autor: SunlovestheMoon
Od Van Helsinga uběhlo téměř šest měsíců. Mediální cirkus obklopující celý případ udělal velké haló ze zabijákova tvrzení, že jeho dvě poslední oběti jednoduše ´zmizely´ s popisem divoce se měnícím podle veřejného zájmu.
Státní zástupce jednou pod dveřmi našel prostou hnědou obálku s fotografickými důkazy o zabijákově pronásledování a informacemi, které vedly k dřívějším vazbám na tajemnou skupinu svobodných zednářů, o které ani policie nic nevěděla. Obálka a její obsah byly otestovány bez výsledných otisků prstů a ani bezpečnostní kamery neodhalily žádné osoby, které za celý večer vstoupily nebo odešly.
Ale byla to dostatečná stopa, aby pomohla k odvrácení rozsudku o šílenství zabijáka.
Vězeň, který byl pod maximální ostrahou, začal jednu noc hystericky křičet cosi o dvou démonech, kteří si pro něj přišli. V novinách se objevil jen menší titulek a Georg mohl jen potřást hlavou nad Billem a Gustavem, kteří po něm vrhali své nejnevinnější nepřesvědčivé tváře.
Co se týče Georga, jediným efektem Tomova kousnutí bylo zostření jeho smyslů. Gustav přišel s tím, že ten krátký okamžik, ve kterém byl Tom přiveden zpátky k životu těsně předtím, než upadl do spánkového komatu, nestačil na to, aby Georga zcela přeměnil. Nicméně, Tom byl tak kajícný, dokud mu Bill s úšklebkem nepověděl, že intimita mezi Georgem a Gustavem v poslední době začala být daleko zajímavější.
„Ahoj,“ Tom vešel do studia, kde Bill seděl u svého piana, široce se usmál, když se na něj Bill rozzářil, jako to v poslední době dělal často. Rozhlédl se po rozházených notových zápiscích. „Na čem teď pracuješ?“
„Ahoj, chceš to slyšet? Poslouchej,“ Bill Toma pohladil po paži, aby získal jeho pozornost, a začal hrát, jeho hlas byl hladký a křišťálově čistý. Píseň v sobě měla smutnou křehkost, a přesto i naději.
„…Reset your eyes, erase your mind, I will never let you down…“
(otevři oči, vymaž svou mysl, já tě nikdy nezklamu)
O pár tónů později se Bill odmlčel a usmál se nad Tomovou chválou. „Ještě to není hotové.“
„Pro koho to je?“
„No, říkal jsi, že bych měl tvořit i nějakou vlastní hudbu,“ Bill Tomovi poslal pohled zpod svých řas, zatímco si uklízel noty. „Ale znáš tu mladou kapelu? Chtějí víc písní, takže možná mi tuhle můžou hrát… každopádně, jak se cítíš?“ Zeptal se Bill a změnil tak téma, zatímco se natáhl pro Tomovy paže kolem něj.
Tom si myslel, že je škoda, že Billův hlas není slyšen více lidmi a uvažoval, jestli by mu mohl pomoci změnit názor ohledně vystupování. Cítil, že by v tom byl opravdu dobrý.
„Hmm? Oh, cítím se dobře. Pořád si myslím, že to musí být opravdu divné, ale není to tak špatné, jak jsem si myslel. Aspoň zatím,“ dodal Tom.
Tom byl po celou dobu své změny v ´karanténě´, zatímco se učil mít pod kontrolou své primitivnější impulsy s pomocí Billa a Gustava, a Georg mezitím v jeho nepřítomnosti dohlížel na jeho práci.
Pro Toma bylo jen velmi málo věcí, kterých by na své změně litoval, s výjimkou skutečnosti, že bude trvat dlouho, než zapomene chuť svého oblíbeného jídla. Truchlil nad tím spolu s Billem, který jej konejšivě hladil, dokud nebyl dostatečně rozptýlen.
Po celý život měl Tom vždycky pocit, jako by se pohyboval směrem k něčemu většímu, něčemu hlubšímu, a měl podivný pocit nějaké velké přeměny jako něčeho spíše symbolického než doslovného. V jeho očích nikdy nebyl ten naléhavý pocit, že by se něco mělo stát; někdy bylo nejlepší nechat život, aby vás vzal tam, kde vás chtěl mít. A jak Billa ujistil, jeho vzal zpátky do Německa, k němu. Nebylo tam nic, za čím by se ohlížel zpět nebo čeho by litoval.
