Person no. 1989 11.

Bill spokojeně zamlaskal a poposedl na gauči. Mlsně se olizoval, když mu Tom podával papírovou krabici s čínskou pochoutkou.

„Billi… nechceš donést radši vidličku?“ nakrčil Tom čelo, když Bill zápasil se dvěma hůlkami. Uměl tím jíst, ale vždy mu trvalo, než si je nastavil mezi prsty.

„Ne-e. A nedobírej si mě,“ zakroutil Bill vehementně hlavou. Tom se zasmál. Dobíral si ho pokaždé, takže to Bill ani nebral jako nějakou schválnost. Byl si vědom, že při této ceremonii vypadá jako magor. Bylo totiž náročné skloubit neprakticky dlouhé hůlky s ještě nepraktičtějšími dlouhými nehty.

„No tak pak je tu ještě jedna možnost.“ Pokrčil Tom rameny a mezi tyčky nandal sousto nudlí. Naklonil se k Billovi a vsunul mu ho do úst. Bill se zaculil.

„Tomi… já to vážně zvládnu.“ Jihnul při každé příležitosti. No na druhou stranu nechtěl nic přehánět. Dneska už toho zažili víc než dost a dostat hned všechno najednou, to nebylo ono.

Tom sklopil oči, poznal, že to asi už přehání, ale líbilo se mu ukazovat jeho bráškovi, že je pro něj víc, než si sám myslí. Raději se nosem zabořil do své krabičky s pochoutkou a začal jíst. Po očku při tom sledoval Billa, protože tuhle podívanou si nenechal ujít nikdy. Bill vypadal jako Kungfu Panda, když se snažil sebrat masovou kuličku mývalovi hůlkami. Rejdil jimi v krabičce a jeho břicho hlasitě protestovalo.

„Zítra jdeš do práce, že? Připravím ti na ráno svačinu a oběd,“ usmál se Bill a Tom jen zakroutil hlavou.

„To není nutné, broučku, to jídlo v kantýně se docela dá,“ pohladil bratra po stehně. Byla pravda, že i když Bill byl do Toma bezmezně zamilovaný, nikdy mu nepřipravoval svačinu do práce, a už vůbec ne oběd. Myslel si, že by o to Tom neměl zájem, nikdy si nestěžoval.

„Ale já bych chtěl, musím si o tebe pečovat.“ Bill ho s rudými líci políbil na čelo a dál se věnoval lovení těch zrádných provázků.

Když se nakonec asi po hodině najedl, odložil krabičku a hladil své plné břicho. Pak zaskuhral.

„Copak?“ zajímal se hned Tom.

„Uhm… bolí mě záda. Spíš za krkem, včera jsem byl celý den v terénu a fotil nějaký materiály k dodělání úkolu, co jsme dostali na prázdniny,“ postěžoval si.

„Kdybys na mě počkal, mohli jsme jít spolu do vany a já bych tě tam milerád namasíroval,“ podíval se na něj vyčítavě Tom. Bill zvážněl a sklopil oči.

„Potřeboval jsem být sám. Srovnat si myšlenky a taky… trocha péče o mé tělo mi jen prospělo.“

„Jooo? A co si tam tak převratnýho vyváděl, tý péče o tvé tělo?“ jenže to se Tom nevědomky dostal na tenký led. Bill zrudnul ještě víc a začal se hihňat.

„No, takový ty věci, který děláš nejraději sám, i když s někým jsi,“ špitnul Bill a Tomovi to došlo.

„Tak dávej bacha, aby sis ho neuřízl, neměl bych pak co cumlat,“ šťouchl Tom Billa a ten málem při těch slovech omdlel.

Oba dlouho mlčeli, jen se dívali před sebe a snažili se přijít na to, na co ten druhý myslí.

„Ukážeš mi to, co sis koupil v tom krámě?“ vzpomněl si Tom a sledoval Billovu reakci.

„Oh, jo jasně,“ poposkočil Bill na sedačce a jeho oči najednou dostaly naprosto nové jiskry. Bill miloval nákupy a módu, a tudíž se Tom vůbec nedivil jeho náhlé dětinskosti. „Hned to bude… ani se nehni.“ Vyskočil na nohy, div se nepřerazil o Tomova kolena a běžel k sobě. Měl toho víc než jen jednu věc a hodlal to Tomovi ukázat všechno. Pěkně postupně. Svlékl se a svoje tělo komplet převlékl. Včetně spodního prádla. Byl náročný zákazník. Jeho neexistující zadek obepínaly úzké černé kalhoty s jakýmisi pavoučími vzory. Od boku mu visely černé kšandy zdobené řetízky. Na vrchní část těla zapnul košili, která dokonale obkreslovala jeho štíhlou postavu. Neopomněl ani na zásobu doplňků, bez kterých by jednoduše nemohl existovat. Nazul si vysoké boty, které byly pomalu dražší než všechny ty svršky dohromady a sešel zpátky za Tomem.

