autor: *Mischa* :o* & Turmawenne
BILL
Natáhnu ruku s nadějí po mobilu. Hned otevřu sms a začtu se.
„Ahoj, snad tě neruším. Přemýšlel jsem o tom, co jsi mi řekl u auta. Chtěl jsem ti to sice říct osobně a v klidu, ale nejspíš to nevydržím. Vím, že to je strašně neosobní takhle po sms, ale… Cítím to samé, Bille.“ Zůstanu na to koukat s pusou dokořán. Vážně to cítí stejně? Cítí to samé. Sakra, je do mě taky zamilovaný! S radostí se sám pro sebe usměju. Najednou cítím tak blažený a krásný pocit. V břiše mi poletuje asi tisíc motýlků. Je to tak nádherný… A to jsem si to pouze přečetl. Kdyby mi tohle řekl osobně, tak nevím. Ale stejně bych si to od něj přál i slyšet. Měl bych mu odepsat, ale co. Nechci napsat něco, co tohle pokazí. Chvilku jen zamyšleně sedím a nepatrně se koušu do prstu. Nakonec začnu psát.
„Ahoj, Tomi, vůbec nerušíš, jsem moc rád, že píšeš. Děkuju ti. Ani nevíš, jak jsem šťastný. Věřím, že tohle si ještě povíme osobně, přeju si to. Moc rád bych tě zase viděl. A jak se máš? Co děláš? Je Molly v pořádku? Chybíš mi…“ Sice se pár minut rozmýšlím, zda to odeslat, ale odešlu to. Nervózně začnu poklepávat nohou do rytmu písničky, co mi tu hraje. Když ale mobil v mé dlani zavrní, ihned k němu znovu upřu pohled.
„Koukáme na Moderní Popelku… pohádka od Disneyho s Hilary Duff. =D Molly má teplotu, tak jí vařím čaj atd. Ty mně taky chybíš. Určitě si to povíme. <3“ Pousměju se nad tím. Je roztomilý. Těší mě, že je vše alespoň v klidu. Hlavně, aby nenastal nějaký vážnější problém s Molly. Pořád mě to nutí myslet na to, co bude dál. On to bez ní nevydrží. Je na ni tak moc vázaný a není divu. Je to jeho sestřička, navíc tak skvělá holčina. Svět je tak nespravedlivý. Tak milá holčina si přece nezaslouží takovou nemoc. Svěsím hlavu a posmutněle vydechnu.
Druhý den byl tak nesnesitelně dlouhý. Tom se mi neozval a já ho nechtěl rušit. Neměl jsem ani moc času. Byl jsem v práci do pozdního odpoledne. Ta práce mi skoro padala na hlavu. Sice toho bylo hodně a byl jsem zaměstnaný, ale i tak mi ten čas utíkal pomalu. Byl jsem myšlenkami u něj. Co asi teď dělá? Šel do školy, nebo je doma s Molly? Mm, chtěl bych ho vidět. Je vůbec možné, že ho dejme tomu den nevidím a už mi tak moc chybí? Jsem vážně zamilovaný. Pořád jsem musel myslet na ty včerejší sms. Stále jsem si je četl. I Deborah se mě ptala, proč pořád koukám do mobilu, jelikož ví, že to jindy nedělám.
Když jsem se konečně dostal domů, bylo už skoro pět odpoledne. Jakmile jsem za sebou zavřel dveře, rozešel jsem se do ložnice a začal psát.
„Ahoj, Tome, jak ses dnes měl? Už jsem konečně doma z práce, dnes toho bylo moc. Celý den jsem musel myslet na včerejšek.“
Odešlu to a začnu se svlékat. Potřebuju si dát pořádnou sprchu a trošku se osvěžit. Když jsem si zrovna stáhnul džíny, mobil zazvonil. S úsměvem jsem po něm sáhnul.
„Ahoj, dnešek ušel, akorát ve škole docela vopruz. Brian na mě pořád čumí jako na vetřelce. Má pěknýho moncla a vypadá jak buvol. =D Myslel jsem na tebe taky a něco ti řeknu. Strašně moooooooooooooooc mi chybíš. =( Nechceš přijet? *nevinně mrká*“
Začnu se tiše smát. Je tak rozkošný. Je to můj malý blázínek. Ale vážně chce, abych přijel? Spadne ze mě veškerá únava. Hm, chtěl bych ho zase vidět. Tak proč ne, když mi to sám nabízí. Zaculím se na displej mobilu, jako by mě snad měl Tom na tu dálku vidět, a dám se do psaní další textovky.
