autor: *Mischa* :o* & Turmawenne
BILL
Když jsme konečně asi po půl hodině dorazili na místo, už z auta jsem viděl, jak je všechno krásně vyzdobené.
„Ještě tu počkej. Jdu se tam podívat. Bylo by dobré, abys šel rovnou k Tomovi a obřad začal. Tom tě prý nesmí vidět a jak ho znám, bude tu někde číhat,“ zasměje se Gordon a vystoupí. Nestačím mu ani odpovědět, a už se žene k místu, kde se budeme brát. Jen se nad tím usměju a sleduju dění kolem. Toma nikde nevidím, což mě znepokojuje, ale teď je to pro mě snad i lepší. Asi bych z toho auta vyletěl a šel hned za ním.
Proseděl jsem tam dobrých dvacet minut. Kdybych mohl, okousal bych si nervozitou snad i nehty. A to jsem to nikdy nedělal. Nervózně jsem si pořád poklepával nohou do rytmu své oblíbené písničky, ale ani to nezabralo. Když mi Gordon otevřel dveře, nahlas jsem vydechnul.
„Tak pojď, tvůj nastávající tě už čeká,“ usměje se na mě Gordon. Je hezké, jak je ke mně najednou milý. Je to dobrý muž. I přesto, že jsem se ho zezačátku snad i bál, musím říct, že je neskutečně fajn. Přejedu si dlaní po obličeji a nahlas vydechnu.
„Do prdele,“ utrousím.
Oh, sakra.„Ahm, pardon, já… jsem nervózní,“ řeknu omluvně, ale Gordon se tomu jen zasměje. Vystoupím z auta a zavřu za sebou dveře. Pomalu se rozejdeme k místu, kde už z dálky vidím Toma nervózně postávat. Je to tam tak hezky připravené. Všechno krásně vyzdobené. Nezvali jsme mnoho lidí, jen ty nejbližší.
Pane bože… Já to nezvládnu. Určitě teď zakopnu a spadnu. Nebo až se mě oddávající zeptá, zda si Toma vezmu, nebudu moci odpovědět. Uhh, uklidni se, Bille.
Čím víc se blížíme k tomu místu, tím víc se mi klepou nohy i ruce. Jakmile dojdeme k prvním židličkám, kde už všichni hosté sedí, Gordon mi nabídne svou ruku a já se ho chytím. Trošku nervózně se usměju. Těší mě, že mě Gordon vede. Nečekal jsem to, ale on sám mi to nabídnul. Když vidím Toma, jak tam postává, skoro se mi podlomí kolena. Je tak sexy. Má na sobě černé kalhoty, trošku volnější bílé tričko a přes něj sako. Na krku má šátek v barvě mé kravaty. Je to tak perfektní.
Ano, moc dobře si vzpomínám na to, jak jsem s ním byl vybírat jeho oblek. Nedal si říct. Jen jsem čekal, kdy v tom obchodě začne vřískat jako malé dítě a utíkat mi z kabinky. Nechtěl si ten oblek ani zkusit. Nakonec to dopadlo tak, že si ho zkusil, zhruba po deseti vteřinách ho ze sebe strhal a nekoupil si ho. Ze začátku jsem se s tím nemohl smířit, ale nakonec jsem si řekl, že on to vychytá i bez obleku a nemýlil jsem se. Tak strašně mu to sluší. Je tak nádherný… Je můj.
Došli jsme až k prvním židličkám, kde seděla Simone. Tak moc jí to sluší. Vždy chodila upravená, ale pro tento den si koupila prý nový kostýmek a vážně jí padne nádherně. Má drobnější postavu, hezky na ní vyniká. Trošku jsem se na ni usmál, a potom už pohled upnul jen a jen na Toma. Gordon mě dovedl před oddávajícího, kde Tom stál. Ačkoli vypadal trochu nervózně, láskyplně se na mě usmál. Celého si mě prohlédl a poté se usmál ještě víc. Semknul jsem rty k sobě. Několikrát jsem zamrkal a trošku oči sklopil. Taky jsem se na něj usmál.
