autor: Tina
Ahoj všichni. Inspiraci k této povídce mám z jednoho filmu, takže doufám, že se vám povídka aspoň trošku zalíbí a budu nesmírně ráda, když mi tady zanecháte nějaký ten komentář. Takže si užijte trochu toho smyslného hříchu, a teď už jenom přeji příjemné čtení. Tina.
„Bože, je to fakt nutné?“ vztekal se černovlasý mladík v autě své matky. Mířili snad do největšího zapadákova, co mohl existovat. Bill byl zhýčkaný městem, měl rád společnost druhých a dalo by se říct, že byl taky velký potížista. Jeho matka si s ním už nevěděla rady, a proto se rozhodla odvést ho ke své matce, tedy jeho babičce. Ke člověku, který se řídí určitými pravidly, stejně jako celá vesnice.
„Ano je to nutné. Už mě nebaví řešit tvoje problémy, které si způsobuješ sám. Pevná ruka ti jenom prospěje,“ řekla rozhodně a dál řídila.
„Jedeme do nějakého zapadákova, kde snad ani neví, co je to internet a jejich zábavou je orání pole. Nevím, řekl bych, že peklo je asi lepší varianta,“ hleděl na svou matku svýma čokoládovýma očima a tvářil se uraženě. Jeho máma mu na to nic neřekla, byla z toho už unavená a neměla náladu se s ním vybavovat.
„No tady drží krok s dobou,“ pronesl ironicky, když projeli kolem starého karavanu, který sloužil také jako obchod se sladkostmi. Na všechno se díval s nechutí a povrchně. Pro něj to byla jenom další ušmudlaná vesnice, kde bude muset být celé prázdniny.
Právě projížděli středem vesničky. Pod dřevěným podloubím viděl sedět pár domorodců, většinou starších mužů, kteří kouřili, nebo se jen dívali zvědavě kolem. Billovi se zdálo, že tady dokonce zahlédl i pár indiánů, aspoň podle oblečení a rysů to tak vypadalo.
„Mami, vydržel bych i u tety na Aljašce, ale tohle je fakt trochu hardcore, nemyslíš?! Vždyť oni tady nosí i kovbojské klobouky!“ ukázal dramaticky na jednoho kluka. Už teď věděl, že tohle bude naprostá katastrofa.
„Tak už přestaň, Bille, uvidíš, že se ti tady bude líbit,“ snažila se ho nějak rozptýlit, i když věděla, že je to zbytečné.
„No to teda, mezi bramborami a kačenami se mi bude fakt líbit,“ protočil oči a raději se díval před cestu. Tu jim však zkřížily malé děti. Jedno sedělo na velkém praseti a nechalo se vozit a ty ostatní poskakovali kolem něj a popoháněli prase přes cestu.
„No tak tohle je vážně třešnička na dortu. Za chvíli se tady objeví batole na krávě ne?“ praštil se do čela a trochu se nahrbil.
Brzy přijeli až k domu jeho babičky. Podíval se na starší, avšak udržovaný domek, kde ve dveřích stála starší žena. Ale na svůj věk vypadala stále dobře. Bill i jeho máma vystoupili a šli ke kufru auta. Odtud vytáhli Billova zavazadla.
„No mě klepne…“ zamumlal si Bill pro sebe a všechno si to prohlížel. Bylo to už dlouho, co tady byl naposled. I se svými zavazadly se odebral loudavě do domu jeho babičky, která se usmívala. Ledabyle hodil tašky do chodby a klidně pokračoval dál do domu.
„Tak já pojedu, mám ještě jedno obchodní jednání a musím ho stihnout, tak ahoj,“ snažila se působit mile, i když každému bylo jasné, že je to jenom maska.
„Nezůstaneš aspoň na čaj?“ zeptala se její máma, ale Simone jenom zavrtěla hlavou.
„Ne, je mi líto, ale musím jet. Ahoj Bille,“ zamávala mu. On však nebyl v dobré náladě.
„Hm. Čau,“ kývl na ni a nechal ji odejít.
„Tak pojď, Bille, ukážu ti tvůj pokoj,“ vedla ho po schodech nahoru až do jeho pokoje. Tam černovlásek hodil svoje tašky a díval se kolem.
Bože, jak ze stoletého románu. Pomyslel si a díval se znuděně kolem.
„Tak fajn, něco bych snědl,“ podíval se na svou babičku. Ta jenom nesouhlasně zavrtěla hlavou.
„Ne, až bude oběd, ten bude za hodinu, to vydržíš, ať ti správně vyhládne,“ pousmála se a šla do kuchyně. Bill si jenom povzdechl a seběhl schody dolů.
„Počkej, Bille, kam jdeš?“ zavolala jeho babička.
„Jdu se tady po tom zapadákově podívat, třeba tu bude nějaká rokle, do které bych mohl skočit,“ pronesl opět ironicky a vydal se ven. Potřeboval na vzduch a sžít se s tímto nudným místem.
Billův styl oblékání byl dosti odvážný a netradiční. Skvěle se hodil do města, kde byli na takovouto extravaganci zvyklí, ale tady na vesnici to bylo přece jen zvláštní. Každý se za ním otáčel a on si tu pozornost skutečně užíval. Bylo léto a horko a on měl na sobě jenom šedobílé tílko a černobílé kostkované šortky nad kolena. Vlasy měl vyžehlené a trochu natupírované. Také byl ověšený všelijakými řetízky, aby to vypadalo stylově.
Pokračoval ve své cestě dál a přes své sluneční brýle se na všechny díval tak nějak zvláštně. Byli to prostě vidláci, kteří si tady orali kus pole a chovali dobytek. Když se tak díval kolem, zahlédl kluka v červené kostkované košili, kterou měl rozepnutou a odhalovala mu tak vypracovanou hruď. Ošoupané staré džíny a na hlavě klobouk podobný kovbojskému. Ale i tak vypadal dost sexy. Tak ten bude můj. Pomyslel si Bill a olízl si rty a šel přímo za ním. Neměl problém se seznamováním. Měl dostatek sebevědomí.
„Ahoj svalovče,“ zazubil se a opřel se zřejmě o jeho už dost staré auto, kterému se loupal jeho modrý lak, a rez už taky ukázala svou tvář. Mladík pohlédl na Billa a lehce se usmál.
„Ahoj, ty jsi jistě Marryin vnuk, že?“ dával do auta nějaké dřevěné bedny.
„Jo, jak to víš?“ trochu se podivil a sledoval toho svalovce.
„Marry povídala, že přijedeš na prázdniny. Já jsem Tom,“ podal mu ruku a Bill si s ní potřásl.
„Jsem Bill. Takže babča už stihla rozkecat po celé vesnici, že dorazím?“ nadzvedl obočí.
„My se tady všichni známe navzájem, takže se to roznese docela rychle…“ naložil všechny bedny.
„Hm… hele, je tady nějaká zábava?“ zeptal se. Tak nějak tajně doufal, že tady bude místo, kde by se mohl vytancovat a pořádně opít.
„Můžeš se zajít projít, je tady jezero, nebo do lesa, je tady hrozně pěkně…“ nestačil domluvit, protože mu Bill skočil do řeči.
„Ne, ne špatně mě chápeš. Myslel jsem nějaká diskotéka nebo nějaký bar. Je tu něco takového?“ Uviděl jenom Tomův malý úsměv a zavrtění hlavou.
„To by sis musel zajet do města, které je odsud dvacet kilometrů. My tady moc nepijeme, je to hřích.“ Bill jenom protočil oči, ale přes sluneční brýle to Tom nemohl vidět. To snad nemyslí vážně.
Když už se chystal na odchod, protože si byl jistý, že tady pobavení nenajde, ještě uslyšela Tomova slova.
