Who am I? 35.

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne


TOM
Probudí mě ohavný zvuk budíku. Stěží rozlepím oči a mžourám do tmy. Vidím jen černo. Wtf? Chci se zvednout, ale narazím hlavou do něčeho tvrdého. Zaduní mi v hlavě.
„Do prdele,“ zavrčím a snažím se to ze sebe shodit, ať je to co je to. Co to kurva…? Najednou vedle mě dopadne Bill. Oh ježiš. To černý byly jeho vlasy a to tvrdý jeho hlava. Skvěle. Chytím se za čelo a ospale na něj koukám.
„Uuhhm,“ zaslechnu zabručení.
„Promiň. Měl jsem na hubě přilepený tvoje vlasy a leknul jsem se toho budíku. Seš celej?“ Mnu si čelo. Určitě tam budu mít bouli, sakra!
„Jo,“ vydechne nespokojeně a odvalí se o kus dál ode mě, jenomže mě táhne za sebou.
„Au! Moje noha!“ vykřiknu, když mi ji pod sebou začne lisovat.
„Ježiš, promiň,“ broukne hned a přisune se zase blíž.
„Au! Sakra, slez ze mě, ty buldoku. Rozdrtíš mi koule. Bože, Billeeee,“ kňourám a snažím se ho od sebe odstrčit. Kurva, jak jsme to spali?! Museli jsme do sebe být pořádně zamotaní.
„Sakra,“ zahučí a konečně ze mě sleze.
„Vole, au,“ zabručím. „By mě fakt zajímalo, jak jsme se mohli vyspat v takový divný zamotaný poloze.“ Začnu se pomalu zvedat a posadím se.
„Prostě jsme usnuli,“ ještě dál leží. No ještě že jsem aspoň před spaním vytáhnul ptáka z jeho zadku. Ještě by mi tam přes noc chudák malej/velkej uhnil.
„Hmm,“ zabručím znovu jen. Protřu si oči, zívnu a vylezu z postele. Poškrabu se na břiše. Ježíš fůj, já lepím. Ten Bill taky umí utírat pěkně na hovno. Bill po chvilce vyleze taky a protáhne se. Doběhne za mnou.
„Promiň mi to probuzení,“ broukne rozespale.
„Hm,“ kývnu. Poškrabu se v rozkroku a nahý se šourám do koupelny. Potřebuju pěkně horkou sprchu. Nejradši bych si lehnul zpátky do postele, ale to by ta moje malá primadona musela pěšky do práce. A kdyby se jí udělaly křečové žíly, propána boha… To nepřichází v úvahu.
Bill se v tichosti rozejde hned za mnou.

„Můžu s tebou do koupelny?“
Když mi ho nevykouříš, tak ani náhodou.
„Hm,“ kývnu na souhlas, přikryji si pusu rukou, když znovu zívnu. Fuj, smrdí mi z držky jak z kanálu. Bill za mnou docupitá a vejde se mnou do koupelny. Hned si vezme kartáček na zuby. To cejtil, jak mi táhne z držky a myslel si, že to je on? Chytrý to chlapec. Vezmu kartáček na zuby a zalezu do sprchy. Bill se podivně tváří. Se mu určitě zvedá žaludek z mých výparů. Mam dech jak hnijící mrtvola. Bleh. Divím se, že ty bílý dlaždičky ještě nezezelenaly. Vypláchnu si pusu vodou, pak si dám na kartáček pastu a začnu si ve sprše čistit zuby. Jestli Bill spal celou noc na mně, už se nedivím, proč se tak divně tváří. Určitě je přidušenej. Navíc smrdím potem jako dobytek. Kdyby celá ložnice obrostla mechem, vlastně by mě to nepřekvapovalo… Možná bych mohl v noci každou hodinu vstávat a kloktat si hubu Listerinem. Hm… Odtáhnu stěnu a podívám se na Billa, jestli už se chystá do sprchy. Bill se na mě podívá a začne se hrozně smát. Vyprskne smíchy a raději si otře ještě jednou pusu.
„Co je?“ zahuhňám a pozvednu obočí. Ujistím se, jestli mi nestojí junior. Nic. Až pak si všimnu, jak mi teče pasta mezi kozama. Začnu se smát s ním a otřu se. Mam to i na bradě, bože. Jsem čuně.
„Minule ponožky, teď je to pasta,“ začne se smát nanovo. Jen se zašklebím a flusnu pěnu do proudu vody. Pořád se směje. Blbec. Zakroutím hlavou a zas stěnu zatáhnu. Když si vyčistím zuby, pořádně si ještě vypláchnu pusu a začnu se mýt. Ale po chvíli se stěna trošku odtáhne.
„Ehm, nemohl bych k tobě?“
„Chováš se jako bych tě snad měl za to kousnout. Pojď,“ zasměju se a trošku ustoupím. Dál si houbou omývám hrudník a krk. Mám to rád.
„Jsi toho schopný,“ ušklíbne se. Pche. „Chceš pomoct?“ nabídne mi.
„Zvládnu to,“ ujistím ho. „Protože kdybych se nechal, tak bys přišel pozdě do práce.“ Začnu se nad tím smát. Určitě by ho vedoucí už vyhodila. Ne že by mi to vadilo. Aspoň bychom byli víc spolu a nemusel bych kvůli němu tak brzy vstávat. Zakroutí hlavou a otočí se ke mně se smíchem zády. Vezme si druhou houbičku, dá si na ni trochu gelu a začne se mýt taky. Tak pán mi bude nastrkovat prdel. Tsss. Pobaveně do něj zadkem strčím a začnu se smát.
„Hej,“ vyjekne a začne se smát taky. „Neprovokuj!“ směje se.
„Tu-tu-ru-tu-tu-tu,“ začnu zpívat a vrtět zadkem, čímž se otírám o jeho zadek. Propuknu v hlasitý smích. Dnes mi vážně jebe. Musíme vypadat jak dva teplý retardi ve sprše.
„Ježiši, co tě to vzalo?“ zeptá se se smíchem a drcne do mě zadkem taky. Asi mi něco přeskočilo při tý ráně do jeho dubový palice.
„Nebuď takovej suchar. Tancuj se mnou,“ tlemím se. Otočím se k němu, chytím ho za ruce a začnu si tancovat, spíš jen kroutit prdelí, přičemž se směju jako pošahaný debil. Budu potřebovat nějaký jiný prášky na hlavu. Bill se začne strašně smát, ale spolupracuje. Vrtí se taky. Po chvilce se ke mně natiskne.
„Valčík umíš taky?“ vyprskne smíchy.
„Ne. Ale umím sambu,“ zachrochtám smíchy. Odstoupím od něj, aby na mě dobře viděl. „Koukej, jo.“ Zvednu ruce nad hlavu a pořádně se zavrtím. „Sambáááá!“
Bill sjede v křečích smíchy po stěně dolů, až si sedne na sedátko a strašně se směje.
„Ty jsi tak nenormální, Kaulitzi. A co rumba?!“
„Hmmm,“ přimhouřím oči. To dělají Mexičani s těma chrastícíma koulema, ne? Natáhnu se po sprchovém gelu a šamponu. Do každé ruky si vezmu jeden a začnu s nimi jako třást.
„Tu-tu-tu-ru-tu-tu,“ začnu se smíchem kvákat a vrtět prdelí do rytmu. Dělám jako že chrastím těmi šampony. „Juhůůů!“ Udělám otočku, jenomže mi podklouzne noha a já spadnu na prdel přímo do vody. Začnu se šíleně smát. Au. Moje prdel. To Bill spadne i ze sedátka a rovnou ke mně. Plácne sebou a začne chrochtat.
„Není ti… haah… nic?“
„Asi jsem si narazil kostrč,“ fňuknu se smíchem a pohladím si zadek.
„Snad ne. Musíš tancovat, eh klidně,“ zasměje se a přišoupne se ke mně.
„Po tomhle výkonu už nikdy tancovat nebudu,“ začnu se zas smát. „Asi budu potřebovat nějaký jiný prášky na hlavu, viď?“
„Kdepak. Ty budeš vyučovat tanec,“ zasměje se.
„Blázne,“ uchechtnu se. Obejmu ho a jen tak tam spolu docela dlouho sedíme pod proudem vody a smějeme se. Po sprše rychle doděláme hygienu, pak se oblékneme a dáme si malou snídani. Pak ho odvezu do práce.
Procházím nákupním centrem. Je teprve třičtvrtě na 4. Bill končí až ve 4, takže se jen tak procházím po krámech. Až když jdu kolem zlatnictví, ve výloze mě zaujmou hodinky. Doslova se obličejem přilepím ke sklu a pozoruji je. Jsou stříbrné se silným páskem. Jsou v černo-stříbrném provedení a kolem ciferníku jsou posázené diamanty… zdá se. Cena by tomu odpovídala. Rychle zaběhnu do krámku, vypláznu tam pěkný balík a pospíchám k Billovu butiku. Když vejdu, Bill nikde. Pohlédnu k pokladně, kde stojí…
„Oh, Martha, že? Ahoj,“ usměju se. Dojdu k pultu, sundám si brýle a položím je na pult. Opřu se o něj. To je ta slepice, která ze mě byla tak na větvi. Hned se ke mně pootočí a trošku vykuleně kouká.
„Eh, dobrý den. Přejete si? Nebo mám zavolat Billa?“ podzvedne obočí a usměje se na mě.
„Ne, to je v pohodě. Stejně za chvilku končí,“ odmítnu a usměju se ještě víc. Když tak na ni koukám, zdá se jako frigidní panna. Chlapa určitě nemá. Ta ženská potřebuje pozvednout trochu sebevědomí. Vždyť má prvotřídní kozy! „Nevadí, že ti budu tykat?“ pohraji si s piercem ve rtu a schválně si ji shlédnu pohledem. Troška flirtování by jí mohla dodat sebevědomí, ne?
„Vůbec ne, naopak. Budu si ráda tykat. Jsem Martha,“ podá mi hned ruku s rudě nalakovanými nehty.
„Tom. Moc rád poznávám tak krásnou holku, jako jsi ty… nebo už ženu?“ zasměju se. Jemně jí ruku stisknu a opět se opřu o pult.
„Zatím slečnu,“ řekne a sklopí oči. „Mm, to mě těší, děkuju. Je to od tebe milé.“ Opře se o pult taky tak, že je u mě ještě blíž. Trošku k sobě zatlačí paže, aby objem jejích prsou nabyl. Olíznu si rty a zadívám se jí do očí.
„Takže nemáš muže? Ani žádného přítele?“ pozvednu obočí s hraným zájmem. Ne, že by byla ošklivá, ale je… nevýrazná. Nedokáže chlapa zaujmout. Leda že by si vzala triko s pořádným výstřihem.
„Jsem úplně volná,“ zasměje se a přiblíží se ještě víc. „A ty? Co Bill…?“ nakrčí nos.
„Bill? Všechno v pořádku,“ uculím se. Jestli mu ta slepice začne vykládat, že jsem jí tu balil, tak si něco vyslechnu.
„Vážně spolu… ehm?“
„Šukáme?“ zeptám se pobaveně. Pěkně v ten okamžik zrudne. Mám chuť se začít smát.
„Chodíte spolu?“ ujasní.
„Vlastně momentálně i bydlíme,“ přikývnu na souhlas. „Proč?“ usměju se.
„Mmmm, tak se ptám,“ usměje se na oko upřímně. „No, pokud bys měl někdy zájem, mohli bychom spolu někam zajít, popovídat si,“ mrkne po mně.
„Takže jsi naposledy to s tím gayem nebrala vážně,“ usměju se a začnu si hrát s piercingem ve rtu. Dobře. Tohle už zachází ale nějak daleko. Měl bych couvnout. Nechci zbytečné problémy. Myslel jsem, že to je frigidní panna, ale ona se docela rozjíždí.
„Nevypadáš na to, že bys toužil po klukovi. Nebo spíš… jen po klukovi,“ usměje se. Tím svým dlouhým nehtem mi přejede po bradě. „Možná bys potřeboval i něco jiného.“
„Vím, jaký je projíždět kundy. Neboj,“ ujistím ji drze a skousnu si piercing ve rtu. Sakra. Ona mě snad začíná ještě vzrušovat. V ten okamžik, jak to dořeknu, tam přijde Bill. Skvěle. Opře se o futra dveří a odkašle si.
„Neruším?“ pousměje se a koukne se na mě. Potom mu oči sjedou na prdel Marthy a jen se znechuceně ušklíbne. Haha. Ještě jsem její zadek neviděl.
„Vůbec ne. Jen si s Marthou povídáme,“ usměju se a oddálím se od pultu. Alespoň, že to vypadá tak, že mě balila ona a ne já jí. Jsem si jistý, že když na to dojde, mně bude Bill věřit víc než jí. Navíc jsem mu koupil ty úžasné hodinky, takže… nemůže o svém Tomovi pochybovat, no ne? Ale… Je tak nejistý. Pořád mrká a očima těká po místnosti.
„Nevěděl jsem, že jsi tu. Přišel bych dřív. Ale v pořádku,“ pousměje se a zajde zase dozadu. Odstoupím od pultu úplně a našpulím rty. Založím si ruce na hrudi a mračím se na tu slepici. Jestli na mě bude naštvaný, tak to té krávě dám pěkně sežrat. Sice jsem si začal já, ale chtěl jsem jí jen zvednout sebevědomí v domnění, že je zamindrákovaná od hlavy až k patě. Ale ona si tu začne takhle vyskakovat. Ne, že by mi to nedělalo dobře, ale za hádky s Billem mi to nestojí.
„Tak a máme ještě čas. Kde jsme to skončili?“ řekne hned, jakmile Bill zajde. To je svině. No vidíte to?! Kráva. Ta potřebuje srazit ego, ne pozvednout!
„Skončili jsme u toho, že vím, jaký je projíždět kundy. Jenomže Billův zadek je stokrát lepší, takže díky za projevení zájmu, ale bohužel,“ usměju se na ni kysele a odvrátím pohled. Zakroutí nechápavě hlavou a naštvaně si mě sjede pohledem.