Pustil jsem se Gordona, který mě chytnul jemně za zápěstí a předal mě Tomovi. Ten mě hned vzal za ruku a propletl naše prsty. Přivinul si mě až těsně ke svému boku. Cítil jsem, jak se mu chvěje ruka. On to zaručeně musel cítit také. Oba jsme se tak roztomile chvěli. Spokojeně jsem vydechnul. Předstoupili jsme před oddávajícího. Tom se na mě krátce podíval, poté pohlédl na oddávajícího a zhluboka se nadechl. Pohled jsem mu opětoval. Oddávající začal číst z knihy text, který jsme si vybrali. Cítím srdce v krku. Mám pocit, jako by mělo vyskočit. O nic přece nejde. Žijeme spolu, milujeme se, tohle je jen papír… Ale stejně jsem tak moc nervózní. Tohle nás spojí navždy. Byl to poměrně dlouhý monolog. Cítil jsem, jak byl Tom každou chvíli stále nervóznější. Po chvíli už mi začal třít palcem dlaň. Sklopil jsem pohled k našim propleteným prstům a trochu víc jej stiskl. Netrpělivě přešlápl a dál mi mnul ruku. Jeho dlaň se začínala potit. Pokud si ho ještě někdy budu brát, vybereme si kratší text. Když jsme ho tehdy byli vybírat, přišlo nám to oběma celkem stručné… ale teď? Tiše jsem vydechnul a podíval se na něj. Hlasitě povzdechl a znovu se přenesl na druhou nohu. Ještě ať si zívne.
„Ehm,“ tichoučce jsem si odkašlal a stisknul mu ruku víc. Pootočil ke mně hlavu. Olíznu si trošku rty.
„Pane Kaulitzi, berete si zde přítomného Billa Trümpera za muže?“ řekl najednou oddávající. Zastavil se mi skoro dech. Tom mlčel. Bože… možná ani neodpoví.
„Pane Kaulitzi, berete si zde přítomného Billa Trümpera za muže?“ zopakuje mu oddávající otázku.
„Um… No…“ odkašle si Tom a podrbe se na břiše. „Proto tu přece jsme, takže… Ano, beru.“ Ježiši, tohle už mi nedělej, Kaulitzi.Podívám se na něj.
„Dobře,“ řekne oddávající a trošku si také odkašle. „Pane Trümpere, berete si zde přítomného Toma Kaulitze za muže?“ zeptá se mě. Jen řekni ‚ano‘. Jen tohle jedno jednoduché slovíčko.Nasucho polknu a kouknu se na Toma znovu. Potom hned na oddávajícího, který si mě měří pohledem. Sjedu pohledem na Toma znovu.
„Ano, beru,“ vydechnu. Na jeho tváři se objeví úsměv. Dokázal jsem to… Jsem Kaulitz. Jo, jsem Bill Trümper-Kaulitz. Pootevřu rty a oddechnu. Oddávající nás požádá, abychom se oba podepsali.
„A nyní si můžete vyměnit prstýnky a dát si první novomanželský polibek,“ usměje se trošku oddávající. Kouknu se na Toma. Vezmu si jeho prstýnek a chytnu ho jemně za ruku. Pomalu mu ho začnu nasazovat na prsteníček. Celou dobu se mu dívám do očí.
„Urychli to trochu. Chce se mi čůrat,“ šeptne se smíchem. Jde ho nemilovat?Zaculím se a nasadím mu ho úplně. Vezme můj prstýnek a začne mi ho navlékat na prsteníček. Usměje se na mě a skousne si ret. V jeho čokoládových očích byly malé plamínky. Sladce jsem se na něj usmál. Oddávající nás pobídnul, abychom se políbili. Chytnul jsem ho něžně za tvář, přiblížil se k němu a nahnul trošku hlavu ke straně. Tom se mi otře o rty a tiše zavrní.
„Jsi v tom saku tak sexy,“ pošeptá pobaveně. Přivine si mě k sobě za pas a něžně mě políbí. Hned mu to oplatím a trošku to prodloužím.
„Mhh, ty víc,“ usměju se a pomalu se od něj odtáhnu. Jenomže on si mě k sobě přitáhne zpátky a začne mě láskyplně líbat, jako by kolem nebyli žádní lidé. Zajedu mu rukou na týl a propletu mezi prsty pár jeho copánků a začnu mu to stejně tak oplácet. Oči úplně zavřu. Vychutnávám si to.
„Miluju tě,“ vydechnu jen tiše.
„Já tebe taky,“ broukne do polibku.
Otře se mi o nos vlastním, ještě jednou mě políbí, a poté se ode mě odtrhne se sladkým úsměvem na tváři. Úsměv mu oplatím. Ruku v ruce se otočíme k ostatním. Všichni povstanou a začnou tleskat. Zasměju se a přivinu si Toma víc k sobě. Majetnicky si mě k sobě přitiskne a tím svým láskyplným způsobem mě políbí na tvář. Usměju se a pohladím ho po hřbetu ruky. Pomalu se rozejdeme. Simone se k nám hned přižene.