„Jestli chceš, tak se mnou můžeš zajít na ryby,“ navrhl a díval se na černovláska, který se otočil.
„No, někdy možná,“ když tohle řekl, znamenalo to spíš, že asi nikdy, protože na tohle opravdu nebyl zvědavý, ale když teď nad tím zauvažoval, napadlo jej, že by to možná mohlo hrát i v jeho prospěch.
Už tam byl skoro týden a pomalu zjišťoval věci, které ho naprosto udivovaly a nelezly mu do hlavy. Tak třeba, že téměř všichni chodí do kostela na bohoslužby, nepijí alkohol, nehulí, nefetují. Tohle byla vesnice jak vystřižená z učebnice a Bill se tady opravdu nudil. Všichni byli k sobě tak milí a slušní, žádné rvačky, nadávky a podobně.
„Bože, tady já chcípnu,“ pronesl a prohrábl si své černé vlasy. Šel se projít s krabičkou cigaret v kapse.
„Ahoj,“ uslyšel za sebou najednou a leknutím se prudce otočil.
„Sakra, vyděsil jsi mě, jsi jako duch,“ držel se za hrudník a uklidňoval své splašené srdce. Vytáhl z kapsy krabičku cigaret a zapálil si na uklidnění.
„Odpusť, nechtěl jsem tě vyděsit,“ usmál se nesměle Tom a prohlížel si Billa. Když mu Bill taky chtěl nabídnout cigaretu, jenom zavrtěl hlavou.
„Poslyš, nechceš se mnou jet k jezeru na ryby?“ navrhl mu hned Tom a čekal, co mu odpoví. Černovlásek chvíli přemýšlel, ale stejně neměl co jiného dělat, a tak přikývl.
Oba se odebrali k Tomovu autu, za kterým měl přidělaný vozík s loďkou. Oba nastoupili a vydali se k jezeru. Byla to jenom chvilička a Bill mezitím stihl vykouřit ještě jednu cigaretu.
Dojeli k jezeru, z loďky stáhli plachtu, dali ji na vodu a připravili všechny potřebné věci na rybaření. Většinu teda udělal Tom. Brzy už seděli v loďce a dredáč pádloval do středu tmavého jezera. Jeho voda byla krásně čistá a za ním se v dáli tyčily hory, které vytvářely obrázek jako z pohlednice.
Bill si máčel ruku v příjemně chladivé vodě a díval se kolem. Bylo tam skutečně krásně, ale nebylo to nic pro něj. On měl rád ruch města, kde to žilo. Tom spustil prut do vody a pak ho zahákl u loďky, aby mu nespadl do vody.
„Takže… už někoho máš?“ zeptal se Bill a dál si máčel ruku ve vodě a byl lehce opřený.
„Ne… zatím ne, a ty?“ zeptal se Tom a trochu se zavrtěl.
„Ne, já jsem spíš na sex. Měl už jsi sex?“ vyptával se dál a sledoval, jak se Tom rozpačitě díval kolem.
„Ještě ne, to až po svatbě přeci,“ sledoval Billa a sledoval jeho pobavený pohled.
„No to je teda krutý, takže jsi ještě nesahal na někoho jiného? Nedotýkal ses cizího těla?“ díval se na něj. Vyžíval se v tom. Odpovědí mu bylo jenom zavrtění hlavou.
„A chtěl bys?“ zeptal se opět Bill a upřeně se na Toma díval. Bylo vidět, že je nervózní a na rozpacích. Černovlásek se stále usmíval a stáhl si svoje kraťasy. Byl bez boxerek, protože bylo horko, ale zároveň měl celkem dlouhé tričko, takže mu zakrývalo jeho intimní partie.
„Můžeš si sáhnout…“ řekl tišším hlasem a dal kolena trochu od sebe a upřeně sledoval Toma.
„To… to pře-přece nejde… vždyť…“ nervózně se koukal všude kolem a občas i na černovláska.
„Co? Že jsem kluk? Ale no tak, Tome, viděl jsem tě, jak se na mě už hodně krát koukáš… teď máš možnost si i sáhnout,“ usmál se a sledoval dredáče. Roztřeseně se díval na Billa a natáhl pravou ruku k jeho kolenu, po kterém přejel, a pokračoval dál po vnitřní straně stehna až k Billovu klínu. Bylo na něm vidět, že tohle dělá poprvé a byl dost v rozpacích.
Dostal se rukou až k Billovým koulím a přejel po nich stejně jako po jeho penisu. Bylo to pro něj všechno tak nové a nepoznané. Černovlásek jenom zavřel oči a vnímal ty doteky.
Po chvíli otevřel oči, když Tom stáhl svou ruku zpět a zadíval se na něj.
„Chtěl by ses mě dotýkat dál? Po celém těle?“ dal mu další nabídku.
„Chtěl…“ přikývl Tom a ztěžka polkl, namotal zpět vlasec, dal prut do loďky a pádloval ke břehu. Byl to ten opačný, kde měli auto. Tam oba vylezli z loďky, Bill si sundal to dlouhé tričko, takže byl úplně nahý. Rozprostřel ho na svěží a zelenou trávu a lehl si na něj. Nestyděl se před Tomem, neměl za co.
Dredáč stál kousek dál od něj a jenom si ho prohlížel. Ztěžka polknul a váhavým krokem se vydal až k nahému Billovi. Klekl si vedle něj a jenom pohledem studoval každičkou křivku jeho těla.
„Můžeš se mě dotýkat, kde jen budeš chtít,“ řekl Bill a díval se na nervózního Toma. Ten váhavě zvedl svou ruku a přejel po černovláskově holém bříšku. Dotyky pokračoval dál. Na jeho hrudi, na stehnech a rukou. Nejváhavěji a nejrozpačitěji se dotýkal Billova rozkroku.
Pak si role vyměnili. Bill přetočil Toma pod sebe a posadil se mu na klín.
„Ale… co to…“ koktal dredáč a sledoval Billa, který mu položil prst na rty.
„Já si chci taky sáhnout, aby to bylo fér,“ usmál se a sundal mu jeho bílé tílko, které skrývalo vyrýsované svaly a opálenou kůži. Přejel po ní rukou a vnímal na své dlani každý jeho sval. Poté přejel rukou po jeho břiše ke kalhotám a rozepnul je. Společně se spodním prádlem je stáhl dolů a hodil k Tomovu tílku na hromadu.
Všiml si, že se dredáč trochu zastyděl. Bylo to pro něj všechno poprvé, ještě nebyl takhle před někým cizím nahý. Měl tendence si zakrývat rozkrok, ale Bill mu dal ruku pryč a tou svou mu přejel po penisu a vyjel až na podbřišek. Tom se celý zachvěl a jenom sledoval Billovo počínání a vnímal jeho doteky.
Bill zapojil i svoje rty. Tomovo tělo jej skutečně přitahovalo a chtěl mu ukázat, o co celé ty roky přicházel. Přejížděl s nimi po jeho břiše a hrudi a sjel na podbřišek a k jeho penisu.
„Bille… co to…“ překvapeně na něj hleděl.
„Neboj, bude se ti to líbit,“ usmál se černovlásek, vzal ho do pusy a začal ho sát a olizovat jeho špičku. Pěkně si s ním hrál, aby z toho měl Tom co nejlepší požitek.
Dredáč byl jako v extázi. Cítil takovou vlnu vzrušení, a i když věděl, že je to špatné, líbilo se mu to a neubránil se několika stenům. Jeho vzrušení nabíralo na velikosti a intenzitě a po chvíli to už nemohl vydržet a vyvrcholil Billovi do pusy. Černovlásek to všechno spolykal a díval se na rozpačitého Toma.
