Kaulitz podcast – epizoda 5

Překlad podcastu Kaulitzhills – Episode #5 „Dildo Show mit Special Guest
Překlad @aislaend a @Cammi 30. 9. 2021

B: [dává Stitchovi příkazy] Stitchi… zaútoč! Ano! Útok! (chichotá se)
T: [právě dorazil a v pozadí je slyšet, jak mluví se Stitchem] Ano!!! Jsem tvůj oblíbený strýček!
B: Ahoj, miláčku. Ano, teď z toho musíš mít opravdu radost! Víš, jaká písnička mi dnes utkvěla v hlavě?
T: Ne?
B: zpívá Hakuna Matata a Tom se přidává.
[Bill pokračuje ve zpěvu, zatímco Tom říká: „Tak jo, Stitchi, to stačí!“].
B: Aha, to mě nutí myslet na mou „skoro-hudební kariéru“, kterou jsem chtěl začít. Lidé o tom nevědí, ale já jsem opravdu chtěl být Simbou. Takže kdyby to nevyšlo s Tokio Hotel, byl bych teď Simbou.
T: Ale taky si myslím, že bys byl tak nějak dobrý Simba.
B: Ano. Moje nejoblíbenější písnička byla ta, kde chtěl být králem, jak že to šlo- OH ANO, SRÁVNĚ! zpívá I Just Can’t Wait To be King – pak ten ptáček zpívá dlouhá hříva je přání já ještě- Oh no wait! Zpívá jako král bys byl ještě docela plešatý, vlasy chybí!“ a pak dlouhá hříva je přání, které si splním, do té doby budu držet nos nahoře a trénovat řev. V muzikálech to všechno vyslovují tak americky [teď s americkým přízvukem navrstveným na německý text] bis dann trag ich die Nase hoch und übe mein Gebrüll (do té doby budu držet nos vysoko a cvičit svůj řev).
T: Oni to nedělají po americku, oni JSOU Američané.
B: No jo, přesně tak (oba se smějí). Tak to je škoda, no. Nevyšlo to.
T: Dobré ráno, milé starosti (worries – netuším, co tím přesně myslí, ale jiný slovo mi to nenabídlo).
B: Ahoj!
T: Zase jsem přinesl něco dobrého k zakousnutí.
B: Co máš dneska ke svačině?
T: Ještě to musím vytáhnout z ledničky, počkej.
B: Ale taky jsi nasadil laťku vysoko – tak se tomu říká? Ano. Takže teď jsi nastavil laťku… ehh… vysoko. Je to ten správný výraz? Říká se to tak? „Nastavit laťku vysoko“?
T: Ano, tak se to dá říct.
B: Hmhm… naposledy s tím tvým domácím vaječným likérem.
T: Tak co jsem dneska přinesl, no, dneska jsem přinesl limoncello spritz.
B: OhoOo! Naposledy jsme ho měli, když jsme byli na Capri.
T: A co to znamená, když přinesu Limoncello Spritz? Znamená to: že jsem zase připravený na dovolenou (smích).
B: No jo, ale tam to bylo opravdu tak krásné!
T: Nemáš stejný pocit?
B: A taky to moc dobře chutnalo. Já jsem si dal Spritz, ale ty jsi měl tenhle drink přímo tady. Ale ochutnal jsem ten tvůj, který chutnal tak dobře, tak jsem teď zvědav, co tam je.
T: Tak takhle se to dělá: Prosecco, a já teď nemám – jak jsem dekadentní – doma žádné Prosecco, ale jen šampaňské.
B: No tak si vezmeme to krásné šampaňské!
T: Tak to si musíš dát: pořádný doušek šampaňského, pak limoncello, které nám už nějakou dobu leží ve skříni, doufám, že je ještě dobré (smích).
B: Já už ho mám taky dlouho! Není to ještě z vaší svatby?
T: Uhm… ne!
B: Dobře, protože já mám ještě jednu z vaší svatby, ale ta se nezkazí.
T: Limoncello?
B: Nemyslíš?
T: Nevím, protože nebylo uchováváno v chladu – počkej, ty jsi ho měl v ledničce?
B: Ano, bylo v lednici.
T: Ano, no, možná je to tak lepší, protože my jsme to měli v normální skříni.
B: Ale myslím, že to je v pořádku.
T: Ano, protože to stejně nemusíš mít v ledničce, myslím.
B: Myslím, že je to v pořádku.
T: Ano? Tak to zkusíme, ano? Dobře, takže pořádný doušek toho bublinkového, pak by se mělo přidat limoncello v panácích, ale dneska to uděláme trochu instinktivně.
B: Dobře.
T: a pak to celé na ledu, samozřejmě, a pak doladit mátou a citronem, jestli chceš.
B: A to všechno sis přinesl s sebou?
T: Můžeš si tam dát i šlichtu s hořkým citronem a mohl by ses prosím podívat, co jsem si dneska přinesl.
B: To jsi vzal ze zahrady?!
T: Citron a mátu ze zahrady.
B: Oooooh!
T: Všechno máme na zahradě, máme opravdovou bylinkovou zahrádku.
B: Vy jste takoví malí opravdoví hipíci.
T: Máme bylinkovou zahrádku, zeleninovou zahrádku, oba máme nějaký skleník. Vlastně máme víc salátu, než můžeme sníst.
B: Tím vlastně můžete nasytit celé sousedství. Máte tam takové malé zahradní domky. S rajčaty a salátem…
T: Tomu se neříká zahradní bouda, ale skleník.
B: Aha, skleník! (směje se)
T: Myslím, že teď potřebuju nějaké kuře. To by bylo taky super, kdybys mohl jít ráno do kurníku a vzít si nějaká čerstvá vajíčka.
B: Já se slepic trochu bojím.
T: Jo, jasně, ty se taky bojíš ryb. (Oba se smějí) Takže jen tak dál! Dobrý hlt…
B: -šampaňského.
T: Pak staré známé limoncello. Tohle musí být tak dvacet let staré. (směje se)
B: A teď?
T: Trochu hořkého citronu.
B: To sis vyhledal?
T: Ano.
B: Dobře.
T: Samozřejmě, že ano! A teď to všechno obohatit čerstvou mátou z Kaulitzova skleníku. Ta je také extra neumytá. Takže je to opravdu čerstvé ze zahrádky [schválně to říká s nářečím].
B: (opakuje Tomův dialekt) ze zahrady (Tom se směje). A teď ještě…
T: A teď plátek citronu, jestli chceš.
B: Ach ano, jdeme na to.
T: Máš tady nůž? Na zdraví.

Intro

T: Takže…
B: A?
T: Mmmh.
B: Chutná to dobře. (Dá si další doušek) Aha, to mi něco připomíná!
T: Dovolená.
B: Prázdniny?
T: Ano, samozřejmě. Tohle chutná přesně jako dovolená.
B: Mmh.
T: Ne?
B: Mňam. Ale to je takové perfektní načasování, myslím, že slunce ještě svítí, večer taky ještě není, takže jsi přišel s dalším skvělým nápojem.
T: Přesně tak jsem to myslel, přesně proto.
B: Ano, skvělé, dobrý nápad!
T: Měli bychom přidat ještě trochu toho šampaňského, co myslíš?
B: Hm.
T: Protože si myslím, že prosecco… to je ta věc. Proto se vlastně používá prosecco.
B: -Proč? Protože to mnohem líp nakopne, nebo co?
T: Ne, ale prosecco má větší šumivost.
B: Aha.
T: Víš?
B: Jo, ale já miluju šampaňské.
T: To už víme. (oba se smějí)
B: Dobře, mňam! (dá si další doušek)
T: Tak přidejme ještě trochu šampaňského.
B: No jo. Jsem tak rád, že tu zase sedíme spolu, protože dneska musíme udělat podcast, protože už zase odlétám.
T: Jo… na další výlet za potěšením. Kam se chystáš? Na další večírek.
B: Jsi hloupý, nebo co?
T: Do Bulharska? (oba se smějí)
B: Už je skoro čas, musím zase odjet. Jsem tady teprve něco přes týden a teď to zase začíná. Ale jsem rád, že teď sedíme spolu a dáváme si spolu letní drink. Jaký byl náš společný týden tady? Dělo se toho hodně, že?
T: Ano, právě jsem se tě chtěl zeptat: Všiml sis na mně něčeho?
B: ………… Ano, tvých kalhot. (směje se)
T: Cože? Co je špatného na mých kalhotách?
B: Vypadají jako nějaké šprtské kalhoty. Co je to za kalhoty?
T: Co je s těmi kalhotami?!
B: No, jsou takové… no, jsou v pohodě, když sedíš. Ale vypadají tak nějak divně. Vypadá to jako nějaký šprťácký kalhoty z malýho Gübsu, nebo tak nějak [město v Sasku-Anhaltsku].
T: Z malého Gübsu?  Teda já vím, jsem šprt, ale odkud?
B: Z malého Gübsu ne, na to jsi příliš dekadentní.
T: No jo, ale to nemyslím vážně. To je něco jiného. Mám oholené vousy. Vypadám mnohem mladší.
B: No, nejsou oholené. Jsou jen kratší.
T: Dobře, a nemyslíš, že jsem nějak přibral osm let?
B: Hmm… no, neřekla bych, že o osm. Možná trochu.
T: Když se podívám do zrcadla, tak si říkám: „Páni, ty teď vypadáš mladě!“
B: Teď se mi trochu přibližuješ, jsme si zase víc podobní, ale vousy už mám skoro všechny pryč, podívej.