„Tomi,“ broukne. Je celá uplakaná, ale usmívá se. Vlídně ji i Toma obejmu. Chvilku tam tak postáváme, až k nám přijde i Gordon.
„No tak, neplač,“ usměje se na Simone. Nakonec nás také obejme.
„Jsem na tebe tak hrdý, Tome,“ řekne mu.
„Díky, tati. Díky za to, že jsi mi sem Billa přivedl,“ dá mu také pusu na tvář a spokojeně vydechne. Usměje se.
„To je samozřejmé,“ poplácá Toma trošku po ramenu. Několik našich hostů nám popřeje. Každý se s námi chvíli vybavuje. Až po nějaké době se všichni rozjedou na hostinu, která se pořádá u hotelu, kde jsme ubytovaní.
Dojdeme s Tomem k autu, které je pro nás už připravené. Ještě stále tomu nemůžu uvěřit. Bylo to tak rychlé. Zastavím se a chytnu ho za ruku.
„Je to nádherný pocit nosit tvoje jméno,“ vydechnu a kouknu se mu do očí, „je nádherné ti patřit, lásko…“ líbnu ho něžně na rty.
„Teď už mi tě nikdy nikdo nevezme. Navždycky budeš můj,“ pohladí mě s úsměvem po tváři.
„Jsem tak šťastný, Tome,“ obejmu ho pomalu a líbnu ho pod ouško.
„Mmm, já taky. Nemohl jsem se dneška dočkat,“ omotá kolem mě paže a přitulí se ke mně.
„Já taky… Chtěl jsem tě už vidět. Mm, sluší ti to, vážně,“ sjedu mu po zádech až k zadečku.
„Už se těším, až z tebe to oblečení sundám, i když jsi v tom děsně sexy,“ kousne mě něžně do rtu. Miluju tyhle jeho narážky, ty řeči, to jeho provokování. Bez toho by to nebyl on. Zaculím se a rty pootevřu.
„Přijdu ti v tom vážně sexy?“
„Jo. Ale nahý jsi ještě víc,“ zakření se.
„Ohh, tak já se pro tebe svléknu,“ usměju se, „večer budu jenom tvůj,“ šeptnu mu do ouška. „Ne, že bych teď nebyl.“
„Celou noc až do rána. A od rána až do noci. A tak to bude po celý život. Budeme se v jednom kuse milovat. Budu ti ho strkat tak hluboko, kde ho ještě nikdo jiný neměl,“ zasměje se mi do rtů.
„Už se na to těším,“ usměju se a přitisknu se k němu.
Chytnu ho za ten šátek a trošku si ho k sobě přitáhnu. I s jazykem ho políbím a olíznu mu pak rty. „Nejradši bych na tu hostinu nešel a někam s tebou utekl.“
„Ne, to nemůžeme. Musíme mít první tanec. Pustíme si nějakej hip-hop, ukážeme jim první tanec a pak půjdeme šukat někam na pláž a pak do moře,“ broukne a dychtivě mě políbí. Plácnu ho po zadku. Se smíchem ho pak políbím také.
„A co večer, hm?“
„Kdy večer?“ přimhouří oči.
„Dnes večer, dnes v noci… Měli bychom mít první sex,“ zasměju se.
„Prošukáme celý týden. Slibuju, že si ještě další týden nesedneš a já taky ne,“ začne se smát.
„Jsi blázen,“ zasměju se a pověsím se mu na krk, „miluju tě, víš to?“ dám mu jen dětskou pusu.
„Vím, Bille Trümpere-Kaulitzi. Já tebe taky,“ usměje se. Zasměju se a začnu ho líbat. Chvíli spolupracuje, ale poté se odtrhne.
„Myslím, že bychom už měli přesunout zadky do auta a jet na hostinu. Už se nemůžu dočkat, až spolu nazí vběhneme do moře a pak… Hmmm,“ zavře zasněně oči a kousne se do rtu. Víc si ho k sobě natisknu.
„Jo, taky už mám chuť, abys mi ho tam narval a pomiloval mě, ale teď bohužel musíme na tu hostinu,“ zakňučím trošku, „tak pojď,“ usměju se a chytnu ho za ruku. Se smíchem zakroutí hlavou a nastoupíme do auta. Jen co za sebou zavřeme dveře, řidič se rozjede celkem dost rychle k hotelu. Celou cestu se pošťuchujeme, líbáme nebo aspoň tiskneme k sobě. Ten řidič z nás musel mít vážně ohromnou radost. Ale co, my se prostě milujeme.
