autor: Bitter
„Víš co mi řek… že mě miluje… chápeš to? On řekl, že mě miluje… jen tak, jako kdyby říkal, že je venku hezky…“ Rozhodil Bill rukama, naráz vypil další sklenku vína a bezradně zamrkal na blonďáka naproti. „Tebe to nepřekvapuje?“
„Ne… Víš… on… Tom mi to říkal… několikrát, já… já to nebral vážně, byl opilej, a to, žes odjel, pro něj bylo těžký… nikdy by mě nenapadlo, že…“
„Že mě bude chtít znásilnit za to, že jsem odjel pryč?“ Usykl Bill ironicky a dolil si.
Flashback
„Co že chceš?“ Zalapal Tom po dechu a odložil příbor.
Bill se napil a pokrčil rameny.
„Chci se odstěhovat…“ Zopakoval a dál jedl večeři. Samotného ho překvapovalo, jak klidný je…
„
Proč?!“ Vyhrkl Tom a pár lidí v restauraci se na ně otočilo.
„
Tome, já tady nechci být… už mě unavuje pořád vysvětlovat, co se mezi mnou a Andym stalo… já už na to nemám.“ Zavrtěl Bill hlavou a klid byl pryč. Znova se napil, a najednou nebyl s to se na Toma podívat.
„
Ale takhle to nevyřešíš…“„Hele mam nabídku, prostě ji přijmu a odstěhuju se… vyřeší se to tak samo…“ Odbyl ho prudce , i když to neměl v úmyslu.
„Ale… proč jsi mi to neřekl dřív? Nestihnu si nic vyřídit…“ Rozhodil Tom rukama a Bill těžce vydechl.
„Já chci jet sám…“ Šeptl a Tom zalapal po dechu. Nikdy by nevěřil, že Bill něco takového řekne.
„Úplně. Nechci tam nikoho. Nechci se nějakou dobu s nikým stýkat, prostě nic, jen práce…“ Odvětil Bill.
„Ale to přece není řešení!“
„Pro mě ano… Tome, pochop to… chci být sám…“
„Ne… nechápu to, a ani to nechci chápat! Jsem tvoje dvojče! Já už tě nechci zase ztratit!“
„Neztratíš mě! Tome, existuje internet, telefon…“
„Na to ti seru, já nechci obrázek v noťasu, já se chci vídat s tebou!“ Vykřikl Tom a prudce se postavil.
„Promiň, ale já… já už se rozhodl… pochopíš to… časem…“ Broukl Bill klidně… snad víc než klidně…
V jeho očích byl led a Toma to zlomilo…
„Nevěřím tomu, že by to udělal… bože…“
„Už od rána mi volá máma, Tom už tam je, ale já tam prostě nemůžu… co… co bych měl říct? Že je všechno v pohodě, že mi to nevadí?!“
„A vadí?“
„Jistěže ano! Jak se můžeš takhle ptát!“ Vyjel Bill a na chvilku se zarazil.
Jistěže mu to vadí… je to jeho dvojče… Bratři k sobě přece lásku necítí… Nesmí…
Jistěže mu to musí vadit… musí…
„Vadí ti, co udělal nebo co řekl?“ Zeptal se opatrně Andreas a Bill se na chvilku zamyslel a pak naštval.
„To mě tady jako hodláš rozebírat jako nějakej psycholog?!“ Přesto ale nad Andreasovou otázkou přemýšlel… Nechtěl, ale…
Tom by mu přece neublížil, takže by se určitě zastavil… neudělal by nic, co by Bill nechtěl…
Tom byl prostě jen opilý, nedocházelo mu, co dělá… jednoduše se domníval, že to cítí stejně. Jsou dvojčata, téměř vždycky mysleli stejně…
Kolikrát se střetli na chodbě hotelu, protože měli oba stejnou noční můru, a po probuzení měli najednou neuvěřitelně silný pocit, že něco s tím druhým není v pořádku?
Kolikrát už se jim stalo, že mu Tom odpověděl na otázku, kterou ještě ani Bill nevyslovil?
A když se Bill nechával tetovat, i Tom cítil na tom místě mravenčení…
Toma prostě rozhodil Billův odchod z Německa a alkohol ho ještě zmátl… Nic z toho není opravdové…
Je to jen jejich pouto… bratrské… jsou jeden a nic víc… je to láska, ale jiná… Není opravdová…
Nesmí být opravdová…
„Andreasi, to… to prostě nejde… on se musí léčit, a potom to bude dobré… na tuhle eskapádu zapomeneme a bude to zase jako dřív…“ Zavrtěl Bill rozhodně hlavou a Andreas pochybovačně zamrkal
„Tomu věříš?“
„Já tomu potřebuju věřit…“ Šeptl a na chvilku zavládlo ticho, které přerušil domovní zvonek, za který byl Bill neskutečně rád…
Nevěděl, co by říkal, kdyby se ho Andreas dál ptal.
„Promiň, hned to vyřídím.“
„Jestli je to Tom, tak tady nejsem.“
„Máš venku auto…“ upozornil ho blonďák a Bill se znova napil.
„To je fuk…“ Broukl a Andreas šel otevřít.
Za dveřmi ale nestál Tom…
„Patriku?“
Patrik byl Andreasův spolužák. Oba chodili na pedagogickou školu. Andreas si dodělával školu, aby mohl učit.
Patrik byl ale i jeho přítel… chvilku, a už z toho byl problém. Patrikův otec, bohužel i matka, byli totiž stejní jako před lety Billův otec…
„Co… co tady děláš?“
„Já… já odešel… už jsem to prostě nevydržel…“ Zavrtěl Pat hlavou a vešel dovnitř. Zarazil se, když si všiml něčích bot a kufrů. „Já… nevěděl jsem, že má někdo přijet, já… půjdu do hotelu, promiň… tohle jsem zvoral…“ Zakoktal hned.
„Ne… ne, to je v pořádku, zlato… pojď, představím tě…“ Pat kývl, zul se, a když ho Andreas uvedl dovnitř, zalapal po dechu.
„Bille, rád bych ti někoho představil.“ Bill se otočil a trochu překvapeně zamrkal.
„Billy, To je Patrik, Pate, to je…“
„Bill Kaulitz…“ Vyhrkl zrzek a Bill se usmál. Těšilo ho, že jeho sláva pořád dýchá. Klukům se to stávalo už jen občas, ale on byl frontman, těžko jde zapomenout…
„Jo… to je… Bille, Patrik je můj přítel.“ Dodal Andreas a Bill vytřeštil oči.
„Ježiš, měl jsi mi říct, že něco máš, nezdržoval bych tě…“ Vyhrkl a Andreas se zasmál.
„To je dobrý, nebylo to domluvené… Víte co, objednám něco k jídlu a pití…“ Navrhl a plácl Pata po zadku.
„A ty zavři pusu a sedni si.“ Šeptl mu do ucha a Pat zrudl jako rajče…
autor: Bitter
betaread: Janule
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 10
Hele, ty mě nutíš stále se opakovat! 😀 Jako vždy úžasný díl! Jsem zvědavá, jak to s nimi nakonec dopadne. 🙂
Super díl. Smála jsem se když jsem to četla. Jsem zvědavá jak to dopadne s Tomem a Billem…Tuhle povídku opravdu moc miluju 😀 <3
Krásný dílek =) ale bylo mi dost líto Toma, když si ho Bill nechtěl vzít s sebou :'( chudáček :'( Těším se na další díl! =)
hehe…krásnej díl:) Bill ještě bude litovat, jestli teda opravdu odjede…
Billy… doufám, že to Tomovi nebude nijak extra zazlívat. To by bylo vážně smutný. To by si Tom nezasloužil. Jsem zvědavá, jak to bude pokračovat. Mmj snad je Andy s Patem spokojený, i když mě to trochu žere, protože dvojici Bill+Andy jsem měla vážně ráda. Pořád mě to mrzí, ale co se dá dělat. Prostě jim to přestalo klapat.
Tak jsem to konecne docetla. Takze to ze andyho ofnukam bylo jasny a taky se tak stalo. Slzim jeste ted. Je mi to proste lito. On a bill…to bylo neco uzasnyho. A ted to je fuc. Z toma je mi smutno. Nevede to dobre. Bill ma asi pravdu ze by potreboval lecbu. Ale asi by mu jen stscila lecba bill. Ovsem to se tezko prijima takze billa chapu. Vyznat se z citu po pokusu o znasilneni….to nemi zrovna terno. Tome to jsi posral. Ale bill by si mel uvedomit ze utekem to nevyresi. Naopak. Je jasne ze k tomovi neco citi…vsak kvuli tomu se s andym rozesli. Tak se bille taky vzpamatuj. A co se patrica tyce jsem rada ze andy neni sam a jeho sok z billa je naprosto kouzelnej. Vtpadala bych stejne. Takze mila bitter pracuj pracuj. Jsem na to zvedava dal. A pozaduji poradnej HE….to jen tak aby ti to bylo jasne. Jinak ti zamorim facebook :-D:-D
ehm, kdy bude dalsi dil ?? :DD tady strasim od rana do vecera a furt nic :DD si mi vypestovala zavislost ! a to jsem doufala, ze jsem cista :DDD uzasny dil, ostatne jako vzdycky, ale prosim, prosim ! pridej sem dalsi dilek :3
prosím o další díl ! tahle povídka je úžasná.. byla by škoda nedopsat jí :))
dočkáme se konce?
ááá prosím další díl
Ja nechápem ako mohol Bill odísť sám, bez Toma… Ja chcem aby išiel teraz za ním a všetko si vysvetlili a povedali a bolo dobre.