Tom se po něm podíval a jedna nudle mu zůstala viset z pusy. O Billově vkusu nikdy nepochyboval. Byl perfektní vždy, ale momentálně všechny jeho kousky oblečení tak dokonale zdůrazňovaly každou křivku, že Tom málem zapomněl pusu s nudlí zavřít. „Nepřipadá v úvahu.“ Zakroutil Tom hlavou a nudle mu od pusy spadla na zem. Ani si toho nevšiml. Bill se jen rozkošně zahihňal.

„Co ne?“ naklonil hlavu do strany.

„Tohle nebudeš nosit,“ kroutil dál Tom zarputile hlavou a pomáhal si přitom stejným gestem pomocí ukazováčku. „Takhle mi tě přetáhne někdo hned za prvním rohem. Prostě… ne. Nepovoluje se.“ Bill se zasmál.

„Tomi… tak musíš chodit se mnou, abys mě ohrožoval pouze ty. Nehledě na to… tohle je nic. Běžný věci. To nejdůležitější je pod těma kalhotama.“ Sešel poslední dva schody a provokativně zakroutil zadkem. Tom otevřel pusu.

„Tak mi to ukaž.“

„Budeš si mě muset rozbalit,“ Bill koketně došel k Tomovi a toho polévala jedna vlna horka za druhou. Pátral v myšlenkách, zda někdy Bill vypadal takhle sexy.

„To… To… Uh…“ zakoktal se Tom a Bill se zasmál.

„Líbím se ti?“

„Lásko, já jsem ti před chvílí slíbil, že počkám, až budeš chtít ty… Já…“ Tom si k sobě Billa přitáhl a rukama sjel na ten malý zadeček. „Já nevím, jestli to dokážu, jsi tak sexy, až to možný není. Takhle můžeš chodit jen se mnou, nechci, aby tě očumovali jiní chlapi, slib mi to,“ vydechl Tom naléhavě do Billova ucha. Bill se jen spokojeně culil.

„Slibuju, že takhle budu oblečený jen s tebou,“ pošeptal Bill na oplátku, zatímco Tom jezdil dlaněmi po jeho těle. Chvíli na to se Tom přitiskl na jeho rty a naléhavě ho líbal.

„Jsi hroznej, když už jsem konečně zklidnil svoje rozbouřený nadržený hormony, tak mě zabiješ takhle. Bože…“ vydechl Tom a Bill ještě provokativně prohnul svá záda a otřel se boky o ty Tomovy. Tom se lekl a vzal jej za boky a trošku ho od sebe odtrhl a vrhl se mu na rty.

„Líbí se mi tě provokovat,“ vydechl Bill do Tomových nateklých rtů.

„Chci vidět ten zbytek,“ opětoval Tom a začal knoflíček po knoflíčku rozepínat Billovu košili.

Když byla rozepnutá, jen jemně splývala podél Billových útlých boků. Tom opět vydechl nad Billovou úžasnou vůní. Přejel od vystouplé kyčelní kosti, přes bříško až přes Billovu hruď, nezapomněl přejet po jeho malé propíchnuté bradavce až po rameno, kde mu košili přetáhl a nechal ji spadnout na zem. Billovi naskakovala husí kůže, pod nosem se mu linula úžasná vůně, kterou předtím nikdy necítil.

1989 využil situace a začal částečně omámeného Billa líbat na krku.

„Co bys všechno udělal pro naši lásku?“ zeptal se.

„Co… co?“ vydechl Bill a se zatajeným dechem přivřel oči. Tom se mu zase dobýval do kalhot a on absolutně nevnímal, nevěděl, co se s ním děje. Hlava se mu motala a věděl jenom, že Toma hrozně chce. Nevěděl, co se to s ním děje. Cítil se tak zvláštně. Jako by ho omámila ta jeho vůně.

„Kdybych byl třeba v nebezpečí a někdo mě chtěl zabít…“

„Zabil bych ho sám, zabil bych každýho, kdo by ti chtěl ublížit… Třeba i sebe,“ vydechl Bill zoufale. Přivřel oči a nechal se unášet tou vůní.

„Děkuju…“ vydechl nakonec Tom.

To bylo přesně to, co chtěl slyšet. Snížil počet hormonů ve svém oběhu a Billa zase pomalu propouštěl ze svého voňavého omámení. Billa najednou pohltila hrozná zoufalost.

„Tomy… Tomy, já… Ah…“ vydechl a jeho pocity se nacházely někde v rozmezí hrozného vzrušení a chuti brečet.

„Copak?“ zeptal se Tom něžně.

„Máš mě rád?“

„Mám tě moc rád. Zbožňuju tě. Jsi můj malý bráška, úžasný, sexy, voňavý,“ pošeptal Tom a opět začal Billa líbat na rty. Nakonec se odtáhl a sám si stáhl rozepnuté kalhoty a ukázal se tak Tomovi v tom nejvíc sexy kousku spodního prádla, který Tom kdy viděl.

Stál oddaný, odhalený, krásný, nevinný, čistý jako lilie.

