autor: Doris & Lenna W.K.T.
Pár lidí se po nich ohlédlo a zvědavě krčilo čelo. Bill byl momentálně v jiné galaxii, takže reakce ostatních šly zcela mimo něj.
„Tomi, co sis zařizoval?“ otočil na bratra velké prosící oči.
Byl tak strašně zvědavý.
„Kdybych ti to řekl… musel bych tě zabít.“ Zatvářil se Tom smrtelně vážně.
„Haha… moc originální,“ zakřenil se Bill a Tom se upřímně zasmál. Možná by se měl trochu víc ovládat. Nechával se příliš vtáhnout do lidského smýšlení, a tím získával různé pocity. A pocity činily slabším. Ale vedle toho křehkého rozesmátého stvoření nemohl být jiný. Bill ze sebe vyzařoval tolik pozitivní energie, že se zákonitě musela přenést i na ostatní.
„Ne, vážně. Musel bys umřít strašlivou smrtí,“ zamručel Tom dramaticky. „Neboj… nic důležitého. Prostě jsem se jen byl na něco zeptat kvůli počítači,“ usmál se, když se Bill zatvářil dotčeně. Bill jen protočil očima.
„Jeeežiši. Kdy z toho vyrosteš? Budu hádat… sháníš zase nějakej kvalitnější přehrávač a zvukovou kartu, abys měl lepší požitek z porna.“
Zakřenil se. 1989 urychleně zapátral v paměti svého hostitele, o čem že to Bill mluví. Trochu ho překvapilo, že lidé na způsob svého rozmnožování i rádi koukají ve formě nemravných filmů. A jeho předchůdce zejména.
„No jo… přesně to. Ale nepochodil jsem. Nic novýho nemaj,“ pokrčil rameny a v duchu se musel smát, jak z Billa cítil žárlivost i na aktéry na obrazovce. Zejména proto, že tam figurovaly ženy a Bill tím pádem jaksi nespadal do Tomova vkusu.
„Asi nestíhaj vyrábět takovou rychlostí, jakou ty stahuješ,“ rýpnul si Bill, ale aspoň už ho nijak nemrzelo, že nešel s Tomem a místo toho si udělal radost nákupem. Vzal ho za ruku a strhnul ho nečekaně ze směru, kterým šli.
„Co blbneš?“ zamrkal překvapeně Tom, když si zakopl o vlastní nohy.
„Slíbil jsi mi zmrzlinu,“ zatvářil se Bill jako neviňátko a ukázal prstem ke stánku s mraženou sladkostí.
Tom se tam zadíval a trošku se uchechtl. Kolem stánku, kde mimochodem obsluhovala pohledná brunetka s velmi plným a odhaleným výstřihem, stála spousta dětí, co chtěly
lahodnou studenou pochutinu. Tom přikývl a ruku v ruce se vydali mezi děti a plné výstřihy.
Tom se snažil se tam nedívat, ale opravdu to nešlo. Měl rád velké a pěkné poprsí. 1989 se tomu uvnitř sebe smál jak pomatený. Někdy ho Tom ovládal až příliš.
„Jakou si dáš?“
„Mh… jahodovou a jogurtovou,“ odpověděl Bill a naštvaně špulil rtík, když viděl svého bratra, jak civí do pohupujícího se výstřihu tmavovlasé brigádnice. Tom tedy přetlumočil objednávku a Bill si ho za ruku raději obrátil k sobě. Vyčítavě se na něj díval a Tomovi nezbylo nic jiného, než se přiblble zakřenit a pokrčit rameny.
Poté dostali velký kornout se zmrzlinou i se lžičkou a Tom zaplatil. Pak spolu šli do parku.
„Příště můžeš koukat se mnou,“ prohodil do ticha Tom a Bill se zasekl.
„Cože?“
„Na porno, můžeš na něj koukat se mnou,“ zasmál se a Bill se zaksichtil.
„Dobytku.“
Tom se smál, div se za břicho nepopadal. Bill byl furt nabručený kvůli těm prsům, ale nakonec se začal smát taky. Ledy byly opět prolomeny.
Sedli si na lavičku a pochutnával si na zmrzlině, ani si nevšiml, že má v koutku zapomenutý kousek jahody.
„Chceš ochutnat?“ Bill strčil Tomovi zmrzlinu před obličej, ten ji ale odstrčil, naklonil se a slíznul Billovi onu jahodu z koutku.
„Mh… Dobrá…“
Bill se zarazil, ale téměř okamžitě zjihnul a uculil se.
„Ale já myslel, jestli chceš líznout,“ zrůžověl, ale než se Tom odtáhl, stačil ho políbit. Tomovi vyjelo chlípně obočí.
„Oh, jo, chci… Budeš mě olizovat?“ zasmál se. Myšlenky Toma Kaulitze byly vskutku plné perverznosti, až 1989 přemýšlel, zda to je vůbec u lidí ještě v mezích normálnosti. Bill se zašklebil, ale zároveň ho zašimralo v podbřišku.
„Nech toho, ty prasáku. Až tě budu chtít olizovat, tak to udělám sám, a ne, že ty si o to řekneš jak nějaký couře,“ zatvářil se pohoršeně, ale tak pohoršený nebyl. Oplzlé řeči jeho bratra mu i imponovaly. Najednou se zaposlouchal. V reproduktorech se ozval hlas městského rozhlasu. Bylo to snad poprvé, co ho slyšel. Měl za to, že snad nefunguje.
1989 se zaposlouchal s ním a zběsile mu vibrovaly útroby.
„Opakuji… spadlý meteorit byl identifikovám jako neznámé těleso mimo naši galaxii. Není známo, co se uvnitř nacházelo. Všichni obyvatelé v okruhu 300 km se nabádají k ostražitosti a při známce čehokoliv nezvyklého kontaktujte příslušné úřady. Může se jednat i o neznámou toxikaci či výskyt dosud nepoznaných bakterií. Dle některých i zcela jinou živočišnou formu.“ Rozhlas utichl a Bill šokovaně pohlédl na Toma.
„Chápeš to?“ vůbec nerozuměl tomu, co by se mělo dít. Vždyť se nic podezřelého neděje. A jiná existence? Odkdy někdo ještě věří na mimozemšťany?
1989 se začal obávat. Co když si Bill všimne i těch malých změn v Tomově chování.
„Prosimtě, dělají, jako kdyby to byla nějaká mezigalaktická loď, ve které přiletěli vetřelci, aby zničili svět,“ zasmál se kamuflovaně Tom. „Kdo ví, co tam našli,“ dodal. Bill se Tomově odlehčující poznámce zasmál a pokračoval v olizování pochutiny.
Ale senzory vesmírného robota v lidském těle bily na poplach.
‚Měl bych se přestat chovat jako idiot. Musím být co nejméně nápadný. Musím hrát svou hru a musím se nechat ovládat Tomem,‘ přehrával si v hlavě neustále, a přitom si musel dát uvnitř sebe facku. ‚Idiot. Jen odporný pozemšťan používá takováhle podřadná slova.‘ Protočil nad sebou oči a dal ruku kolem bratrových ramen. Přitáhl si ho k sobě a pod nosem se mu linula vůně Billových roztoužených hormonů.
„Copak bys chtěl dělat večer, hm? Zítra jdu zase do práce, tak bychom měli využít, že budeme spolu, a nebuď tak vyřízenej,“ zabroukal Billovi do ucha a tím posílal do jeho bříška jednu vlnu bouřlivého horka za druhou.
autor: Doris & Lenna W.K.T.
betaread: Janule
Tak zmrzku jo? 🙂 krásnej dílek :))
Teda ten konec byl opravdu zajímavý. Jsem napnutá jako kšandy a už se nemůžu dočkat pokračování. Jen tak dál.
Je to vážně úžasná povídka 🙂
Chudák 1989 vyrovnávat se s Tomovým perverzním přemýšlením 😀 Super díl 🙂
ach 🙂 tahle povidka je naprosto dokonala 🙂 miluju ji, akorat se bojim, jak to vsechno skonci….
OOOOOOOOOOOOj…to bylo dobrí. :))))))
"ztelesnena" dokonalost ♥♥