A dnes dal doktor Tomovi zkušební propustku.
„Za dobré chování,“ řekl Gustav a koutky úst mu škubaly.
A Tom měl v úmyslu toho využít.
„Takže, doktůrek říká, že můžu jít ven si hrát,“ Tom se na Billa pomalu ušklíbl a olízl si rty, zatímco sledoval, jak se Bill ostře nadechl a oči se mu rozsvítily, i když mírně potemněly.
Bill vstal, kousal se do rtu a smál se, když se Tom sklonil, aby mu do něj kousl za něj, než ho poté konejšivě olízl. „Opravdu?“
„Jo. Tak pojďme ven. Je tady něco, co ti chci ukázat,“ Tom s Billem spojil pohled a ustoupil, než napřáhl ruku.
Když společně vyšli ven, Bill cítil, jak se mu hrudník nadouvá láskou a hrdostí. Vždycky si udržoval spojení svou hudbou, a nyní se spojil s Tomem. Tohle byla jejich budoucnost a teprve začala. Bude tady toho mnohem víc, to Bill věděl, a Tom mu to už dostatečně ukázal.
KONEC
autor: SunlovestheMoon
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 56
Krásná povídka jen je škoda že je konec.
Zazvonil zvonec a pohádky je konec… a jelikoz jsou kluci nesmrtelní, tak tam spolu žijí dodnes 😉! Tedy az na Georga, u nej se můžeme pouze dohadovat, jestli se nakonec naklonil myšlence nekonečného zivota po boku dokturka a nebo se rozhodl spocinout v pokoji, az nadejde jeho cas. Presto vsechno, ze se snazim znít tzv. “nad veci”, opak je pravdou. Achyooo ja ty konce u dobrých a mnou oblíbených povídek proste nedavam, nezvladam a dlouho rozdychavam 😫. Rika se, ze na každém konci je pozitivni to, ze neco noveho zacina, takze mi to neda se nezeptat – planujes, Zuzu, po tehle povídce dalsi preklad, nebo pro ted zustanes jen u jedne povídky tydne 😇???
A kdyz se vrátím zpet ke kapitolce, at ji neodbydu, potažmo k celkovému hodnocení 😉… zaver byl svym zpusobem opravdu hezky v tom smyslu, ze vse dopadlo dobre a vsichni jsou šťastní, ale uprimne, me osobne to prislo par posledních scén zbytecne zrychlené, coz ve me ted, v posledním díle, z části vyvolalo takovy mdly, jednoduse nijaky dojem, ktery musi teprve nejprve odeznit, abych byla schopna mluvit vic objektivně. V tuhle chvili me asi nejvic mrzi, ze Tomova proměna, jeho začlenění do běžného zivota a jejich spolecne soužití s Billem, coby paru dvou upírů, nas proste v dějove lince uplne minulo, bylo to najednou takove hop sem a hop tam. Prijde mi to skoda, protoze si myslim, ze by to byl skvely námět na druhou radu, ale podle toho, jak to autorka pojala, se obavám, ze tohle je jeji definitivní verze. Za me by tohle mohla byt jedina vitka, abych porad jen nepěla superlativy 😆, ale jinak me osobne tahle povídka sedla a moc. Dekuji, Zuzanko, za jeji vyber a preklad ❤️❤️❤️!!! 💯% my cup of tea ❣️
[2]: Ach ,Démonko, Démonko…..
Chceš slyšet naprostou pravdu pravdoucí?
Už se mi žádný další překlad plánovat nechce…. Ne proto, že bych už vůbec nechtěla překládat (i když, přiznám se, občas už mě to taky nebaví, ale to taky souvisí s tím druhým důvodem), ale proto, že už prostě není co překládat. Sama to vidíš, komentáře, pokud už se nějaké objeví, jsou v poslední době plné kritiky, už to není samý jásot nad dalším perfektním dílem perfektní povídky, a já to naprosto chápu. Ty povídky už prostě nejsou dokonalé, už jsou čím dál méně realistické (teď nemluvím o těch upírských a podobně, ale i v těch je potřeba zachovat nějaké to realistično) a to se příčí i mně. Proto už i pro mě samotnou to není taková zábava, když během překladu musím zatínat zuby, zatímco překládám nějaký naprosto nesmyslný a nereálný dialog, který bych nejradši celý smazala nebo přepsala. Už se prostě nechci znovu probírat povídkama na thf a vybírat z nich ty nejméně nesmyslné, které by měly aspoň trochu hlavu a patu a i nějaký ten příběh a které by mě bavily.