T: No jo no, ale u tebe to nedělá takový rozd-, takže jestli je to teď 3 mm nebo 10 mm, na tom nezáleží.
B: Né, já myslím, že kdybych si to nechal narůst trochu dýl, jako že bych si to neholil dýl než týden, tak by sis toho všiml.
T: Vážně?
B: Myslím, že malý rozdíl uvidíš hned-
T: Ale když nemáš vousy, tak jsou ty váčky pod očima ještě nápadnější a pokaždé, když se směju, tak mi všichni říkají: „Jé, ty vypadáš tak opuchle.“ A já se směju.
B: Proto ses na mě právě podíval a usoudil, že musím vypadat hůř.
T: Jako nějaká tlustá veverka, tak mi nedávno říkali doma.
B: (lehce zalapá po dechu)
T: Jo, u stolu říkali, že vypadám jako tlustá veverka. A nemysleli toho roztomilého, tam je takový červený veverčák, myslím, že se jmenuje Alvin, a tam je ještě jeden tlustý, opravdu tlustý modrý, ten měl modrý svetr.
B: Já jsem si myslel, že jsou všichni roztomilí.
T: Jo, je tam jeden buclatý a doma říkají, že vypadám jako ten buclatý chipmunk.
B: Ale no tak, všichni jsou baculatí. Chipmunkové jsou prostě baculatí.
T. No…
B: Buclatí baculatí chipmunkové.
T.: (zasměje se) Ale jsou roztomilí, ne?
B: Já myslím, že jsou úplně roztomilí!
T: Já si taky myslím, že jsou roztomilí.

Senf aus Hollywood

B: Ten týden byl bouřlivý, upřímně řečeno, nejradši bych si dal malou pauzu, protože jsem si říkal: „Aha, teď budu celý týden koukat na nějaký pěkný seriál a prostě nebudu dělat vůbec nic.“ Ale byl jsem strašně vyčerpaný. O víkendu jsem si vzal trochu volna, ale…
T: Neobtěžoval jsem tě schválně, toho sis všiml, že?
B: Co? Jak? Vůbec ne!
T: Co?
B: Co?! Celou dobu jsme si volali!
T: Jo, chci říct, že jsem tu nebyl každý den a nechtěl jsem s tebou dělat nové písničky a tak nějak…
B: To děláš jen ze své vlastní lenosti.
T: Ne, nedělám to z vlastní lenosti, ale-
B: Hm, no tak, zase jsi nakupoval, kupoval nábytek-
T: Ano, proto. Není to „lenost“, protože nejnamáhavější věc, kterou můžete udělat, je renovovat svůj domov.
B: Dát mu nový nádech.
T: Svěží nádech, aby to ladilo s mými vousy, víš? Vousy mimo- (směje se)
B: Vousy pryč, letní drink v ruce-
T: -a nový nábytek.
B: Koupili jste si malý bar pro…
T: -do naší ložnice, ano, to je super. Ale vlastně to není dobře, protože teď mám – když přijdu večer domů – teď mám svoje oblíbené drinky na takovém barovém vozíku s takovými super skleničkami na whisky.
B: Ano, máš takové luxusní brýle. Už jsem je viděl, vypadají skvěle.
T: Ale my taky předěláváme postel a vlastně předěláváme celý pokoj, víš?
B: Hm.
T: Proto jsme byli celou dobu na cestách, ale myslel jsem si, že se to docela hodí, protože jsem si říkal, že bych tě mohl nechat trochu o samotě, protože jsi dost pracoval…
B: Ale pravda je, že když nejsme ve studiu, tak právě proto, že jsme teď nedělali žádný písničky, tak jsem pořád neměl míň práce. Víš, já jsem pořád na telefonu, prostě jsem měl tolik práce s mojí sbírkou a mimochodem, to taky není pravda, protože jsme byli předtím taky ve studiu a měli jsme fakt. úžasnou. session!
T: Přesně tak.
B: Musíš uznat, že jsme napsali opravdu úžasné písničky pro jiný projekt, tedy ne pro Tokio Hotel, ale i pro jiné věci-
T: To ví jen málo lidí. Hele, zase děláme sebepropagaci.
B: Zase jsme odhalili něco nového. Píšeme i pro jiné projekty a-
T: -a produkujeme.
B: Přesně tak, my taky produkujeme další věci, nebo no, vlastně to produkuješ ty. A ta písnička byla fakt super.
T: Byly to fakt hity, teda už vím, že to je nějaký projekt, kde už víš, že to obletí svět.
B: Chvíli jsem si říkal: „Tu písničku musím zazpívat!“, protože to bude takový hit, víš, co tím myslím?
T: Ano.
B: Protože si myslím…
T: To je vždycky tak těžké, když máš tak skvělou písničku… něco takového prozradit (smích).
B: Pak jsem si říkal, že když se ta písnička dostane na první místo, tak musím být zpěvák já.
T: No jo, no, třeba se můžeme nějak domluvit.
B: Jo, ještě si musíme rozmyslet, jestli to tak uděláme. Ale bylo to fakt dobrý a po tom úžasným psaní jsme měli takový skvělý setkání, který zatím nesmíme nikomu říct (smích).
T: Ale řekneme! Řekneme vám o tom.
B: My vám o tom řekneme. Ale nevím, KDY to můžeme prozradit.
T: To je skvělé. To je takový celoživotní sen.
B: To je celoživotní sen! Nemůžu se dočkat, až to začneme. Když to teď podepíšu, což se stane v nejbližších dnech, tak…
T: … tak to dáme pryč, ne?
B: Nevím, jestli to smíme prozradit.
T: To ještě nesmíme, že? Do prdele. Jo no, byly tam tak dva životní sny: Jeden byl mít podcast (oba se smějí) a teď přijde další.
B: To je splněný sen. A taky se mě tolikrát ptají: „Čeho bys chtěl v životě ještě dosáhnout?“ To je pravda, někdy je to tu a tam těžké, protože si musíte dávat pozor, abyste svůj život nežili tak trochu pozpátku a neměli pocit, že existují jen slabší verze toho, co jste cítili předtím.
T: Hm.
B: -a když v patnácti letech začínáš s obrovským úspěchem a máš písničky číslo 1 – už to není lepší než písnička číslo 1 a všechno, co přijde potom, jsou jen pocity, které už jsi měl a kterých jsi už dosáhl, takže není snadné pořád hledat nové sny, u kterých si říkáš „hele, tohle mě pořád strašně baví, tohle je pro mě výzva, tohle zase všechno změní“, a tenhle nový projekt, kvůli kterému jsme měli schůzku, je právě něco takového. Jíst sushi v Malibu, to bylo fakt super.
T: To bylo tak vynikající.
B: (směje se) Tome, jsem z toho tak nadšený, a pak jsem byla nucen jít ve stejný den na večírek jednoho našeho kamaráda tady v LA, protože dělal DJe.
T: Já jsem nepřišel.
B: Nepřišel jsi, jako obvykle, samozřejmě, Kaulitz-centrála musí…
T: Kaulitz-centrála musel zase sloužit.
B: Ale samozřejmě, tehdy se zase ukázalo, že já jsem ten lepší kamarád, já jsem pro něj důležitější kamarád, a proto řekl: „Bille, jestli nepřijdeš-“ protože jsem tam nebyl na jeho narozeniny, protože jsem byl na cestách-.
T: To není pravda, musím říct, že je to kvůli něčemu úplně jinému: a to je, že jsem ženatý manžel, mám úplně jiné povinnosti než ty. Ty jsi svobodná paní doma (singl lady at home). Víš, co tím myslím? Nemůžeš si vymýšlet žádné výmluvy.
B: To je pravda.
T: Když nepřijdeš, budou naštvaní, ale na mě by naštvaní nebyli, protože já mám jiné povinnosti (smích).
B: To je pravda, ano, to je pravda.
T: Víš?
B: Jo, oni vždycky říkají: „Jo, dobře, Tom, on je ženatý…“ (smích).
T: Já chodím domů za svou ženou, víš, já mám prostě v životě jiné úkoly. To je taky pravda, u tebe je to takové to „žádná zodpovědnost, nonšalantní, laissez faire, laissez passer (francouzsky nechat to být – tak nějak) u tebe doma“.
B: Ale taky si myslím, že to je trošku na nic, protože pak mi všichni vyčítají jako „když nepřijdeš-“, ehm, Devon mi pak taky hned řekl: „Jestli ten den nepřijdeš, tak… pak už s tebou nikdy nepromluvím ani slovo-“
T: Řekni mi, jak to na tom večírku vypadalo.
B: Teď, když všichni poslouchají náš podcast, řekl: „- a pak tě budu ghostovat stejně jako toho druhého kluka, který tě ghostoval“ (smích).
T: Mimochodem – stejně jsem to s tebou chtěl probrat – není to šílené?! Vždycky mám pocit, že když tady něco vyprávím, že nikdo…
B: -že se o tom nikdo nedozví.
T: Ano, přesně tak (smích).
B: A pak mi vždycky všichni říkají: „Já nebudu dělat to a to -“, počkej, co mi vždycky říkají? Tak „Já tě nebudu takhle strašit“ nebo „Já bych chtěl být taky policajt!“ a já si říkám jako-.
T: -jak to vědí?!
B: Přesně tak (smích) A pak si říkám: „No jasně, z podcastu!“ A pak si říkám: „No jo, z podcastu!“. Všichni jsou teď o nás opravdu v obraze.
T: To je vtipné, že?
B: To je tak vtipný. Dokonce i naši přátelé, se kterými se nebavíme pořád.
T: Proto si musíme dávat pozor na to, co tady říkáme, protože já jsem tady až moc uvolněný…
B: Jo, já taky, já na to pak nemyslím. Každopádně to bylo takový vtipný, on tam měl ten koncert a já jsem ho trošku podporoval. Devon má rád divný situace. Rád se dostává do podivných situací, kde to začíná být trapné.
T: Já někdy taky.
B: Já někdy taky, ale někdy jsem moc hodný. Někdy jsem pak na sebe naštvaný a říkám si: „Hej, Bille, co jsi tam udělal?“. Měl jsem reagovat jinak. Ale u mě je to směs toho, že jsem milý a profesionál, takže je to situace, kdy se projeví ten profesionál, kdy věci zlehčuju a směju se jim.
T: A někdy cítím takové druhotné rozpaky…
B: -tak moc-
T: -tak moc, že chceš pomoct a pak se automaticky snažíš přesunout pozornost na něco jiného a pak prostě hodně mluvíš a snažíš se zachránit situaci tím, že odpovídáš profesionálně, jako bys to dělal při špatném rozhovoru.
B: Ano, přesně tak. A často se při tom přistihnu a říkám si: „Proč jsem to prostě nenechal být trapné?“. Když se chystají být trapní a říct něco špatného, proč je prostě nenechám na holičkách? Ale ne, vždycky musím všechny zachránit. Dám jim všem deštník, který pak nad nimi držím a říkám: „Ne, ne, ne, moc nezmokněte!“, protože je mi to celé strašně nepříjemné.
T: Mám stejný pocit. Můžu nechat venku v mrazu jen lidi, které nemám moc rád, a to mě prostě baví.
B: Tak to ani nemůžu. Nedávno jsem někoho potkal – NENÁVIDÍM ji. A pak jsem šel domů a teda nemohl jsem si pomoct a říkal jsem si: „PROČ jsem pořád tak kurevsky milý?“. Vlastně jsem si mohl říct, jdi do prdele, ty zasraná sračko.
T: (napodobuje Billa) „Jdi do prdele, ty zasraná sračko!“ (oba se smějí)
B: Ale to prostě v tu chvíli nemůžu udělat, ale to prostě nejsem já!
T: Ale jednou jsi to měl udělat.
B: Ale to bych si někdy přál, že si myslím… ehm… někdy bych si přál mít v sobně takovou tu mrchu, jako mají ostatní.
T: Ale ty prostě takový nejsi, a proto si myslím, že první reakce lidí je: „No Bill je úplně milý!“ A to je to, co si myslím. Protože jsem trochu víc odtažitý, často mám auru, že-
B: Tohle „Prostě se mnou nemluv!“.
T: Ale když mě někdo osloví, tak jsem vždycky milý, ale nejdřív mám takovou tu auru „Prostě se mnou nemluv“. Mám takový ten pohled, který říká „Neopovažuj se mě obtěžovat“.
B: Ano.
T: „Nechte mě na pokoji a Billa taky.“ (směje se) Ale když se někdo odváží, tak jsem docela milý, i když…
B: Každopádně ten večírek v centru města byl k popukání, to si neumíš představit. Byl jsem z toho unešená, Tome. Dostanu se tam a bylo to u někoho doma, kdo se taky kamarádí s Devonem, bydlí ve stejném domě jako náš kamarád, a pak jsme tam šli, tak nějak „po hodině“, dát si další drink. Takže ona je camgirl…
T: Co to znamená?
B: To znamená, že se svlékne, dá si tam nějaký dilda-.
T: Takže celý program-
B: Dildo show, prstění a tak. Pořád nemůžu pochopit, jak přesně si vydělává, snažil jsem se to pochopit, ale-.
T: Asi OnlyFans.
B: Ano, přesně tak, já jsem se jí taky ptal „OnlyFans“ nebo kde přesně? ale Devon řekl: „Ano, ona má i další webovou stránku a má i spoustu dalších výstupů.“ Ale já si vždycky připadám jako takový stařík, protože si vždycky říkám: „KDE se na to všechno dívají? Vždyť já znám jen věci jako YouP*rn-.
T: To jsou asi puberťáci, ti jsou hlavně na-
B. Já myslím, že-, aha, ty myslíš její cílovou skupinu?
T: Její cílová skupina jsou asi hlavně puberťáci, a proto si připadáme jako takoví staříci, kteří už to všechno nemají-.
B: No, jí je asi 28 let a super je, že má takový opravdový hardcore fanoušky, říkal Devon, který jí platí hromadu peněz. Vydělá si tím přes pět set tisíc ročně. Jezdí v Porsche, má takovej hnusnej byt a-
T: 500 000 za porno? Myslel jsem, že porno je byznys, což už není…
B: -a vydělává půl milionu ročně s pornem. A já jsem si říkal: „Nevěděl jsem, že tenhle byznys pořád tak kvete.“
T: Dobře, to je zajímavé, pornoprůmysl se také úplně změnil. Bylo by zajímavé o tom mluvit s někým, kdo je z tohoto odvětví. Rád bych to udělal, protože si myslím, že porno se změnilo stejně jako hudební průmysl. Už neexistují ty dobře placené – nechci říkat „kvalitní“, protože nikdy nebyly opravdu kvalitní – ale byly to všechno opravdové produkce, kdy jdete do domu, je tam celý štáb-.
B: -Se scénářem-
T: -Se scénářem. Vzpomínáš si tehdy na Vivian Schmittovou [německá pornoherečka] s Excessive Weekend [pornofilm].
B: (napodobuje repliky Vivian Schmittové): – Ráda jsem tady o víkendech, vždycky je tady mejdan. Krásní muži, sexy ženy, ale nejvíc sexy je mít péro v zadku“ (směje se). To bylo tak vtipné, na tenhle film jsme se dívali tak často.
T: O tom ti můžeme vyprávět: Jednou jsme byli na živém natáčení porna.
B: To jsme vám ještě neřekli? Myslím, že už jsme to říkali.
T: Ne! Ještě jsme to nikomu neřekli-
B: Ano, už jsme to řekli, že jsme byli na živém natáčení porna v zákulisí, ano, myslím, že jsme to řekli!
T: Ne?!
B: Jako nezletilí.
T: To jsme ještě neřekli.
B: Tak to si necháme na jindy.
T: (směje se) No, teď už jste to řekli. No, to je jedno.
B: Ale pak si můžeme říct podrobnosti.
T: Ano. Ale každopádně tenhle pornobyznys se změnil, teď jsou přímější platformy jako OnlyFans, kde musíš být členem a tam máš něco jako na Instagramu, kde můžeš posílat fotky jen svým followerům.
B: Ale Tome, ona byla tak… víš, co mi na ní přišlo tak super? Přijela s růžovými vlasy, vypadala jako nějaká anime postavička…
T: Aha.
B: Měla na sobě jenom podprsenku nebo růžový vršek od bikin a velmi krátkou sukni, jako by nosila v anime, boty na platformě a minibatoh (Tom se směje).
T: To je právě to super, že jsme nevěděli…
B: A POTOM KE MNĚ PŘIŠLA a říká: „Panebože, ahoj Sexy, panebože, já bych ti ho ráda vykouřila“.
T: Tobě?!
B: Ano!!
T: Ne!
B: A ona na to: „Ty ale voníš! Mmmh, chceš si sáhnout na mou vagínu-“, takže ona žije a dýchá tím pornem. Je do toho úplně zažraná.
T: To je její povaha.
B: Má takový ty šílený oči, je ti přímo před očima a je jako… a pak Devon říká: „Jo, celou dobu chtěla mít trojku,“ a teď se podívej, její přítel…
T: Aha, ona má přítele?
B: Ano, má přítele, který to všechno přijímá. Žijí spolu a pak si říkám… Tome, není to šílené?!
T: Ano.
B: Mně to pojetí života přišlo tak nechutné, že jsem opravdu seděl s otevřenou pusou a říkal jsem si: „Jak je fascinující, jak jsou ostatní takhle šťastní a můžou takhle žít.“ To je fascinující.
T: Nevadí mu, že jiný muž šuká jeho přítelkyni?
B: Nevadí.
T: Nebo jenom předvádí dildo?
B: Ne, ne, ne.
T: Takže ona smí mít sex s jinými muži?
B: Ona smí mít sex i s jinými muži.
T: Páni!
B: Její manžel si na Tinderu zve jiné ženy a ony přijdou a…
T: Dobře, to už je pochopitelnější.
B: Ne, ale taky si myslím, že by byl v pohodě i s jinými muži. Nevím, musel bych si to znovu ověřit, ale myslím, že jo. A on se natáčí…
T: ale to je šílený, takže když máš stálou partnerku a ona je nechá-, tak většinou je to tak, že když jsou úspěšní v pornobyznysu, tak tím žijou, přesně jak říkáš, tak tím žijou a taky jsou často závislí na sexu, rádi to dělají, milují to, prostě mají rádi sex celý den, a když tam stojíte jako přítel a vidíte, jak vaši stálou partnerku šuká jiný muž a ona to taky miluje, užívá si to a má opravdový orgasmus, TO je hnus, tak jak si to chlap představuje: „No jo, to je úžasné!“ a natočí to všechno a nahraje video-
B: Ano, přesně tak! On to všechno organizuje a jsou skutečný celek a musíte si představit, že ten chlap není pasák nebo pornohvězda. Mluvíme o velmi hubeném, dlouhém klukovi, který vypadá, jako by celý den hrál počítačové hry.
T: Roztomilý. Takový malý a nevinný.
B: Hej, úplně nevinný! Vypadá trochu šprťácky a prostě tam stojí a Devon říká: „Má obrovský péro.“ (oba se smějí) A já říkám: „COŽE?!“ A hele, on ukazuje, jak je [její přítel] šuká [její klienty], a pak Devonina kamarádka říkala…
T: Počkej, on taky točí porno?
B: Ne, on ji pak taky šuká.
T: Aha. Páni.
B: (směje se) Ale neukazuje svůj obličej. (Tom se směje), ale podívej, pak jsem vešel do bytu takhle- (Tom se směje).
T: Jo?
B: Hele, i před bytem je …ehm… rohožka, na které jsou všechny ty anime postavičky. Byl na ní Sailormoon a tak, tak to začalo.
T: Dobře, taky sis myslel, že Sailormoon je super.
B: Už na samotných dveřích byla nalepená nějaká anime postavička, takže to všechno prožívají skrz naskrz. Celý ten styl a porno, to všechno bylo takový špinavý. Přijdeš tam a proti tobě běží dvě nahé kočky. Wuuuah! To se mi vážně špatně snáší.
T: Jsou to opravdoví šílenci, to se mi líbí.
B. Přesně to myslím, vážně! Žijí naplno. Když jsem je potkal na večírku, nejdřív jsem si říkal: „Dobře, chce být úplně porno-sexy.
T: Ale dělá to srdcem a duší.
B: A tam se člověk dostane a všude – připomínalo to sbírku Kinder vajíček, vzpomínáš? (smích)
T: Hm.
B: Jako ti lidé, kteří si do skříněk dávali takové malé dárky. Všude bylo anime.
T: Jo, ale to je jiná frakce.
B: Ne! To je moderní způsob, jak to udělat.
T: Ty si to myslíš? Ne! Vždyť sběrači Kinder vajíček jsou úplně jiný druh. (směje se)
B: Tome, jsou skvělí! Dali jí do skříně všechny možné anime figurky, všechny možné akční…
T: To by vlastně dělali mladí lidé, vždyť kolik jí je?
B: Je jí skoro třicet, to jsem říkal. Je jí 28 let.
T: A ona sbírá anime figurky?
B: Tome, ona sbírá anime figurky a její zdi byly plné skateboardů s anime figurkami, které se navzájem stříkají spermatem, prstují se a všechno je to namalované na těch skateboardech. To byl nějaký druh pornografického anime.
T: porno skateboardy.
B: porno skateboardy. Celá zeď je jimi polepená. Uprostřed obýváku byl obrovský stan s rostlinami trávy, černý stan s výhledovým světlem, kde pěstovali trávu, pěstovali nějaké houby.
T: Ale musím říct, že to vlastně zní docela dobře. Myslím si, že je super, když mají lidi jiný pojetí života, a je to docela osvěžující, když potkáš lidi, kteří mají úplně jiný pojetí života, a chlap, kterýmu nevadí, že jeho žena dělá porno, že spí s jinejma chlapama, že dělá v posteli nějaký divný věci, pak má na zdi skateboardy s pornem, miluje anime, jezdí na skateboardu, točí porno, to je takový osvěžující.
B: Tom I… tak osvěžující! Vešel jsem tam a myslel jsem, že jsem spadl z planety, říkal jsem si „oni nežijí ve stejném vesmíru jako já“.
T: Jsem si jistý, že si mysleli, že jsi blázen. (smích)
B: Říkám si, řekni, jak je to úžasné! Všechno se tam prostě děje! Má tam studio s neonovými světly…
T: Jaké studio?
B: Hudební studio…
T: Aha, on taky dělá hudbu?
B: Dělá nějakou praštěnou hudbu, já vlastně nevím…
T: Možná by měl produkovat naše další album, to by byl dobrý nápad.
B: Ale vůbec si neuvědomuješ, že jsi v bytě, je to v nějakém domě v centru a oni ho tak předělali, že si říkám: „Kdyby to viděl domácí, tak by si pomyslel: „Co se to tady proboha stalo!“. Vypadá to, jako byste přistáli na úplně jiné planetě.
T: Velmi vtipné.
B: To bylo tak šílené. V jejím pokoji jsou všude světla, kroužková světla, kamery, protože se natáčí, pak má bílou poličku s krystaly, kde má uložené všechny striptérské boty, všechno s krystaly, v rohu byla celá její sbírka vibrátorů, všechny byly pečlivě položené vedle sebe a ona jenom: „Jo, pojď, jdeme dovnitř. Jo, btw, nechceš ještě něco k pití?“, procházely jsme se a rozhlíže-
T: Cože, ona měla svou sbírku vibrátorů umístěnou celou viditelně v rohu?
B: Jo, všechny její kolíky, ona…
T: To snad ne! Seřazené?!
B: Ano! Měla to všechno takhle seřazené, takový toaletní stolek, vedle něj měla svou sbírku porna-
T: Ale ona tam nemá svou sbírku vibrátorů, abyste to všichni viděli, že ne?!
B: Ano, má tam srovnané vibrátory, její postel byla plná tisíců plyšových králíků, plyšáků.
T: Páni. Ano, to je asi ta scéna, určitě tam natáčejí každý den.
B: To je její ložnice a tam se natáčí každý den. Pak říká: „Ááá, jdu si udělat čaj, teď mě bolí břicho,“ takže… úplně zase pryč (smích).
T: Člověk by neřekl, že pije čaj.
B: Ano, přesně tak, ale hned potom si nalije dalšího panáka. V obýváku je obrovský bong, kde se zrovna kvůli tomu zhuluje další chlap-.
T: (směje se) To je šílený, to zní, jako když jsme se kdysi potloukali po vesnici…
B: A pak si mě musíš představit: Já jsem měl…
T: To je super, doufám, že tam měli spuštěný livestream-
B: HEJ, já se toho celou dobu tak bál, že tam mají někde kameru.
T: To může být.
B: Měl jsem na sobě růžový overal, úplně luxusní a vůbec se nehodil do centra (Tom se směje), měl jsem růžový sametový overal na- (Tom se směje).
T: Ty jsi blázen (směje se).
B: Samozřejmě jsem byl úplně přehnaně oblečený. Ale ona mě prostě pochválila, přišlo jí to skvělé-
T: To by byla situace, to by se mi líbilo. Ty v tom bytě. Já bych se opřel a nechal tě řádit. Pozorně bych tě sledoval v rohu, protože bych přesně věděl, jak divní si myslíš, že jsou, a kdybych viděl kameru, umístil bych ji tak, aby mě neviděli, ale aby viděli tebe.
B: Věř mi, Devonovi se splnil sen, připadalo mu to skvělé. Celou dobu si se mnou ťukal a říkal: „Není to tady parádní freak show?“. A já na to: Jo, to je skvělý. Pak řekl: „Věř mi, Bille, většinou je to tu čím dál divnější, protože když tu zůstaneme ještě hodinu, tak se tu všichni svléknou…“. A pak jsem odešel!
T: Ne!
B: ANO! Řekl, že se každý svlékne.
T: A Devon taky?
B: To si nedovedu představit.
T: Jo, já taky ne.
B: No, tohle byl aspoň můj vrchol týdne.
T: Dělo se toho víc než se mnou. Právě jsem přišel z hodnotícího pohovoru. Znáš ty pohovory, abys někoho nového najal? Je super těžké najít nové lidi do našeho týmu. Neřeknu, na jakou pozici, ale potřebujeme najít někoho nového a ty pohovory probíhají pokaždé jinak.  Vždycky si dáte záležet na tom, abyste řekli všechno, co chcete, protože jste ze zkušenosti poučeni, co se předtím nepovedlo, a rozhovory stejně dopadnou úplně jinak, než jste očekávali. Alespoň to byl dobrý rozhovor. Mám pocit, že jsme někoho našli!
B: To je skvělé. To se nestává často. Vždyť jsme se bavili o tom, že tento týden přivedeme hosta (směje se), a zase jsme se nemohli shodnout, koho chceme.
T: Ne!
B: Není to jednoduché, protože naši přátelé v Evropě už spí, když nahráváme.
T: Protože nechceš nikomu říct, kdy nahráváme.
B: No, teď už všichni spí a my Američanům opravdu nemůžeme volat. Proto není jednoduché mít hosta, a proto mě napadlo, že bychom mohli jít partyzánsky jako přes naše kontakty. Otevři si teď kontakty a já řeknu stop a prostě zavoláme tomu člověku…
T: Takže já si otevřu kontakty, projdu je a ty řekneš Stop?
B: Ano, správně!
T: Dobře!
B: Myslím, že…
T: Myslím, že by tam mohlo být pár trapných lidí……
B: Jasně, a pak konečně můžeme odpovědět na otázku, kdo je oblíbené dvojče!
T: No, to záleží na tom, kdo to zvedne!
B: Jo, ale myslím, že bychom se mohli zeptat kohokoli jen tak namátkou. Je jedno, kdo to zvedne!
T: Ale nemůžeme se zeptat např. našeho právníka.
B: Samozřejmě! To by bylo skvělé!
T: No dobře. Tak doufám, že to bude právník, protože ten hned řekne, že já jsem oblíbené dvojče.
B: Ale říkal jsi, že všichni v našem týmu mají radši tebe. Tomu nevěřím. Prostě můžeme vyřešit tuhle otázku, kdo je oblíbené dvojče.
T: Dobře!
B: A…
T: Tak já začnu teď…
B: NENENENE, počkej! Mám nápad (směje se), řeknu ti, co máš tomu člověku říct, ať už to zvedne kdokoli, ať už je to kterýkoli host.
T: Říct něco?!
B: Ano, vymyslel jsem něco, co pak musíš říct! Je jedno, kdo to bude! Řekni ano!!
T: …
B: Musíš!
T: Musím říct ano?!
B: Ano!
T: No, dobře.
B: Myslel jsem, že musíš tomu člověku říct, že máš problém s hemeroidy (směje se).
T: NE!
B: MUSÍŠ! TOME! ALE! ŘEKL JSI, ŽE ANO!
T: (směje se)
B: Teď musíš komukoli říct, že máš hemeroidy (směje se), a jestli má nějaký tip, jak se jich zbavit, dobře (směje se).
T: Pfft… Dobře, musíš si dávat pozor!
B: ÚŽASNÉ! Dobře, otevři si kontakty!
T: Jo, počkej, počkej, počkej…
B: Otevři si kontakty!
T: Okay…
B: Posuň se!
T: Dobře…
B: Roluj, roluj, roluj, roluj… STOP!
T: Dobře… Eeerrrm… Řeknu jen první jméno, ale tam se to opravdu zastavilo.
B: Ale nemůžeš si nikoho vybrat! Ukaž mi to!
T: Andreas! Tady…
B: Dobře, super…
T: Tomu nikdo neuvěří!
B: Doufám, že to zvedne!
T: Abych byl upřímný, měl jsi štěstí. On není právník. (směje se)
B: Musíme si přiznat: je to náš nejlepší přítel! Tomův a můj velmi velmi velmi…
T: Nikdo nevěří, že jsme se u toho zastavili.
B: … velmi velmi nejlepší přítel. Ne, měli jste štěstí!
T: Bylo to jeho příjmení!
B: Jo, to příjmení! Měl jsi štěstí! To není tak špatné, to mu můžeš říct!
T: Jo, ale on mi to neuvěří.
B: Podíváme se, jestli je volný. Prostě mu teď zavoláme, ale neřekneme mu, že to nahráváme, jo? Nesmí vědět, že ho nahráváme.
T: Mám pocit, že se mu v podcastu nelíbí.
B: Proto!
(vyzváněcí tón)
B: Sakra, on to nezvedá.
T: Ne…
(vyzváněcí tón)
B: (povzdechne si)
(vyzváněcí tón)
T: Ale tam není tak pozdě. (přestane volat)
B: Sakra, on to nezvedá. Tak bych řekl, zavoláme tomu, co je nahoře. Náš milý Georch! Georg!
T: Zase jsme měli štěstí!
B: To je taky super! Můžeme mu také zavolat! Podíváme se, jestli je ještě vzhůru…
(Vyzváněcí tón)
T: Tuhle otázku nikdy neprodám…
B: Nejdřív se zeptáme, kdo je oblíbené dvojče.
G: Dolly!
B: Zlato!
T: Ahoj!
G: Co se děje?
B: Máme pro tebe otázku.
G: Tak říkej!
T: (směje se)
B: S Tomem se o tom pořád hádáme. (začne se smát)
G: Uvědomuješ si, kolik je hodin? Právě jsem si vyčistil zuby, panebože…
B: No, zlato… Proč jdeš spát tak brzy?
T: Řekni nám to!
B: Ještě není ani dvanáct! Je pátek večer! Nejdeš ven?
G: (povzdechne si)
T: (směje se)
B: Já už nepiju! Už si nedám ani doušek!
T: Já už nepiju (posmívá se Georgovi).
B: Takže, Tom a já chceme vědět, kdo si myslíš, že…
T: Ne! Ne „Kdo si myslíš, že…  Kdo JE oblíbené dvojče?“
B: Kdo z nás dvou je nejoblíbenější dvojče?
T: S kým bys raději mluvil? Když si chceš něco vyjasnit, komu bys raději zavolal?
G: Jak třeba? Soukromě, nebo…?
(Dvojčata se smějí)
T: Ano!
B: NE! O všem!
Ž: … nebo ve veřejném vnímání? V tom je rozdíl.
(dvojčata se smějí)
T: Ne! Myslím pro tebe! Kdybys řekl: „Dobře, potřebuju teď zavolat jednomu z nich, aby vyřešil tuhle jednu věc.“ Tak bys to udělal. Něco nepříjemného, kdy by sis řekl: „Dobře, tohle je opravdu nepříjemné a potřebuju zavolat… KDO?!“
G: No, to vlastně záleží na tématu. Když mluvíme o citových věcech, tak bych spíš zavolal Billovi, a o všem ostatním tobě.
B: AHA!
T: OKAY! To je… No, o citových věcech. Co jsou to emocionální věci?
B: To je asi důležitější! Takže to znamená, že lepší kamarád jsem JÁ!
T: NE! To bych neřekl.
G: No, řekněme… Emocionální věci nejsou… tak důležité… (směje se).
(Dvojčata se smějí)
B: Co to znamená?!
G: … a se vším ostatním Tomovi!
T: Řekněme to jinými slovy: S tebou se to fakt sere, co? Je to opravdu…
G: Ale to bych vám oběma vždycky zavolal!
T: No jo, jasně. Taky nám oběma volají.
B: No dobře, ale můžeš volat jenom jednomu z nás! Stejně tak profesionálně. Já jsem ta dojná kráva!
T: To je pravda! Ty jsi dojná kráva (cash cow), takže jsi na vysoké noze.
Ž: Ano, ale ten, kdo má bič, je Tom.
B: Vidíš! HA!
T: S bičem?!
B: Ten s bičem!
T: Ne, ty jsi ta dojná kráva, která…
G: Ty jsi ten, kdo před sebou pohání osla!
B: Aha! Vidíš?
T: (směje se)
B: Georg by měl tendenci vybrat si mě, to už teď můžu říct.
T: Ne, to si nemyslím. Když je něco těžkého k vyřešení, tak lidi volají spíš mně.
B: Co myslíš, kdo z našeho týmu…
T: Koho se lidé bojí víc?!
G: Toma!
B: AH! HAHAHAHAAH!
T: Tomu nevěřím! Ne!
B: HAHAHAHAHAAA! JÁ TO VĚDĚL!
T: Lidi se mě bojí víc než Billa?
B: BOJÍ!
T: Tomu nevěřím!
B: JISTĚ!
Ž: To bych řekl.
B: VIDÍŠ?!
T: (Směje se) To bych si nemyslel. Opravdu?! Ooooh…
B: Teď má Tom na tebe intimní otázku…
(Směje se)
G: Samozřejmě.
T: Ne! Mám, ehm…
(dvojčata se smějí)
G: Co máš za problém? Můžeš o tom otevřeně mluvit. Du kannst ganz offen sprechen. Kde tě to svědí?
B: Že ano, Tome? Co tě svědí?
T: Svědění je právě to správné klíčové slovo. Vlastně už to mám nějakou dobu, ale… (Bill se směje) Je to tím, že mám momentálně takovou nezdravou stravu… Mám problém s hemeroidy.
(Dvojčata se smějí)
G: (směje se) no…
T: A já myslel, že bys o tom mohl něco vědět…
(Dvojčata se smějí)
G: No, dostáváme se do věku…
T: Ty se musíš nechat vyšetřit, že jo?
G: To není nic neobvyklého, zvlášť když taky hodně sportuješ.
T: Aha, myslíš při tlačení? To samozřejmě také. Při bench pressu!
B: Při tlaku?!
T: Při bench pressu! Když tlačíš moc silně, že ti vylezou hemeroidy, myslíš?
G: Správně!
T: Dobře… (směje se)
B: Myslíš na záchodě????
T: NE! TLAČIT NA LAVICI! Pak tak silně zatlačíš a najednou je hemeroid venku.
(Georg a Tom se smějí)
G: Pak musíš jít do lékárny, k lékárníkovi, kterému důvěřuješ, vysvětlit mu svůj problém a nechat si předepsat mast. Vždycky je dobré vzít si také pár gumových rukavic!
T: Aha, pak namazat krémem, nebo co?
Ž: Jo… Něco na namazání je vždycky dobré!
B: A čípek!
T: Ty máš docela rád čípek!
(Všichni tři se smějí)
B: Tak dobře, zlato. Teď tě necháme spát. Už jsme to vyřešili a jsme rádi, že vím, že jsem příjem-
T: Dobře, že vím, že jsem dvojče, kterého se lidé nejvíc bojí. Lidé se vlastně víc bojí Billa.
B: Ne!
T: Bojí, protože já jsem vždycky ten příjemnější. Já bych reagoval empatičtěji. Ať se děje, co se děje!
B: Můžeme se zeptat ještě pár lidí, ale myslím…
T: Ty jsi vždycky ten, kdo vyšiluje!
B: Nesmysl!
T: Ty jsi ten, kdo je na koni, ten arogantní, ten, kdo je vždycky…
B: Vůbec ne!
T: … vyšiluje!
G: No, to bych neřekl.
T: Řekl by například… Víš, kdybys zorganizoval hotel zadarmo, Bill by řekl: „Já tam spát nebudu.
B: Teď můžu ukázat vzkazy, Georgu. Tom byl ten, kdo včera řekl: „Ne, v tomhle hotelu spát nebudeme!“
T: (směje se) Pravda…
B: Vidíš…
T: Lháři!
G: Já si to myslím taky. To jsem zase já. Tom se rozhodne: „Ne, já nechci…“
B: VIDÍŠ!
G: „Já bych radši řídil Bentley!“ (Tom se směje) a Bill je ten, kdo říká: „Ne, mně taky nevadí prezidentské apartmá.“ (Tom se směje).
B: TOTÁLNĚ! VIDÍŠ! Mně by nevadilo ani prezidentské apartmá. To ti nestačí. Pro tebe to musí být vždycky celý hotel.
T: Ne, to si nemyslím.
B: Tak dobrou noc, zlato!
G: Dobrou noc!
B: Dobře se vyspi!
G: Ahoj!!

Kaulitz Kolumna

B: Tak vždycky… no, vlastně je to trapné, protože…
T: Protože jsi říkal, že miluješ Trash TV a že jsi Bachelor…
B: Ale teď už je to pro mě příliš velké téma, Tome.
T: To je tvoje chyba!
B: Teď o tom všichni píšou a bylo to obrovské! Šlo to už v minulém díle a v tom předminulém. Mám pocit, že se to táhne už moc dlouho a už se mi o tom nechce mluvit, ale zrovna dneska o tom zase VŠICHNI píšou. A teď to má Die Bild zase jako velký titulek. Ale TOHLE jsem ještě nikdy nečetl, Tome, to je premiéra. To je pro tebe docela lichotivé.
T: Ukaž mi to!
B: „Bratr Toma Kaulitze je trvale nezadaný.“ Tohle se mi líbí. Teď už nejsem zpěvák Tokio Hotel, ale…
T: To není překvapení. (Bill se směje) Takový jsi byl celou dobu: Jsi můj bratr.
B: Bratr Toma Kaulitze
T: Bratr Toma Kaulitze, ten druhý.
B: Titulek zní „Bill, příští bachelor“ a samozřejmě do toho teď jdou naplno. „Bude brzy dalším, kdo bude rozdávat růže?“, blahblahblah, že za to chci hodně peněz a tak dále… To bylo teď obrovské, a dokonce to vyzdvihují v jiném článku, který jsem taky četl, což je vlastně docela super, že Photopia v Hamburku… Měl jsem takovou čest, společně s Ellen Unwerth, což je moc skvělá fotografka, která tam má výstavu fotografií, která se jmenuje Larger Than Life. Společně s Udem Lindenbergem, Ellen von Unwerth, Heidi Klum a mnou… Takže my čtyři jsme dostali obrovskou sádrovou sochu našich obličejů. Vystavili ji docela obrovskou, Larger Than Life, hodně velké postavy, a je na ní napsáno: „Bill Kaulitz a Udo Lindenberg jako součást pocty Hamburku. Vrcholem fotopostavy jsou čtyři hlavy, každá o výšce 3 m, pokryté zlatým nárazovým kovem, vedle bezchybné tváře Heidi Klum také hlavy jejího švagra Billa Kaulitze, Udo Lindenberga-“
T: Ten méně bezchybný…
B „… a samotná Ellen von Unwerth. Jsem zvědavá, jestli se díky tomu randící život Billa Kaulitze zrychlí, protože v poslední době se mu prý moc nedaří…“ Ach jo, i tam.
T: Tvůj seznamovací život!
B: Vidíš, už ukazují sochu mě a…
T: Ty jsi teď taková oběť!
B: Já jsem teď oběť! Smutná svobodná, víš?
T: Takže se tam můžeš jít jen tak podívat na tu výstavu?!
B: Ano, můžeš se tam jít podívat.
T: Je tam napsáno Bill Kaulitz nebo Bratr Toma Kaulitze?
B: Je tam napsáno The Bachelor.
(Oba se smějí)
B: A co se tam ještě děje?
T: No… Tím, že tě tenhle týden podrazí, což si myslím, že je pro jednou docela fajn, protože minulý týden jsem byl na tvém místě, protože jsem byl nějak baculatý. Teď jsem z toho vyšel docela dobře. Například trochu bulvár píše… Jde o Leni, že jde v máminých šlépějích, že jsem její tajný poradce… „Její tajný poradce Tom, který tajně tahá za všechny nitky v pozadí…“ A taky že jo. Tak jako je tomu ve skutečnosti i u tebe. Celý tvůj úspěch je vlastně založen na mně… Takže já jsem ta liška, která tahá za nitky v pozadí. S Leni je to stejné. Takže bulvární časopis píše: „Její tajný poradce“… To jsem JÁ!
B: Ahaaa?
T: Jo, její tajný poradce!
B: Takže se říká, že všechny smlouvy a tak děláš ty?
T: Ne, píšou, že jsem nejen nevlastní otec, ale i poradce.
B: Počkej, mámě Kim Kardashian se taky říká mamažerka. Co to z tebe dělá? Dadager!
T: Dadager!
B: Nevlastní otec! To musíš mít taky právně zajištěné!
T: Táta?
B: Stapdadager! (zkratka pro nevlastní otec manažer)
T: K tomu, můj vrchol týdne v médiích, a tvůj nízký, jsem našel tohle. V jiném bulvárním plátku jsi „Propadák týdne“!“ (smích).
B: Proč?! Proč to?!
T: Jsi propadák týdne, protože – podrž – tvoje vyzvracené přiznání. „Bill Kaulitz (32) zvracel po noční procházce v Berlíně v čepici do masky! Fuj!“
B: Jo, ale podívej! Dřel jsem jako kůň a celý den jsem dělal všechny ty věci, a pak jsem propadák týdne jen proto, že jsem se se všemi podělil o pěknou historku?
T: Já myslím, že se to hodí! Já jsem tajný poradce a ty jsi jen propadák týdne! Mimochodem, už je to tu zase: Další časopis! „Nejdřív móda, pak večírek.“ Teď jsi nejen propadák týdne, ale taky jsi totálně selhal jako náhradní otčím, protože ses nepostaral o Leni.
B: Cože?!
T: Říká se tomu „Nejdřív móda, pak párty“. Otiskli tvou fotku, velmi typickou. Kdykoliv tě vyfotí, tak se to stane.
B: Ukaž mi to.
T:… s drinkem v ruce! Tady, podívej! „Měl by si dávat pozor.“  S pitím v ruce, typický alkoholik!
B: Ej, ta fotka je čtyři roky stará! To je tak drzé!
T: Přesně to jsem říkal minule: Chtěl jsi svést Leni, abyste si po týdnu módy vyrazili na večírek.
B: Jako kdyby to věděli ONI.
T: Vůbec jsi nebyl dobrý náhradní otčím! Prostě jsi chtěl jít ven pařit a od té doby, co jsi tomu velel, to jde všechno z kopce! Sváděl jsi mladé lidi, aby se bavili, aby pili alkohol…
B: Všechno jsem zkazil!
T: Všechno kazíš!
B: Vtipné je, že…
T: Tento týden jsi byl úplně v háji! Byl to pro tebe opravdu špatný týden v médiích.
B: Vtipné je, že si vzali i fotku starou čtyři roky. Samozřejmě mají někde moji stockovou fotku, na které mám drink a cigaretu, a pak ji takhle vyhrabou. Dokonce už ani nemám tenhle účes.
T: Každý má tvoji fotku s cigaretou a pitím! (Oba se smějí) Každý ji má, Bille!
B: No…

Durchgekaulitzt

B: Tak jsme zase dostali tolik vzkazů od našich posluchačů.
T: To se mi líbí!
B: Mně taky!
T: MY dostáváme pořád takovou skvělou zpětnou vazbu.
B: Jedna věc mě úplně dostala a chci ti ji přečíst, Tome. „Dvojčata jsou výjimečná. Díky za váš podcast,“ píše se v odkazu. „Haló Ahoj Tome a Bille, váš podcast je opravdu úžasný a člověk pozná úplně jinou stránku vaší osoby. Musím se přiznat, že jsem v mládí patřil k největším Tokio Hotel-haterům a nedokázal jsem pochopit Hype, lépe řečeno řev holek. Díky vašemu podcastu jste si našli nové fanoušky a jak se říká: hater je váš největší fanoušek. Stejný vztah jsem měl i ke svému dvojčeti, které bohužel v roce 2018 zemřelo, a to mi vzalo velmi těž-“
T: Ach bože…
B: „Když tě poslouchám, všechny ty vzpomínky se mi vynořují…“
T: Jeho bratr dvojče zemřel 2018, jak strašné.
B: „-jak jsme s bratrem žertovali. Chci vám poděkovat za váš podcast, který mi vrátil všechny ty krásné vzpomínky. Užívejte si svůj čas a udělejte ještě spoustu dalších dílů!“
T: Oh noo…
B: Okamžitě se rozplývám.
T: To je tak smutné!
B: To je tak smutné. Dovedeš si to představit?
T: To je takový krásný kompliment, ale taky strašně smutný!
B: Jeho bratr dvojče zemře a on nás teď poslouchá. Opravdu musím… Teď se mi derou slzy do očí.
T: Ach jo…
B: Dovedeš si to představit? Vždyť jsem si nedávno říkal, jak sedím sám v letadle: Představ si, že by to spadlo…
T: Ne! Prosím, ne! Na to teď nemysli…
B: To je tak sladké!
T: Naprosto! Velmi milé pozdravy a ehm…
B: Ale já jsem rád! Budeme pokračovat!
T: Ano, právě proto! Takže… Dostal jsem mail od Marine. Je to učitelka němčiny ve Francii, abych se vrátil k pozitivnějším vibracím. Učí se německy od roku 2002 a teď učí němčinu ve Francii, což je úplně super, a je samozřejmě fanynka Tokio Hotel a určitě se inspirovala mnoha našimi německými texty písní atd. Dala nám VELKÝ tip, který mi přišel úžasný, a to… O Baissierovi jsme mluvili naposledy.
B: Jo!
T: Odteď si musíme dávat pozor, protože Baissier ve Francii znamená, jak všichni víme-.