Když konečně dojedeme k hotelu, rozejdeme se hned na místo, kde se hostina koná. Všichni na nás tak nějak čekali. Ale moc nás to neštvalo. Sedli jsme si na svá místa. Společně jsme ukrojili dort a začali se vzájemně krmit. Bylo to všechno tak hezké. Všichni jsme se bavili, smáli. Hlavně na tváři Simone a Gordona byl vidět úsměv od srdce, tolik mě to těšilo. Stejně tak si budu do smrti pamatovat ten Tomův úsměv, který se mu vyrýsoval na tváři, když jsem řekl ‚ano‘. Byl to tak upřímný úsměv, který mi dokázal, že je šťastný, že tohle je to, co chtěl. Ty plamínky v jeho očích, to odhodlání a cit.
Asi po dvou hodinách, co jsme se najedli, napili a se všemi se pobavili, jsem se k Tomovi nahnul.
„Lásko,“ brouknu mu tiše do ouška a pod stolem mu vyjedu od kolena nahoru po stehně.
„Hm?“ pootočí ke mně hlavu.
„Nechceš se… vypařit?“ Podívá se na mě a svraští obočí.
„Nechceš?“ brouknu a líbnu ho na tvář. Podívá se na hodinky, a poté se rozhlédne kolem nás. Nakonec se pousměje a nakloní se ke mně.
„Sejdeme se za tři minuty u vchodu,“ šeptne mi do ucha, na které mě poté políbí.
Mhh, miláček. Nezklamal mě. Zvedne se, dopije sklenku šampaňského a odejde. Sám pro sebe se usměju a ještě se také napiju. Zhruba za dvě minuty se zvednu a nenápadně odkráčím. Když už na mě nikdo nevidí, doběhnu ke vchodu. Tam už čeká Tom s rukama v kapsách u kalhot. Dojdu k němu a svůdně se na něj usměju.
„Máte mě tu, pane,“ brouknu.
„Hmmm,“ usměje se a omotá kolem mého pasu ruce, „ale jste tu o půl minuty dříve, pane Kaulitzi,“ řekne a rukama mi sjede po bocích.
„Pane Trümpere, já jsem kvůli vám běžel, už jsem chtěl být s vámi,“ šeptnu a uvolním se.
„Snad jste se moc nezapotil,“ olízne si rty.
„Ne, myslím, že s vámi se zapotím víc,“ skousnu si spodní ret.
„Tak to abychom šli do vody,“ pozvedne vyzývavě obočí.
„Měli bychom,“ vydechnu a zajedu mu rukou pod tričko.
„Tak mě tu neosahávejte a pojďte,“ vytáhne mi se smíchem ruku, za kterou mě vezme a rozběhne se. Rozeběhnu se za ním.
„Počkej v tý vodě,“ křiknu po něm se smíchem. Za chvilku doběhneme nejkratší cestou na pláž. Jdeme ale dál, kde nejsou lidi. Tom se zastaví, rychle se zuje a hodí boty někam pryč. Bosý se rozběhne pískem jako malé dítě, přičemž se na mě každou chvilku otáčí a se smíchem volá, abych si pospíšil. Zakroutím hlavou a běžím za ním. Hodím si boty na stejné místo jako on. Svléknu si sako.
„Chci si tě svlíknout, muži můj,“ zasměju se.
„Tak to máš asi smůlu, ženuško,“ rozběhne se pobaveně i s oblečením do vody.
Dělá si srandu? Dobře, jak myslí.
„Tos posral,“ křiknu po něm a začnu se smát ještě víc. Odhodím aspoň to sako a rozeběhnu se za ním. Tom se rozběhne do větší hloubky, a poté se otočí směrem ke mně. Začne se pomalu svlékat, přičemž mě pozoruje a provokativně si hraje s piercingem ve rtu. Sleduju ho, každý jeho pohyb. Našpulím trošku rty a usměju se. Začnu si rozepínat košili.
„Stejně nechápu, jak sis mohl vzít takovouhle košili, i když je teď mokrá zasraně sexy. A ty v ní ještě víc,“ řekne a odhodí někam za sebe do vody sako. Skousnu si spodní ret a usměju se. Košili si rozepnu asi tak jen do půlky.
„Asi jsem tiše doufal v to, že tenhle okamžik nastane,“ brouknu a začnu si rozepínat kalhoty. V mžiku je stáhnu a odhodím je. Pak ze sebe strhnu boxerky a hodím je po něm. Zůstanu tam jen v té promočené košili. Sjede si mě pohledem a hlasitě vydechne. Přivře oči a vztáhne ke mně ruce na znamení, abych šel k němu. Tak se k němu tedy rozejdu.