„Chutnáš dobře,“ zazubil se černovlásek. „Tak jak se ti to líbilo?“ položil mu za dnešek už několikátou otázku.
„Bylo to… vážně hodné dobré,“ vykoktal ze sebe a posadil se. Sledoval Billův obličej, na kterém mu pohrával lehký úsměv. Oba se navzájem prohlíželi. Prohlíželi si svá těla, milimetr po milimetru.
„Možná bychom už měli jít, ať se po tobě tvá babička neshání,“ navrhl po chvíli Tom a vstal, aby se mohl obléknout. Byl stále takový nesvůj. Bill nic nenamítal a tak se zvedl a taky se oblékl. Oba poté nastoupili do loďky a odpádlovali zase na druhý břeh, kde bylo Tomovo auto. Loďku zase vytáhli, připevnili ji na vozík a společně se vrátili do vesnice.
Neděle
Všichni byli v kostele a poslouchali faráře, jak kázal. Bill se neúčastnil, i když do něj babička skoro celé ráno hučela. Raději si zakouřil někde pod stromem a jenom poslouchal ten divný klid, na který si už pomalu začínal zvykat.
Jakmile skončila bohoslužba, všichni se poklidně rozešli z kostela zpět ke své práci a do svých domovů. Ale Tom ještě neodešel. Hryzalo jej svědomí z toho, co se stalo u jezera. Věděl, že je hříšník a že jediné, co mu uleví, je zpověď. Proto šel ke zpovědnici, kde si klekl.
„Můžeš mluvit, synu,“ ozvalo se za chvíli, když se neměl ke slovu.
„Musím se vám k něčemu přiznat, otče…“ spustil a během celého svého vyprávění nepustil faráře ke slovu. Ten jenom chudák nevěřícně kulil oči, nad Tomovým vyprávěním, až se chudák celý potil.
autor: Tina
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 1
:D…krásna poviedka…ten koniec XD
To je mnohem lepší verze mého oblíbeného filmu 😀 Povedené =)
Nebyl to náhodou film "Vlastní pravidla" s Lindsay Lohan? =)
Fajn letní povídka, jenom je škoda, že jsi to mezi nimi neposunula trochu dále, jako od sexu k citům =)))
tak to je hodně boží :Dzasloužilo by si to pokračování ;)) super nápad! dokážu si představit co asi Bill prožíval..taky sem zvyklá na město a nesnáším malé vesničky kde nic není :DD
To je vážně super =)
ten film miluju a kdyby ho přetočili na tvoji verzi nesleduju nic jiného 😀
Toma si ako také neviniartko neviem ani predstaviť. Ten koniec ma dostal, chudák farár. Krásne.
až se farář potil jo? XDDD No dobrý jako…. :DDD
Páni, takový ohlas jsem ani nečekala, moc děkuju 🙂
Tiež by som prijala pokračovanie. Rada by som vedela, či to tou spoveďou 😀 končí, alebo si ešte užijú. Ale ak je Bill taký akčný, zrejme sa Tomi neubráni.