„Vykašli se na něj. Hlavně, že mu to tak sluší. 😀 Ty mi taky moc chybíš. Chtěl bys, abych přijel? 🙂 Pokud ano, přijedu rád. Jen si dám sprchu, hm?“
Rychlostí blesku ze sebe strhnu boxerky a otevřu skříň. Nikdy mi nevadilo po bytě pobíhat nahý, ba naopak. Měl jsem to rád. Co si jen vzít na sebe… Nemělo by to být nic konzervativního, ale zároveň nic příliš extravagantního. Ale co, on mě zná takového, jaký jsem. Jeho mamka i Molly jsou na mě také zvyklé. Vyndám si černé boxerky, černé úzké džíny, černé triko a koženou bundu. Připravím si ještě vyšší boty a… už mi zvoní mobil. Hmm, píše rychle.
„Oh oh, Tomi chce moc, abys přijel. =D Tomi by chtěl sprchu s tebou, ale dobře, Tomi se zklidní. =D Taky se vysprchuju a budu tě čekat nahej, tak hni tim svym pěknym zadkem, LÁSKO. =D“
Pootevřu trošku rty a nezbedně se olíznu. Tak nahej… mmh, to bych si nechal líbit. Nevím, jestli ještě odepsat, ale konec konců… proč ne.
„Tak ty by ses se mnou chtěl sprchovat? Mám pěknej zadek? Mhh, to by byl zajímavý pohled vidět tě nahýho na posteli… Tak si na mě počkej :)*“
Jakmile to odešlu, už vážně odejdu do koupelny. Dám si rychlou sprchu a oholím se. Upravím si hezky vlasy, trošku je přelakuju a upravím líčení. Přejdu pak do pokoje. Mobil mi opět bliká. On si nedá pokoj. Miláček…
„Čekám tu nahej na posteli a furt nic. To jsi pořád ve sprše? Doufám, že neděláš žádný prasárny. =P Pošli Tomimu foto. *nevinně se culí*“ Podzvednu obočí a zamyslím se. Udělat fotku… co je na tom. Stejně by nebyla nijak moc erotická. Ale jedině na oplátku. Sranda musí být.
Shlédnu se v zrcadle. Jsem ještě nahý. Našpulím rty trošku ke straně a hluboce přemýšlím, jak se vyfotit. Nakonec se posadím na postel. Pokrčím nohu a natočím se tak, abych byl vidět jen po podbřišek, ale bylo vidět celé stehno a kus lýtka. Tak svůdně se kouknu a vyfotím se. Prohlédnu si to a sám pro sebe se usměju. Celkem to ujde. Lepší už to asi nebude. Nic tam nikde vidět naštěstí není. Mmh… snad se mu to bude líbit. Uložím si to a znovu se vrhnu na sms.
„Chtěl bys fotku? Mmm, mám ji pro tebe, ale jedině, když se taky vyfotíš. :P“ Sám pro sebe se usměju a zatím se začnu soukat do oblečení. Sotva si nandám boxerky, už mi znovu zapípá sms.
„Ok, jdu na to.“ Skvěle! Ani si nestačím zapnout džíny a…
„A co všechno ti mam vlastně vyfotit? =D“ přijde mi během pár vteřin.
„To nechám na tobě :))“ odepíšu v rychlosti. Když mi přijde další zpráva, už vzdám oblékání.
„No, ale aby to bylo fér. Co máš vyfocenýho ty? =D“
„Vyfoť, co chceš… Co u mě vidět nebude, to ti potom ukážu, okay? :P“ Dobře, zkusím to.
Doobléknu si džíny i tričko. Navoním se a jdu si dát do tašky pár věcí. Za okamžik zaslechnu další pípnutí mobilu. Hned si pro něj dojdu. Už mi přišla MMS. Měl jsem takovou chuť to otevřít a už se na to podívat. Co když se fakt vyfotil úplně nahý a já se mu pak budu muset ukázat. Sakra, já ho třeba uvidím nahého, to jeho dokonalý tělíčko. On je tak zatraceně sexy. Uh, do toho. MMS jsem otevřel. Fotka byla opravdu kvalitní a to, co bylo na ní… Tom byl u sebe v pokoji před zrcadlem jenom v černých boxerkách Calvin Klein. V jedné ruce držel svůj iPhone a druhou rukou si stahoval boxerky tak, že bylo vidět, jak je dokonale oholený, ale nádobíčko bohužel vidět nebylo. Na tváři měl pobavený výraz, přičemž si kousal ret.
