Person no. 1989 12.

Tom spal. K němu se tulilo malé horké tělo jeho zamilovaného brášky. Od oné noci, kdy Tom zemřel a hrozivý robot dal jiskru jeho srdci na úkor symbiózy s ledovou ocelí, s ním Bill spal každý den. Každičký. Moc se toho nezměnilo. Jen to, že oba se cítili úplní. Bill jen zářil. Nastoupil do dalšího ročníku fotografické školy. Tom stále pracoval, aby měl na bratrovo školné. Jejich matka si přála, aby si dodělali školu oba, ale když zemřela, Tom se rozhodl ze školy odejít, aby zvládl uživit sebe, Billa i jeho studium.

Tom měl každý večer navařeny ty nejlepší dobroty, jaké Bill uměl. Po večeři se spolu rádi dívali na televizi, ale stejně to nakonec skončilo žhavým líbacím momentem, kdy oba šíleli z toho druhého.

Pak se spolu sprchovali, většinou to probíhalo tiše. Ani nedutali, když se směli dotýkat nahého těla toho druhého. Tomovi se hrozně líbilo, jak jej Bill pozoruje. Jakoby koukal na svatý obrázek.

Bill zase umíral touhou po každém Tomově dotyku.

Jestli existoval někdo, kdo byl opravdu zoufalý jen z tichého vydechnutí svého idola, pak to byl Bill. Tom to miloval. Miloval, když se jej dotýkal a líbal, Bill byl vždycky úplně v horečkách. Jeho kůže hořela, vůně byla neuvěřitelná a dělalo mu hroznou radost, když se o něj Bill otřel svým klínem a bylo čitelné, že je tvrdý. Zbožňoval to, jak Bill chtěl, aby ho honil, chtěl, aby ho líbal, ale samým studem ze sebe nedostal ani slovo.

Dalo by se říct, že jediná věc, která se změnila, byly Tomovy city k Billovi. Věděl, že ho miluje a možná i Bill to věděl, ale nahlas to přiznat ještě neměl sílu. Protínaly se v něm dvě osobnosti, začínal si myslet, že trpí schizofrenií, nicméně obě osobnosti měly pro Billa zvláštní slabost. Protože i robotovi se líbilo, když s ním Bill byl. Pomalu ale jistě si ho získával.

Nyní ale Tom spal a Person no. 1989, jak ho pojmenoval jeho stvořitel, komunikoval přes satelit se svou planetou. Posílal jim data, které díky Billovi shromažďoval.

‚Kdy můžeme vyslat pár vojáků?‘

‚To nevím, ještě bych pár dní počkal. Lidská policie čmuchá, jsou tak slizký. Přišli na to, že v meteoritu jsem byl schovaný já. Neví, kde jsem, ani kdo a jak vypadám, ale vědí, že nejsem ze země. Musím nějak Billa přesvědčit, abychom se odtud odstěhovali, do té doby pošlu přesný plán, jak to udělat,‘ odpověděl 1989. Cítil, jak se vedle něj Bill vrtí, spal, ale vrtěl se a začal úžasně vonět.

‚Máš na to lidský týden, Persone, pokud do týdne nepošleš zprávu, že jste s Billem z města pryč, zaútočíme i bez tvého plánu,‘ odpověděl velitel a oba spojení přerušili. Víc mluvit nebylo potřeba.

„Tomy… Ammmh.“ Zamručel Bill, jeho ruka se sunula po Tomově hrudi a začal si hrát s jeho bradavkou. Nohu měl přehozenou přes jeho stehna.

Otřel se o jeho bok a Tom se pomalu vzbudil.

„Tomy…“ zavzdychal zase a Tom se usmál. Malý Billy má erotické sny o svém bráškovi, jak rajcovní.

„Jsem tady, lásko…“ vydechl mu Tom do ucha a líbnul ho. Bill opět zavzdychal a přitisknul se k němu blíže. Tom jej pohladil na boku a opatrně ho přilehnul.

„Billy, vzbuď se nebo si budu připadat jak úchyl,“ pošeptal a Bill stisknul rohy polštáře.

„Přidej, prosím…“ zahuhlal a Toma polilo horko. Trošku s bratrem zatřásl a ten pomalu otevřel oči. Zmateně se na Toma podíval a pak ucítil to spalující pnutí.

„Sakra… Neříkej, že…“

„Je to sexy, mluvil jsi ze spaní. A volal jsi svého velkého brášku, aby přidal,“ prozradil mu Tom ihned, líbajíc ho na krku. Bill potřebuje uvolnit. On ostatně teď už taky a přeci jen, miluje, když může dělat svému bratrovi dobře.

„No to snad… Ah… To je trapas,“ vydechl Bill a pod svým bratrem se kroutil.

„Mh… Mně to vůbec nevadí. Lichotí mi, že o mně sníš,“ vydechl Tom do horké kůže svého bratra a opatrně mu sundal boxerky, aby se mohl věnovat péči o nateklý klín svého roztomilého broučka.

*

„Tomy, už je snídaně. Pojď, nebo zaspíš do práce,“ budil rychle Toma Bill. Sám byl ještě v županu, musel do sprchy, byl rád, že se od Toma odlepil, když mu zazvonil budík. Když si vzpomněl na to, co se stalo v noci, tak ho polilo horko. Nejdřív ho Tom líbal, a pak ho začal líbat po celém těle. Líbal dokonce jeho kotníky, lýtka, stehna, to, co se odehrálo potom, Bill neviděl ani v pornu… Možná proto, že porno nikdy neviděl.

Tom ho chtěl vzít prvně do pusy, ale Bill ho zastavil, a tak se o sebe jen otírali. Nakonec ho přemluvil, aby si sednul na Tomova stehna a otíral je o sebe on sám. Pro Toma to byla nejlepší podívaná, co kdy viděl. Bill se styděl, ale vzrušení a pod ním sténající bratr mu nedovolily ustoupit.

Nakonec usnul na Tomově hrudi a semeno mezi jejich těly neposloužilo moc dobře.

„No tak, Tomy,“ vydechl a rychle hledal v šuplíku boxerky. Byl nahý. Tom otevřel oči a viděl přímo před sebou ten úžasný malý zadeček. Natáhl se a na obě půlky vtisknul polibek.

„Dobré ráno. Budeš chtít odvézt do školy?“

Bill zrůžověl a zadečkem zakroutil.

„Budeš tak hodný?“ kouknul na Toma přes rameno a svoji spodní část těla před ním ukryl do látky boxerek. Musel si pohnout. Nikdy nestíhal. I když si nastavoval budík o půl hodiny dřív než obvykle… i tak v závěru běhal po domě jako šílený a hledal poslední věci. Toma to rozčilovalo. Bill byl brzda národa. Její slabý článek.

„No jasně. Ale jdu první do koupelny… nebudu čekat hodinu, než se zušlechtíš,“ zasmál se a plácnul Billa po zadku, když lezl z postele. Bill už se nadechoval k protestům typu, že to nepřichází v úvahu, protože koupelnu zrovna teď nutně potřebuje, ale nakonec pusu zase zaklapl a rozhodl se učesat před zrcadlem na jejich skříni. I když to znamenalo Tomovo remcaní na ztrátu vzduchu díky laku na vlasy.

***

Tom sledoval Billa žvýkajícího pizzu a lehce se usmíval. Něco v jeho hlavě ho nutilo přemýšlet o možnosti někam odjet. Ale sám nevěděl, co to je.

„Co se děje, Tomi?“ dolehl k němu hlas jeho bratra. Tom zatřepal hlavou.

„Nic. Jen jsem tak přemýšlel.“ Pokrčil rameny a zakousl se do vlastního kousku. Bill se pousmál.

„A nad čím?“ byl zvědavý. Chtěl o Tomovi vědět všechno. I každou jeho myšlenku. Tom se zasmál. Typický Bill.

„Tak různě. A nejvíc nad tebou.“ Poslal mu vzduchem nepatrný polibek. Bill zrůžověl. On sám nad Tomem přemýšlel v jednom kuse a jeho myšlenky se moc nevzdalovaly od hranice nelegálnosti. Přesto tyhle svoje představy miloval.

„Nad tím, jak jsem dokonalý,“ zazubil se Bill a snažil se tak sám odehnat vlastní myšlenky z hlavy. Teď vážně nebylo vhodné, aby vzpomínal na svůj sen.

„Samozřejmě,“ přikývl Tom.

1989 až žasnul nad tím, jak jednoduché je lidské lhaní. A jak moc u toho lidé jsou průhlední. No Billa odpověď náležitě uspokojila. Nervózně se zavrtěl. Měl šílenou touhu dnes s Tomem pokročit v jejich vztahu. To ten sen… ten za to mohl. Billa sžírala zvědavost, zda to tak intenzivní může být i ve skutečnosti. A měl dokonalý nápad, jak to Tomovi naznačí. To prádlo, co si koupil… Tom mu řekl, že si ho má vzít na sebe, až s ním bude chtít spát. A Bill byl rozhodnutý se ihned po návratu domu převléct. I kdyby nemělo dojít až k něčemu takovému… chtěl mu ukázat, že touží po něčem větším, než je jejich mazlení. I když to nadevše miloval. Tom si ho prohlížel zkoumavým pohledem. Poznal, když Bill kul nějaké pikle. Už od malička to na něm dokázal hravě vyčíst. Nechtěl se ale ptát. Rád Billa odhadoval a nechával se překvapovat jeho nevypočítatelností.

1989 cítil, že právě teď Tomova mysl pracuje sama víc, než by sám chtěl. Trochu ho to děsilo. Tvor, jehož si vybral jako hostitele, se začínal stále víc chovat podle sebe a ne podle něj. A robot si nebyl úplně jistý, zda to je dobře. Bál se, že by se tak zhatil celý jeho plán, který už měl vymyšlený. Bylo už jen potřeba o tom informovat jeho národ. Ač poznal, jak úžasně krásný může být lidský život, ještě neviděl ani nepoznal nic, co by ho mělo uvést do pochybností ohledně jeho mise. Teď ale začínal mít obavu, že tihle dva chlapci ho naučí víc, než by sám chtěl. Byl ale zvědavý, a tak se rozhodl Toma nijak pro tentokrát v jeho myšlenkách a chování nekrotit a neovládat.

„Bille… naposled, když jsi byl takhle zamyšlený, jsi ostříhal sousedovic kocoura a byl z toho malér. Doufám, že nemáš v plánu nic podobného,“ zasmál se Tom. Už ten pohled nevydržel. Bill se rozesmál. Na tuhle událost málem zapomněl.

„No a… ten kocour si to zasloužil. Mamka říkala, že má stejnou srst jako já vlasy, když jsem si je hodně zlakoval,“ pokrčil rameny. Jeho matka to nikdy nemyslela ve zlém. Ovšem Bill se nehodlal o svůj geniální účes s nikým dělit. Ani se zvířetem.

Tom se začal smát. Když se trošku zklidnil, natáhl ruku a zajel prsty za Billův krk, kde jemně laskal kořínky jeho vlasů.

„Vždycky jsem měl tvoje vlasy rád a bylo jedno, jak moc zlakované byly,“ pousmál se a jemně masíroval Billův krk a ten začal spokojeně vrnět. „Ještě si mi neřekl, jak bylo ve škole?“ přejel po jeho rameni až úplně dolů a propletl s ním prsty. Bill dal hlavu na stranu a napil se svého jablečného džusu.

„Ráno jsme byli poprvé dělat fotky v terénu, bylo to úžasné, doufám, že ty fotky vyjdou krásně. Máme domácí úkol. A potřebuju od tebe pomoct,“ usmál se sladce černovlasý chlapec a naklonil se přes stůl, aby kraťoučce polaskal rty svého bratra.

„Neříkej, že ti mám stát modelem,“ protočil oči Tom. Bill mu to sliboval už od první chvíle, co ho na školu vzali, doteď k tomu neměl příležitost. Bill ale přikývl.

„Jo, chtěl bych, abys mi stál modelem.“

„Provokante,“ zasmál se nakonec Tom a svolil. „A co odpoledne?“

„Odpoledne mi odpadly dvě hodiny, takže vlastně už teď můžu jít domů. Půjdu nakoupit nějaké jídlo, udělám pořádek, večeři, jo?“ Tom z Billova hlasu pocítil chvění kolem páteře.

„Dobře. Budu se těšit,“ podíval se na hodiny nad dveřmi restaurace. „Teď budu muset jít do práce, zlato. Chceš ještě odvézt domů?“

„Nene, to je v pohodě. Klidně běž, uvidíme se doma,“ otřel si rychle pusu a vstal. Tom došel zaplatit a spolu vyšli ven. Když se spolu loučili, Tom ho opřel o auto a dlouze políbil.

„Uvidíme se večer,“ pošeptal Tom a držel Billův obličej v dlaních.

„Už teď se mi stýská, přijeď brzo,“ skoro až fňuknul Bill a pohladil bratra po hrudi.

„Neměj strach, lásko.“ Naposledy pohladil jazykem ten bratrův a propustil ho ze svých spárů. Bill se vydal na autobus do centra města, kde nakoupil samé dobroty na večer, koupil si nějakou novou kosmetiku a praktické věci, které by se jim večer mohly šiknout. Když to všechno platil, byl rudý až za ušima, až se prodavačka musela zasmát, když odcházel.

Doma rychle, ale precizně uklidil, připravil večeři a nechal v slabě rozehřáté troubě, aby mu to nevystydlo. Rychle se odebral do sprchy, kde se precizně oholil, umyl si vlasy, své tělo. Poté se osušil, své tělo namazal jahodovým tělovým mlékem. Vlasy si vysušil a vyžehlil, nechal padat podél tváře. Poupravil své nehty, hezky se namaloval, a nakonec se oblékl do toho prádla, co si koupil a přes to oblékl svůj župan. Zrovna připravoval na stůl, když se odemkly dveře.

„Lásko, jsem doma!“ zavolal Tom ode dveří, když si sundával boty. Vešel do pokoje a viděl Billa opřeného o linku, jak se sladce směje.

„Ahoj,“ usmál se mile a vydal se směrem k Tomovi. Přitiskl se k němu a dráždivě ho políbil na rty. Když ucítil Tomovy ruce na svém zadečku, tak se vzrušeně zatřásl.

„Páni, tobě to sluší…“ vydechl mu Tom do rtů a Bill je stále olíbával a dráždivě skousával.

„Čekal jsem na tebe a málem jsem tu umřel steskem,“ vydechl Bill a Tom nedokázal pochopit tu chtivost, která z něj sršela. Ale nestěžoval si.

„A tak jsi steskem vařil.“ Podíval se za Billovo rameno a usmál se.

„Jo, slibovaná večeře.“ Nechal Toma se posadit a začal nakládat na talíř.

„Máš velký hlad?“

„No, to si piš,“ usmál se Tom a chvění kolem jeho páteře každým okamžikem sílilo.

autor: Lenna W.K.T. & Doris