Páni, tohle bylo opravdu hodně dobré!!!!!!!!!!!!! Moc se mi to líbilo mělo to krásnou zápletku a nádherně to tak všechno do sebe pasovalo…:-) Moc se mi to líbilo…:-) Škoda jen že to skončilo takhle…:-( Nebylo by na plánu pokračování?? :-)) Jenom takový další dílek…:-) ? 🙂 Bylo by to super!! :-))) Ale povedlo se ti to, opravdu!!!!:-))
No nevim, nevim… já jsem taky z vesnice, která je fajn, ale musím říct, že tady holky chodí ven s pásem cudnosti, protože nikdy neví, kdy na ně začne nějaký ze sousedovic kluků dorážet 😀 Občas mi přijde, že si lidi z města život na vesnici dost idealizujou. V něčem se sice nemýlí, ale jinak… ještě jsem nezažila vesnici, kde by se k sobě chovali takhle 😀
Ale přiběh je zajímavý. Představit si Toma-panice bylo vážně složitý… 😛 hezká povídka
Jááj!!! 😀 To bylo suprové! Líbilo by se mi to klidně jako vícedílovka s dalším vzájemným poznáváním Billa a Toma..:-) Moc pěkné téma, atmosféra…hahahaaaa, jezdit na praseti..:D:D:D smála jsem se celou povídku 😀 Jinak: musím říct, že třeba "naše" vesnice má k tomuhle hooodně daleko 😀 Když tam měli ty klobouky, tak mě napapadlo, jestli jsi neměla na mysli nějakej venkov v Coloradu nebo Texasu 😀 Teda a že by se třeba na vsi k sobě lidi takhle pěkně chovali… popravdě se spíš pomlouvaj a/nebo neví toho o sobě moc, když se spolu nějak extra nekamarádíčkou (já třeba "u nás" nemám žádnou kamarádku, takovou tu nejlepší, se kterou bych lezla v létě na třešně nebo tak :D…ani jinak nepěstuju "vztahy" s místníma 😀 Ale podle mě to fakt záleží na každým, někde třeba na Moravě, kde opravdu dodržujou tyhlety svátky, procesí, bohoslužby to asi bude jiný – u nás máme kostel a docela hezkej, ale nikdo tam za celej rok kromě dvou třech náštěv Němců z pohraničí nechodí, haha:D )
Jako fantazii jsi to popsala ale dobře, dost dobře se to dalo představit :-))) Fakt by se mi líbilo, kdyby to ještě nějak pokračoval, kdybys nás zavedla třeba ještě k těm dvěma a nechala je provést další lumpárnu :-))) Jak taky psala Janča (koment 3.), hrozne ráda bych si prožila s nimi takový to další oťukávání… a kdyby bylo na mě, tak bych Billa nenechala odjet zpátky do města samotnýho… 😛 😀 To by bylo…juch juch..:-)) Parádní povídka, Tino!!:-)
Jo! Teeda… taky by mě hrozně zajímalo, jestli ten farář zůstane u mlčení nebo se to někde "náhodou" provalí…:D že to jako muselo bejt na jeho psychiku moc……..:D
:DD To mě pobavilo, vážně si nedokážu představit Toma jako neviného panice a Billa jako svůdnika . .:D
[15]: přesně 😀
Tak vidím, že je nás tady víc, co by jsme chtěly pokračování =)
[12]:[13]: Tina píše, že se při psaní inspirovala filmem a jeho děj se právě odehrává v Americe, v malinkém městečku, kde žije komunita mormonů, k níž patřil i ten kluk, kterého tady představuje Tom. Mormoni jsou silně věřící křesťanské společenství, které vyznává střídmý a počestný způsob života, takže třeba právě sex mimo manželství je absolutním tabu, natož pak sex mezi stejným pohlavím, to by bylo něco nepředstavitelného, myslím, že Tom by poputoval ze zpovědnice rovnou do pekla =)
Tolik k "zvláštnímu" chování lidí v povídce =)))
tak to je dobry 😀 😀 😀 😀 😀
[17]: Jééé super, díky za objasnění :))
Ou páni nečekala jsem, že to bude až takový úspěch. Moc vám všem děkuju, možná, že k tomu zkusím vymyslet nějaké pokračování s jiným názvem, ještě uvidím, jestli budu mít nápady 😉
Krásný , upa vidím toho faráře jak na něj čumí 😀 , No moje nervy 🙂 škoda ,že to není vícedílka 🙂 ale hrozně krásný!..
Ááááá!!!! 😀 Geniální. 😀 :)) Takovej slušňák Tom. To si nedokážu představit. :DD A odvážnej Bill… hm… pěkný. :DDD
tak měli by si ty role prohodit,ale takhle to bylo nezviklí a moc zajmiví a prostě super :DDDD