„Jak myslíš. Mám ještě práci,“ řekne a rozejde se vztekle dozadu.
„Krávo,“ brouknu a zavrtím hlavou. Po chvilce zaslechnu odvedle nějaké bouchnutí. Jen stáhnu obočí a dál čekám. Tomu Billovi to trvá dýl než ranní sraní.
„…ježiš, dej mi pokoj, ty nando!“ zaslechnu Billa. Po chvilce zezadu vyjde a rychle si oblékne bundu.
„Ahoj,“ pokusím se na něj usmát. Nezdá se být dobře naladěn.
„Ahoj,“ broukne a dojde ke mně, „zatraceně, klíče,“ povzdechne a rozejde se zase dozadu. Ani ne po minutě přijde.
„Jak jsi se dnes měl?“ zeptám se a stále ho jenom pozoruji.
„Ušlo to,“ sklopí oči a rozejde se po mém boku k východu. „A ty?“
„Vlastně nic moc. Koukal jsem jenom doma na televizi a nudil se,“ sdělím mu celou svoji denní činnost a vezmu ho za ruku.
„Aha,“ řekne a semkne rty k sobě.
„Co Martha?“ řekne až po chvilce, co jdeme nákupním centrem směrem na parkoviště. Ale ne. Ach jo.
„Stála tam a vypadala jak frigidní zamindrákovaná panna. Chtěl jsem jí jen trochu zvednout sebevědomí tím, že s ní budu flirtovat a ona z ní vylezla taková kráva. Vlastně se divím, že s ní dokážeš pracovat,“ zakroutím hlavou. Přivinu si ho blíž k sobě a zastavím. Snažím si vyhledat jeho pohled.
„Já to celé slyšel. Je svobodná,“ řekne a svůj pohled zaboří někam na můj krk.
„Pokud jsi to celé slyšel, v tom případě nemusíme vést tuhle debatu, ne?“ podivím se. „Neslyšel jsi to poslední, co jsem jí řekl? Vypadala jak nasraná krůta, který jde pára z uší,“ zasměju se.
„Slyšel. A tiše jsem se vzadu smál, ale nečekal jsem, že tak rychle přijde,“ přizná a trošku se usměje. „Já nejsem žárlivý. Nechci ti tu dělat nějakou scénu. Já mám prostě jen strach. Tobě věřím, ale jí ne. Je to děvka. Já mám strach z každýho. Každý mi přijde lepší než já,“ koukne mi smutně do očí. Oh bože… Kdyby se jen viděl cizíma očima. Kdyby se viděl mýma očima, tohle by nikdy nemohl říct.
„A mně zas přijdeš lepší než každý jiný,“ usměju se. Vezmu si jeho obličejík do dlaní a jemně ho políbím na rty. „A už se usměj. To ti sluší víc.“
„Ah, Tomi,“ vydechne a líbne mě na rty.
„Nekažme si tenhle den, dobře? Něco jsem ti koupil, když jsem tu na tebe čekal,“ usměju se rádoby tajemně. Poodtáhnu se, vytáhnu z kapsy černou krabičku a podám mu ji. Nejistě sklopí oči na tu krabičku a pak se koukne na mě.
„Já se bojím,“ zasměje se, a nakonec si ode mě krabičku vezme.
„Neboj. Jen to otevři,“ pobídnu ho s úsměvem. Jsem zvědavý, co na ty hodinky řekne.
„Blázínku, co utrácíš,“ usměje se sladce. Pomalu krabičku otevře. Zůstane se koukat s pusou dokořán. „Bože můj,“ vydechne.
„Líbí se ti?“ sleduji ho s úsměvem. Je rozkošný, jak má pootevřenou tu papulku. Pomalu je vyndá. Snad se na ně bojí i sáhnout.
„Jsou nádherný. To je… to je vážně pro mě?“
„Jenom pro tebe,“ uculím se, „všiml jsem si totiž, že nenosíš žádné hodinky, tak jsem se rozhodl ti nějaké koupit. Zdají se mi jako dobrý doplněk a tyhle se k tobě hodí. A hlavně jsou velké, takže až tě šéfová zase bude dusit, strčíš jí je před ksicht a řekneš, že už máš padla,“ vysvětlím se smíchem.
„Tome,“ zasměje se a pak zase udiveně vydechne. „Já… strašně moc děkuju. Ale já nemám narozeniny, ani nic… Já…“ koukne se na mě udiveně. Bože, tohle na něm tak miluju. Svažte mě někdo, nebo za sebe neručím.
„Už zavři tu svojí rozkošnou pusu, nebo ti tam vlítne nějaká chlupatá odporná moucha a já ti týden nedám pusu,“ začnu se smát. „Ukaž, zapnu ti je.“
Vezmu mu hodinky z ruky, vyhrnu mu rukáv, navléknu mu je na ruku a zapnu. Trošku s rukou zatřepe a hodinky mu sjedou až k zápěstí. Prohlíží si je. Spíš je detailně zkoumá.
„Strašně moc děkuju. To je tak hezký! Děkuju,“ nahne se ke mně a dlouze mě políbí. Do polibku se usměju, ještě ho prodloužím tím, že si ho přidržím za bradu. Poté se odtáhnu.
„Jsem rád, že se ti líbí,“ přiznám upřímně.
„Strašně moc. A hlavně jsi mi vyrazil dech. Děkuju,“ znovu mě naléhavě políbí a tiskne se ke mně. Jen se zasměju. Přichytím ho za boky, aby mi neutekl, a začnu něžně sát jeho měkké rty. Je mi jedno, jestli na nás ostatní koukají a říkají si, že jsme nechutní gayové. Všichni mi jsou u prdele. Vnímám jenom Billovu vůni, jeho teplo a jeho sladké dychtivé polibky.
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne
betaread: Janule