Tom zalapal po dechu a Bill si s rudou tváří stydlivě zakryl klín schovaný za průhlednou vrstvou černé krajky. Tom naprázdno zaklapal pusou.

Bill měl hlavu jemně skloněnou, jeho pohled směroval dolů, vlasy mu padaly do obličeje.

„Já… Billy, bože, jsi… Tak krásný.“ Tom k němu došel a vzal jej do náruče. Na nějakou čínu se hodlal vykašlat.

„Líbím se ti?“ konečně se na něj Bill podíval. Styděl se, ještě nikdy nikoho nenechal, aby si jej takhle prohlížel.

„Jsi úžasný.“ Tom sledoval, jak se Bill červená, a měl pocit, že nikdy neviděl nic krásnějšího. Donesl ho pomalu do své ložnice a položil ho na postel. Bill se spokojeně rozvalil v Tomových peřinách. Tom jen tiše zalapal po dechu. Téměř nahý Bill v jeho posteli vypadal jako anděl, který měl chuť hřešit.

„Bože, nikdy jsem neviděl nic hezčího,“ polknul a začal přemýšlet. Kolikrát za posledních pár minut řekl slovo ‚bože‘.

„Tomy?“ Bill se silně protáhl a cítil, jak jej Tom sleduje.

„Chtěl bych, abys tohle měl na sobě, až se rozhodneš se mi odevzdat,“ teď sklopil oči Tom. Trošku se i styděl, přišlo mu, že si o něm brzy Bill bude myslet, že je úchyl.

„Dobře, budu si to pamatovat.“ Bill se opřel o lokty a sledoval svého bratra, který zjevně nevěděl co se sebou.

„Chceš… Chceš pomazlit?“ nadhodil Tom, ale Bill zakroutil hlavou.

„Potom, teď si musíš dojít do sprchy, protože jsem ti tam vletěl předtím, já zatím poklidím dole, pozhasínám a tak,“ usmál se. Potřeboval se uklidnit, nechápal, co to s ním je.

Tom nakonec nervózně přikývnul. Viděl to jako dobré řešení, potřeboval sprchu a po tomhle minimálně ledovou lázeň.

Zvedl se a malátným krokem zamířil směr koupelna. Měl v hlavě dokonalý ohňostroj. Nedokázal zařadit a srovnat ani jednu jedinou svojí myšlenku. Cítil se zvláštně. Jako by to snad ani chvílemi nebyl on. Vlezl nahý do sprchového koutu a pustil na sebe kapky vody. Miloval sprchu. Většinou hodně dlouhou. Nechtěl neustále myslet na to, co se stalo a proč se to stalo. Věděl, proč se to stalo z Billovy strany, ale nebyl si jistý, proč z té jeho. Nedokázal mu zopakovat ta dvě slova vyznání, a přesto ho chtěl. Jinak než jako bratra a jinak než jakoukoliv jinou dívku. 1989 si dával pauzu v Tomově těle. Zpracovával nahromaděné informace a dával dohromady plány na uskutečnění svého plánu. Mohl teď Tomovo já nechat v podstatě nestřežené. Bylo to bezpečné.

„Bože, co se to děje?“ Vydechl Tom a obličej složil do dlaní. Mnul si spánky a snažil se na chvíli prostě vypnout a jen relaxovat pod kapkami vody. Trochu ho bolela hlava. Vylezl asi po půl hodině a jen ve svých boxerkách na spaní vešel do svého pokoje. Bill mu seděl na posteli s trikem přetáhnutým přes kolena a cpal si do pusy jednu želatinovou žížalku za druhou. Vypadal tak sladce. Tom se usmál.

„Nenajedl ses dost?“ lehce si ho dobíral a skočil na postel k němu. Lehl si na břicho a jen se díval na svého bratra, který měl lehký ruměnec ve tvářích, a vlasy mu spadaly podél obličeje, jak se skláněl k sáčku s bonbony.

„Necháš mě tu u sebe?“ pípnul jako kuře. Snad s obavou, že by ho Tom mohl odporoučet. Zvedl hlavu, když na lýtku ucítil Tomovy prsty, které ho hladily nahoru a dolů.

„Nechám tě tu kdykoliv,“ políbil ho na koleno a jemně mu vytáhl sáček z rukou. Položil ho na noční stolek a Billa stáhl k sobě. Přes oba hodil deku a obejmul ho kolem pasu.

„Teď už radši spi. Byl to náročný den. Pomazlím tě zítra,“ zašeptal mu do ucha a políbil ho na spánek. Prsty mu jezdil po bříšku a Bill se spokojeně zavrtěl. Doufal, že až se vzbudí, nezjistí, že tohle celé byl jen sen. Asi by se zbláznil. Už teď bláznil z Tomovy přítomnosti. Ale bez ní… by byl ztracený úplně.

„Dobrou noc, Tomi.“ Stulil se k němu a na prst si namotal jeden z jeho copánků.

autor: Doris & Lenna W.K.T.