Neříkám, že končím úplně, povídka od fyredancer ještě nějakou dobu vydrží a kdo ví, možná po ní navážu s nějakou další, ale pro tuto chvíli zůstávám jen u jedné povídky….
[3]: Draha Zuzi, tohle Ti nikdo nemuze mit za zle. Spíše naopak, je to vice nez pochopitelne. Ja Ti strasne dekuju za dve veci (mimo jine samozrejme…)! A) komunikujes a nestrkas hlavu do písku; B) netahas nas za nos nerealnymi přísliby a jednas s nami na rovinu – vzdy jsem si velmi cenila fair play jednání, byt to, co nekdy sdělujes, se neříká a nebo nepřijímá tim druhým snadno. Cili jasne, From the inside out je běh na dlouhou trať a pak, dej se vůle bozi. Ja ctu od Tebe ted Nájemníka – takova super summer love story naprosto idealni na ted a i po ni jeste nemam seznam cely proskrtany, cili do te doby urcite vydrzim. K tem stránkám THF – nejsem tam zaregistrována, cili tam logicky ani nechodím, a proto nevim … jak to tam ted chodi? Přispívá tam jeste vubec nekdo? Myslim to tak, jestli je naděje, ze se jeste něco kvalitního objeví… Vim, ze jsi psala, ze tam mas vytiplych par super povídek, ale nejsou prozatím dopsane a bohuzel to ani nevypadá, ze budou dokončené, protoze autorky dlouho nevlozily nove díly… nicmene tenhle dotaz myslim spis na aktualni aktivitu provozu jejich webu.
[4]: Jo, Nájemník, kdybys věděla, kolik mě to stálo přemlouvání, aby mi Janule tu povídku dovolila přeložit. Autorka totiž překlady téhle povídky výslovně zakázala, z osobních dovůdů,ale mě to přišlo jako strašná škoda, takže ji tu máme na tajňačku se změněným nýzvem i autorem, ale pšššššt 😀 Chtěla jsem ji přeložit straašně dlouho, a nakonec jsem se do ní prostě pustila, ale to tam myslím je v úvodu i napsané….
Ještě jsem nedávno přemýšlela, jestli jsem ti vůbec někdy doporučovala povídku ´Jeho očima´. Zřejmě ne, protože prostě nezapadá do žádné z těch kategorií, ve kterých jsi po mě kdy chtěla nějaká doporučení, ale kdyby sis přece jen našla chvilku (no, trochu delší chvilku, ona to není tak úplně krátkodobá záležitost), tak na ni mrkni. Je to jedna z takovým mých srdcovek 🙂
Na thf to teď chodí tak, že to tam v podstatě celé táhne jen zarlina, její přítelkyně a okruh jejich kamarádek. Vzájemně se v soukromí hecují k psaní povídek a dalších dílů a myslím, že jen díky tomu tam vůbec něco přibývá. Sem tam se tam objeví i nový díl od někoho dalšího, ale to jsou už jen světlé výjimky. Jenže Zarlina má rozepsaných těch svých několik nekonečných povídek, kam sem tam přibude nový díl, do toho sem tam vrhne nějakou jednodílku, a občas taky začne další nekonečnou povídku a tak to pokračuje pořád dokola. A ty ostatní holky, no, občas se to čte dobře, ale nic světoborného z nich neleze a navíc, pro mě z neznámého důvodu, se pořád zuby nehty drží dlouhovlasého černovlasého hubeňoučkého Billa (výjimečně i dredatého Billa), kterého párují se současným Tomem, a to už mě pomalu přestává bavit. Současný Bill se tam prostě skoro nikde nenachází. Ale to už jsem ti myslím psala…
[5]: Jsem rada, ze jsi byla za rebelku a prosadila sis ji 👏❣️ Kdyby nahodou neco, samozrejme mlcim jako hrob a vuuuuuuubec Te neznam a nikdy jsem od Tebe nic prelozeneho necetla 😄🤐😅… i kdyz si myslim, ze z provaru fakt nemusite mit bobky 🙂.
Covece nedoporucila, ale strasne si vazim toho, jak na me stale myslis, aniž bych Te musela furt prudit 😘!!!!!!!! Kazdopadne Jeho očima si velmi dobre a živě pamatuju, ač uz je to poměrně dlouho, co jsem ji cetla … narazila jsem na ni prakticky nahodou a pustila se do ni jen proto, ze byla od Tebe… A jak to tak bývá, ačkoli bych si ji ja sama od sebe na prvni dobrou asi nevybrala, tak se okamzite stala i mou oblíbenou, na kterou rozhodne nikdy nezapomenu. Je to holt jedna z tech mega silných povídek, jak tématicky, tak dokonalým napsáním a Ty jsi ji proste skvostne přeložila, četlo se to samo a na to, ze to vlastne nebyla vubec zadna oddychovka, tam byly i úsměvné pasáže – viz ze Bill bude na Toma cekat ochotne cely zivot, klidne az do doby, kdy bude Tom starý a nemohoucí a pohybovat se bude jen pomoci hole, kterou Bill pojmenujeme a spřátelí se s ni … nebo tak nejak to tam stalo 😀). Byla jsem po jejím přečtení naprosto speechless ♥️♥️♥️♥️♥️♥️♥️♥️♥️♥️ a tak nejak v pozitivním smyslu slova dojata. Za ni Ti taky smekám. A vlastne me to přivádí k myšlence – kdybys vedela o jeste nějakém dalším klenotu zdejší sbírky, ktery proste jen nezapadal do mých škatulek požadavků, bud te dobroty a piš mi typy ve dne, v noci 🙏🙏🙏😂😂😂. Tady je totiz zářně videt, ze pokud nekdo umi, pak je schopny poutavě sepsat i návod k mikrovlnné troubě a lidi to budou hltat jako slovo bozi! A ze kolikrat sami sebe hloupými předsudky ochuzujeme a veliké veci 💎.
Aha, takze je to vsude stejne koukam 👀. To me mrzi! Btw ta dredata verze Billa jeste ujde (nebo aspon me se líbila jeho vizáž tehdy 😁) – uz tam byl aspon starsi a ne pubertální děcko … ale fakt nerozumim tomu, proc se o nem v blondate verzi nechce nikomu psat, vzdyt je sexy jak nikdy a navic uz neni tak utaply, rozhodne ted mi prijde jeho morésy vic Diva nez kdy driv 😂. Coz si umím predstavit jako zazivne zápletky k příběhum… nebo ze by jim prave tahle zmena charakteru nesedela? A nebo jestli je to jen nostalgie ke starým casum, pak mi ale vysvětly, proc Toma v soucasne podobě berou vsema deseti 🧐? Nooo asi budem muset byt jak Em a sepsat si vlastni povídku presne podle našeho gusta 😎.
Konečne som sa dokopala napísať komentár, lebo som akosi nevedela, čo. Som rada, že Tom prežil a vlastne je super hlavne to, že pohrýzol Georga. Možno sa pomaly premení 😁, aj keby nechcel. Ale hádam bude chcieť. Som romantik, chcem aby všetci ostali šťastný.
A k prekladom – je tam toho veľa, ale chápem, že nie všetko sa ti chce prekladať. Ja som prečítala len málo, lebo Google rozhodne neprekladá tak úžasne, ako ty, Zuzička naša drahá. Ale desím sa dňa, kedy ťa to prestane baviť úplne. Teraz síce moc nečítam, ale je fajn vedieť, že tu vždy pribudne niečo nové. Bohužiaľ, aj to sa raz skončí. Ja sama síce mám rozpísané dva príbehy a vymyslený ešte jeden, ale ozaj je ťažké dokopat sa k písaniu, keď k príbehu pribudne jeden či dva komentáre. To sa často pozerám do štatistík, či tu vôbec ešte niekto chodí. U mňa plus to, že píšem v slovenčine. Ale po všetkých tých prekladoch – nerozmýšľala si, že by si skúsila niečo napísať? Alebo ty, Janulka, nemáš niečo v šuflíku, čo čaká na dokončenie? 🤔😘
juuuu, to bylo moc krasny. :heart::heart::heart: