatrnou kontrolu svých boků, aby mu nezačal přirážet do pusy, a rozsténal se na celé kolo. Ani už nevnímal Tomovy prsty v sobě a nechal se pohltit slastí, kterou mu s jeho rty přinášely.

S překvapením zjistil, že Toma pobízí a škemrá o víc. Jak byl naivní, když si myslel, že nic lepšího než ráno už s Tomem nezažije. Rozechvěl se na maximum a už nebyl schopný ani mluvit. Okrajově vnímal, že Tomova ruka z jeho břicha zmizela a těsně před tím, než ho stihl varovat, že už bude, byl najednou Tom nad ním a v něm. Neměl ani čas ztuhnout nebo se vyděsit. Tom se hned pomalu rozpohyboval a stačilo, aby párkrát našel místo, kde ho předtím dráždil prsty, a Billovi přišlo, že se rozpadl na tisíce kousků.

Prudce vyvrcholil na jeho břicho a úplně pod ním ochabl. Tomovo přirážení jen znásobilo dozvuky slasti, a když se v něm prudce a hluboko zastavil a vyvrcholil do něj, znovu se mu po stranách víček rozkutálely slzy.

„Miluju tě, Tome… Miluju…“

autor: Bitter & Mykerina