„Jsem pro tebe dost sexy?“ pošeptám mu, když u něj stojím.
„Musíš nosit košile častěji,“ broukne. Pohladí mě po krku, a poté prstíkem sjede po mé nahé hrudi. Přistoupí až ke mně a začne mi pomaličku rozepínat těch pár zbylých knoflíčků.
„Líbí se ti na mně?“ sleduju ho a při tom mu rozepínám kalhoty.
„Jo. Vypadáš v ní neodolatelně. A když je takhle mokrá a tečou po tobě všechny ty kapičky vody… Bože,“ povzdechne. Stáhne ji ze mě, přitáhne si mě k sobě a začne mě vášnivě líbat.
„Mhh,“ spokojeně zabručím a oplácím mu to. Konečně mu rozepnu kalhoty, stáhnu je z něj i s boxerkami, a potom se pustím do trička. Když zvedne paže, abych mu ho mohl stáhnout, hned tak udělám a hodím ho kamsi za sebe. Sjedu mu rukama po těle a přitisknu si ho na sebe. „Chci tě… chci…“
„Já tebe víc,“ vydechne. Vezme mě za tvář a vpije se mi jazykem do rtů.
Hned poté, co si vyhledá můj jazyk, začne ho s tím svým proplétat. Chytnu ho za boky a začnu se s ním vracet trošku ke břehu. Hned do mě začne tlačit, aby to urychlil. Jakmile máme vodu sotva po lýtka, Tom mě vezme do náručí a položí mě do písku. Skloní se nade mnou a přitiskne se ke mně. Znovu se mi hladově vpije do rtů. Vzdychnu mu do pusinky a rychle si vyhledám jeho jazyk. Líbám ho tak intenzivně a procítěně. Nohy si obmotám kolem jeho boků a přivinu se k němu, jak jen můžu. Je tak chtivý. Jeho ruce okamžitě začnou putovat po mém nahém těle. Začne proti mně přirážet pánví a třít se svým penisem o můj. Miluju milování s ním. Vždycky je to tak intenzivní, i když je to třeba něžné.
„Mhhh!“ oddechnul jsem nahlas a začal boky přizvedávat proti němu. Byl jsem tak moc vzrušený. S ním to bylo vždy tak dokonalé.
„Miluju tě,“ vzdychne Tom a začne mě líbat na krku.
„Mamá, mamá!“ začne křičet nějaký dětský hlas opodál, a poté uslyším nějaký zděšený výkřik a španělskou řeč. Zaseknul jsem se. Kdo tohle může být, zatraceně.
„Já tebe, ale… Sakra, co to je?“ vydechnu, zvednu hlavu a rozhlédnu se kolem.
„Ty vole,“ začne se rozhlížet i Tom.
Opodál stojí malé dítě se svojí matkou a ukazuje na nás prstem, přičemž se směje. Ta žena je celá rudá a něco španělsky podle gestikulace nadává.
Tom zavrčí. „Oh, shit. Tady si už člověk nemůže ani zašukat.“
„Asi se u nich ještě nemluvilo o beng bum,“ usměju se na něj a políbím ho, „co budeme dělat?“ zasměju se pak.
„Ženská, odveďte si to dítě! Máme tu něco rozdělanýho, sakra!“ zavolá Tom na tu ženu. Ale ona se rozkřičí ještě víc.
„Oh, to je slepice,“ vydechnu a zakroutím hlavou, „do prdele,“ řeknu už a podzvednu pravou ruku. Na tu paní ukážu prostředníček a naštvaně vydechnu. Asi ji hodně baví očumovat nás, když se chystáme si zašukat.
Ta ženská tam začala něco křičet.
„Nevím, co to přesně mele. Ale myslím, že jde volat policajty,“ hlesne Tom. Hned na to ta žena vytáhne mobil z kapsy a začne někam volat. „Oh, kurva. Právě jsme se vzali! Nemůžou nás zavřít! Bille, musíme zdrhnout. Dělej.“ Ihned se ze mě zvedne a běží si pro boxerky. Nejradši bych tu ženskou utopil.
„Sakra,“ syknu, popadnu kalhoty a košili a rychle to na sebe navléknu. Košili si ani nezapnu. Když se ohlédnu na Toma, který je už taky oblečený, chytnu ho za ruku a rozeběhneme se pryč.
„Bože, jsem tak nadrženej. Nemůžu ani běhat,“ stěžuje si Tom po cestě.
