No one is innocent II – I will love you forever 25.

(Tom)

„Nedělej s tím takové scény, Bille,“ vydechnu a zase si ho stáhnu k sobě. Nechápu ho. Většinou to bylo nadržené… Nebo… To nebyl on? Zakroutím hlavou. Vždyť je to jedno, ne? Vjedu dlaní do jeho kalhot, až pod boxerky. Co je na tom? Takový menší sex na veřejnosti ještě nikoho nezabil. Ale… Mám žízeň. Dal bych si něco dobrého k pití… Našpulím rty.

„Budu, protože nebudu šukat tady přede všema!“ zdá se mi to, nebo na mě zvýšil hlas? Každopádně cítím, že mě od sebe odstrčil.

„Pfff,“ odfrknu si a natáhnu se pro nějakou flašku, která je na stole. Je ještě plná, ano, tohle se mi líbí. Netuším, co to je, ale je to tekuté, to je hlavní. Otevřu to a napiju se. Zamrkám a podívám se na Billa.
„Dobře, tak já si to udělám sám, když tu nikdo není ochotný,“ pokrčím rameny a zamrkám. Znovu se napiju… Není možný, jak ten alkohol umí rychle mizet. Ušklíbnu se na tu flašku.

„Jistě. Když ti nenastavím prdel, tak se hned musíš urazit! Víš co?! Naser si!“ zakřičí na mě a zvedne se. Chvilku se rozhoupává, než udělá další krok.

„Tak si tu prdelku nastav někomu jinýmu, zlato,“ ušklíbnu se, ale mluvím potichu, koukám přitom na tu flašku. To jsem zvědavej, co tady budu teď dělat. Bill mi zdrhl kdo ví kam, blonďáček je taky někde v tahu… No já na to budu dneska v noci asi vážně sám, lidi.

Prudce se otočí. Koukne se mi do očí. Kdyby to šlo, šlehají mu z nich snad malé blesky.

„Jsem snad kurva?!“

Zvednu obočí a podívám se na něj. Pomalu se zvednu vratce na nohy a přitáhnu si ho za bok k sobě. Jednu ruku, ve které držím flašku, mu omotám okolo krku.
„To jsem neřekl. A když už, tak moje…“ pokrčím rameny. Koukám na něj lesklýma očima.
„Ale já debil jsem zamilovanej, víš… A debilové se nezamilo-… No však víš, co myslím,“ něco mumlám. Pořádně ani nevím co, ale to nevadí… „No prostě nejsi kurva, teda já o tom nevím…“ pokrčím rameny a zase se trochu napiju. Mmm… Musím pak zjistit, co to je, tohle není špatný. Vyškubne se mi. Nakrčím nos a kouknu se nechápavě na něj.
„Takže… když jsi zamilovanej, tak jsi debil?“ podívá se na mě a vidím, jak se mu třepe brada.

„To jsem řekl?“ našpulím rty a vytáhnu jedno obočí. Začnu se koukat okolo sebe po lidech, ale pak se zase podívám na něj. Přitáhnu si ho zase k sobě.
„Proč se ode mě pořád odtahuješ? Už tě nudím?“ kouknu na něj tak trošku s otazníky v očích. Napiju se… Znovu a zase, ale… Už je mi z toho trošku blbě. Musím si najít něco lepšího.

„Raději drž hubu, když ani nevíš, co říkáš,“ zavrčí na mě a zakroutí hlavou. Otočí se a vezme ze stolu nějakou poloprázdnou flašku. Jde… Pryč ode mě? Zakroutím hlavou.
„Jistě, jak jinak, už ti asi nejsem dobrej, zlatíčko,“ odseknu a sednu si zpátky na sedačku. Položím tu flašku a začnu koukat okolo sebe. Musím se nějak zabavit, když už slečna nemá zájem… Proboha, jaká slečna? Zakroutím hlavou… Zakloním hlavu a přivřu oči.

„Tome?“ slyším u hlavy hlas. Pootočím ji do strany. Bože… Bonnie? Ta se sem dostala zase jak? Zašklebím se a zvednu obočí.
„Co je?“ Olíznu si rty. Na tuhle blondýnku teď náladu nemám. Chci svého černovláska, který mi utekl…

„Pohádali jste se?“

„Můžeš mi, zlatíčko, vysvětlit, co tobě je po tom?“ zazívám a zase zavřu oči. Jasně, slečna, co mi málem zabila Billa… To víš že jo. Chci… Flašku. Ale něčeho dobrého, začíná mi být malinko špatně. Odhrne mi z tváře pár dredů.
„No mohla bych tě možná utěšit…“

„Co? Chceš mi dát nějaký sračky do pití jako Billovi? Myslím, že si mohla být spokojená, když jsem se z toho sesypal a Billa mi odvezli,“ odfrknu si. Tahle slečna umí kazit náladu už jen při pohledu na ni. Já nechci ji, chci… Chci pití. A… Ještě něco jsem chtěl… Sakra.

