autor: Clarrkys & Disturbed Angel
Tom
„Jistě, cokoliv chceš…“ usměju se a řeknu tomu číšníkovi o perlivou vodu a pro sebe si vezmu nealkoholické pivo. Vím, že je dost divné si v takovém podniku dát pivo, ale mají ho v nabídce, tak co… Po chvilce nám to přinesou zároveň s jídelními lístky. Hned se napiju pár loků piva a podívám se na tebe, jak koukáš na ta jídla s celkem vykuleným výrazem. „Vyber si, co budeš chtít, všechno je to na mě.“ Zvedneš oči s otevřenou pusou. Podívám se sám na nějaká jídla, no ta cena je dost vysoká, ale zase si nemůžu na nic stěžovat. „Mají tu fakt moc dobré těstoviny a těstovinové saláty. Ale samozřejmě si dej, na co máš chuť. Třeba i polívku.“ Pousměju se a začnu se dívat jenom na strany s těstovinami. Zaměřím se na makarony a rozhoduju se mezi dvěma jídly.
Bill
Koukám na to vážně trochu vykuleně. Nevím, co si dát a některá jídla jsem snad v životě nejedl. Kdykoliv, když zvednu hlavu na Toma, tak se usmívá. Lehce se pousměju, a když přijde číšník, tak ještě nemám vybráno. Tom řekne, co chce, a já ukážu prstem v jídelním lístku. „Tak tady ten salát,“ on jen přikývne a odejde. Položím svůj lístek.
Než nám donesou jídlo, tak si s Tomem chvíli vykládáme, ale přijde mi, že kuchař už to musel mít dávno uvařené, ještě před tím, než jsme si objednali. Bylo to hrozně rychle, sám se divím. Probíhalo to všechno v duchu poklidné atmosféry. Až mě to překvapilo, jak se mi tento večer zatím moc líbí. Když Tom platí, tak nechá vysoké spropitné, což je v takovém podniku asi zcela normální. Už se všem těm věcem přestávám divit. Když vyjdeme ven, začíná tam lehce pršet. Tom mi chce zase otevřít dveře. „Ne,“ řeknu rázně. „Zvládnu to sám, mám taky dvě ruce jako ty,“ pousměju se a Tom s úsměvem přikývne a oba nasedneme.
Tom
„Jistě, cokoliv chceš…“ usměju se a řeknu tomu číšníkovi o perlivou vodu a pro sebe si vezmu nealkoholické pivo. Vím, že je dost divné si v takovém podniku dát pivo, ale mají ho v nabídce, tak co… Po chvilce nám to přinesou zároveň s jídelními lístky. Hned se napiju pár loků piva a podívám se na tebe, jak koukáš na ta jídla s celkem vykuleným výrazem. „Vyber si, co budeš chtít, všechno je to na mě.“ Zvedneš oči s otevřenou pusou. Podívám se sám na nějaká jídla, no ta cena je dost vysoká, ale zase si nemůžu na nic stěžovat. „Mají tu fakt moc dobré těstoviny a těstovinové saláty. Ale samozřejmě si dej, na co máš chuť. Třeba i polívku.“ Pousměju se a začnu se dívat jenom na strany s těstovinami. Zaměřím se na makarony a rozhoduju se mezi dvěma jídly.
Bill
Koukám na to vážně trochu vykuleně. Nevím, co si dát a některá jídla jsem snad v životě nejedl. Kdykoliv, když zvednu hlavu na Toma, tak se usmívá. Lehce se pousměju, a když přijde číšník, tak ještě nemám vybráno. Tom řekne, co chce, a já ukážu prstem v jídelním lístku. „Tak tady ten salát,“ on jen přikývne a odejde. Položím svůj lístek. Než nám donesou jídlo, tak si s Tomem chvíli vykládáme, ale přijde mi, že kuchař už to musel mít dávno uvařené, ještě před tím, než jsme si objednali. Bylo to hrozně rychle, sám se divím. Probíhalo to všechno v duchu poklidné atmosféry. Až mě to překvapilo, jak se mi tento večer zatím moc líbí. Když Tom platí, tak nechá vysoké spropitné, což je v takovém podniku asi zcela normální. Už se všem těm věcem přestávám divit. Když vyjdeme ven, začíná tam lehce pršet. Tom mi chce zase otevřít dveře. „Ne,“ řeknu rázně. „Zvládnu to sám, mám taky dvě ruce jako ty,“ pousměju se a Tom s úsměvem přikývne a oba nasedneme.
„A co teď?“ zeptá se Tom v autě a otočí se na mě.
Pokrčím rameny. „A co to kino?“ zeptám se a čekám, co on na to.
Pokrčím rameny. „A co to kino?“ zeptám se a čekám, co on na to.
