autor: Janule
Kat vzhlédl, když zaznamenal cinknutí výtahu, a zvedl se, aby očekávaným návštěvníkům otevřel dveře.
„Díky,“ zašeptal udýchaně Noe, vešel do dveří s drahocenným nákladem v náručí. „Dal jsem mu čuchnout éteru, aby se nevzbudil, nenapadlo mě, jak jinak ho sem v tichosti dostat. Nevěřil bys, jak silný má hlas, když chce. Takhle to bylo bezpečnější,“ ztěžka dýchal, zatímco omámeného Billa skládal na pohovku, jediné místo, kam to šlo. Když pro něj přišel, zjistil, že spí kompletně nahý, musel zpěváka obléct, což nebylo nic jednoduchého. Představa, jak nese nahé tělo chodbami podzemního komplexu, v něm ale vyburcovala všechnu trpělivost, když hledal a postupně složitě oblékal nahého chlapce. Nikdy ho nenapadlo, jak těžké je obléct bezvládné tělo. „Doufám, že jsem to s tím éterem nepřehnal,“ dodal ještě, když kontroloval zpěvákův puls na krční tepně. „Vypadá v pohodě, ještě si pár hodin pospí, a pak můžeš začít,“ konstatoval, když Billa přikryl dekou, kterou na pohovce našel.
„Dobře, já už si ho pak odnesu sám,“ kývl Kat bradou k místnosti, kterou měl už připravenou na Billův pobyt. Byla to ta samá, ve které podstupoval poslední hypnózu Tom, s celkem pohodlným křeslem, které poslouží k prvnímu výslechu.
„Ne, že mi ho zraníš, Ebe,“ zvedl k němu téměř výhrůžně oči šéf, „přísahej, že mu nebudeš ubližovat,“ dodal a čekal, co na to Kat.
„Já mu ubližovat nehodlám, ale jestli se bude cukat, nejspíš si nějaký ty modřiny způsobí sám, s tím nemůžu nic dělat,“ odpověděl Kat. „Pokud chci přijít na to, jestli je skutečně homosexuál, musím ho nejdřív vyslechnout a připoutat, protože se bude určitě cukat. Když se nepřizná, podrobím ho hypnóze a budu vědět hned, na čem jsem. A pak se uvidí, to ještě nemám úplně přesně vymyšlený,“ vysvětloval svůj postup, nad kterým přemýšlel celou dobu, než Noe svého svěřence přinesl.
„Fajn, ale snaž se to udělat co nejrychlejc. Vyhlásím nahoře karanténu, takže to nebude nic příjemného,“ povzdychl si Noe. „Jak dlouho by trvalo, než bys mu vymazal paměť?“ zeptal se.
„No… u Toma jsem potřeboval hlavně čas na to ho zkrotit, tenhle ale vyrostl tady, pravidla zná, tudíž by to nemuselo trvat tak dlouho. Minimálně týden ale potřebovat budu,“ uvažoval nahlas Kat. „Jo, nejmíň týden, dřív to nemůžu stihnout.“
„Tak fajn… snaž se, prosím tě, víš, jak moc důležité to je pro mě i pro společenství,“ ještě jednou upozornil šéf, než se vydal ke dveřím.
„Jo, jasně, už jsi mi to říkal, ale jestli tenhle týpek bude schopen projít zasvěcením, to ti slíbit nemůžu. I kdyby na všechno, co zažil, zapomněl, nepostaví se mu, když kolem půjde ženská, prostě proto, že ho to nevzruší. A pochybuju, že by na Toma znovu nezareagoval, až ho uvidí. Podle mě se ti zamiluje hned znova.“
„Radši mi to ani neříkej,“ povzdychl si Noe, „vkládám do tebe a tvého umění všechny naděje, nerad bych o něj přišel. Nějak mu prostě vnuť do hlavy, že se mu líběj ženský, aspoň to zkus.“
„Dobře, dobře, udělám všechno, co budu moct,“ ujistil ho Kat.
„Průběžně mě informuj, jak jsi s tím daleko.“
„Rozkaz, šéfe,“ usmál se naposledy Eb, než za jeho nadřízeným zapadly dveře oddělení.
„Tak, milánku…“ popošel ke spícímu mladíkovi, „vypadáš lehkej jako pírko, tak si půjdeš zdřímnout na křesílko, abych se s tebou pak nemusel prát, až se probereš z limbu,“ šeptal si Kat pro sebe, když Billa opatrně zvedal z pohovky a přenášel ho do vedlejší místnosti. „Ne, že bych tě nepřepral, ale tvůj ochránce by to nerad viděl, slyšels, co říkal… tak buď hodnej. Když se nebudeš cukat, nic se ti nestane,“ mumlal, zatímco připínal Billovy bezvládné ruce k podpěrkám koženými řemínky, „já ti rozhodně ubližovat nechci. Ale znáš to,“ zvedl oči k odlíčené tváři sedmnáctiletého chlapce, „když se budeš cukat, nic jinýho mi nezbude, šéf nešéf,“ utáhl Kat poslední přezku na zpěvákově kotníku. „Tak, hotovo,“ usmál se, byl rád, že se všechno obešlo bez křiku a násilí. „Až se probereš, však ty se určitě ozveš,“ ujistil sám sebe Kat, když zavíral dveře. „Já si zatím taky zdřímnu,“ vydechl s úlevou, když se natahoval na pohovku a přikrýval se dekou. Neuběhlo ani deset minut a usnul, jako když ho do vody hodí.
~*~
„Vypadáte úplně jako myslivec,“ uznale pokýval Sascha, když konečně spatřil detektiva Hüneho v slušivém kloboučku se sojčím pérem. Čekal na něj před domem, jak byli domluveni, podupával, aby se zahřál, byly čtyři hodiny ráno.
„Jedu do lesa, tak se na to musím oblíct, to dá rozum,“ usmál se na novináře obr v zeleném, „můj děda byl hajnej, a babička tuhle památeční uniformu nechtěla po jeho smrti za živýho boha dát z ruky, tudíž jsem ji zdědil. Ještě že jsem na ni zapomněl při posledním úklidu, teď se hodí,“ vyprávěl, aniž by se zmínil, že inkriminovaný velký úklid se odehrál před více než pěti lety, a že je tudíž uniforma malinko prožraná od molů, ale opravdu jen malinko.
„Děda byl taky pěknej kousek, co?“ zašklebil se Sascha, zatímco cupital vedle detektiva k autu.
„Jo, táta taky, jsme všichni stejný,“ odkýval Karl a dálkovým ovládáním odemkl své auto. Odmítl používat služební, neměl v něm zdaleka takové pohodlí jako v tom svém, sice starším, ale zato pohodlném Volkswagenu.
Sascha automaticky přešel ke dveřím spolujezdce, sám taky oblečen ve svém lesním kostýmu, vybaven vším, co budou potřebovat. Tenhle průzkum byl důležitý, bylo potřeba znovu zmapovat terén, najít mraveniště, pokud možno i další, než jen to, co Sascha vyfotil, a celkově se porozhlédnout po dalších podezřelých věcech, které by se mohly v okolí sluneční elektrárny vyskytovat.
„Tak jedem,“ otočil Karl klíčkem v zapalování, „ať jsme za světla na místě,“ zařadil jedničku a vyhodil blinkr, aby celá liduprázdná ulice věděla, že právě vyjíždějí směr Hamburk.
~*~
„Dobré ráno, bratři a sestry,“ ozvalo se z reproduktorů po celém podzemním komplexu v osm hodin. „S politováním vám musím oznámit, že jsem nucen vyhlásit všeobecnou karanténu. Jedná se o možnost rozšíření neznámé infekční nemoci. Až do odvolání platí zákaz shromažďování na veřejných místech, jako jsou tělocvičny, posilovna, kulturní sál, jídelny a škola, a zákaz návštěv v nemocnici. Profese zajišťující technický chod komplexu se dostaví na svá zdravotnická oddělení pro roušky a půjdou do práce. Ostatní zůstanou pokud možno ve svých místnostech. Návštěva trenérek je rovněž dočasně zakázána, pravidelnou denní mši budete moci poslouchat prozatím z rozhlasu. Jakékoliv zdravotní potíže hlaste telefonicky na příslušné ošetřovně a vyčkejte příchodu zdravotníků. Veškeré jídlo bude rozváženo postupně, takže prosím o trpělivost. Konec hlášení.“
Tom poslouchal šéfova slova ještě zachumlaný v posteli, polospící, a usmíval se nad představou, že díky karanténě nemusí vůbec svou teplou postýlku opustit, snídani mu přivezou až pod nos, a on se může dál válet. Žádná zkouška, žádná mše, klídek, pohodička. Až do chvíle, kdy mu došlo, že je v té posteli sám, nikoliv s Billem. Sakra. Zákaz vycházet? No to snad nemyslí šéf vážně? Přece nemůže chtít, aby byli každý ve své místnosti, zatímco bude ta jeho pitomá karanténa.
Rozčileně se posadil na posteli, protřel si oči a odhodil teplou peřinu. Musí za Billem, zeptat se ho, jak to v takových případech chodí, a jestli můžou být oni dva spolu, třeba jen proto, aby skládali písničky. To by mohlo být jako výmluva pro Davida dostatečné, aby jim udělil výjimku. Na ubytovnách jsou přece taky chlapi pohromadě, a nikomu to nevadí. Natáhl na sebe kalhoty, aby po chodbě nelítal jen v boxerkách, oblékl velké triko, a potichu, aby nenadělal moc hluku, vykoukl na liduprázdnou chodbu.
Saki ještě před Billovými dveřmi neseděl, tudíž to bude mít o to jednodušší. Jemně zaklepal na dveře s číslem deset, které už tak důvěrně znal, a po zmáčknutí kliky tiše proklouzl dovnitř. Bill musí ještě určitě spát, když není zamčeno, tak jak to nechal Tom v noci, když se vracel k sobě. Popaměti se přiblížil k posteli, opatrně nahmatal stolek s lampičkou a po několika pokusech konečně rozsvítil.
„Bille?“ zavolal směrem ke koupelně, jedinému logickému místu, kde by se obyvatel prázdné postele mohl nacházet. Peřiny byly rozházené, jako by zrovna Bill vstal, oblečení, které ze sebe včera zpěvák strhal ve spěchu, stejně jako to jeho, bylo taky pryč. Když na jeho zavolání nikdo neodpovídal, vydal se Tom koupelnu zkontrolovat, a šok, že ani tam svého miláčka nenašel, ho úplně ochromil. „Do prdele,“ uklouzlo mu ze rtů, když si uvědomil, že se jeho myšlenka z noci nejspíš opravdu naplnila. Billa někdo unesl, protože ho nezamkl. Pro jistotu ještě nakoukl znovu na záchod, i za dveře, jestli náhodou Bill neomdlel a neleží na zemi, když ale ani podruhé nebyl úspěšný, vypotácel se zpátky do obývací místnosti.
„Co teď?“ zeptal se prázdných stěn, které na jeho dotaz zlomyslně nereagovaly, a bezradně se posadil na postel. Horečně přemýšlel, kde by jeho Bill mohl být, kam takhle po ránu šel, aniž by ho vzbudil, jak bylo jeho zvykem. Jediné možné řešení ale byl únos, na nic jiného Tom nepřišel. Povzdychl si, když se natahoval po telefonu, aby zavolal Davidovi, co se stalo, když si všiml Billova pageru ležícího na nočním stolku. Takže přece jen únos. Bill bez pageru nikam nechodil. Potřeboval ho pro svůj pocit bezpečí, aby mohl kdykoliv zavolat ochranku. Vzal malou věcičku do ruky, chvilku si ji prohlížel, ale ani ona mu nenapověděla, kde se zrovna nachází její majitel. Položil ji zpátky na stolek a rezignovaně zvedl sluchátko telefonu.
~*~
„Prosím, David,“ ozvalo se ve sluchátku, když jej rozespalý manažer zvedl.
„Ahoj Davide, tady Noe, můžeš ke mně teď hned přijít?“ zeptal se šéf, ale v tónu jeho hlasu tázaný poznal, že to není otázka, spíš rozkaz.
„Jistě, slyšel jsem to tvoje hlášení, hned jsem tam,“ podíval se na hodiny, bylo pár minut po osmé, oznámení akorát skončilo. „Hodím něco na sebe, tak vydrž,“ ještě řekl do telefonu, než sluchátko položil. Musí rychle, šéf nezněl moc nadšeně, a nebylo divu, karanténa byla něco, co za ta léta, která David ve společenství strávil, zažil jen dvakrát. Pokaždé se z toho vyklubal planý poplach, ale dnes to vypadá, jako by to byl průšvih, alespoň podle šéfova tónu hlasu. Když za sebou David zavíral dveře svého apartmá, zaslechl znovu zvonění telefonu, ale neměl čas ho vzít, nejspíš ho chtěl Noe popohnat, aby si pospíšil. „No no, aby ses nezbláznil,“ zamumlal si manažer pod fousy a uháněl směrem k šéfově kanceláři.
~*~
Tom marně čekal, až jeho manažer zvedne telefon, nejspíš už nebyl u sebe. Tom nevěděl, komu jinému by měl Billovo záhadné zmizení nahlásit, v těchhle organizačních věcech se vždycky spoléhal na pomoc zpěváka, nepotřeboval se to učit. Proto také jediný, komu ho napadlo zavolat, byl Saki.
„Prosím?“ ozval se hluboký hlas bodyguarda, nejspíš taky zrovna vylezl z postele, nebylo kam spěchat, karanténa všechno dění ve společenství zpomalí.
„Tady Tom,“ vyhrkl kytarista, a hned pokračoval. „Bill zmizel. Někdo ho asi unesl, já ho v noci nezamkl, když jsem odcházel, a teď tu není,“ mluvil rychle, aby ze sebe co nejdřív všechno vysypal, a Saki mohl začít po Billovi pátrat.
„Nesmysl, kdo by ho unášel, prosím tě. Nejspíš jen někam vyběhl, než budou opatření karantény moc tvrdá, a za chvilku se vrátí.“
„Nevrátí, nechal tady pager, víš, že bez něj nikdy nikam nechodí,“ oponoval Tom bohorovnému tělesnému strážci.
„Nejspíš si ho jen ve spěchu zapomněl, nešil, Tome,“ snažil se Saki uchlácholit evidentně vyděšeného kytaristu, „kam by ho tady kdo unášel, vždyť by ho neměl kam schovat,“ vysvětloval mu.
„Ale proč mě nepřišel vzbudit?“ ptal se už zoufalý Tom, „vždycky mě přece chodí budit, a teď nepřišel, nenechal vzkaz a není tu. Něco se mu stalo, já to cítím,“ vypadlo z Toma najednou. Měl celou dobu podivně sevřený hrudník, bylo mu úzko, a teď mu došlo, že je to pocit, který je nějak spojený s Billem. Netušil, jak na to přišel, ale byl si tím jistý. „Jako by mu někdo ubližoval,“ dodal ještě potichu, ačkoli věděl, jak to bodyguardovi bude znít nelogicky.
„Běž k sobě do pokoje, víš, že nemáš vycházet, já se po něm podívám a dám ti pak vědět, jo?“ nereagoval Saki na jeho podezření, že někdo Billovi ubližuje, a položil telefon. Sám byl trochu nervózní, celá situace byla rozhodně minimálně podezřelá, musel ji začít řešit.
~*~
„Posaď se, Davide,“ pokynul šéf manažerovi na sedačku, kde večer předtím seděl Kat. Nevědomky si David vybral přesně stejné místo, nejspíš bylo už prosezené, jak na něm sedávaly všechny návštěvy, které šéf k sobě pozval.
„Co se děje? Kdo sem co přitáhl za infekci?“ zeptal se se zájmem manažer.
„Žádná infekce tu není, je to kamufláž,“ rozhodl se Noe kápnout božskou. Přemýšlel dlouho, co vlastně Davidovi řekne, ale pak se rozhodl, že bude lepší, když bude znát pravdu. Pokud dojde k tomu, že budou muset Billovi vymazat paměť, stejně se to dozví.
„Co? Kamufláž?“ vykulil David oči, to tady ještě nezažil. „O co jde?“
„O Billa,“ řekl stručně Noe. „Včera jsem na něj dostal dost přesvědčivé udání, že je nejspíš homosexuál. Co si o tom myslíš?“ jen tak zkusmo se zeptal Davida, v podstatě jen proto, aby si ověřil svou předchozí teorii.
„Nesmysl,“ vyhrkl pobouřeně David. „Kdo takovou blbost řekl?“ hned se začal rozčilovat, nadskočil na sedačce.
„To ti neřeknu, je to tajné, ale byl to dost důvěryhodný zdroj. Proč se domníváš, že je to nesmysl?“
„No… protože Billa znám. Je to… trochu zvláštní kluk, to uznávám, ale přece bych musel něco poznat.“ David se začínal strachy potit. Takže na to někdo přišel stejně jako on, a jeho zdejší kariéra je v háji. Do prdele! To mu ještě chybělo. Věděl, že to jednou přijde, ale ne takhle brzy. Myslel si, že alespoň do zasvěcení bude všechno v klidu. Do té doby doufal, že se něco stane, ačkoliv netušil, co by to mělo být, aby to změnilo přepokládanou zpěvákovu orientaci. Prostě to nechával být, protože si s tou věcí nevěděl rady. A teď je pozdě.
„Tušil jsem, že ho budeš chránit, ale už ho má v prádle Kat, ten to z něj vytáhne jedna báseň,“ trochu jízlivě pronesl Noe, bylo mu jasné, jak se David právě teď cítí. Znal jeho povahu.
„Proboha,“ vydechl zděšeně manažer. „Co s ním chce dělat? Vždyť mu ten parchant ublíží,“ rozčílil se. „Udělá z něj trosku, která už nikdy nezazpívá ani notu, to ti nedošlo?“
„A tobě zase nedošlo, že ti teplouš nikdy neprojde veřejným zasvěcením, že jo?“ kontroval šéf, rozčilovalo ho, že mu David vyčítá něco, co sám nechtěl dopustit. „Kat má příkaz mu neubližovat, jen mu v případě, že to jinak nepůjde, vymaže paměť,“ dodal ještě, aby Davida uklidnil.
„No potěš,“ vzdychl David. „Takže zapomene všechny písničky…“ zamyslel se.
„Kat si s tím už poradí, uvidíš,“ ujistil ho Noe, ale sám nevěřil tomu, co říká. „Musíme to nějak vyřešit, protože jestli ne, budeme se ho muset zbavit,“ šokoval Davida poslední větou.
autor: Janule
betaread: Áďa
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 5
NE! NE! A NE!!! já protestuji 🙁 to se mi nelíbi. Bill za nic nemůže…. achjo …Tomane zvedni prdel a koukej ho najít!
Sáákra. Doufám, že ho nakonec vážně nebudou chtít odkrouhnout, protože své orientace se Bill asi těžko zbaví. a pokud mu vymažou paměť… no potěš, všechno mezi tomem a ním se bude muset budovat znova.
Ten původní zakadatel Genesis musel být pěknej magor. To je ale nápad.
Nechci, aby Billimu cokoliv udělali! (Kdo taky ano, že?)
Fakt už mě štvou, hovada. Co se jim nelíbí, pryč s tím. Sascha s Karlem by si taky měli pospíšit.
Jsem zvědavá, jestli to dobře dopadne. (MUSÍ!!)
Jako dobře, je pochopitelný, že je absurdní, aby v takovym společenství měl gay i dál tak vysoký postavení jako má Bill, ale to odstranění mi zas přijde přehnaný, chudák Bill… Snad by ho mohli nějak diskrétně jenom šoupnout někam na nějaký zastrčenější práce, jako třeba Paula ne?
No ale zajímalo by mě, jak chce Kat teda Billa předělat na toho heterosexuála… já bych jeden teoretickej nápad měla 😀 ale jsem na straně Billa, tak ho nebudu ani ventilovat 😀
Jéj a znervózňuje mě ten pomalej postup Karla a Saschy… no jsem napjatá na pokračování!
JANULE!!! hudry hudry!!! já tě varuju, opovaž se v týrání mého sluníčka jakkoliv vyžívt, nebo ti tam proniknu mezi řádky a udělám v tom tvým posvátkným společenství takovej chaos, až se z toho sám velký Noe posere a Kat taky!!!
Mne je Billa, tak ľúto, a bojím sa onho.
V tom spoločenstve su taký blbci, keď homa Noe tak veľmi rád, nech vymyslí nejaký podfuk na zasvetenie, a nie hned sa zbaviť Billa.
to je dráámo, to je dráámo. 😀 jůůůů. 😀 já si to děsně užívám a těším se na každý zvrat. klidně můžeš nechat na povrchu bouchnout atomovku, v podzemí nervový plyn, všechny brutálně postřílet, ale Tom s Billem budou v pořádku a spolu, jasný? 😀
podle mě to Noe řeší až moc, měl prostě počkat do zasvěcení (aneb počkat, až mu kluci zdrhnou) a pak se teprve starat. dělá, jak kdyby byla homosexualita vážně nějaká nemoc. holt by bylo trochu pozdvižení, že hvězdička vybouchla u zasvěcení a museli by ho strčit do podzemí jejich podzemí, ale to by přeci jejich společenství nepoložilo ne. škoda, že Tom Davida nestihl, věřím tomu, že by v rámci zachraňování vlastního zadku, určitě pomohl alespoň zabránit vymazání Billovy paměti. tak snad bude mít Tom na své straně Sakiho, to by taky mohla být docela dobrá akce. 🙂
hrozně moc bych chtěla vidět Obříka jako myslivce. 😀 tlemila jsem se tady jeho péru na klobouku fakt dlouho. 😀
Dobře ty 😀 …. Janule som zvedavá ako sa z tohto dostaneš , pretože ak Kat Billovi ublíži alebo už Bill Toma nebdue milovať, tak sa všetci čitatelia zbláznia alebo poserú strachy. Teda ja minimálne.
Neviem sa dočkať pokračovanie , fakt som zvedavá nesktuočným spôsobom.
A Tom… koblíšek malý 😛 úplne zlatý bol keď sa o Billa bál. David je dobrá sviňa – Bill je u Kata na "preorientovaní sa" a on sa strachuje len o to, že "Bill zabudne texty pesničiek" . Sebec…
Fandím detektívom čmuchalom aby uspeli, najlepšie by bolo hneď v ďalšom dieli . A Paulovi odkazujem, nech si pohne s plánovaním úteku
Uff sem rada ze se jeste Bill neprobral … Nemam chut na 'velke' odhalleni … Pochybuju ze zrovna Bill zakamuflazuje svou homosexualitu. Takze na vymazani pameti dojde.
ehm, ale neco si neodpustim. Sleduju jeden gay serial 'queer as folk' mozna ho nekdo zna … A tam je jedem klucina Justin – je na stredni takze je ve veku naseho Billa…je to gay, holky ho nezajimaji a je zamilovanej do Briana. A tenhle Justin ma kamaradku, ktera ho pozada aby se s ni vyspal …protoze je panna a nechce ji byt (poradne si uz nepamatuju souvislosti,serial sem videla pred rokem). No a Justin souhlasi … A opravdu, opravdu se s ni vyspi …
Tim chci rict ze, kdyby nebyl Bill tak desne zasadovej, ze by to zasveceni 's klidem' zvladnul, i kdyz vlastne o to nejde .. Pochybyju ze by Katovy stacil slib ze se bude chovat jako heterak ….
Neodvazuju se predvidat jak se to muze vyvijet dal… Proc musej nasemu Billimu kurvit jeste vic mozek?? Ten bude na povrchu desne prekvapenej.. Ale nechci predbihat, kdyz jeste neni ani poradne jisty ze cely podzemni vezeni nevyleti do vzduchu.
[9]: No jasně, že gayové můžou v pohodě spát se ženskejma, taky se jich spousta oženila a měla děti, než si přiznali, že je to jinak, ale to s tímhle Billem nemá co dělat. On je zamilovanej do Toma, a jeho zásady a naprostý zhusení způsobem žití a sexem v Genesis mu brání v tom jen pomyslet na to, že by někdy něco měl s nějakou místní děvkou. 🙂 Jeho chování při zasvěcení bylo dost jasný, je to prostě gay-srabík. To je jeho postoj, tak jsem ho napsala, a minimálně David to tuší. Ti dva, Noe a Kat, jsou jen obyčejný heteráci, který vědí prdlajs, jak to gayové mají, takže je ani nenapadne uvažovat o tom, že by to Bill mohl se ženskou aspoň zkusit. Nějaký předstírání nebo podvůdek jaksi na pódiu před očima všech nemá šanci, jsou tam detailní kamery. 🙂 Takže tak. 🙂
Všechny výhrůžky beru na vědomí a dělám si čárku do bločku 😀 Ono se to jednou bude hodiť, až budu mít sadistickou náladu. 😀 Třeba až mi zvednou nájem. 😀 Že, Áďo? 😀
Díky vám všem, oceňuju vaši trpělivost s myslivcem s pérem na klobouku a pisálkem :-D, jsou holt trochu pomalý, ale on je ten úřední šiml prostě pomalej, nedá se svítit. 🙂 J. :o)
JA-TE-JDU-ZABIT!!!!!!!!!!!!!!!!!! No mam ja tohle za potrebi? Tohle se mifakt jen zda. Kdybych nesedela v praci za stolem, tak uz si tu omlatim hlavu. Tohle nemuzes myslet vazne. Tohle je opravdu moc silna kava na moje nerviky. Absolutne nevim co mam vstrebavat driv….je toho najednou tolik. Nechci si ani predstavovat jak se Bill bude citit az se probudi zrovna tam…nemluve o tom, co tam s nim Kat udela. A ze vymazani pameti je to nejmensi. To bych jeste nejak snad i unesla, ale to ze tam planujou v pripade selhani……ani to slovo nemuzu vyslovit. Proste..ze se Billa chteji zbavit….to uz opravdu nezvladam. Cely ten jejich spolek je tak nechutny!!! Opet z toho dostavam ty same pocity jako jsem mela pri prvnich dilech. Kdy je mi az na zvraceni a cely to nenavidim a odmitam to cist………a stejne ti je naprosto jasne ze to cist budu protoze to zaroven i miluju co Janul :DD
Toma je mi strasne lito…uplne to prozivam s nim a to jsem na tom lepe ze vim kde Bill je….no i kdyz nevim jestli je v tomhle pripade lepsi to nevedet nebo nevedet. :/ Ja se strasne modlim…ale strasne…aby si DAvid uvedomil, ze s timhle nechce nic mit. S celym timhle spolkem. Vsak ty kluky musi mit rad. Tak ja doufam ze se vysere na nejaky debilni fanaticky stupidni presvedceni a obrati se proti nim. Ze se stane jakymsi spojencem kluku a pomuze jim od tamtud. Vzdyt to musi videt i na Tomovi….nebo aspon tusit. A je to snad porad clovek. Takze jestli to ale David necha byt jen kvuli nejakymu postaveni…tak ho prijdu osobne nakopat do kouli!!!!!!!!!!
No takze opet mi jednou fenomenalne selhaly nervy….Gratuluju Janulko. Jeste ze za hodinu mi konci pracovni doba a ja si budu moct zruinovat plice nikotinem. Jinak se asi dneska neuklidnim!!!!!
[11]: 😀 Tak pojď, box box box 😀 Schválně, kdo bude mít lepší pravej hák 😀 myslim, že tě preventivně zalehnu, sušinko, můžeš kopat jak chceš, nebudeš mít nárok 😀
Tvoje komenty mě vždycky pobavěj, úžasný 😀 David je starej feťák, od toho nemůžeš čekat nic než sobeckej zájem… proč by jim pomáhal nahoru, když ví, že ho tam čeká vězení? Minimálně za to, že fingoval svojí smrt. Nebuď blázen. 😀 A hele, jak to, že máš tak krátkou pracovní dobu? Ty děláš od pěti? Já končim v půl šestý, potvoro. 🙂
[11]:
[12]:
teda 😀 a potom že je práca horšia ako škola 😀 a obidve čmuchajú na twincest blogu 😀 to ja v škole nemôžem 🙂
[12]: ty svinucho!!!!!!! ted jsi me dojebala jeste vic :DD Moja plane nadeje jsou v trapu. Ber na me ohledy. ja se musim nejak uklidnovat tim Davidem. Ze treba NAHODOU se zmeni!!!! 😀 Boze ja te picnu 😀
Ne ja mam od pul osme do pul ctvrte…takze jsem jeste stale v praci :DDD TEd razim na autobus a jdu na toho souraka po meste :DD
[13]: uprimne ja v praci taky ne :DD Byl by pruser kdyby to sefka vedela 😀
[14]: 😀 tak hlavně nezapomeň mazat za sebou historii, šéfka snad není žádnej ajťák, kdyby náhodou chtěla vědět, kde po netu couráš, po smazání by se tam nedostala. U ajťáka by to bylo jedno, ten se dostane i do smazanýho. 🙂
Simtě, na co by pobář potřebovali nějakýho Davida? Jsou samostatní, chlapci, věř jim trochu. 🙂
[13]: Studuj, děvčátko, studuj, pak možná budeš mít práci, v který před tebou bude celej den počítač a v něm internet, a možná ještě twincestblog, jestli jeho adminka náhodou do tý doby, než ty budeš nejchytřejší, nezaklepe bačkorkama. 😀
[10]: Januliii? já jsem asi obarvená blondýna, ale nějak jsem nepochopila tvou narážku s nájmem 😀
a dlužíš mi maila, tak huš na něj!!!
a na Billa mi ani nesahej!!! hele, já ti jenom v klidu oznamuju, že jestli Kat sáhne na Billa, to jeho "šéf nešéf", tak sáhnu já na něj!!! a to vážně!!!
[15]: hehe to bych musela umet mazat historii :DD ja to tam dycky jen odkrizkuju a je to 😀 aby se ji to tam nerozrolovalo ale celou ji smazat neumim 😀 Ale tak…sefova je mi rodina takze mi to nezkouma 🙂 A kdyby….no co uz…u nas doma uz to stejne prasklo ze jsem twincestni duse :DD
co??? nééé.. at ho nechaj… chudak malej..:// nemžu se dočkat pokračka:))
takže ted jsem po několika dnech přečetla celou povídku. Takhle napjatá jsem nebyla už hodně dlouho…je to naprosto úžasný!!kvůli tomuhle jsem zůstaval dlouho do noci vzhůru a i tak mě to chvíli trvalo:D každopádně je to snad ta nejlepší povídka co jsem kdy četla…žádný trapný a zdlouhavý okecávání…přesně tak jak to má být:)
jsem z ní uplně nadšená:)) ani se neodvažuji říkat co si myslim že se stane protože to bude určitě něco jinýho:D moc se těšim na pokračování:))
Billíííí, čo si mu to urobila??? Tom nech práši pre mapu a za Paulom, Saki im možno pomôže, ale nechu beží Bože toto neprežijem. Chcem aby ho Tomi zachránil.
Achjo 🙁 Já vůbec nevím, jak tohle bude dál pokračovat. Ale co vím jistě je, že nepřežiju, jestli budou Billovi nějak ubližovat. Já vím, že má Kat tohle zakázané, ale copak já vím, co se tomu šílenci honí v hlavě? Bill tam i tak bude trpět..Hrozně bych chtěla, aby jej Tom nějak zachránil, ale taky vím, že tohle prostě není možné 🙁
Ja ti dám zbaviť sa Billa! Len aby sa niekto nezbavil teba ty hajzel, šak počkaj, keď tam na teba nabehne kriminálka!… Ja mám fakt dosť, čo bude ak Billovi vymažú pamäť? Nie, nechcem to vedieť… Chudák Tom si oňho robí starosti, niet divu… Som zvedavá čo budú robiť, Tom, Kat, kriminálka a Sascha, proste všetci… Dúfam, že to dobre dopadne.