„Musíme, pojď,“ vydechnu a stisknu mu ruku pevněji, „slibuju, že jak to půjde, vlezu si s tebou kamkoli a budeme se milovat, milovat, milovat,“ říkám zadýchaně.
„Běžíme do hotelu. Rozdáme si to ve vířivce,“ vykřikne a rozběhne se ještě rychleji.
„Oh, Tome,“ řeknu a snažím se běžet rychle za ním. Asi po deseti minutách zaběhneme do hotelu. Celý uřícený se ženu dál za ním. I kdyby mě měli zabásnout, tak si s ním zašukám! Chci se s ním aspoň jednou pomilovat. Uhh, ženská bláznivá, proč nás nemohla nechat na pokoji?Okamžitě vběhne do výtahu, zmáčkne naše patro, a když se za námi zavřou dveře, začne mě vášnivě líbat a trhat ze mě oblečení, přičemž hlasitě funí a vydává dusivé zvuky. I přesto pokračuje. Přitisknu ho na stěnu výtahu a oddávám se mu. Líbám ho stejně tak vášnivě a snažím se popadnout společně s ním dech.
„Nechceš si to rozdat tady?“ vydechne. Kurva, tomuhle se tak těžko odolává.
„Vydrž to na pokoj, miláčku,“ skousnu mu spodní ret a vyjedu mu rukama po těle, zaseknu se na bradavkách.
„Vydrž to do pokoje, miláčku,“ chytí mě pobaveně za ruce a políbí mě.
„Mhh,“ uculím se. Když konečně dojedeme do našeho patra, hned Toma popadnu za ruku a vyjdu s ním ven z výtahu. Rozejdeme se rychle k našemu pokoji. Jakmile k němu dojdeme, opře mě zády o dveře a začne odemykat, přičemž mě začne zároveň líbat. Konečně se mu podaří odemknout, tak mě strčí dovnitř a také vejde.
„Miluju tě.“
„Taky tě miluju, Tome,“ kopnu do dveří nohou a tak je za námi zavřu.
„Mmm… A odteď budeme šukat už celou věčnost,“ zazubí se Tom. Zasměju se a nechám se unášet jeho polibky, které mu oplácím.
Jsem si jistý tím, že Tom splní, co řekl. Celý týden, celé naše líbánky se promilujeme. I když až se vrátíme zpátky do Německa, si asi ani jeden z nás nesedne na zadek, jsem si ještě víc jistý jinou věcí… Až do konce života ho budu milovat. To on mě naučil milovat život, on můj život od základů změnil a jedině k lepšímu. On je ten důvod, proč žít, on je můj život, a proto svůj život tolik miluji.
Teď už oba známe odpověď…
KONEC
A konečně jsme u konce. Strašně jsme si tuhle povídku zamilovaly. Bylo v ní něco z nás, bylo v ní mnoho. Strašně se to protáhlo, víc, než jsme plánovaly. Pořád jsme psaly, psaly a psaly a nevěděly, kdy skončit. Náhle jsme si uvědomily, že už je to 400 neuvěřitelných stránek a je to strašně dlouhý. Neměly jsme nejmenší tušení, jak to zakončit. Ačkoli to bylo těžké, musely jsme se s touto povídkou rozloučit. Tímto se s ní loučíme, tímto se loučíme i s vámi. Doufáme, že se společně sejdeme u další povídky a zase si to užijeme.
Mockrát děkujeme za vaši trpělivost a podporu, protože si toho opravdu moc vážíme. Tak se mějte, zase na viděnou a budeme rády, pokud nám zanecháte nějaké komentáře.
Velké díky.
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne
betaread: Janule
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 37
Konec??? Konec néééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééé:-( :-' Tolik jsem si to povídku zamilovala, že se mi s ní jenom opravdu hodně špatně loučí…:-( Mám i slzy v očích, když musím napsat, že mi bude chybět….:-( pro mě to bylo opravdu skvostné dílo u něhož jsem byla od prního dílku do posledního…:-) Zamilovala jsem se už od prvního slova, bylo to dokonalé pozorovat, jak jsou jeden pro druhého stvoření a že ani jeden neměl to lehké…:-) Naprosto dokonalá povídka!!!!!! A rozhodně se k ní budu vracet i nadále..:-)
Neuvěřitelné zakončeni, taková krásná svatba a aby se jim nestalo něco takového, když byli na pláži, ale musela jsem se u toho uculovat…:-) Dokonalý poslední dílek, který jsem si vychutnala plnými doušky…:-)
Je až neuvěřitelné, že povídka dělá 400 stránek…:-) Je opravdu hodně úžasná a její dílky každý byl jako perla…:-) A měl něco do sebe..:-)
Opravdu hodně povedené dílko a doufám, že i vaše příští díla budou stejně tak dobrá jako toto..:-)
Christine
Je mi to líto, že už to končí :// Ale miluju tuhle povídku!! ♥
Néééé konec =o(( Bože, ale byl to ten nejlepší konec na světě =oDD ta ženská =oD To se může stát jen jim =oD Moc krásný…určitě se budu těšit na další vaše povídky!
To už je konec? 🙁 sakra.. 🙁 no ale musím vám tu povídku pochválit! 🙂 moc ráda jsem ji četla! 🙂 miluju jí ! 🙂 si jí přečtu asi ještě jednou 😀 tolik emocí, co jste do toho dali 🙂 moc se mi ta povídka líbila! 🙂 opravdu jste odvedli kus práce! 🙂 píšete úžasně! 🙂 tak doufám, že od vás uvidím ještě spoustu povídek! :)) ♥
je mi tak líto že končí…byla skvělá. těším se na vaši další spolupráci 🙂
Tak poviem vám , že tento diel bol jednoznačne NAJkrajší zo všetkých 82 dlhokánskych dielov 🙂 Niekedy som mala chuť vykašlať sa na to , ptoste to prestať čítať , lebo sa mi nepáčilo ao sa hádajú aj tak. Ale vždy som sa potešila , keď som uvidela nový dielik. Tento diel bol strašne krásny , lebo bol veľmi precítený , podfarbený humorom a zároveň tak romantický a hlavne bez sexu 🙂 čoho bolo v tejto poviedke fakt že dosť 😀 Ach , keď si predstavím , koľko času som nad tým strávila a ako som nadávala , keď to janule pridala 18:30 a ja som na 19:00 musela ísť do roboty a nestihla som to prečítať až v noci pri čom som v polovici zaspala 😀 Vždy som si dotvárala , čo sa stane , ale môžem s pokojným svedomím povedať , že nidky som sa netrafila xD… Každopádne toho času stráveného nad týmto mi vôbec neni ľúto , naopak som veľmi rada , že som mala možnosť prečítať si to. Bola fakt krásna. Ale budm sa zase opakovať. Nevadí , zopakujem to aj stovky krát , ten koniec bol proste najkrajší… Fakt ma to pobavilo 😀 A tie posledné slová… Proste fakt úžasné. Bolo to naozaj dlhé , občas som mala pocit , že to snáď ani nikdy neskončí , ale dočkala som sa a teraz mi je to ľúto. Aj keď , možno je to aj dobre pretože by sa zase len hádali 😀 .. No nevadí… Ešte raz vám chcem poďakovať , že ste si dali tú námahu a pre nás čitateľov spravili takýto skvost a hlavne že som na to nemusela čakať milion rokov ako pri niektorých poviedkach. Dávala som niekedy sice len jednoslovné komentáre , ale to s dôvodu , že velmi nebol čas lebo ako vravím , väčšinou som fakt nestíhala ani dočítať to nie napísať veľký komentár 😀 sice ma to mrzí lebo táto poviedka si to zaslúži. Tak asi len pokračujte v písaní , ako dvojica ste naozaj úžasné 🙂
To byla dokonalá povídka <3 Uplně jsem se do ní zamilovala =) Tak mi bylo líto, i když jsem to čekala, když jsem uviděla, že je to poslední díl. Ale skončilo to krásně <3
Na začátku jsem plakala dojetím a pak jsem se tlemila jak je načapala 😀 😀 Prostě nádhera celá povídka <3
Jste úžasné autorky!! =)
ach,škoda že ten koniec prišiel už teraz…podľa mňa ste sa s ňou ešte nemuseli lúčiť 😀
ale zakončili ste to úžasne! že fakt najlepší diel! musím povedať že som vždy rátala dni dovtedy kým bude táto poviedka znovu zverejnená. úplne som si ju zamilovala! nevadilo by mi ak by ste si to náhodou rozmysleli a napísali ešte zopár dielov ;P
ps: najviac sa mi páčilo,že tie diely boli dlhé 🙂 a končili napínavo,že som bola v napätí,čo bude ďalej! 😉
♥
Konec?!? Konec?? … a .. a proč?? néé, dyť to je jedno že je dlouhá, dyť je to ta nejlešpí povídka kterou jsem kdy četla 😉 … první která mě kdy rozesmála a u které jsem i chvílemi brečela jak malá 😀 Notáák já nechci konec, ještě néé :// to je škoda ach joo, ale nejlešpí díl tohle byl ♥♥
no co k tomu říct… když jsem uviděla konec, tak nepopírám, že jsem si posteskla, ale všechno jednou musí skončit a bohužel ani tahle povídka není výjimkou…