Pane bože… Pane bože… Sakra, mně nebuší srdce a najednou ho cítím v krku, to je… to je infarkt. Já se z něj snad udělám… mmm! Nedokážu popsat, jak mě tahle fotka vzala. Cítím ten hřejivý pocit v podbřišku, přitlačím si ruku trošku na rozkrok. Ne, teď ne. Musím se uklidit.
„A představ si, že ty to jednou budeš moct stáhnout úplně. =P“ – bylo u té fotky. Okamžitě jsem si ji dal na tapetu mobilu a neustále na ni zíral. V hlavě mi zněla ta věta, kterou pod ni napsal. Já… to jednou budu moci stáhnout úplně. Bože můj… Dobře, teď mu to mám poslat já. Ale ta moje fotka je naprosté nic. Akorát se ztrapním.
Nakonec jsem přidal fotku do MMS a napsal k tomu: „Děkuju… a teď už se jdu pomalu připravit a pojedu za tebou. Omluv tuhle fotku, prosím. Oproti té tvé je to naprosté nic. Jsi tak… nádherný, můj nádherný Tomi :-*“
Když jsem to odeslal, ještě jsem se podíval na tapetu a usmál se. Nikdy jsem si nemyslel, že by tak nádherný stvoření mělo stejné pocity jako já. Vzal jsem si posledních pár věcí, hodil na sebe bundu, tašku jsem si vzal jen do ruky a šel se obout. Mobil jsem si dal do kapsy, abych ho co nejlépe slyšel. Během pár minut jsem už byl v autě a na cestě za ním. Když jsem byl tak v půlce cesty, mobil mi zavrněl. Zrovna jsem stál na červenou, takže jsem si hned začal sms číst.
„Promiň, byl jsem ve sprše. Naprosto dokonalá fotka! Tu si vytisknu a nalepím nad postel na strop. =P Jednou budu všechny ty tetování líbat tak, až pustí barvu a já budu mít černý jazyk. =) Těším se. Dávej na sebe po cestě pozor. =*“ Sladce jsem se nad tím usmál. Je vážně tak roztomilý, ale umí mě zároveň moc vydráždit. Na semaforu naskočila zelená, hned jsem mobil uklidil a rozjel se dál. Za pár minut jsem byl u něj. Jel jsem celkem rychle, chtěl jsem být už s ním.
Jakmile jsem zaparkoval, rozešel jsem se k hlavnímu vchodu. Zazvonil jsem a tiše vyčkával. Pořád jsem tak trošku přešlapoval. Tak moc se na něj těším. Během vteřiny se dveře otevřely, jako by tam na mě už snad čekal. Byl přesný můj opak. Všechno měl bílé. Usmíval se jako sluníčko. Hned ke mně seskočil ten jeden schod, položil mi ruku na rameno a měkce mě políbil. Objal jsem ho jednou rukou kolem pasu a oplatil mu to. Tohle mi tak moc chybělo.
„Mm, ahoj,“ pošeptám, když se od sebe na pár milimetrů odtáhneme.
„Ahoj,“ broukne s úsměvem a dá mi pusinku. „Jsem rád, že jsi přijel.“
„A já jsem moc rád, že tě konečně vidím a… mám tě u sebe,“ pousměju se trošku a pohladím ho prstem po tváři, sjedu mu přes spodní ret.
„Chci se vrátit k tomu, co jsi mi řekl u auta, i když jsem ti to už psal,“ vyhledá si pohledem mé oči. „Já… chci ti říct, že… nejsem zamilovaný jako na začátku nějakého vztahu, ale že tě… opravdu miluju,“ šeptne s obavami a trochu se ke mně přivine, jako by se dožadoval mé blízkosti. Srdce se mi rozbuší neuvěřitelně rychle. Mám pocit, že se mi na okamžik zase zastavil dech. Řekl, že mě miluje. Doopravdy mě miluje. Miluje mě… to je sen, nebo pohádka. Sice řekl, na začátku vztahu a tam podle mě jsme, ale já jsem si jistý tím, že jej miluji. Tohle všechno bych nedělal, nechoval bych se tak. Cítím to, jak to uvnitř mě sílí den ode dne víc a víc.
