autor: loulou71
Vrátil jsem se domů a ve svém pokoji si sundal kalhoty, položil je na židli spolu s tričkem, čelenkou a čepici a vklouzl do postele v naději, že se vyspím. Abych si přivodil ty správné sny, přiložil jsem si instinktivně ruku k ústům a hledal chuť toho ukradeného polibku a byl to nádherný pocit, navzdory ponížení, které mi způsobil, ten “prokletý“…
Alyssa pod peřinou spala a já si co nejtišeji lehl vedle ní v naději, že ji nevzbudím. Po tom, co se stalo v baru s Billem, bych s ní další hádku nezvládl. Zvedl jsem přikrývku, a jakmile jsem položil hlavu na polštář, Alyssa se otočila a objala mě rukama.
Podíval jsem se na ni, byla tak sladká…
„Tome? Zlato, ty ses vrátil? Omlouvám se za to, co se stalo předtím, ale mám tě moc ráda a nechci tě ztratit,“ oči jí zvlhly. „Co se ti stalo se rtem?“ Její prsty se dotkly rány.
„To nic není, kousl jsem se,“ políbil jsem ji na čelo, abych ji uklidnil.
„Víš, co? Co kdybychom spolu strávili romantický večer jako kdysi, už tak dlouho jsme tohle nedělali.“ Usmál jsem se na ni a lehkým kývnutím hlavy jsem ji povzbudil, aby pokračovala. „Zítra večer dávají taneční muzikál a já bych tam ráda s tebou šla, uvidíš, že to bude krásné. Co na to říkáš?“
Ze začátku jsem se mračil, nechtělo se mi dívat na tanečníky, jak se “třepetají“, ale jakmile Alyssa zavřela pusu kvůli mé reakci, rozhodl jsem se to jako obvykle přijmout a nechal se unášet jejími touhami.
Celý den jsem strávil poslechem nahrávek nové skupiny, kterou jsem sponzoroval, a když nastal večer, šel jsem domů s minimální chutí kamkoliv jít. Byl jsem unavený, ale slíbil jsem Alysse, že půjdeme na představení.
Nesnášel jsem tento druh představení, protože člověk se musel slušně obléknout a bohužel jsem byl nucen vzít si značkový oblek. Jak na hovno!
Ráno mi má malá přítelkyně div nevyhrožovala. „Neopovažuj se přijít ve svém obyčejném oblečení. Nechci udělat špatný dojem. Je to velmi elegantní místo a po skončení se koná večírek, takže si vezmi něco nóbl.“
Nerad jsem se oblékal do smokingu, i když musím říct, že černý oblek od Armaniho mi dokonale seděl. Navlékl jsem si ponožky se skotskou nití, obul boty a dredy si svázal do volného ohonu přes ramena.
Alysse to v krátkých modrých šatech velmi slušelo a vlasy měla sepnuté do drdolu. Zastavil jsem se, abych ji obdivoval. Možná nám ten večer opravdu mohl pomoct najít jeden druhého…
Znovu najít naši lásku… mou touhu.
Když jsme dorazili do divadla, překvapila mě ta nádhera. Sál byl červený s pozlacenými barokními balkony… Na stropě uprostřed visel muránský lustr s foukaným zlatým prachem. Parter byl dřevěný a jeviště bylo schováno za sametovými závěsy.
Bylo vyprodáno, lidé seděli v salóncích jako v horečce.
S Alyssou jsme seděli uprostřed přímo před pódiem. Dala mi programový lístek a podle tématu… to bude zajímavé.
První dějství: Sestup do pekla.
Druhé dějství: Pokušení.
Třetí dějství: Vykoupení.
Světla pohasla a už se neozýval žádný zvuk. Opona se zvedla a naše pozornost byla upoutána vzhůru. Muž sestupoval do zemské průrvy zavěšený na laně. Poměrně svalnatý a dobře stavěný muž byl oblečen do cárů tmavé látky. Jakmile se dotkl země a vyprostil se z provazů, zaútočily na něj zlé bytosti skryté mezi plameny a kouřem.
Byl jsem pohlcen hudbou, uchvácen intenzitou choreografie a symbolickými postavami, které vykukovaly ze všech koutů jeviště.
Najednou mě vyděsil výbuch. Se zatajeným dechem jsem zíral na podlahu, odkud vyšlehly vysoké plameny, cítil jsem, jak mi rudne tvář, a kvůli efektu překvapení jsem mírně ucukl. Uvnitř jsem uviděl dlouhou siluetu obklopenou kouřem a posetou laserovými blesky. Vznešená, bezpohlavní, dokonale tvarovaná bytost oblečená v rudém a s dlouhými černými vlasy spadajícími na ramena.
Pomalu postupovala vpřed a ovládala oheň. Zúžil jsem oči, abych se na tu “postavu“ lépe zaměřil, bylo mi na ní něco povědomého… něco, co mě popadlo za břicho… ty lesklé rty, hedvábné vlasy, dokonalý profil…
„Zlato, viděl jsi to? Není ten Bill skvělý?“ Otevřel jsem pusu dokořán, proto jsem se tak cítil? Nechápal jsem, proč se mé tělo rozvibruje a reaguje, jakmile se na něj zaměřím. Chtěl jsem odejít, protože jsem se bál, že se setkám s jeho pohledem, ale neměl jsem odvahu. Byl jsem jako posedlý tím démonem, přibitý k židli. Čím víc děj pokračoval, tím víc jsem se ztotožňoval s hlavním hrdinou bojujícím proti Luciferovi.
Všechno mi teď bylo jasnější.
„Sestup do pekla“ – to bylo to, zasrané, manželství, které mě připoutávalo k ženě, již jsem už nemiloval.
„Pokušení“ – proč o tom vůbec přemýšlet? To byl ten zatracený černovlásek, kterého mi osud postavil do cesty.
„Vykoupení“ – to mohlo být co? Svoboda? Myslím, že tak či onak, vykoupení pro mě nikdy nepřijde…
Představení skončilo bouřlivým potleskem. Učitel byl úžasný. Sledovat ho bylo okouzlující a sotva vstoupil na jeviště, zbytek souboru se rozplynul ve vzduchu.
Poražený v duši z pocitů, které jsem nedokázal potlačit, jsem chtěl jít domů, ale Alyssa mě vzala za ruku a odvedla do zákulisí.
„Lásko, počkej, chci pogratulovat Billovi.“ Rozhodně jsem se mu musel vyhnout a s výmluvou jsem se zbavil své malé přítelkyně. „Miláčku, jdu na záchod.“
Spěchal jsem pryč a ocitl se v dlouhé chodbě, kde byly šatny umělců. Trochu zmateně jsem se rozhlížel a hledal východ, ale upoutal mě křik vycházející ze dveří. Přistoupil jsem k nim, byly pootevřené a já mohl nahlédnout dovnitř. Výkřiky byly stále agresivnější a ostřejší.
„Takže se ti líbilo být na místě činu „děvkou“?“
„Andreasi, já se nekurvím! Já jen tančím!“
„Sklapni! Rád provokuješ a vzrušuješ lidi, přiznej to!“
Poznal jsem učitele a jeho hlas zněl mírně podrážděně a otráveně.
„Proč se chceš nechat ošukat od všech, když máš bratra, který tě miluje?“ Při těch slovech jsem ztuhl.
„Andreasi, prosím tě, nikdo mě nešuká, nezačínej zase…“ bratr zvedl ruku a udeřil Billa do obličeje.
„Řekl jsem ti, abys držel hubu. Jen já ti můžu říct, jestli to začne znovu, nebo ne. Pojď sem!“ Blonďák zuřil.
Nevěděl jsem, co mám dělat. Zatínal jsem pěsti, až mě bolely. Šílel jsem z toho. Černovláskovy prosby mi prolétly ušima, až mi roztrhaly mozek.
„Andreasi, NE! Prosím, nedělej to!“ Billův hlas byl stále slabší a roztřesenější.
Bratr s ním prudce zatřásl, strhl z něj šaty, a pak mu rozepnul kalhoty a nechal je spadnout na zem.
Co to dělal? Byl jsem vyděšený. Jeho bratr ho znásilňoval na konferenčním stolku a přes ústa mu dal tričko, aby ztlumil jeho zoufalý křik. Jak mohl tak beztrestně provozovat incest?
Učitelovo malé tělo se pod nárazy toho bastarda úplně chvělo, neměl ani tolik jemnosti, aby ho “připravil“.
Už jsem to nevydržel, před tou situací jsem otevřel dveře a vrhl se na blonďáka. Udeřil jsem ho do obličeje, když si chtěl natáhnout kalhoty. Bill se přikryl kusem oblečení, který popadl. Můj vztek mě zaslepil, několikrát jsem na chlapce zuřivě vyjel, ale pak mě zezadu někdo zastavil.
„DOST! Nech mého bratra na pokoji!“ Podíval jsem se na něj a rozšířil oči.
„Ty po tom vše říkáš někomu takovému bratr?“
„Jak se opovažuješ? Kdo jsi, abys soudil?“ V jeho očích jsem viděl jen pohrdání. „Miluje mě!“ Rozpačitě se mnou zatřásl, přistoupil k bratrovi a pomohl mu vstát.
„Miluje? Jak můžeš něco takového říct? Používá proti tobě násilí, hněv a sílu, to je láska?“ Nerozuměl jsem mu, cítil jsem mravenčení v krku, velké potíže s polykáním, s dýcháním…
„Že tohle říkáš zrovna ty! Ty, který si musí vzít člověka, ke kterému vůbec nic necítí?“
No výborně, trefa do černého. Kdo jsem byl, abych mu dával lekce, když jsem sám byl zmatený ohledně svých citů a neschopný reagovat ze strachu, že se setkám s pravdou?
Sklopil jsem zrak.
Andreas chytil Billa kolem pasu.
„Rozumíš, krasavče? Přestaň se kolem něj motat!“ Vrhl se na Billova ústa jako šelma na svou kořist, připravená roztrhat ho na kusy, a já je opouštěl s prázdnotou v srdci a rozbouřeným žaludkem.
autor: loulou71
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