8 thoughts on “Who am I? 35.

  1. ten Tom po ránu…trochu mě to vyděsilo, už jsem myslela že se zase budou hádat ale nakonec to dopadlo dobře:):)super díl těšim se na další 😉

  2. Tom s Marthou mě docela vyděsil, v jednu chvíli jsem si i říkala, brzdi, chlape, to je docela moc už. Naštěstí to uvedl na pravou míru s Billovým zadečkem, nicméně mám obavy, aby po něm Martha v budoucnu nevystartovala, podle toho co říkal Bill, schopná je všeho a servítky si určitě brát nebude, ani když jde o přítele jejího spolupracovníka. No uvidíme, jak se nám vybarví, každopádně Tomův dárek pro Billa mi vyrazil dech, bylo to úchvatné ♥

  3. Ty vado ten Tom mě šíleně štve.To snad ani neni možný,jak mě štve.Nejdřív to ráno….se modlim,aby se uklidnil a nakonec se tak i stalo,ale bylo to šílený…Tom po ránu a ke všemu po ránu po sexu je šílenej…No a pak ten flirt s tou Marthou..prej: jsem si jistý,že když na to dojde,mně bude Bill věřit víc než jí.nemůže o svém Tomovi pochybovat, no ne?  = To je tak hnusný od toho Toma! FUJ!Jo Tom si s ní začal a pak to svádí na ní,že si začne vyskakovat.Tak asi jasný,když s ní flirtuje dál.
    Ach jo…šíleně mě Tom štve.

    Jinak super díl 🙂 těšim se na další a jsem zvědavá,jak se ten jejich vztah bude dál vyvíjet.
    :o))

  4. twl… ten Tom je takovej hraboš, až to není možný 😀 ale aspoň, že dnes nebyla zmínka o práškách… to se mi líbí 😀

  5. ty jo… Tom má nějak prudký změny nálad. Ale myslím, že Billovi by vůbec nevadilo, kdyby zamrzl na takovýhle náladě. Rozhodně je to lepší, než když se s ním pořád hádal.

  6. Ta Martha je dobrá, no 😀
    Hlavně ty hodinky.. áách, taky bych takový chtěla.. 😀 posetý diamanty.. mmm .. 😀 Nádherný díl! 🙂

  7. Ježíš ja si tu Marthu absolútne viem predstaviť 😀 Ale perfektné , aj keď sa mi prestáva páčiť slovná zásoba tohto príbehu , stejnak mi to nedá 😀 super 🙂

  8. ty vole,Tom po ránu no dobrý no :DD asi by ho měl Bill praštit víckrát za den a častěji ho takhle mlátit :DDD
    Bude vyučovat tanec,skvěle 😀
    Ale ty hodinky by nemusely bejt špatný,s diamantama hmm 😛   :DDDD

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics