Když se dva světy spojí 2.

Tom

„Pane Kaulitzi, dávejte laskavě pozor, ano?“ rozčílila se učitelka na angličtinu, když jsem opět podřimoval při její hodině.

„Pardon, ale je to vážně nuda,“ zívl jsem. To spustilo salvu smíchu po celé třídě.

„Jo, jsi fakt borec, Tome,“ plácl si se mnou Sebastian.

„Jak já ho žeru,“ zaslechl jsem dívčí hlas. Patřil Patricii. To je drobná tmavovláska, která je do mě zamilovaná snad už od prváku. Chudák holka, asi pořád nechápe, že sex neznamená lásku. Jo, jasně, že jsem využil toho, že mě tak moc chce, ale ona si od té doby dělá ještě větší naděje.

„Myslíte si snad, že mluvíte anglicky lépe než já?“ založila si ruce v bok. No, koukat by se na ni dalo, kdyby se trochu vyfikla a sundala ty děsné brýle.

„Yeah,“ více jsem se zapřel do opěradla. Každé léto jezdím s rodiči do Ameriky, takže mluvím anglicky, jako by to byl můj rodný jazyk.

„Dobře tedy,“ dala mi do ruky papír hustě popsaný anglickým textem,“ přeložte to. Hned. Chyba je stupěň dolů.“ Sama si vzala do ruky tentýž text a já začal. Mluvil jsem plynule, jako bych vůbec nepřekládal, ale jen četl.

„Za jedna,“ zavrčela a celá třída začala tleskat a povykovat. V tu chvíli zazvonilo. Parta se kolem mě hned seběhla a Sharon si mi sedla na klín.

„Vytřel si jí zrak,“ rozesmála se, až se jí roztřásla její obdivuhodná céčka, na které nikdy nemůžu přestat zírat.

„Jak taky jinak,“ dodal Ralph. Jo, jsem holt king školy. Nepopírám, že mé sebevědomí převyšuje výšku této školy, ale na druhou stranu se za to ani nestydím. Nikdo nemá odvahu na to, aby mi sebevědomí srazil, takže to není můj problém. Když si řeknu, každá holka mi dá, když rozkážu, každý kluk poslechne. A když ne, dostane trochu do nosu, aby si pamatoval, že se mnou si nikdo zahrávat nebude. Je to špatný postoj? Možná že ano, ale v této společnosti je to jediný způsob, jak se udržet na vrcholu. Dívat se jen před sebe, na nikoho se neohlížet a razit si cestu vpřed.

Bill

„Ahoj, Billí,“ přihasila se ke mně Monica. „Hádej co? Naomi pořádá párty. Půjdeš taky?“

„Ahoj, hele nevím. Ani mě nepozvala,“ pokrčil jsem rameny a vytáhl jsem si ze skříňky boty, načež jsem se začal přezouvat.

„Ty jsi pozvaný automaticky. Jsi to přece ty,“ usmála se. „Mimo to, bude tam ta Kaulitzova parta.“

„Kdo?“ pozvedl jsem nechápavě obočí.

„Tom Kaulitz a jeho parta,“ zopakovala, přičemž se jí vzrušeně zalesklo v očích, a zároveň se na mě dívala tak trochu nechápavě. Jako by šlo o někoho extra. „Víš, ten borec. Hoper, chodí do třeťáku na ekonomku.“ Následoval můj nechápavý pohled. Byl jsem mimo. Absolutně jsem nechápal, o kom to mluví, a proč o něm vůbec mluví. Jako by mě to snad mělo zajímat, nějaký Tom. Monica zavrtěla hlavou, načež se ale sladce a chytře usmála, jako by jí něco napadlo. Nadechla se a pokračovala: „Takovej ten, jak spal s Kate, se mnou, s-„

„Dobře, dobře, to mi stačí,“ zarazil jsem ji. No bezva. Přesně tohle jsem potřeboval slyšet. Playboy, kterému dá každá holka. Namyšlený frajer. Fakt bezva. Přesně takovýhle typy mi vadí, ale na druhou stranu mě i přitahují. „Bude tam víc lidí ze třídy?“

„Jo, skoro všichni,“ pokývala horlivě hlavou.

„Dobře, přijdu,“ svolil jsem nakonec a Monica mi nadšeně skočila kolem krku, až jsem zády zabouchl skříňku, jak jsem na ni narazil: „Paráda. Tak dneska v osm u ní.“

„Jo, budu tam. A Monico?“ křikl jsem na ni ještě před tím, než mi stihla zmizet z dohledu.

„No?“ otočila se na mě.

„Prosím, hlavně ne žádné seznamování, nebo ještě hůř, dohazování,“ natáhl jsem před sebe ruku a ve varovném gestu jsem vztyčil ukazováček, kterým jsem odmítavě zakýval ze strany na stranu. Podle zklamaného a přistihnutého výrazu to vypadalo, že pochopila.

„No dobře,“ povzdychla si a odešla. Uf, zabránil jsem pohromě. Nikdy nezapomenu na to, jak mi v prváku chtěla dohodit jednoho fotbalistu. Myslela to dobře, ale dopadlo to katastrofálně, a to doslova. On byl tenkrát ve třeťáku, blonďák s nagelovanou patkou, zeleno-šedýma očima a s nejbělejšími zuby, jaké jsem kdy viděl. A nebyl to gay. To ale Monice nevadilo a stejně mi s ním zařídila rande. Musela sice říct, že jsem holka, a on jí vzhledem k mé vizáži i uvěřil. Ale to já nevěděl. Řekla mi jen, že vše je zařízeno.

Už když jsem na rande dorazil a Luke – ten fotbalista – mě pozdravil: „Ahoj, Bridget,“ věděl jsem, že za tohle může jediný člověk. Monica. Měl jsem tak ohromnou chuť někam zdrhnout, ale zatnul jsem zuby a čekal, než mu to docvakne. Ale nic. Samozřejmě, natvrdlý fotbalový maniak. Skvělé. Chytil mě za ruku a zářivě se usmál, až jsem skoro oslepl. Když jsem se trochu vzpamatoval a začal jsem vidět, nevinně jsem pronesl: „Ahoj, já jsem Bill.“ Pak jsem oslepl podruhé, tentokrát z prachu, který se mi usadil v očích, jak rychle se Luke vytratil.

Nyní jsem se nad tím už jen pobaveně pousmál a doufal jsem, že jedno fiasko Monice stačilo. Mně tedy určitě.

Večer jsem litoval, že jsem pozvání vůbec přijal. Nevěděl jsem, co s vlasy, jak se nalíčit, co si obléct, a párty začínala už za hodinu a půl. Nakonec jsem se rozhodl pro upnuté, tmavě modré džíny a pro černo-bílé proužkované triko s dlouhým rukávem. Nalíčil jsem se jako obvykle a vlasy jsem si moc netupíroval, jen vyžehlil. Mrkl jsem na hodiny. Ajaj. Za deset minut to začíná. Popadl jsem kabelu a vydal jsem se k Naomi domů.

Tom

„Vole, pohni si. Za chvíli tam máme bejt,“ popoháněl mě Daniel a spolu s ostatními kluky čekal v předsíni.

„To nejlepší nakonec, ne?“ usmál jsem se. Měl jsem vážně moc dobrou náladu.

„Jasný no, ale všechno nám vychlastaj, kámo,“ rozesmál se Sebastian a táhl mě ven.

„Pravda,“ přiznal jsem. „A bude tam Sharon, jo a Monica a Kate, ty dvě kočky z gymplu.“

„Nekecej,“ podivil se Jesse.

„No fakt,“ pokrčil jsem rameny. Dneska to vypadá na slibný večer.

autor: Rose