Pootevřu pusu a jen se na něj chvilku beze slova dívám. Nasucho polknu a popadnu dech.
„Chápu, že je brzo a pochopím, jestli to tak necítíš, ale já už to tak cítím docela dlouho a nechci to v sobě držet jenom proto, že budu čekat, až se odhodláš mi to povědět. Možná se toho ani nikdy nedočkám, to netuším. Ale chci, abys věděl, že já to tak cítím a budu tady pořád pro tebe. Nezáleží na tom, jak dlouho, nebo s jakou bolestí. Pořád budu…“ Stále se mi díval do očí, jako by se snažil něco vyčíst. Ani na okamžik jsem nesjel pohledem jinam, stále jsem byl zahleděný do těch nádherně třpytivých čokolád.
„Tomi, jsi… jsi tak hodný. Jsi výjimečný člověk. Tohle by asi nikdo neřekl a já ti za to děkuju, ale…“ zakroutím maličko hlavou, „…uvnitř mě je to den ode dne silnější. Sice jsme na začátku, ale já jsem si jistý, jsem si jistý tebou i tím, co cítím. Možná je příliš brzo, ale tady…“ poukážu na svou hruď, „…nezáleží na tom, jak je to dlouho. Já tě miluju,“ vydechnu tiše. „A neříkám to jen proto, abys nebyl zklamaný, já to tak cítím. Nikdy tohle neříkám jen tak. Tohle pro mě moc znamená.“
Není to tak snadné říkat, ale najednou, jako by to pro mě bylo přirozené mu tohle říct. Cítím se tak naplněný tímhle citem, touto láskou k němu. Tak dlouho na mě v tichosti a bez pohnutí hleděl, jako by už nikdy neměl promluvit nebo se pohnout. Po dlouhé době se mu začalo lesknout v očích. Sklonil pohled a zavřel oči. Zlobí se? Nebo co se to děje? Pomalu se ke mně přitiskl a položil si hlavičku na mé rameno. Cítil jsem, jak se chvěl.
„Děkuju, tak strašně jsem se bál, že to tak necítíš a bude to znovu tolik bolet,“ zašeptá sotva slyšitelně. Stáhne mi ruce kolem krku a popotáhne trošku nosem. Ah, to je šmudlínek. Nemá se přece proč bát.
„Šššš,“ pošeptám tiše a přivinu si ho víc k sobě. „Ale není se čeho bát, ano? Já to tak cítím, miluju tě…“ pošeptám mu do ouška a hladím ho po zádech.
„Nechci o tebe znovu přijít,“ hlesne. To už řekl podruhé. Ale proč?
„Proč stále to ‚znovu‘, Tomi?“ zeptám se opatrně.
„…co?“ vydá ze sebe, jako by byl myšlenkami úplně někde jinde a poodtáhne se, aby na mě viděl.
„Proč říkáš slovo znovu, hm?“ pohladí ho vlídně po hlavě.
„Už jednou jsem o tebe málem přišel,“ podívá se mi smutně do očí. To nebude to nejlepší téma. Takže… raději se dál vyptávat nebudu.
„Ale nepřijdeš, ano?“ líbnu ho na rty. Konečně se na jeho tváři objevil úsměv, který právě patřil jenom mně. Mám najednou pocit, že právě tohle je to, co mi dodává energii a chuť do života. Chuť se ráno probudit, jít dál. Ten důvod je on. Ten jeho nenahraditelný úsměv.
„To je ono,“ usměju se a přitisknu si ho na sebe o trošku víc. Jemně nasaje mé rty a poté mě dlouze políbí. Pohladí mě při tom bříšky prstů po krku. Vmáčknu do polibku jemný úsměv a políbení mu vrátím.
„Něco ti ukážu,“ šeptnu pak.
„Hm?“ usměje se hned, odtáhne se a zvědavě si mě celého prohlédne. „Co to je?“ zeptá se jako neposedné dítě. Zasměju se. Z té jeho roztomilosti jednou umřu.
„Je to taková velká nádherná maličkost,“ vyndám si mobil a ukážu mu tapetu.
„Ježišmarja,“ začne se smát a zakryje si obličej dlaněmi, abych na něj neviděl. Dám mu ty ruce hned pryč a dám mu pusu.
„Žádný takový,“ zasměju se. „Víš, jak jsem z toho… vedle?“ pousměju se.
„Mm, docela se mi povedla,“ usměje se pobaveně a omotá mi ruce kolem krku, přičemž jeho pohled stále směřuje k displeji mého mobilu. „To mě tak napadá… Umíš kreslit i portréty?“ stočí pohled ke mně.
„No, netroufnu si říct, že umím, ale učil jsem se. Nakreslit portrét dokážu. Jak, to je už na ohodnocení někoho jiného,“ usměju se. Sklopím pohled znovu k té tapetě a nevědomky si začnu skousávat spodní ret a hrát si s piercingem. Je to tak perverzní, tak dokonalý.Tom si snažil vyhledat moji pozornost, ale marně. Proto mi vymanil mobil z ruky a schoval mi ho do své zadní kapsy. To je moje!
„A nakreslil bys mě?“ Napřed se nesouhlasně zamračím a začnu mu hmatat po zadečku, abych si ten mobil vzal. Pak ale ruku přitisknu, když vysloví své přání.
„Moc rád,“ pousměju se. „Bude mi čest.“
„…i nahýho?“ pošeptá nesměle a otře se mi něžně o rty svými. Nahýho? To… to nezvládnu, bože.
„Nahýho?“ zopakuju po něm omámeně.
„Úplně. Klidně i bez spodního prádla,“ přikývne nepatrně hlavou a jemně mě zatahá za bradu. No skvěle, ještě mi to upřesňuj. Vždyť už teď jsem z toho mimo. Zavřu pusu a proklouznu si mezi rty jazykem, rychle se olíznu.
„To bys vážně chtěl? Já… já tě klidně tak nakreslím, jen… já se na tebe nevydržím asi jen tak koukat,“ zaculím se a sklopím stydlivě oči.
„Budu na druhé straně místnosti,“ usměje se, načež mě opatrně líbne pod oko.
„Ale já nebudu klidný,“ uchechtnu se tichoučce a zvednu opatrně hlavu, abych ho nějak nebouchnul. Líbnu ho na rty. „Nakreslím to, ale mám prosbu,“ vydechnu.
„Jakoukoliv.“
„Originál ti nechám, ale udělám si kopii.“
„Klidně si nech originál a mně dej kopii,“ usměje se sladce a hned mi vlípne polibek.
„Ne, ne… vezmu si kopii a děkuju moc,“ usměju se a hned ho políbím také. Vážně ho budu kreslit nahého. Trošku mi to připomíná tu romantickou scénku z Titanicu. Mmm, to nezní špatně. Zachvěju se zimou. V té kožené bundě je přece jen zima.
„Půjdeme dovnitř?“ nabídne mi ruku.
„Rád,“ kývnu hlavou a chytnu se ho. Proplete si se mnou prsty a zajdeme do domu. Zavře za mnou a začne mi pomáhat z bundy.
„Jedl jsi něco? Dáš si něco k pití?“ nabídne mi. Děkovně se na něj usměju a otočím se čelem k němu.
„Nedělej si starost, ale kdyžtak jen vodu,“ usměju se.
„Dobře,“ kývne. „Tak běž ke mně do pokoje. Molly spí a máma přijde až hodně pozdě večer, tak se neboj. Chovej se jako doma, vezmu po cestě něco z kuchyně, jo?“ Pohladí mě po rameně, pověsí mi bundu na věšák a vlípne mi polibek na krk.
„Hmm, dobře,“ usměju se sladce a pohladím ho po ruce. „A neruším? Pověz mi, kdy se tak mamka vrátí. Nerad bych tu otravoval, bude unavená. To se nehodí,“ brouknu. Vážně bych tu nerad rušil.
„Nejdřív v 11, neboj,“ zasměje se. „Takže budeme mít dost času jenom pro sebe,“ ujistí mě. „A mimochodem krásně voníš.“ Věnuje mi ještě jeden sladký úsměv a zajde do kuchyně. Mm, takže ten parfém zabral.
„Děkuju,“ řeknu ještě rychle. Potom se už rozejdu nahoru do jeho pokoje. Tiše pootevřu dveře, nechci vzbudit Molly, i když její pokoj je na druhé straně chodby. Zavřu za sebou a usměju se. Porozhlédnu se po jeho pokoji. Má velmi útulný pokoj. Všechno je celkem dobře sladěné, líbí se mi tu.
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne
betaread: J. :o)
Holky nemohli ste udelat i ty montaze? 😀 Oh boze, to by byla dokonalost 😀
Jsem rada, ze je to meiz inma zatim takove klidne 🙂 Ale furt se bojim Briana, ze tam neco udela . .:/
Dokonalej díl!!! A ty SMSky- bomba ;DD Tak nějak mi to připomělo mě XDD Jinak dokonalý a Bill bude kreslit Toma nahého…..hm… :DD nemůžu se dočkat !!
