autor: illyrias
Tuhle povídku si jistě už asi nikdo pamatovat nebude, takže si jí píšu sama pro sebe, trvalo mi to dlouho, než jsem začala znova psát, ale konečně jsem se taky k tomu dokopala, nerada bych, aby Janule práce přišla na zmar. Proto se budu snažit tuto povídku dokončit.
Ani nedoufám v to, že tu najdu aspoň jeden komentář, a kdyby nějakej byl, tak budu ráda.
illy
„Miláčku jsem doma!“ Bylo po jedenácté a Bill se vracel domů.
Zahlédl Toma, jak sedí u televize na gauči a popíjí pivo. Moc radostně se netvářil.
„No ahoj,“ pokusil se o úsměv, který mu moc nešel.
„Představ si, měli toolika věcí! Škoda, žes nešel s námi, určitě by sis něco vybral, podívej, co jsem ti koupil.“ Vytáhnul z taštičky boxerky, ale ne ledajaké, ze předu to mělo silikonové přirození nemalé velikosti.
„A to mám jako nosit?“ Zasmál se, aspoň trochu smíchu, i když mu do smíchu rozhodně nebylo.
„No jasně, jsou úžasný.“ Hodil je po Tomovi, který si je začal hned zvědavě prohlížet.
„Co všechno nevymyslej na trh,“ nevěřícně, „děkuju.“
„Nemáš vůbec za co, a jak ses měl ty?“ Začne se dobývat z bundy, která mu je fest, ale to by nebyl on, kdyby si tak malou nekoupil, miluje upnuté oblečení.
Tom jen pohodil rameny, on si tu chvíli neužíval jako Bill.
„Děje se něco?“ Optá se starostlivě Bill a dojde až k Tomovi.
„Jo, děje, Bille, a já sakra nevím, co s tím,“ zavrtěl smutně hlavou. Poprvé byl Tom tak bezmocný, nevěděl, co má dělat.
„Tome co se děje?“ Tomův vážný pohled jej děsil.
„Jde o Jess.“
„Myslel jsem, že se o ní už nebudem bavit, Tome, ona ti lže.“ Přisedne si k Tomovi, chytne si jeho ruku do své.
„Bille, je tu něco, co jsem ti neřekl, víš ona… je těhotná.“ Šeptne a zadívá se do Billových očí které značí nechápavost.
„No a? Co ti je po tom, je to děvka, kdo ví, s kým si to uhnala a nebo…“ zasekne se, právě mu došlo, jak to Tom nejspíše myslel.
„Och ne, ty jako chceš říct to, že ona čeká tvoje dítě? Tome, nepoužívali jste snad ochranu?!“
„No jak kdy, víš…“ Kousne se do rtu a tentokrát je to Tom, který hladí toho druhého po ruce.
„Tome, ty seš debil…“ Vytrhne Bill ruku s Tomova sevření, postaví se a začne pochodovat sem tam. Tom jej napodobí a zastaví ho.
„Můžu za to? Kdybys tu nebyl a my s Jess byli spolu, byl bych rád, že čeká zrovna moje dítě!! Chtěl jsem si jí vzít! Co je špatného na tom, že v době, kdy jsem s ní byl a myslel jsem to vážně, tak se to stalo?!“ Ano, chtěl s ní prožít zbytek života.
„Jo, takže tím chceš říct, že se ti teď pletu do života, co?“
„Ano!! Tedy ne!!“ Bill byl v šoku, ale to Tom taky, nevěděl, co má říct.
„Ty jí pořád miluješ, viď?“ Popotáhne a shodí ze svého ramene Tomovy ruce, které mu zabraňovaly v chůzi.
„Bille, to jsem neřekl…“ zavrtí hlavou a přejde blíž k Billovi.
„Ale také to nepopíráš.“ Otočí se a se vztyčenou hlavou jde do ložnice. Tom si jen povzdechne a sedne zpátky, přál by si, aby mohl vypnout, chvíli přestat existovat, bylo toho na něj trochu moc, Jessica, dítě, Bill.
Po zbytek večera spolu nepromluvili, ani ráno na tom nebyli o moc líp.
Bill byl uražený a Tom nevěděl, co říct, aby ho ještě víc neurazil.
A tak to šlo i v práci, Bill s Tomem nemluvil, když nemusel, zrovna sdělovat pracovní záležitosti, a Tom se jej na nic neptal.
Na oběd šel Bill se svými kamarádkami, nečekal na Toma. Tom zas nevěděl, jestli by s ním chtěl Bill jít.
Pokračovalo to dál v „tiché domácnosti“ až do večera.
„Nedáme si pizzu, Bille?“ Tom byl první, co se pokusil navázat kontakt.
„Si dej, co chceš.“ Bill nebral na vědomí Tomovu snahu, která ho stála velké přemáhání.
„Bille.“ Vydechl a přešel k Billovi stojícím k němu zády, pokusil se ho obejmout, jenže bez úspěchu. Bill ucuknul dřív, než se k němu Tom dostatečně přiblížil. „Chceš takhle v našem vztahu dál pokračovat? Co je to potom za vztah? Já ti nic tak strašnýho neudělal!“ Toma Billova reakce vytočila, snažil se s ním udobřit, ale Bill to odmítal.
„Jasně že nic, vůbec nic, jen si udělal té děvce zasranýho parchanta!“ Jen co to dořekl, ucítil na svém krku stisk Tomovy dlaně a byl natisknut na zeď.
„Takhle sakra, Bille, nemluv! Neopovažuj se urážet mé dítě!“ Bill byl natolik vyděšený z Tomovy reakce, že ani nepípnul, jen vykuleně zíral na Tomovu tvrdou tvář.
Stisk na krku povolil, chtěl utýct někam do vedlejší místnosti, jenže to by mu v tom nesmělo zabraňovat Tomovo tělo.
Tomova dlaň se opět natáhla, čekal facku a instinktivně zavřel oči. Místo rány ucítil jemné pohlazení na tváři.
„Promiň mi to, Bille, jen jsem přepracovaný, nevyšel mi jeden obchod a tuhle situaci mezi námi, co nastala, nějak nezvládám.
Bill mlčel, ani neotevřel oči, možná proto, že se bál, možná proto, že nechtěl vidět Tomovu tvář.
„Bille,“ zkusil to ještě. Tentokrát otevřel oči a pohlédl do těch Tomových, nic však neřekl.
„Možná, měl bys odejít.“ Šeptl měkce, nechtěl ho vylekat.
„Kam odejít? Jak to myslíš?“ Plaše se zadíval do Tomových očí. Je snad tohle rozchod?
„K sobě domů, potřebuju klid, potřebujem pauzu. Chci si to urovnat.“ Odstoupil od Billova těla.
„Jo, jasně, promyslet.“ Šeptnul a odešel do ložnice, kde hned vytáhnul své kufry a začal si balit. Tolik jej mrzelo, že jej Tom poslal pryč, a to jen kvůli jeho bývalé.
Dopnul zip na posledním kufru a šel ke dveřím, na cestě potkal ještě Toma.
„Víš, kdybys mě opravdu miloval, nemusel by sis nic promyslet.“ S těmito slovy opustil dům.
autor: illyrias
betaread: Janule
Tohle bych opravdu od Toma nečekala, že se prakticky bude zastávat té holky a toho dítěte a né Billa .. No, ale uvidíme, jak se teda nakonec rozhodne ..
tolik jsem se těšila na další dílek a teď tohleto? :/// ,,, Hodně jsem zklamaná , ale aspoň něco no .
ja som bola pravidelná čitateľka , ale nečakala som že po tak dlhej dobe sa stane práve toto…
to snad ne tuhle povídku jsem milovala!! a teď sem po delší době kouknu a je tady další dílXD
chudinka Bill je mi ho líto, doufám, že to bude zase brzo všechno v pořádku:)
Ty jo, super povídka! 24 dílů mi uběhlo jako voda a netrpělivě čekám na další díl! Jsem zvědavá, jak se to bude dál vyvíjet.