a to jsem ji původně ani nezamýšlela číst, přimělo mě k tomu to, že ve chvíli, kdy se tu objevila první kapitola, jsem měla období, kdy jsem od TH poslouchala pořád dokola jednu jedinou písničku – Alien. a teď vidím to Who am I?. a co se mi asi nevybaví, že? 🙂 "who are you, who am I…" tak jsem tomu dala šanci. nějak jsem si nebyla jistá, zda to vydržím číst, protože nemám ráda povídky, ve kterých Bill dělá kurvu. ale tak nějak si mě to už od začátku omotalo, říkala jsem si tak to zkusím vydržet dál… a rozhodně jsem nelitovala. po hodně dlouhé době opravdu krásná a promyšlená povídka a myslím si, že nelžu, když řeknu, že po Januliných výtvorech je toto nejdelší a nejpropracovanější povídka (pokud se mýlím, tak se omlouvám, ale nemyslím si, že jsem daleko od pravdy). ve chvílích, kdy měla povídka největší gradace a zvraty, jsem měla tendence celé tři dny vymýšlet, jak se to posune dál – občas jsem se i trošku trefila, ale stejně jste to dycky operlily. používaly jste dokonalé hlášky, které dokázaly vážné situace odlehčit a i když jsem si někdy říkala, že třeba ty Tomovy stavy, kdy mu to dýl trvalo pochopit (viz to, že se cítil ublíženě poté, co Billa mrzelo, že se ho před Vincentem nezastal) jsou skoro až přehnané, stejně jsem nadále hltala každé slovíčko, i když jsem párkrát u toho zatínala pěsti, jak bych jim někdy jednu lískla – Billovi za ty sklony k sebelitování a Tomovi za tu natvrdlost 🙂
ale co, stalo se, kluci si to hezky zařídili a snad budou žít šťastně až do smrti, ačkoliv by mě zajímalo, jak jim životem ještě zamíchají, pokud je potkají, postavy typu Robert, Vincent, Chris nebo ten Billův ex, ted si nevzpomínám na jméno…
ale vzhledem k tomu, že už je po povídce, můžete mi holky něco prozradit? třeba to v povídce bylo, ale mně to uniklo… co byly zač ty prášky, které Tom bral? to mu pomáhaly v odvykání alkoholu, nebo nějaké podobné závislosti? nebo antidepresiva?
ještě jednou moc děkuju za tuhle krásnou povídku!!! věřím, že od vás ještě něco krásného uvidím, ale obávám se, že po tomhle tvůrčím počinu se jen tak do něčeho začíst nedokážu, tak snad se k tomu pak vrátím později 🙂
nie nie nie ja nechcem koniec :'(( bola to jedna z najkrajších poviedok aké som kedy čítala a asi prvá taká dlhá pri ktorej som vydržala od začiatku do konca.. skláňam sa pred autorkami za takú úžasnú prácu, miestami som fakt len čumela ako toto môže niekto vymyslieť, ešte k tomu také dlhé a že to proste neomrzí, nedá sa od toho odtrhnúť až do konca… nemôžem sa dočkať kedy si to vytlačím a po nociach budem znovu a znovu čítať :))
Taky mě mrzí že je konec. Tahle povídka byla a vlastně i bude moji nejoblíbenější =) určitě se k ní vrátím
Niekoľko dní a večerov som prežívala s touto poviedkou. Občas som si musela urobiť prestávku, Tom bol dosť veľký kretén, mala som chuť prestať a nedočítať, ale stále som dúfala, že skončia napriek všetkému spolu. Nedalo sa odolať a nečítať. A našťastie tento koniec je úplne nádherný. Zo začiatku vyzeral sladko ako z telenovely, ale Tom to všetko krásne vyrovnal svojou nevymáchanou pusou a na konci to bolo perfektne vtipné ale zároveň láskyplné. Skrátka úplne dokonalý koniec. Ďakujem, že ste stvorili takú dlhú a dobrú poviedku.
Krásna povídka četla jsem ji už po druhe,ale ne naposledy.
Koniec ďalšieho skvelého príbehu. Čítalo sa to úžasne a som rada, že nakoniec všetko dobre skončilo.