Chaos 15.

„Tome, máš dneska čas? Zkusím nám uvařit večeři,“ vychrlil Bill horlivě do telefonu.
„Samozřejmě. Vyhovuje, když přijdu na sedmou?“
„Jo! To bude akorát,“ odpověděl Bill a zavěsil.
Tom si dokázal představit Billův úsměv, který jistě zdobil jeho obličej. Musel se nad tou myšlenkou usmát.

„Hej, chlape, co se tak culíš?“ přisel si k němu Dwayne. Pusu měl plnou zeleného jablka, které jedl. Pobaveně se zatvářil. „Hulil jsi?“
„Ne,“ zasmál se Tom. „Jdu k Billovi. Vaří večeři,“ řekl hrdě.
„Vážně? Ten kluk ti vaří? To je skvělý!“ zněl překvapeně. Na chvilku se odmlčel. Přemýšlel. „Můžu se přidat?“
„Samozřejmě, že ne, Dwayne. Budeme tam jen sami dva.“
„Okay, chápu, kam to celé směřuje. Je to skvělá příležitost,“ Dwayne přesně věděl, co bude po večeři následovat. Ukázal na kamaráda rukou, ve které držel svoje napůl snězené jablko. „Když moje ex Tanya vařila, pokaždé jsme skončili na stole. Po jídle jsem jí svléknul a pak-„
„Hej,“ zakryl mu Tom obličej svou dlaní. „Nechci to vědět, okay? Nech si to na večer do sprchy.“
Dwayne se zasmál a zatvářil se napůl uraženě. „Ale no tak. Děláš, jako kdybys mě nikdy neslyšel mluvit o takových věcech.“
„Tím to není. Víš, že mi můžeš říct cokoliv, ale s Billem je to jiné. Nechci ho do tohohle zatahovat.“
Dwayne ho poslouchal se stoprocentní pozorností. Ušklíbl se a zahýbal obočím. „Bože, seš zamilovanej,“ oznámil. Tom se trochu usmál a zvedl se ze sedačky.
„Musím už jít.“
„Chlape, nemůžeš přede mnou takhle utíkat. Už jste… víš, co myslím, že? Už jste dělali bim bam bum?“ Dwayne si zatancoval na místě a rozesmál se. Tom mu neodpověděl. Nad tím, jak se Dwayne tvářil, jen protočil oči.
„Čau, Dwayne,“ řekl zpěvavým hlasem a kamarádovi zamával. Odcházel od Tonkera se

—

Bill v kuchyni šílel. Nerozuměl tomu, jak mohou být lidé schopni pracovat na několika pokrmech najednou. Bylo to nemožné! Spálil lasagně a už to vypadalo, že dort, který právě pekl, postihne stejný osud, naštěstí ho ale včas zachránil. Probudil se s nadšením do vaření. Vážně si myslel, že by mohl využít své kuchařské dovednosti – které nevlastnil – a připravit něco pro Toma. Hlasitě si zpíval a tancoval po kuchyni, zatímco dával dohromady všechny ingredience, které potřeboval na svůj dort, až zapomněl vypnout troubu. To byl ten důvod, proč právě teď volal do nejlepší italské restaurace ve městě, aby objednal dvě porce lasagní.

Domem se opět ozval zvonek. Černovlásek se na dveře podíval a šel otevřít. Na obličeji se mu okamžitě objevil široký úsměv.
„Tome!“ skočil na druhého chlapce. Nohy mu omotal kolem boků a paže kolem krku. Jejich rty si k sobě rychle našly cestu, aby se spojily v dlouhotrvajícím polibku. Tom se odtáhl jako první. Postavil Billa na nohy a lišácky se na něj usmál.
„Wow. Pokud pokaždé, kdy budeš vařit, mě budeš takhle líbat, moc rád budu chodit na večeři každý den,“ řekl a ukradl si další polibek.
„Pojď dovnitř,“ Bill chytil svého přítele za ruku a vedl ho do obýváku. „Večeře je na stole,“ oznámil a pokynul mu rukou, aby se posadil.
Tom zůstal stát jako solný sloup. Vytáhl obočí a ze rtů se mu vytvořilo překvapením O.
„Ahhh, tohle je úžasné, Bille. Nečekal jsem tohle všechno,“ usmál se. Nikdo se ještě nikdy neobtěžoval, aby pro něj připravil něco takového, jen proto, aby ho potěšil. Ačkoliv nebyl žádný romantik, dokázal ocenit to, co pro něj Bill udělal. Už teď miloval Billův nápad – večeřet za tlumeného světla, s klasickými talíři a příbory a barevnými ubrousky. „Děkuju,“ řekl a otočil se na Billa, aby ho jemně políbil.

„Vážně jsi ty lasagně uvařil? Jsou výborné,“ řekl Tom po prvních soustech. Bill se na něj podíval a skousnul si horní ret.
„Lasagně jsem uvařil, ale tyhle, které jíme, to nejsou. Ty moje doslova shořely.“
„Podělal jsi lasagně?“ zeptal se Tom a vybuchl smíchy.
„Nebyla to moje chyba! Trouba se nevypla, kdy měla. Nevěděl jsem, co dělat,“ přiznal Bill stydlivě a plácl Toma do paže, protože se pořád smál. „Udělal jsem ale dort!“ řekl hlasitěji, čímž upoutal přítelovu pozornost. Tom miloval dezerty. „Ten se mi vážně povedl.“
„Příchuť?“ zeptal se Tom zvědavě.
„Zkus hádat… Čokoládovej!“
„Výborně,“ Tom se trochu zasmál. „Mimochodem… Kde máš tátu? Myslel jsem si, že je pořád ve městě,“ trochu se zamračil a olízl si ze rtů rajčatovou omáčku, aby si ji vychutnal.
„Je,“ odvětil Bill bezstarostně a pokýval trochu hlavou. Dlaní si překryl pusu plnou jídla. Všiml si Tomova překvapeného výrazu a trochu se zasmál. „Buď ale v klidu, dneska domů nepřijde. Řekl, že přespí na základně, protože on a jeho… tým musí naplánovat takovou tu misi jak z akčního filmu,“ zavtipkoval. Jeho otec se s ním nikdy nebavil o jeho pracovních záležitostech. Sotva mu říkal o tom, co dělá, a Bill se dávno naučil neptat se na víc otázek, když jeho otec začal frází ‚státní povinnosti‘.
„Zajímavé,“ pokýval hlavou Tom. „Nedostaneš domácí vězení za to, že jsi sesbíral polštáře z celého baráku a hodil je tady na podlahu?“ miloval si z Billa utahovat. Oba mladíci se unisono rozesmáli.
„Nedostanu, protože ty mu to neřekneš,“ usmál se Bill. „A než se zítra ráno vrátí, celej obývák bude uklizenej.“
„Chytré,“ ušklíbnul se Tom. „Seš si jistej, že tam zůstane?“ zeptal se znovu s obavami v hlase. Byl si jistý, že kdyby je generál Kaulitz přistihl u toho, jak večeří v obýváku na jeho drahém nábytku, rozhodně by nebyl nadšený.
„Jo, jsem si jistý. Přestaň si dělat starosti, Tome. Bude doma v 8:00 ráno. Přísahám,“ řekl Bill. „Proč si myslíš, že jsem tě pozval na večeři?“ položil rétorickou otázku a nemravně se na přítele usmál.
„Provokuješ,“ zamžoural na něj Tom a zasmál se.

Poté, co oba snědli svoji porci lasagní, Bill přinesl dort. O půl hodiny později byla už polovina dortu pryč. Chlapci leželi nehnutě na polštářích a chtěli na místě usnout.
„Co jsi dneska dělal?“ zeptal se Bill, pohladil si plné břicho a otočil hlavu do strany, aby se na Toma podíval.
„Nic moc. Čekal jsem na Tonyho, ale nepřišel. Hádám, že měl moc práce.“
Bill se dostal k Tomovi blíž. Tom ho chytil za ruku a propletl s ním prsty. Políbil ho na hřbet dlaně a usmál se.
„Proč u něj pořád pracuješ? Můžeš odejít. Táta ti může sehnat jakoukoliv práci, bys chtěl,“ řekl Bill a položil hlavu na polštář.
„Jakoukoliv práci?“ zeptal se Tom a Bill přikývl. „Víš, co jsem chtěl dělat, když jsem byl dítě?“
„Co?“ zeptal se černovlásek jemně.
„Chtěl jsem být pilot,“ řekl Tom zasněně, díval se do stropu. „Když jsem byl dítě, chtěl jsem uletět. Utéct od všeho. Cítit svobodu.“
„Pilot…“ zopakoval Bill potichu. Zničehonic se rychle posadil a zářivě se usmíval. V hlavě se mu utvořil nápad. „Tome! Můžeš být pilot! U Air Force* se to naučíš zadarmo. Mají tam velká letadla, na kterých můžeš trénovat, a potom u nich můžeš dostat práci a-„
„Bille, Bille,“ přerušil ho Tom v půlce věty. „Nedostanu u nich práci. Vážně nejsem dobrej kandidát na to, abych se přidal k armádě,“ zasmál se. Trochu ho to ale mrzelo.
„Tome, na tom nezáleží. Můj táta-„
„Bille, to je v pohodě. Jsem v pohodě. Nedělej si starosti,“ Tom chytil obličej mladšího chlapce do dlaní, přitáhl si ho blíž a zajal jeho rty svými. V Billově žaludku jako kdyby vybuchly ohňostroje.

„Představ si všechna ta místa, na která bychom se mohli dostat… Hawaii!“ nabídl Bill, když se od sebe odtáhli.
„Jo. Představ si všechny ty věci, které bychom tam mohli dělat,“ řekl Tom s úšklebkem.
Bill otevřel oči dokořán. „Tome!“
„Co?“ zasmál se Tom. „Myslel jsem přírodní atrakce, Bille!“ posadil se a díval se na zbytek dortu na stole. Na prst si nabral dostatek tekuté čokolády a nanesl ji na Billův nos. „Přestaň myslet tím, co máš mezi nohama,“ zamručel provokativně.
„Hej!“ zasmál se Bill a odstrčil Tomovu ruku od svého obličeje. Také si nabral čokoládu na prst a zašpinil s ní Tomovu tvář. Tom si chvíli stěžoval, ale poté si ho Bill přitáhl za bradu blíž a políbil ho. Oba zapomněli na čokoládu na Tomově tváři a Tom se neúmyslně otřel prsty, které měl pokryté sladkou pochoutkou, o Billovu klíční kost.
Tom se odtáhl od Billových rtů a pomalu se dostával polibky na jeho krk, přičemž odstraňoval všechny čokoládové cestičky, které na něm zanechal. Jazykem slízával tu sladkou dobrotu z jeho jemné kůže. Bill si hrál s Tomovými copánky a zavřel oči, když mu olízl čokoládu z nosu. Tom pomalu vklouzl prsty pod Billovo oblečení. Cítil husí kůži, kterou mu způsoboval svými doteky. Svlékal mu tričko a černovlásek se trochu nadzvedl, aby mu pomohl ho odstranit úplně. Jakmile bylo tričko pryč, sundal si i to svoje a nechal jejich nahé hrudníky, aby se na sebe položily.

Vášnivě se líbali a vzájemně se svlékali, až oba byli po chvíli kompletně nazí. Tom nemohl přestat myslet na to, co mu Dwayne dnes řekl. Tohle je to, co tě jídlo donutí dělat.
„Kde je… lubrikant,“ Tom vydechl do Billovy pusy.
„V mém pokoji,“ odpověděl Bill rychle. Tom zaúpěl jako malé dítě, které bylo odvoláno od hry, aby se šlo navečeřet. Přesto se ale zvedl a div neběžel do Billova pokoje.
Když se vrátil, Bill na něj už čekal. Ležel na břiše a byl celý vypodložený polštáři. Tmavé vlasy měl rozprostřené po ramenech a zadek měl vystrčený do vzduchu. Tom při tom pohledu nasucho polknul. Políbil Billa mezi lopatky a pohladil ho po bocích.
„Seš si jistý, že to chceš takhle?“
Bill kývl hlavou na souhlas a nadzvedl se na loktech.

Tom se ho snažil rozptýlit tím, že ho líbal, zatímco připravoval svůj penis na to, aby se s ním mohl dostat do jeho těla. Pomohl Billovi do kleku, položil mu dlaň na podbřišek a přitáhl si ho blíž k sobě. Půlky mu roztáhl od sebe a jedním prstem, na kterém měl lubrikační gel, mu přejel po vstupu. Bill se uvolnil a zaklonil hlavu. Jakmile v sobě ucítil dva Tomovy prsty, hlasitě zasténal a zavrtěl se. Trochu pohyboval boky ve stejném rytmu, v jakém Tom pohyboval prsty. Spokojeně zamručel, když ucítil třetí prst. Jakmile byl Tom přesvědčený, že je Bill dostatečně připraven na jeho penis, prsty z něj vyndal a chytil ho za boky.
„Teď do tebe půjdu já, dobře?“ zašeptal mu do ucha a políbil ho na lalůček. Chytil svůj penis do ruky a nasměroval ho k Billovu vstupu. Pomalu se do něj dostával, Bill zasténal a objal polštář, který měl pod sebou. Po chvíli se do něj Tom dostal celou svojí délkou a hlasitě zasténal, hlava mu padla do záklonu. Začal pomalu přirážet, snažil se být opatrný. Nechtěl Billovi ublížit. Černovlásek si položil hlavu na polštář, jakmile Tom přitvrdil. Rozhodně nemohl popřít, že tahle poloha byla lepší, protože měl Tom lepší přístup k jeho prostatě, na což jeho tělo reagovalo. Bill uchopil svůj penis do ruky a pomalu po něm začal přejíždět. Bylo to tak dobré, až si myslel, že každou chvílí zkolabuje.
„Nech mě tě udělat,“ řekl Tom, položil dlaň na Billovu a začal ho honit. On byl ten, kdo měl Billovi udělat dobře, ne on sám. Černovlásek otočil hlavu, aby se jeho rty mohly setkat s Tomovými v nedbalém polibku. Jejich steny a lapání po dechu se prolínalo v orgasmickém záchvatu.

Bill cítil, jak se mu podlamují končetiny. Stáhl kolem Tomova penisu svaly. Jeho reakcí bylo hlasité zasténání a vyvrcholení do Billova těla. Neodtáhl se od něj ale hned. Chtěl, aby si oba užili doznívající orgasmus, než se rozpojí.
Tom konečně vyšel z Billova těla a objal ho. Políbil ho na čelo orosené potem a usmál se.
„Bille,“ řekl zamilovaně. Černovlásek se na něj líně usmál.
Tom si oblékl svoje boxerky a šel do Billova pokoje, aby mu přinesl jeho nejoblíbenější župan. Ruku v ruce šli na zahradu, kde se posadili na podestu a dýchali čerstvý vzduch. Noční obloha byla vážně nádherná.
„Zítra tátovi řeknu, že jsem odešel ze školy,“ řekl Bill a opřel si hlavu o Tomovo rameno. „Doufám, že se moc nenaštve.“
„Myslím si, že bude chápat, že to není to, co chceš. Musí si uvědomit, že tě nemůže kontrolovat až do smrti.“
„Jo,“ povzdychl si Bill.

Zvonek opět zazvonil. Již potřetí za jeden večer. Zvuk, který se roznesl domem, oba překvapil.
„Možná to je tvůj táta,“ zavtipkoval Tom. „Pro jistotu se obleču.“
Bill se zasmál a zakroutil hlavou. „Říkal jsem ti, že se vrátí až zítra ráno!“ zakřičel za ním z chodby. Šel dveře otevřít a zjistit tak, kdo je vyrušuje. Jeho výraz povadl v okamžiku, kdy zjistil, kdo za dveřmi stojí.
„A-Andreasi,“ řekl překvapeně. „Co tu děláš?“
„Taky tě zdravím,“ řekl Andreas sarkasticky, a aniž by čekal na Billovo pozvání, vkročil do domu. „Přišel jsem zjistit, jak se máš, neviděl jsem tě věky. Co děláš?“ zeptal se a sjel Billa pečlivým pohledem. Jeho kamarád měl oblečený župan, byl bos a vlasy měl rozcuchané. To pro něj rozhodně nebylo typické.
„Nic, já-„
„Kurva, co se stalo vašemu obýváku?“ zakřičel Andreas, jak si tam razil cestu a viděl nepořádek. Všude byly naházené polštáře. Na stole byla hromada špinavého nádobí a poloprázdné skleničky. „Měl jsi party a nepozval jsi mě?“ zeptal se. Byl raněn. Od doby, co Bill odešel ze školy, se cítil odmítnutě, jelikož už nebyli nadále přátelé.
Bill si odfrknul. „Nebyla to party. Já-„
„Panebože! Co to je?“ vykřikl zděšeně blonďák. Poté, co Billovi stáhl župan z ramene, všiml si cucfleku, který měl na krku. Z Billa byl cítit sex a i tak vypadal. Věděl to. „Děláš si ze mě srandu? Ty necháváš toho gangstera, aby tě šukal? Seš taková děvka!“ řekl hrubě a do Billa strčil. Bill zabalancoval a zamračil se.
„Kurva, nestrkej do mě, ty idiote!“ strčil do něj silněji, až Andreas dopadl na zadek. Vypadal hodně naštvaně. „Nic ti do toho není!“ Blonďák vykřikl, jakmile ho Bill silně chytil za vlasy a zaklonil mu hlavu. Chytil Billa za okraj županu.
„To teda je. Miluju tě, Bille!“
„Cože?“ Bill ho pustil a díval se na něj. „Úplně ses pomátl.“
„Ty ses pomátl! Nechápu, jak sis mohl vybrat takového kreténského přítele, jako je on!“ vybouchl Andreas a chytil Billa za vlasy. Bill vykřikl a strčil do Andrease celou svou silou. Blonďák se zastavil o židli, na kterou dopadl zády.
„Jdi do prdele, Andreasi!“

Tom slyšel randál, vydal se tedy zjistit, co se v chodbě děje. V půli kroku se ale zastavil, jakmile měl celou tu scénu před očima.
„Co to kurva…? Vypadni od něj!“ zakřičel a rozeběhl se. Blonďáka z Billa shodil a silně do něj strčil, až dopadl na podlahu. Andreas vyskočil na nohy. Jak chlapce viděl vedle sebe, rozzuřilo ho to ještě víc. Funěl jako rozdrážděný býk v aréně.
„Ahhhhh!!!“ vykřikl a ohnal se znovu po Billovi. Byl připraven mu dát co proto. Tomovy reflexy ale byly mnohem rychlejší než Andreasova akce. Jakmile viděl, že se tak jednoduše nevzdá a znova se chystá na Billa zaútočit, napřáhl ruku a udeřil ho do nosu. Blonďák zaúpěl a krvácející nos si zakryl dlaněmi. Tom na nic nečekal, chytil ho pod krkem a táhnul ho ke dveřím.
„Vypadni, kurva, odsud!“
„Všechno řeknu tvému tátovi, Bille! Dozví se, že chodíš s něčím takovým, jako je on!“ zakřičel Andreas přes Tomovo rameno. Zněl, jako kdyby měl opravdu špatnou rýmu.
„Nikomu nic neřekneš. Drž se od něj dál, nebo přijdeš o hlavu a z ptáka budeš mít dva. Teda pokud to jeho velikost dovolí,“ ušklíbnul se Tom a Andrease z domu doslova vyhodil.
Blonďák přistál na zemi a zavrčel. Opět se chytil za nos a běžel ke svému autu. Cestou několikrát zakopl, což ho ještě víc vytočilo.

„Jsi v pohodě?“ zeptal se Tom a odhrnul Billovi vlasy z tváře. „Hádám, že se tvůj kamarád už nevrátí,“ zasmál se. Bill se trochu usmál.
„Nebyl to můj kamarád. Jen někdo, kdo se tak snažil chovat.“
„Svět je plný takových,“ řekl Tom a Bill se zasmál.
„Naštěstí ale nikoho jiného už nepotřebuju. Všechno, co potřebuju, mám tady,“ černovlásek se naklonil k Tomovi a ten udělal to samé, čímž zrušil mezeru, která mezi nimi byla.
Tom si držel u sebe Billa za bedra. Povzdychl si. Nechtěl ještě domů. „Radši už půjdu, je pozdě.“
„Dobře,“ přikývl Bill na souhlas.
„Chceš, abych ti pomohl?“ ukázala prstem na obývák.
„Ne, zvládnu to,“ pousmál se černovlásek a doprovodil Toma ke dveřím. „Děkuju.“
Vyměnili si polibek na rozloučenou a Bill za Tomem zavřel dveře. Opřel se o ně a chvilku tam jen tak postával s úsměvem na rtech. Prohrábnul si vlasy a povzdychl si, když si vzpomněl, že musí stihnout obývák uklidit do rána, než se jeho táta vrátí domů.

—

Bill se probudil a protáhl se. Slyšel zvuky z kuchyně. Na nic tedy nečekal, vylezl z postele a sešel do spodního patra. Našel tam otce, který se snažil najít cokoliv, co by mohl poslat do svého hladového žaludku.
„Ahoj tati.“
„Dobré ráno, Bille,“ pozdravil ho táta a zavřel skříňku, aby se na syna podíval.
„Máš hlad? V lednici jsou lasagně,“ řekl Bill a posadil se na židli u ostrůvku.
„Lasagně? Bille, co jsi dělal, když jsem tu nebyl?“ zavtipkoval generál Kaulitz. Bill se ze všech sil snažil, aby se nezačal červenat.
„Včera jsem pozval Toma na večeři.“
„To je od tebe milé. Jak se pan Kaulitz má?“ zeptal se ho táta. Talíř s lasagněmi dal do mikrovlnky, aby si je ohřál.
„Má se dobře. Práce a všechny ty věci kolem,“ Bill se nervózně poškrábal na zádech. „Tati, chci s tebou o něčem mluvit,“ řekl rychle, než se ho táta stačí zeptat na něco dalšího, co by souviselo s Tomem.
„Co je to?“ generál si nalil pomerančový džus a posadil se vedle svého syna. Z šuplíku vyndal vidličku, byl připravený sníst ohřáté italské jídlo.
„Souvisí to s vysokou.“ Bill se na tátu podíval. Ten pokýval hlavou a díval se na něj. Čekal, až syn řekne něco víc. „Odešel jsem. Před dvěma měsíci.“

„Co jsi udělal?!“ generál Kaulitz zvýšil hlas. „Na co si hraješ, Bille? Snažím se ti zajistit dobré vzdělání a ty uděláš co? Jen mi to takhle oznámíš!“ silně hodil s vidličkou o desku a zakroutil hlavou.
„Tati, takhle to není! Jenom… Nemám rád nic z toho, co jsi pro mě vybral,“ Bill se zvedl ze židle a před otce si stoupnul. „Chci studovat něco, co mě baví!“
Otec ho ale neposlouchal, pouze na něj křičel. „Jen protože máš peníze, si myslíš, že si můžeš dělat cokoliv? Až takhle jsem tě nerozmazlil!“
„Tati, já chci studovat, ale-„
„Ne. Ani mi neříkej, že chceš být zatracenej model!“ zavrčel nevrle otec a také se postavil.
„Já vím, co chci dělat! Ty ses ale nikdy nezajímal o to, co mě baví!“ křičel Bill a ukázal sám na sebe. „Chci být fotograf!“
„Fotograf?“ otec se na něj otráveně podíval. „To není povolání.“
„Vidíš? Vůbec tě nezajímá to, co chci!“ vybouchl Bill a otočil se na patě, šel do svého pokoje. „Zkurvená ekonomka!“ zaklel. Nepřímo tak nadával tátovi, který pro něj toto povolání zvolil.
„Už jsem řekl! Syn generála armády nebude fotograf!“ zakřičel generál Kaulitz v okamžiku, kdy Bill třísknul dveřmi od svého pokoje.

autor: Aster

original