Tom „Chceš do kina? Dobře.“ Usměju se a nastartuju, za pár minut už jsme před velkým obchodním domem, kde je kino. Když jdeme dovnitř, zkusím ti trochu dát ruku kolem pasu, ale jakmile se tě dotknu, něco radostně vypískneš a rozběhneš se k plakátu. Nevím, jestli jsi vůbec postřehl, že jsem tě chtěl obejmout a přitáhnout k sobě, nejspíš ani ne. Možná je to ale dobře, možná bys mě od sebe odstrčil…
„Podívej…“ ukazuješ prstem na plakát nějakého filmu. Nevím, co to je, ale nejspíš nějaké scifi a vypadá to dobře.
„Na tohle bys chtěl jít?“ Zeptám se a ty s úsměvem přikývneš. „Tak počkej, koupím lístky.“ Odejdu a zjistím, že právě před chvílí tenhle film začali vysílat, takže máme ještě skoro tři čtvrtě hodiny, než půjdeme do sálu my. Navrhnu ti, jestli se nechceš jít podívat po nějakých obchodech. Když se pomalu rozejdeme uličkou, mlsně se olíznu, jakmile uvidím malý stánek s tureckým medem. „Miluju turecký med, dáš si taky? Nebo chceš oříšky?“ Po troše přemlouvání si nějaké oříšky vybereš a dáš si je do kabelky, já si dám tu kostku do kapsy. Procházíme kolem výlohy nějakého zlatnictví. Zadívám se na nějaký krásný náramek, nejspíš ocelový, nevím, moc se v tom nevyznám. Je prokládaný černými a bílými kamínky, prostě úplně jako stvořený pro tebe. „Bille, líbí se ti?“ Šeptnu a ukážu na něj.
Bill
Podívám se na tebe a lehce přikývnu. Moc se mi líbí, ale o takovém náramku bych si mohl nechat jen zdát. Jasně, že bych si mohl pořídit nějaký náramek nebo řetízek.
„Je krásný, ale ta cena.“ Řeknu to tak normálně, ale když vidím, že se Tom chystá něco říct, tak zakroutím hlavou. „Ne…“ řeknu hned, aby nic neřekl on. „Nechci, abys mi ho kupoval. Já vím, že na to máš,“ řeknu a sklopím hlavu. Pak se na Toma zase hned podívám.
„Už se o tom nebavme, nemyslel jsem to tak, jen si vedle tebe nechci připadat jako chudák.“
Ironicky se pousměju. „Vlastně, já jsem chudý, takže je to jedno.“ Tom Povzdychnu si. „Bille…“ zašeptám. „Nejsi chudý, kdybys byl, tak nemáš oblečené to, co máš na sobě, a nemáš ani na to, aby ses mohl každé ráno tak krásně nalíčit.“ Šeptnu a podívám se ti do očí, lehce se pousměju. „Jestli si to myslíš ty, dobře, ale já si myslím něco jiného. Nechci ti koupit dárek, abych si něco dokazoval, nebo aby sis jako chudák připadal… chci ti ho dát, abys měl ode mě něco na památku a abys věděl, že se mi líbíš a že tě začínám mít rád.“ Udělám o krok blíž k tobě a opatrně tě pomalu pohladím po líčku, srdce mi zajásá, když se pousměješ. „Jestli si něco nevybereš, tak ti ho koupím sám, dobře? Nebo chceš překvapení?“ Zašeptám a po očku ten náramek sleduju. Cena tam není, takže nevím, co ti vadí, třeba nebude tak drahý. Bill Zakroutím hlavou. „Já nechci žádné dárky. Dal jsi mi kytku, která sama musela stát tolik, co si vydělám za den v obchodě. Nemusím mít dárky od tebe, abys mě mohl mít rád.“ Podívám se na tebe a chytnu tě za ruku. „Pro mě dárky nemají takovou cenu, kolik mají karátů, nebo jak moc byly drahé, ale jak to ten druhý myslí.“ Podívám se na ten náramek a pak znovu na tebe. „Nepotřebuju ho,“ řeknu jednoduše a dám ti z nenadání lehkou pusu na tvář.
„Radši už pojďme, za chvíli bude začínat to kino,“ řeknu a pár kroků poodejdu od toho obchodu. Tom Dívám se na tebe zasněně. Chtěl jsem ještě něco říct v tom smyslu, že ti stejně nějaký dárek koupím, ale ta pusa mi vyrazila dech. Zírám na tebe a usmívám se doslova jako pako. „Dobře…“ šeptnu po chvíli a uculím se s pohledem někam do neznáma. Pevněji chytnu tu tvoji ruku a pomalu se rozejdeme ke kinu. V hlavě se mi honí různé myšlenky, ale jedna je nejdůležitější – sám jsi mě chytl za ruku, sám jsi mi dal pusu… sice zatím jen na tvář, ale věřím, že u toho dneska nezůstaneme. Když jdu vedle tebe, začnu sledovat tvoje rty. Tak rád bych je cítil na těch svých. Když na mě pootočíš hlavu a pousměješ se, přestanu na tebe tak zírat a taky se usměju. Před kinem se ještě posadíme na lavičku. Přisednu si co nejblíže k tobě a obtočím ruku kolem tvého pasu, tam si dlaň položím na tvůj bok. Pokouknu po tobě, jak reaguješ. Nechtěl bych to pokazit, když to vypadá tak slibně.
„Už se o tom nebavme, nemyslel jsem to tak, jen si vedle tebe nechci připadat jako chudák.“
Ironicky se pousměju. „Vlastně, já jsem chudý, takže je to jedno.“ Tom Povzdychnu si. „Bille…“ zašeptám. „Nejsi chudý, kdybys byl, tak nemáš oblečené to, co máš na sobě, a nemáš ani na to, aby ses mohl každé ráno tak krásně nalíčit.“ Šeptnu a podívám se ti do očí, lehce se pousměju. „Jestli si to myslíš ty, dobře, ale já si myslím něco jiného. Nechci ti koupit dárek, abych si něco dokazoval, nebo aby sis jako chudák připadal… chci ti ho dát, abys měl ode mě něco na památku a abys věděl, že se mi líbíš a že tě začínám mít rád.“ Udělám o krok blíž k tobě a opatrně tě pomalu pohladím po líčku, srdce mi zajásá, když se pousměješ. „Jestli si něco nevybereš, tak ti ho koupím sám, dobře? Nebo chceš překvapení?“ Zašeptám a po očku ten náramek sleduju. Cena tam není, takže nevím, co ti vadí, třeba nebude tak drahý. Bill Zakroutím hlavou. „Já nechci žádné dárky. Dal jsi mi kytku, která sama musela stát tolik, co si vydělám za den v obchodě. Nemusím mít dárky od tebe, abys mě mohl mít rád.“ Podívám se na tebe a chytnu tě za ruku. „Pro mě dárky nemají takovou cenu, kolik mají karátů, nebo jak moc byly drahé, ale jak to ten druhý myslí.“ Podívám se na ten náramek a pak znovu na tebe. „Nepotřebuju ho,“ řeknu jednoduše a dám ti z nenadání lehkou pusu na tvář.
„Radši už pojďme, za chvíli bude začínat to kino,“ řeknu a pár kroků poodejdu od toho obchodu. Tom Dívám se na tebe zasněně. Chtěl jsem ještě něco říct v tom smyslu, že ti stejně nějaký dárek koupím, ale ta pusa mi vyrazila dech. Zírám na tebe a usmívám se doslova jako pako. „Dobře…“ šeptnu po chvíli a uculím se s pohledem někam do neznáma. Pevněji chytnu tu tvoji ruku a pomalu se rozejdeme ke kinu. V hlavě se mi honí různé myšlenky, ale jedna je nejdůležitější – sám jsi mě chytl za ruku, sám jsi mi dal pusu… sice zatím jen na tvář, ale věřím, že u toho dneska nezůstaneme. Když jdu vedle tebe, začnu sledovat tvoje rty. Tak rád bych je cítil na těch svých. Když na mě pootočíš hlavu a pousměješ se, přestanu na tebe tak zírat a taky se usměju. Před kinem se ještě posadíme na lavičku. Přisednu si co nejblíže k tobě a obtočím ruku kolem tvého pasu, tam si dlaň položím na tvůj bok. Pokouknu po tobě, jak reaguješ. Nechtěl bych to pokazit, když to vypadá tak slibně.
autor: Clarrkys & Disturbed Angel
betaread: Janule
To je tak sladký a úžasný :)) skvělá povídka
oh, tenhle dílek mi doslova vyrazil dech 😀 to je hrozně roztomilý 🙂
To je tak překrásný ♥
Nádhernej díl.Jsem zvědavá,jak to jejich rande bude pokračivat =)
Krásna, zlaté, a všetky tieto podovné výrazi.
Úúúúúúúúúžasný díl. :)) <3 <3 Tuhle povídku jsem si zamilovala. :))**
😀 povedenej dílek 😀 jak se pomalu oťukávali 😀 chudák Tom se bál ho obejmout 😀
oooo taková romantika:D:) mooc hezký;)
Ooou tak se nám to pomalu začíná rozjíždět 😀 Ale o to se mi to víc líbí když je to takové pozvolné a není to hrrr 😀 Jinak ten Bill mě furt udivuje, jak je takový nesmělec pořád 😀 Jako dojdu do nějakého mega luxusu, možu si dat co chcu a on si dá neperlivou vodu, ježiš 😀 😀 No jak myslí 😀 Jeeee a úplně jsem si vzpomněla na oříšky 😀 Třeba si koupil oříšky v čokoládě 😀 A jinak je teda fakt milé jak se tak oťukávají zatím :-)A že Tom zírá jak pako 😀 😀 Úplně ho vidím týýjo 😀 Tak doufám, že další díl bude brzo 🙂 🙂
Tom sa s tým absolútne nekašle, myslím, že by mohol spomaliť, ale Bill je zlatý, páčilo sa mi ako odmietol darčeky.