„Fajn. Když myslíš…“ pokrčí rameny a zakroutí hlavou. Zvedne se a odkráčí hledat jinou oběť. Protočím panenky a pomalu vstanu. Chci najít Billa. Jo, potřebuju ho najít… Bez něho mě to tady nebaví. Trošku se mi to tu motá, ale jenom malinko. Vykročím vstříc tomu davu.

„Billeee?“ zakřičím naléhavě a koukám po lidech. Povzdechnu si a cestou si ulovím nějakou flašku.

„Co je?“ uslyším před sebou. Je to Bill? Zasměju se. Volám ho, i když tady stojí. Nechápu to… Nevadí. Nechápu možná občas… víc věcí.No co, stane se. Pití dělá věcí… Přitáhnu si ho za boky už jemněji k sobě, položím si na chvilku hlavu k němu na rameno.
„Jsi mi chyběl, vííš…“ zaskučím a zase hlavu zvednu. Začíná mě bolet hlava, to bude asi díky tomu, že chvilkami se mi nedaří moc zaostřit. Ale což…

„Jo? A proto jsi byl na mě takovej?“ namítne, ale zůstane u mě tak, jak ho držím. Nakrčím nos a zakňučím.
„Tomi už bude hodnej,“ pípnu a zamrkám na něj. Ne, ne… Tomi je přece vždycky hodnej, ne?

Pohladí mě po paži a přikývne. Otočí hlavu do strany a usměje se na mě.
„Dobře, princi,“ zašeptá ke mně a políbí mě letmo na tvář. „Zatancujeme si?“

Mm… Zdá se mi to, nebo Bill má… Ne, on je takový vždycky. To se mi na něm líbí. Teda myslím, že se mi to na něm líbí. Mám… Trošku zmatek. Olíznu si rty, Billi má chuť na romantiku, když má Tomi chuť na sex. To dává smysl, no.
„Jestli chceš,“ pokrčím rameny s rozmáchnutýma rukama. Oběma do někoho nabourám. Dám ruce zase k tělu a na Billa se pousměju.

„Moc chci,“ pousměje se a omotá mi ruce kolem krku. Natiskne se svým tělem na to mé a začne se do rytmu hudby pohupovat.Přivřu oči a omotám ruce okolo jeho pasu. Otřu se tváří o jeho. Pochybuju, že ty oči ještě otevřu, mám tak strašně těžká víčka, i hlavu. Políbím ho opatrně na krk. Zavrní a pohladí mě palcem po týle.
„Miluju tě,“ zašeptá mi u ucha tak, že to slyším jenom já. Možná… Mohl bych si ho mohl opít, ne? Potom mi kývne i na sex.
„Já vím, že jo,“ zašeptám nazpátek a ušklíbnu se. Nebyl by to zase tak špatný nápad. Takový sex s opilým Billem? Mmmm… Potichu vydechnu. To by bylo úplně o něčem jiným, než normálně…

Tulí se ke mně. Je opravdu hodně vidět, že by se chtěl mazlit… Promiň, Bille, nemám na to náladu… V duchu se mu omluvím. Vynahradím mu to. Určitě.

„Mmm… Nemáš žízeň?“ Z boků rukama sjedu na jeho zadek, ale pořád držím tu flašku. Jo, zlatíčko, napij se, a uvidíš, jak budeš ochotný. No co, potřebuju to, a na to, abych šel za někým jiným… To bych ani v tomhle stavu Billovi neudělal. Zasměje se a přikývne.
„Jo. Půjde se napít džusu, ale až za chvilku,“ zase zaboří hlavu ke mně do krku. Jo… Tohle bude asi tvrdý oříšek.

„Ale… já tu mám něco lepšího.“ Políbím ho na krk a zvednu trošku do vzduchu ruku s flaškou. Pak ji dám zase zpátky. Tohle nebude zase tak nemožný úkol.

„Já nechci být opilý,“ zakroutí nesouhlasně hlavou a políbí mě.

„Je fajn být opilý, lásko… Nebudeš opilý, jen… se malinko napiješ…“ pokrčím rameny. Dlouho to nevydrží. Co mi povídal o tom, když se opil na jakési té párty… Mohla by být tahle noc ještě zajímavá.

Kývne a flašku mi z ruky vyndá. Přiloží ji ke rtům a trošku se napije. Usměje se na mě a políbí mě na rty.

autor: Catherine & Sch-Rei