Oh.. bože.. tenhle díl mě dostal.. běhal mi z něj mráz po zádech.. 😀 to se nestává moc často.. <3
WOW!!! Moc dokonalý, povedený dílek!!!! 🙂 Úplně jsem se culila od prvního slova!!!! 😛 Mc se mi líbí, jak se ti dva tak nádherně doplňují ♥ Tohle je opravdový skvost!!!! ♥
Ah, ty smsky:-);-) no to bylo originální!!! 🙂 😛 Hlavně Bill je takový, že by celkem už chtěl nějakou tu Tomovu pozornost…:-);-) 😛 Divoch jeden, ale snad se bude trochu ovládat, ďáblík jeden…:-D:-D
No to jsem opravdu hodně zvědavá, kam tohle jejich škádlení zajde 😛 možná už …? 😉 No jsem na to hodně zvědavá!!! Jéééj musím čekat do neděle…:-( Chjoooooooooooooooooo:-( 😀 No nic jdu počítat ! 😀 A holky piště dál, protože TAHLE povídka je pro mě závislost stejně jako Who am I? :-);-) ♥ Dostalo se mi to pod kůži a já to obrovsky miluju!!!!!!!!!!! ♥♥♥♥♥♥♥:-)
Vážně nádhernej díl =o) ale chtělo by to montáže =oD chtěla bych vidět Toma =oD i Billa!! =o) Nádhernej dííl
Miluju když si píšou SMS-ky 😀 A ještě nahého? Bez spodního prádla? šoufky ze mě? tohle tu musí být co nejdřív :))))
kníííík! božíšku ať už konečně trochu zamrdaj!!! boží díl posím dálšííí :3
Kyaaaaaaaaaaa!!!!!!!!!! :)) ♥ Náááááááádhera!!!!!!! Ty SMSky byly naprosto božíííí!!!! :* A MMSky ještě lepší. :DDD Nooo… mám takový pocit, že už se NĚCO stane. :)))*
Milujuuuuuuuu tu povídku! <3 úplně nejvíc!!!! a tenhle díl <3 byl dokonalý! 😀 áách ty jejich sms… a mms!!!! ani nevíte, jaký jste mi tím naháněli chutě 😀 😀 😀 tím spíš když bude Bill kreslit Tomovy akty :* 😀 Oni se milujou!! Jak si to nádherně řekli… =) No já jsem z toho dílu uplně odvařená 😀 Já jsem tak šťastná z toho 😀 Už ať je neděle a další díl! nejradši bych tu sobotu úplně vynechala 😀
krásný XD
Užasný ,další dílek :-))))))
Moc hezký… jsem ráda, že se jeden druhému vyznali… snad to nic nepokazí
Ááááááááááááááá já nemám slov! BOŽE BOŽE BOŽE !!!!!♥…To je tak nádherný! Oni si řekli,že se….milujou….áááááá<3 Jooooooooooooooooo♥ 😀 To je dokonalý! Ta jejich láska je dokonalá.
Hahahahaha,z těch smsek jsem umírala smíchy :D…maj dost 😀 dokonce fotky si posílali…:D x)…a ke všemu Bill bude Toma kreslit nahýho 😀 no jáj 😀 x)…maj fakt dost 😀 Úplně jsem si tu fotku,co Tom posílal Billovi dokázala představit…..my gosh♥…Tenhle díl byl tak pozitivní a tolik mě nabil energií…děkuju! 🙂 konečně mám zase dobrou náladu. Věřim,že oni budou už napořád spolu…musí být! nesmí se opustit! Vim,že se to sem nehodí psát,ale…..já mám prostě strašnej strach,protože chci,aby bylo všechno v pohodě. Zbožňuju tuhle povídku.♥
AAAAAAAAAA nemam slov,,, zvracim,,, uzij si incest se svyma twincestama a di do píčí
Páni tak on ho bude kreslit nahého, no tak to se nemůžu dočkat, to z toho bude Bill fakt hotový a jestli se neudrží a zvrtne se to ještě v něco dalšího, tak to bude dvakrát tolik zajímavý.
Moc pěkný díl jako všcehny ostatní. Je fajn, že si řekli, že se milujou, snad jim to vydrží.