Voices in your head

Snažil se jim odolávat dlouho. Těm očím, které ho bodaly do kůže. Šepotu, jenž mu trhal uši. Slovům, která bolela. A tichu, v němž je slyšel ještě zřetelněji.

„Vědí to, Bille, oni to vědí!“

Pevné objetí a něžné hlazení. Naivní přání, aby to bylo zase jako dřív. Plakali oba. Jeden strachem z nich, druhý z obav o jejich lásku. Z obav o bratra.

Tichý výkřik v noční tmě. Prudce se posadil na posteli a vjel si prsty do světlých vlasů. Zase tam byli. Všude. Vždycky.

„Ššš, nic se neděje, byl to jen sen…“

Vedle něj se ozval uklidňující hlas. Lhal. O kolik to však bylo jednodušší, než přiznat si, jak krutá je skutečnost…

„Ne, Bille, já je slyším pořád…“

Konejšil ho a ukolébal k spánku, přičemž mu po tvářích stékaly slzy bezmoci, aby se vzápětí mohly roztříštit o Tomovu tvář, i ve spánku zkřivenou ve výrazu štvané zvěře. Pronásledovaný… svou vlastní myslí, která ho zradila a dávala mu vidět věci, co nebyly.

Pro Billa to bylo těžké. On totiž viděl i slyšel. Viděl, jak se mu Tom mění před očima. Slyšel ho vzlykat do polštáře, nejméně stokrát. A trhalo mu to srdce. Snad ho příliš miloval. Nebo byl jenom slabý? Jak jinak si vysvětlit, že neschopen podívat se pravdě do očí, opakoval stále dokola tutéž větu.

„Zase to bude dobré, slibuju…“

Leželi těsně vedle sebe, dvě bledá, chvějící se těla. Dvě zmučené duše mlčky žebrající o to, aby už to skončilo, aby už měli klid… Alespoň na chvíli.

Ničilo je to, oba. Ani jeden se tomu však nedokázal postavit, bojovat s tím… protože by museli přestat předstírat, že se nic neděje. A na to nebyli připravení.

„Chybíš mi, bráško… Chybí mi ten starý Tom…“

Bill svíral bratra v náručí a proklínal se. Kdyby jen měl už tenkrát víc odvahy…

Sem je zavedlo nekonečné skrývání. Zklamali se sami v sobě, zatímco Tom se propadal stále hlouběji. Do černoty, mezi své představy a přeludy.

A Tom přestal utíkat. Dostihli ho. Už se o nic nesnažil, nechal je, aby ho naplnili, vzdal svůj dávno prohraný boj. Předtím jim k řešení chyběla odvaha. Teď síla.

Byl to snad trest za jejich lásku? Šílenství? Možná. Vysoká daň za pár okamžiků štěstí, za pár chvil v náruči milovaného.

Takhle peklo trestá hříchy…

autor: Mary