autor: Bína
Tom
Převalil jsem se na posteli a zlostně shodil budík ze stolku. Už dnes! Už dnes se celej můj život posere! Nemožné! Co jsem komu udělal?
„Tomi?“
„Neříkej mi tak, mami!“ Strčila hlavu ke mně do pokoje a zvesela se usmívala.
„Máš zabaleno? Gordon s Billem tu budou za hodinu, aby nám pomohli.“
„Jo. Zabalil jsem si večer.“
„Hodnej kluk. Dole máš snídani.“ Abych pravdu řekl, docela se i těším. Teď mu konečně můžu udělat ze života peklo. Už jen za to, jak mě ponížil včera. Já, že ho líbal? NIKDY! To bylo nedorozumění!
Další půlhodinu jsem ležel a čuměl do stropu. Samozřejmě se v mé hlavě zrodilo hned několik plánů, jak Billa zabít, zmrzačit, ponížit, donutit se odstěhovat a spoustu dalšího. Konečně jsem se odhodlal a vylezl z postele. Opatrně jsem vykoukl na chodbu, a když máma nikde nebyla, sešel jsem do kuchyně. Tam byla na stole snídaně. Super.
Už jsem dopíjel svoje ranní kafe, když v tom…
„Ahoj Simone.“
„Ahoj Bille. Zase záříš jako sluníčko. To Tom se pořád mračí.“ Ááááá. Jak já ho nenávidím! Ona ho snad zbožňuje víc než mě. Nepřípustné. Aby toho nebylo málo, pan dokonalý vkráčel do kuchyně, ale ve dveřích se zastavil a civěl na mě.
„Co je?“ Štěkl jsem po něm, ale pak mi to došlo. Já tady sedím jen ve svých teplácích na spaní.
„Nic.“ Prošel kolem mě a pokračoval nahoru. Počkat. Nahoru? Můj pokoj! Vyletěl jsem jako střela, ale bylo pozdě. Byl tam!
„Co tady děláš?“
„Simon říkala, že mám vzít nějaký krabice z tohohle pokoje.“
„Já si je odnesu sám.“
„Fajn. Jak chceš.“ Chystal se k odchodu, ale můj dokonalý mozek zafungoval.
„Bille?“
„Co?“
„Co?“
„Vlastně bys mi mohl pomoct.“
„S čím?“
„S čím?“
„No s touhle krabicí. Prozatím.“ Popadl jsem do rukou krabici s CD a podal mu ji. Chudák se málem zlomil.
„Jestli to je na tebe moc těžký, tak nevadí. Zvládnu to.“
„Já to zvládnu sám.“ Obrátil se na patě a šinul si to dolů. Vyštrachal jsem z jedné krabice oblečení a začal se převlíkat.
„Ops. Pardon.“ Otočil jsem se a tam Bill. A já? Já tam stál tak, jak mě bůh stvořil.
„OKAMŽITĚ VYPADNI!“ Bill se uchechtl a zmizel. Kretén.
Celý den probíhal už docela v pohodě. Měl jsem naštěstí samostatný pokoj, tak jsem se tam zavřel a vybalovat. Billovi jsem se úspěšně vyhýbal. Prozatím.
autor: Bína
betaread: Janule
Tato povídka se mi opravdu líbí, jen mi přijde zvláštní, že jsou jednotlivé díly až přehnaně krátké.
Ked Tom Billovy niečo urobí, tak urobím niečo ja jemu.
😀 to bylo dokonalé toto ! 😀 já jsem se tak nasmála.prej jak Billa zabít,zmrzačit,ponížit,donutit se odstěhovat atd.:D 😀 no tvl.:D ten Tom..jak mu dal schválně těžkou krabici :D!No a nemohla jsem na konci jak jenom:Ops..pardon 😀 !! to je síla tohle to 😀 !Oba můžou děkovat,že maj každej svůj pokoj 😀 tyjo to bude ještě zajímavé ! 😀 Jen..škoda,že je díl tak moc krátký 🙁
Hezký honem dál
musím nesouhlasit s Leou.U této povídky mi nevadí že jsou díly krátké aspon se to lépe čte a více se těším na další díly 🙂
[1]: