Tom chytil bratra za pas a prudce se otočil. Opřel ho o dveře skříně a sám se přitiskl co nejblíže k němu. Snažil se prodrat mezi bratrovy rty a skoro se mu zatočila hlava, když Bill pootevřel ústa a sám vyhledal jeho jazyk, aby si s ním mohl trochu pohrát.
Odtrhl se od bratrových rtů jen na tak dlouho, aby mu mohl přes hlavu přetáhnout tričko. Bill táhle zasténal, když se Tom přisál k jeho krku a polaskal ho jazykem.
„Zpomal trochu…“ zamumlal Tom téměř neslyšně a škádlivě zuby stiskl Billův ušní lalůček, čímž přinutil bratra skřehotavě vykřiknout, zvlášť když k tomu přidal ještě silné otření se o jeho tělo.
Bill mu zaryl nehty do ramen, Tom jen sykl. Oba se třásli vzrušením, nedokázali vůbec přemýšlet, jako by se octli ve vzduchoprázdnu.
„Tome…“
Bill bratra málem bolestivě tahal za dredy, jak se zoufale snažil dostat opět k jeho rtům.
„Nemluv, nemluv, nemluv…“ Tom nezřetelně mumlal, Bill mu sotva rozuměl. Ve vzájemném pevném objetí a hlubokém splynutí rtů došli až k Tomově posteli a z výšky padli do peřin.
***
Bill zmoženě odpočíval na bratrově nahé hrudi. Šimral ho svým horkým dechem a spokojeně nechal Toma, aby ho svými štíhlými prsty krouživě hladil po rameni. Byl příjemně unavený, chtělo se mu spát. Jen zůstat takhle, s Tomem. Cítil se dobře v jeho náruči. Byl klidný a vyrovnaný, nejradši by takhle zůstal navždy. Náhle zatoužil, aby to tak bylo pořád, aby se každé ráno mohl probouzet vedle bratra.
„Jak to teď s námi bude, Tome?“ zavrněl sladce do bratrova ramene a umístil letmý polibek na jeho klíční kost.
Tom netečně zíral do stropu. Hrdlo se mu svíralo. Nebyl si jistý tolik jako Bill, že to, co se před chvílí stalo, bylo správné. Obával se, že tím všechno zničili. Vyhýbal se bratrovu pohledu, bál se mu podívat do očí.
„Tomi?“
Několik slz vytrysklo Billovi z očí, steklo po tváři a dopadlo na Tomovu hruď. Na holé kůži ty kapky zklamání doslova pálily. Žhnuly, jako by se chtěly dostat skrz pokožku až do jeho srdce. Ale tam už byly.
Tom se odmítal na bratra podívat. Měl pocit, že kdyby ho teď zahlédl byť jen koutkem oka, musel by se rozplakat. Nechtěl Billovi ublížit, to nikdy, ale jinak to přece nešlo. Nemohli být spolu, i kdyby sebevíc chtěli.
„Proč, Tome?“ Bill zlomeně zašeptal. „A dívej se na mě!“
„Bratři?“ Bill si odfrkl. „A to má být všechno? Nezdá se mi, že by ti to předtím vadilo!“
Bill se rychlostí blesku vymotal z přikrývky a vyskočil z postele. Tom bezmocně sledoval, jak bratr sbírá své oblečení, které v záchvatu vášně rozházeli po celém pokoji.
„Ne, Tome. Vybral sis.“
autor: Mary
Ach jaj. No tak neviem akoto bude ďalej.
bože ten začátek…tak krásný! úžasně popsaný!! ale u konce jsem skoro brečela:( snad se to vyřeší:) honem další díl, nádherná povídka:))
🙁 proč to ta skončilo?
a proč se ten začátek nemohl rozvést? :DDDD jsem úchyl,to se nezapře :Dt
Tom je střevo,chudák Bill.