Bill na mě nalehl celým svým útlým tělem, vlasy mu padaly doprostřed tváře a vypadal jako jedna z těch porcelánových panen, které měla naše protivná sestřenice kdysi hodně dávno vzorně narovnané jednu vedle druhé uprostřed postele. Možná bych je stejně jako ostatní vzpomínky na dětství našel na naší půdě… Stejné jemné kontury obličeje, stejná bezchybná tvář, stejně sladký úsměv. Pomalu přivíral a zase otevíral únavou lehce zčervenalé oči a já se nemohl vynadívat na ten dokonalý oblouček dlouhých řas. Všechno tak důvěrné známé, přesto jako bych každý kousíček objevoval poprvé, s obrovskou zvědavostí a nadšením.
„Chci se milovat.“ Kraťoučká věta protnula čerstvý noční vzduch, který do pokoje pronikal sotva znatelnou skulinkou v jedné pootevřené okenici.
Ruce jako by mi někdo přikoval k rohům postele, nebyly schopné jediného plynulého pohybu, pohlazení. Opatrně jsem se snažil bratrovy neposedné pramínky poupravit alespoň tak, abych mu viděl do očí, ale stejně po chviličce sklouzly zpátky. Dlaň se mi nepřirozeně třásla, celé mé tělo mě odmítalo poslouchat. Podivné houpání v podbřišku mi dávalo znatelně najevo, že jsem nejspíš dnes v noci jako milenec k nepoužití. Bratr se pomaličku vyhoupl do sedu a uvelebil se mi opatrně v klíně. Poskakující vášnivé ohníčky v jeho očích mě nutily k tomu, abych ani na okamžik neuhnul před jeho propalujícím pohledem. Stále třesoucí se dlaň vzal opatrně do těch svých a prst za prst ze mě začal tu nervozitu jako by slíbávat mučivě pomalými polibky.
Tak takhle vypadá nezkušené dítko… takhle vypadá panic? Opatrně mi obě ruce složil za hlavou a obličejem se těsně přitiskl na ten můj. Každý detail jsem viděl jasněji než kdy dřív… každý hnědý pigment jeho zornic byl zřetelnějším, ještě uhrančivějším. Pomaličku mě líbal na pootevřené rty, nejdřív s naprostou nevinností, jako když vás na rty líbá mladší bratr. No ano,… také mě líbá na rty mladší bratr. Líbal mě k narozeninovému přání, na Vánoce, k svátku. Políbil mě na rty, když jsme vyhráli první velké ocenění… ale nikdy mě nepolíbil s takovou něhou jako dnes… Jeho jazyk si šikovně našel nepatrnou skulinku mezi mými nervozitou sevřenými rty a laškovně vybízel ten můj k stále hříšnější hře. Polibek se s každou další vteřinou prohluboval, až jsem měl chvilkami strach, abych se samou touhou nezadusil.
„Hrozně mě vzrušuje, jak jsi nesmělý, bráško.“ Zamumlal Bill v krátké přestávce mezi polibky, ale pokračoval, ani na chviličku nepřestával. Konečně jsem své strnulé tělo donutil alespoň k malé spolupráci a rozklepanou dlaní zajel za lem tmavě modrého trička. Okamžitě mě do bříšek prstů začala šimrat naskakující husí kůže, mohl jsem spočítat jednotlivá žebra na Billově těle, jeho droboučké bradavky mě tlačily do dlaní, nadšené z každého doteku, který jim věnuji i nevědomky. Bill mi hlazení ochotně oplácel, každý milimetr mé kůže na krku mizel v jeho nasliněných ústech a po chvíli se znovu objevoval zčervenalý, a i přesto se k němu bratr ochotně znovu a znovu vracel se zásobou dalších polibků a doteků. Jeho tiché steny jako kouzelné zaříkávadlo dorazily i k mým uším, a já konečně našel ztracenou pohodu. Opatrně jsem se na něj překulil a pozoroval jeho snad ještě o něco víc rozšířené zornice,… z toho pohledu jsem dostával zvláštní strach.
Obratně jsem ho zbavil přebytečného trika a zuby se snažil rozepnout opasek u kalhot. Ale copak to jde, když se pod vámi smíchy svíjí vaše nezvedené dvojče? Nakonec jsem svůj okořeňující part zvládl na jedničku, a když jsem ústy zavadil o napnutou látku černých boxerek… smích se znovu proměnil v hříčku smyslných a pro mé uši ohlušujících stenů. Stáhl jsem mu i spodní prádlo a nepokrytě roztouženě jsem poprvé v životě hleděl na bratrovo nahé tělo z takové blízkosti. Nepopsatelně nádherný pocit. Žádná žena se nemůže vyrovnat jeho klukovským téměř dětským křivkám… ani ta nejsmyslnější. Znovu jsem se sklonil nad jeho nedočkavým klínem a raději jsem k němu zhlédl s tichou otázkou.
Jednou v životě jsem měl v posteli muže. A přesto jsem se cítil absolutně nezkušený, když jsem měl uspokojit někoho tak důležitého, jako je pro mě Bill. Každý dotek jsem měl dokonale promyšlený, každý pohyb jazyku směroval tam, kde způsobil tu nejpalčivější rozkoš. Ačkoliv to bylo bratrovo poprvé, snažil se statečně oddalovat vyvrcholení, chtěl si to užít co možná nejdéle… Napínal se pod mým tělem jako struny kytary pod prsty, když vybrnkávám nějaký zrovna nelehký part, zpocenými dlaněmi mi nervózně zajížděl do vlasů, které mi všemožně cuchal a přehazoval z jedné strany na druhou.
„Jsem hrozně šťastný, Tome, já… tohle je nádhera. Ty tvoje vlásky… jsou překrásný. Opravdu.“ Na moment jsem přestal s velmi příjemnou činností v bratrově rozkroku, protože hrozilo, že mu mezi jednotlivými záchvaty smíchu ukousnu tu jeho nádheru… no a to bych nerad.
autor: Gia
nejlepší věta na konec xDD a nedokážu si představit "nezkušenýho" Toma xDDD no možná trochu jo xDDD
no to bylo dokonalý!páni ♥♥♥ strašně se mi líbilo zmíněný kytarových orgasmů..prostě nej 😀 😀 😀 xD a ta poslední věta to zabila 😀 😀