B: Polibek!
T: Správně, polibek!  Bum prásk, vždyť to znáš! (Bill se směje) Ale MŮŽE to taky znamenat f** , píše. (směje se) Takže se možná ve Francii hovorově řekne: „Chceš si dát rychle f**?“ (smích). Musíte být opravdu neuvěřitelně opatrní! Na druhou stranu mám pro tebe super super super novinku, protože v každém díle se zmiňuješ o tom, že jsi velký milovník televizního braku a chceš být příštím Bachelorem.
B: Ne, to už dělat nebudu. Už toho bylo dost!
T: Proto – velmi důležité – jsme dostali stovky zpráv… Podle výzkumů sledování trash TV zmenšuje mozek! Všechno mi dává TAKOVÝ smysl (směje se) Moc se díváš na trash televizi, a proto jsi otupělý jako blázen!
(Oba se smějí)
B: Chceš, abych ti něco řekl? Tak zaprvé, tohle jsou typické fake news, ve kterých…
T: Ne! Nenenene!
B: Počkej! Výzkum! Jaký výzkum? Vždycky je to výzkum, a když si to teď někdo přečte a pošle to dál, a pak řekne: „Ehm, to je z výzkumu!“, tak to je vždycky výzkum. Pak všichni říkají, že to musí být pravda! Z jakého výzkumu?! Já taky můžu říct: „Podle výzkumu jsem se dozvěděl, že můj bratr je otupělý jako blázen!“ To je přece pravda.
T: Neee…
B: Všichni tomu pak taky věří!
T: Ne, to by bylo nereálné. Opravdu musíš říct-
B: A velmi stručně, když se mi trochu zmenší mozek, tak jsem docela spokojený. Pak je to konečně na velikosti tvého mozku (smích).
T: To jen znovu dokazuje, že TY jsi z nás dvou ten arogantnější. Mimochodem, já tomu výzkumu taky nevěřím, ale když pak člověk čte takové výzkumy, tak si říká: „To dává naprostý smysl!“ Když někdo vidí tebe a tvoje doporučení-
B: Tome…
T: … uvědomí si, že to jediné dává smysl. Ty jsi přece hloupý! Máš scvrklý mozek!
B: Teď už mlč! Rád se na tyhle pořady dívám, jen aby se mi zmenšil mozek. Dívám se na to, abych si odpočinul! To je celý účel.
T: Mimochodem, nechce nám někdo dělat asistenta? Protože se vždycky zmiňuješ o asistentovi, který má dělat to či ono. „Jak se vlastně člověk může stát asistentem u vás? Protože to zní jako práce snů…“ Na to můžu jen říct: Aha! Ouh! Ouh! Takže asistent Tomovi: Ano! (Bill se směje) Tomův asistent: To vůbec není práce snů!
B: Tome, právě jsme zjistili, kdo je oblíbené dvojče…
T: To opravdu nevím, určitě jste se na tom dohodli předem. Tomu nevěřím!
B: No… myslím, že práce asistenta je super, ale myslím, že je jen určitý čas v životě, kdy to můžeš dělat. Asistenti mají také, a to zní úplně drsně, trochu…
T: No tak, řekni to! Hodí se to k tvé postavě.
B: … trochu jako datum spotřeby!
T: Pořádně! Jako obal od mléka!
B: Tuhle práci nemůžeš dělat věčně, protože okolnosti se samozřejmě mohou změnit a tak to je: Jako osobní asistent vlastně musíte pořád žít naším životem a mít to jako hlavní prioritu. To znamená: Být k dispozici 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, kdykoli všeho nechat a takříkajíc si zorganizovat život. Vždycky musí nějakým způsobem žít náš život, a to je práce 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a může to také znamenat, že máte hodně volna nebo hodně tvrdé práce. Vždycky záleží na tom, a může to být cokoli od A do Z-.
T: Vždycky také záleží na tom, jakému dvojčeti děláte osobního asistenta. Od Toma to znamená spoustu volného času, super příjemnou pracovní atmosféru.
B: Jo, jo, jo, jo…
T: … dobrý plat. Od Billa: nedostatečný plat, neustálý stres a celodenní nadávání. (Bill se směje)
B: Moje osobní asistentka pro mě pracuje už skoro devět let. To je…
T: Vlastně pro mě pracuje, ano. To je právě ono! (Bill se směje) Když už jsme u toho „žití“… Vždycky toho tolik čteme a vždycky mi přijde naprosto milé, že lidé náš podcast začleňují do svého každodenního života. To znamená, že nás poslouchají, když usínají, což je šílené, protože si myslím, že jsme strašně rychlí, moc hlasití, až protivní. Nedokážu si představit, že bych…
B: Ale nemáš pocit, že v téhle epizodě jsme…
T: Byli jsme pomalejší?
B: Nechal jsi mě víc doříct!
T: Snažím se víc!
B: Já taky!
T: Opravdu se snažím!
B: Poslední díl mě naštval, protože jsme byli tak rychlí.
T: Každopádně lidi to začleňují do svého každodenního života a myslím, že je skoro nejhezčí to slyšet: cestou do práce, v autě, při usínání, při úklidu… Ať dělají cokoli, mají puštěné Kaulitzhills. Potřebujeme jméno pro naše posluchače. Všechny úspěšné podcasty mají jméno. Koneckonců i my máme jméno pro naše fanoušky Tokio Hotel.
B: Aliens!
T: Aliens! Potřebujeme také jméno pro naše posluchače Kaulitzhills.
B: Ano, prosím o nějaké návrhy.
T: Jaké by bylo skvělé jméno? Nemohl jsem přijít na Kaulhitz pro náš playlist. Stejně je to geniální.
B: Je to tak dobré!!
T: Teď potřebujeme nějaký super název pro naše fanoušky Kaulitzhills. Budeme o tom muset popřemýšlet. Máte nějaký spontánní nápad?
B: Ne! Spontánně by mě napadlo něco s hořčicí, ale… ne… To je nějak moc okaté, že jo.
T: Senfies (hořčice) nebo co?
B: Senfies…
T: Senfies?
B: Vlastně docela roztomilé, ale myslím, že by mohlo být ještě něco lepšího.
T: Catchups/Ketchups.
(Oba se smějí)

Co nevím, to mě nepálí

B: Nejdřív mám na tebe otázku, protože to určitě taky nevíš.
T: Zase?! Další z těch trapných otázek?
B: Ne! Ale co znamená zkratka „bb“?
T: Počkej, v jakém kontextu? Protože „bb“…
B: Tak se podívej! Lidi mi píšou: „Dobře, bb“ nebo „Dobře, uvidíme se později, bb“.
T: „Uvidíme se později, bb“?!
B: Dost přátel taky říká „Okay, na to se úplně těším, uvidíme se později, bb“.
T: „Uvidíme se později, bb“… (povzdechne si)
B: To je internetový slang!
T: Já to neznám…
B: To dělá spousta lidí (směje se) VÍM, ŽE TO NEZNÁŠ!
T: Je to něco jako „nejlepší…“?
B: Myslel jsem si to samé, že to znamená něco jako-
T: „nejlepší kamarád“
B: „Nejlepší kamarád“, to jsem si taky myslel.
T: Je to tak?! (úplně nadšený)
B: Ne, znamená to prostě „Baby“ (dítě).
T: Dítě?
B: Je to zkratka pro „Baby“ (dítě).
T: Kdo s tebou takhle mluví?
B: Spousta mých kamarádů říká „Dobře, bb“, „Uvidíme se později, bb“.
T: S TEBOU?!
B: Ano!
T: Ne!
B: ONI ANO! (nerozumím jménu??) například píše vždy „bb“.
T: „bb“ by byla zkratka tvé dětské přezdívky.
B: (směje se)
T: Pamatuješ si to?
B: Ano!
T: Mohl bych ti říkat „bb“!
B: Dobře!
T: Konkrétně…
B: DOBŘE! Ne, zatím to nebudeme říkat.
T: Proč ne?
B: Já nevím… (rozpačitě mumlá)
(oba se smějí)
B: Řekneme to jindy.
T: To je dobrý nápad! Co by to mohlo být? To, co nevíš, mě nepálí. Lidé si to teď mohou domyslet: „bb“. Jak jsem ti mohl zavolat? Tvoje přezdívka v dětství…
B: NIKOHO by to nenapadlo…
T: Ne!
B: To by opravdu nikdo neuhodl!
T: Řekneme si to v příštím díle!
B: Teď ses zase něco naučil, Tome. Teď můžeš lidem napsat něco nového.
T: „bb“ nebo co??!
B: Správně, Devonovi a tvým kamarádům: „Tak jo, dobře! Uvidíme se později, bb!“
T: To bych nikdy neudělal!
B: To bys udělal!
T: Ne!
B: Tak to mám něco novýho, a to je, Tome, to je ta nejúžasnější věc na světě, a to nás děsí! Vždyť my se vždycky staneme kosmonauty, kromě toho, že budeme policisty, začneme s pornem a tak dále.
T: Ano, být astronautem je nejlepší!
B: To je úplně super, a teď se podívej: Za pouhých 50 milionů dolarů…
T: To je v pořádku.
B: … můžeš si koupit letenku do budoucnosti, abys mohl letět do vesmíru a tři dny obíhat kolem Země. Už jsi o tom slyšel? Inspiration Four, což je podle mě úžasný název. Je to úžasná značka. Inspiration Four vlastní multimiliardář, který je šíleně bohatý. Poprvé opravdoví turisté… Tedy normální lidé, kteří nejsou astronauti… Prostě tam vystřelil do vesmíru a oni tři dny obíhají kolem Země! Není to super?
T: To je úžasné! Tři dny ve vesmíru?
B: Tři dny ve vesmíru!
T: Co tam jedí?
B: A nejsou to astronauti! Nejsou vůbec vycvičení. Už víš, jak těžký je výcvik. Musíš se připravovat hodně dlouho.
T: To byl vždycky náš problém, protože ty jsi tak líný, že jsme to nemohli dělat.
B: Museli bychom se všeho vzdát, abychom to mohli dělat. Přemýšleli jsme o účasti v show, kde bychom mohli letět na Mars.
T: Jo, překážkou bylo vždycky to obrovské množství tréninku…
B: Správně!
T: Být disciplinovaný, takže všechno, co člověk nechce dělat.
B: Uf, nesmysl! Hned toho nech! Každopádně je to poprvé, což si myslím, že je celkem fajn, ten multimiliardář byl jeden z nich, taky tam přiletěl s dalšími třemi. Jeden z nich je opravdu skvělý. Měla rakovinu, porazila ji a jejím největším snem bylo vždycky někdy letět do vesmíru. Teď je z ní zdravotní sestra a ten miliardář jí to umožnil. Podělil se o to se třemi normálními lidmi, kteří by si to nikdy v životě nemohli dovolit, ale jejichž snem vždycky bylo letět do vesmíru. To je tak úžasné! Jsou tam tři dny!
T: Byla to super vesmírná loď?
B: Ty sis toho nevšiml? Bylo to všude v tisku. Všichni o tom mluvili, protože Elon Musk a všichni ostatní…
T: Jo, já jsem o tom věděl!
B: To bylo…
T: Ale byla to super vesmírná loď, nebo taková kokotina…?
B: NE! JEŠTĚ VÍC SUPER! Je to kapsle, která…
T: Jeff Bezos‘ byl přece velký…
B: Dildo!
T: Prostě velké dildo!
B: Jo, ale taky mají největší panoramatické okno, jaké kdy bylo ve vesmíru. Je to poprvé, co tam dali panoramatické okno a mohou se dívat ven a…
T: To je úžasné! Co tam nahoře jedí?
B: Naprosto úžasné. Samozřejmě udělali školení a…
T: Ou, dobře…
B: No, ne tak intenzivně, ale pořád to nejsou astronauti, ale samozřejmě každý měl svůj úkol…
T: Ale 50 milionů… Kdo to má zaplatit?
B: To je super… Stačí, když si koupíš míň aut a jachet, pak si taky můžeš koupit letenku. Pak tam poletíme společně (Tom se směje). To je pěkný vánoční dárek!
T: Jo, jasně! Uděláme si z toho takový malý vánoční dárek!
B: Možná bys nám oběma mohl dát takový dárek.
T: Ty ses zbláznil!
B: A teď si dej pozor! To je super, je o tom dokument a ten jsem taky ještě neviděl, a proto…
T: Musím se na to podívat. Proč to neznám? Celé to téma mě úplně minulo.
B: Jmenuje se to „Vesmírná mise Inspirace čtyři“. Je to teď na Netflixu a já se na to chci fakt podívat! Všechno sledují.
T: Rozhodně!
B: Od startu, z vesmíru… Všechno streamovali!
T: Já se na to chci dívat!
B: Určitě se na to chci podívat.
T: Budu si to muset zapsat! Inspiration Four.
B: Možná se z nás taky stanou astronauti!
T: To by byl tvůj typ astronauta. Nemusíš trénovat, zaplatíš 50 milionů eur a jet kamkoliv. Stačí tam rovnou skočit. S penězi si můžeš pořídit cokoli. (směje se)
B: Zase budeš mít u všech problémy! Přestaň být takový b**! (asi bitch)
T: Mám zase hromadu věcí, ale zase jsi nás připravil o čas. Takže teď se tě musím zeptat… Je to trapná otázka. Není tak snadné najít otázku, na kterou jsou jen trapné odpovědi.
B: Počkej!
T: Minule jsi to udělal opravdu dobře.
B: Jo, bylo to dobrý! Ale počkej, než položíš otázku, musím přejít do režimu rozhovoru.
T: Ale tohle jsou otázky, které by ti při pohovoru nikdo nepoložil… To všechno ale… Záleží na tom, o jaký pohovor jde a pro jaký portál.
B: Dobře!
T: Eeerrrmm…
B: Tak jdeme na to!
T: Pane Kaulitzi, kdybyste měl být zvířetem, jakým by to bylo?
B: (smích) Uf, to je legrační otázka! No, já bych vlastně moc rád byl pes, protože si myslím, že můžou chodit každý den ven, hrát si s ostatními psy, celý den spát… To samozřejmě záleží! Nechci být osamělý, zanedbaný pes z ulice, ale rád bych byl pes mého bratra.
T: Zrovna jsem se chystal tu otázku potom vystřelit. Ne, prosím, neříkejte pes! Každý by odpověděl „pes“. To je standardní, ale jakým jiným zvířetem bys chtěl být?
B: Jinak bych chtěl být slonem, protože si představuju, že… (směje se).
T: No, sloni jsou přece ohrožení! Tím bys chtěl opravdu být?
B: Jo, já bych byl takový… Já jsem každopádně velmi zvláštní jednorožec. (směje se)
T: Najednou jednorožec?! No…
B: Jednorožec přece neexistuje! AHOJ! Neměl bys se mnou dělat skutečný rozhovor! Stačí jedna otázka!
T: Zrovna jsem chtěl říct, že vypadáš dost opile!
(Oba se smějí)
B: To by byla jiná kategorie!
T: Být zvířetem není tak snadné. To je tak hloupé!
B: To nebylo tak dobré jako moje otázka, Tome!
T: Jo… Není tak snadné najít otázku!
B: Není na ni trapná odpověď, jenom roztomilá!
T: Jak velký máš péro? (směje se)
B: Stejně velký jako to tvoje!
T: No… (směje se) Na to se nedá odpovědět!
B: Na to by se nikdo neptal!
T: Samozřejmě! Kdyby ti nabídli 20 000 €, abys jel zase na Venus (německý erotický sjezd)! Takže na příští týden mám hromadu dobrých věcí. Už se na to moc těším. Rád bych s tebou mluvil o jedné věci, kterou znáš, ale je to zvláštní vesnice v Německu, o které bych s tebou rád mluvil.
B: Dobře, taky toho mám hodně, o čem jsem si nestihl popovídat… Zase se dostáváme do takového povídání! Úplně jsem toho s tebou chtěl hodně probrat… Blahbah…… F*** Já jsem…
T: To fakt vyskakuje, co?
B: To jo…
T: To Limoncello-Spritz!
B: Teď musím jít na obličej.
T: Takovou věc bych si nikdy neobjednal!
B: Já se jdu na cestu vyčvachtat, protože celý víkend je naplánovaný na kadeřnictví, kosmetiku atd.
T: Když říkáš obličej, co to znamená? Botox po celém těle?
B: Ne, jdu si nechat vymačkat všechny pupínky, všechno se zase upraví…
T: A trochu botoxu do čela.
B: Do rtů trochu botoxu… Od všeho trochu! (Tom se směje.) Tak to chodí, protože příští týden už spolu nenahráváme, protože já…
T: Uf, člověče! Zase budeš mít problémy se zvukem. To už jsme zažili.
B: Zase jsem hezký, vyrejpat uhry na cestu. Jedu na pařížský týden módy. Jdu se podívat na Ricka Owense, Vivianne Westwoodovou… Jdu na Jeana Paula Gaultiera… Jsem na všech těch přehlídkách. Dělám velké reklamní focení pro Jean Pault Gaultiera. Na to se moc těším. Pak budu v Berlíně na reklamním focení a pak se vrátím za tebou! Myslím, že musíš zase pracovat!
T: Pracuji celý den!
B: Musím…
T: Já zároveň dokončuji album! Kdyby se lidi divili, jak to dělám, když Bill není nablízku: Jak víte, jsem tajně zpěvák, který dělá i vokály.
B: Taky musím jít na zkoušku, pořád jít na kkosmetiku. Taky si oblékám všechny outfity, které budu nosit na koncertech. Ale taky se trochu těším do Paříže, protože jsem tam taky dlouho nebyl.
T: Co máš na Kaulhitz?!
B: Pro Kaulhitz mám tento týden „Frank Ocean – Swim Good“.
T: Skvělá písnička.
B: Úžasná písnička, a „Parker Ainsworth-Running for so long“ nebo jak se to píše v závorce… To jsou vždycky ti dobří, co dostali závorku, „(House a Home)“.
T: Dobře. Dobře. Mám „Feed the Fire“ a nevím, jak se ten interpret vyslovuje. Jak to můžu vědět? „SG Lewis feat. Lucky Daye“, řekl bych. „Feed the fire“ skvělá písnička! Je to vlastně zasvěcený tip mé ženy, abych byl upřímný. Dám do playlistu ještě jednu nebo dvě písničky.
B: Ten playlist je úžasný! Příští týden zase na dálku! Pak si máme zase co říct, protože nejsme spolu. Nějak to vyřešíme.
T: Budu s tebou mluvit o tajné vesnici…
B: Já z Paříže, ty z kopců. Každopádně nás následujte!
T: Pojďte za námi!
B: To si nechte pro sebe!
T: Nezapomeňte nás sledovat!
B: A taky nezapomeňte sdílet!
T: Ano! Jen milujte, nenáviďte!
B: Správně!
B&T: Byebyebyebye!