autor: loulou71
Když jsem otevřel oči, automaticky jsem hledal jeho přítomnost na posteli. Rukou jsem se dotkl studeného místa, ale nebál jsem se, ložnici zaplavovala jeho vůně, nemohl být daleko.
Ucítil jsem chladný vánek v zádech a otočil se.
Okno bylo otevřené a černovlásek stál přímo před ním s tváří obrácenou k nebi. Měsíční světlo ozařovalo jeho krásnou tvář. Vynikly mu lícní kosti, obrys čelisti a jeho vlasy lehce vlály ve vzduchu, oči dosud rozmazané černými líčidly a světlé duhovky vypadaly jako rozbouřené jezero, zatímco růžové a sametové rty se mu zkroutily do lehkého spokojeného úsměvu.
Mlčky jsem ho pozoroval. Sledoval jsem, jak se prohýbá v zádech a jak má lehce roztažené bílé paže, když se rukama opírá o okenní rám. Nechtěl jsem ten okamžik narušit. Jeho postava pro mě byla čistou poezií a já mohl psát a vyzdvihovat jeho „verše, strofy, rýmy“.
Vzpomněl jsem si, jak jsme se před pár hodinami vrátili domů, a jak mi jeho ústa řekla to „miluji tě“. Jen při vzpomínce na to mi vyschlo v krku. Mravenčení v dolní části hrtanu mi potvrdilo, že jsem velmi vzrušený a že mám problém se ovládat, když jde o něj… ale opravdu jsem potřeboval nějaké potvrzení? Určitě ne! Miloval jsem ho až k zbláznění.
Políbil mě jinak.
Nejdřív byl ve svých gestech a laskání něžný, a pak mi vnikl do úst a dráždil mě jazykem. Nechal jsem ho dominovat, i když jsem chtěl tu erotickou hru ovládnout já sám. Ale Bill potřeboval ukázat svou svůdnou, vzrušující a smyslnou stránku, už jsem ho znal a dobře jsem věděl, jak reaguje na každý náš fyzický kontakt…
Vstal jsem z postele, tiše přistoupil k Billovi, položil mu ruce na boky, přitáhl si ho k sobě a zabořil obličej do jeho dlouhých havraních vlasů. Otočil jsem ho a jemně vzal jeho tvář do dlaní, úplně jsem se v ní ztratil a obdivoval ji, jako by to byl ten nejvzácnější krystal, zatímco Bill mě objal kolem krku. Jeho drobné tělo se stále těsněji tisklo k mému a jeho nohy hledaly oporu.
„Nespíš?“ Vydechl jsem mu na rty.
„Tome…“ Zašeptal a dlouze si povzdechl, pak zabodl své tmavé oči do mých.
„Bojím se, Tome,“ sklopil pohled a můj žaludek se stáhl do bolestivého svěráku.
„Probuď se, lásko! Dnes ráno je krásný den. Včera večer ses hezky opil, co?“ Hlas v mém uchu mě vytrhl z mého sladkého otupění. Alyssa?
Vstal jsem z postele, posadil se a bosýma nohama se opřel o studenou zem. Hlava mi ztěžkla a viděl jsem, jak kolem mě rychle víří stěny.
„Kde to jsem?“ Zeptal jsem se se strachem v břiše.
„Tome… včera jsi to přehnal s pitím. Jsme doma. Musela jsem požádat tvého přítele, aby tě sem přivedl. Řekl jsi mi, že si jdeš zapálit cigaretu, a místo toho jsem tě našla na baru v bezvědomí. Docela jsem se bála. Nebýt Georga, který mě uklidnil, už bys byl v nemocnici. A pak… jsi pořád říkal jeho jméno. Tome, včera večer jsi mluvil jen o Billovi. Pořád ho miluješ, že?“
To není možný. Byl to všechno jenom sen?
Neodpověděl jsem jí, byl jsem úplně vyčerpaný a sklíčený.
Pravdou však bylo, že, i když jsem žil s ní, na Billa jsem nezapomněl a poslední setkání znovu otevřelo propast, do které jsem se propadal navzdory Alyssině… marné snaze.
„Jdu se osprchovat. Oblékni se, jinak ti bude zima jen v boxerkách. Zvládneš připravit snídani? Zvládneš to?“ Přikývl jsem a váhavě zamířil do kuchyně.
Káva se vařila v konvici, když zazvonil zvonek. Ten opakující se a neodbytný zvuk mě rozčiloval a hlava mi z něj třeštila.
„Kdo to, kurva, může být?“ Otevřel jsem dveře trochu otráveně, ale ztuhl jsem na jejich prahu.
„Bille?“
„Tome…“ černovlásek mi uhnul pohledem a rukama si hrál s lemem trička. Byl jsem překvapený, že ho vidím, ale zároveň jsem měl obrovskou radost.
„Máš na mě čas? Musím ti říct pár důležitých věcí…“ jeho hlas byl sotva slyšitelný, a když jeho oči sklouzly po mém svlečeném těle, snažil se polknout, všiml jsem si toho podle nepravidelného pohybu jeho ohryzku. Otočil jsem se k němu zády a pobaveně a trochu spokojeně se usmál.
„Pojď dál, jen se obléknu.“ Pobídl jsem ho, aby se posadil v obýváku, a po několika minutách jsem se oblečený vrátil.
„Tak mi řekni, jak jsi mě našel a co jsi mi chtěl říct?“ Snažil jsem se ho pobídnout, protože už uplynulo pět nekonečných minut, během nichž se černovlásek díval všude možně, jen ne na mě.
„Tome, já vím, že jsem ti v minulosti hodně ublížil, obvinil tě z hrozných věcí a moc dobře vím, že je troufalé očekávat, že mi odpustíš, ale když jsme se potkali v té zmrzlinárně, pochopil jsem, že ke mně stále něco cítíš a že… no…“ na pár vteřin se odmlčel a znovu ztěžka polkl. „Dáš mi ještě jednu šanci? Chci říct… odpusť mi, Tome… já bych… ale možná ty… možná už je pozdě?“ Jeho naprosto zmatená řeč mě kompletně rozpouštěla. Bylo vzácné vidět Billa tak odhaleného a bezmocného. „Možná potřebuješ čas a já to chápu, jestli už nemáš zájem…“ nervózně si odhrnul neposlušný pramen vlasů z obličeje.
Vstal jsem, abych se k němu přiblížil, a sklonil se před ním čelem k němu. Pohladil jsem ho palci po spáncích a vklouzl do jeho hedvábných vlasů. Mé oči se ztratily v jeho.
„Máš pravdu, potřebujeme čas, je třeba si vyjasnit některé věci, i když v tuto chvíli se mi hlavou honí jen touha milovat se s tebou.“ Ta slova ze mě vyšla spontánně a já cítil, jak mi tělem prochází teplo, které mi rozpaluje smysly.
Černovlásek se začervenal.
„Tome…“ položil si hlavu do mého krku, vdechoval mou vůni a zhluboka vydechoval, zatímco já se sotva držel na kolenou a touha mi pronikala mezi nohy. Bill byl silné afrodiziakum, jeho hlas byl tak přesvědčivý a jeho vůně tak příjemná, že byl stvořen jen proto, aby mě zmátl a vymazal můj rozum.
„Chyběla mi tvoje náruč, Tome. Chci cítit, jak mě pevně objímá, prosím… Tak moc to potřebuju.“
„Tome… lásko…“ podíval jsem se přes Billova drobná ramena a zjistil, že se dívám na Alyssu zabalenou v mini ručníku.
Bill ztuhl, a když se na ni otočil, zbledl.
„Alyssa,“ očima přelétl mezi mnou a jí a ústa se mu mírně pootevřela. Vstal jsem také a snažil se chytit černovláskovy třesoucí se ruce.
„Bille není to tak, jak si myslíš.“ Přitáhl jsem si jeho prsty na srdce a snažil se uklidnit jeho chvění.
„Pusť mě, Tome! Mohl jsi mi říct, že ses k ní vrátil, ale místo toho jsi mě chtěl nejdříve ponížit? Chtěl jsi mi ublížit? Možná jsem si to zasloužil… ale… bylo by lepší mě zabít.“ Prudce do mě strčil a utekl z domu…
Od chvíle, kdy Bill vyběhl z domu a zabouchl dveře, uplynuly dvě hodiny. Hledal jsem ho všude, v barech, kam chodil, v taneční škole, dokonce i ve svém malém úkrytu, ale bez úspěchu. Rozhodl jsem se vrátit dovnitř, ale napadla mě ještě jedna myšlenka, co když se vrátil k jezeru?
Když jsem vstoupil do jeskyně, okamžitě jsem si vzpomněl na to ráno a na rtech se mi vykreslil úsměv. Viděl jsem černovláskovu tvář, rozzlobenou, že jsem ho hodil do vody, a především jsem si vzpomněl na polibek plný vášně, který jsme si vyměnili.
„Bille!“ Zavolal jsem na něj, jakmile jsem zahlédl jeho postavu sedící na okraji u vody.
„TY? Výpadní!“ Černovlásek vstal a spěšně si utřel oči zápěstím.
„Bille, poslouchej mě, miluju tě a vždycky jsem tě miloval, i když jsi mi řekl, že mě nenávidíš, když jsi mě vyhodil, po té hádce s tvým bratrem. Jsi pro mě vším.“ Opatrně jsem se k němu přiblížil.
„Miluješ mě? Neměl jsi žádný problém vlézt k ní zpátky do postele.“ Oči se mu rozzářily a ustoupil, aby mezi námi byl větší odstup.
„Bille, jak ti to mám, kurva, říct? Jsi tak žárlivý a nedůtklivý, ale byl jsem to já, kdo musel snášet, že tě Andreas ošukal, místo abys byl se mnou.“ Odpor uvnitř vybuchl, nedokázal jsem ho ovládnout, byl to okamžik pravdy, a i když to bolelo, museli jsme si o tom promluvit.
Bill se na mě vrhl jako zuřivec.
„Jsi idiot!“ Pokračoval v urážkách a opakovaně mě bil do prsou.
„Jdi do prdele, Bille! Přestaň, kurva!“ Chytil jsem ho za zápěstí, abych ho zadržel, ale prudce sebou trhl a spadli jsme do vody.
„Já jsem možná debil, ale ty jsi jenom děvka.“ Vylezli jsme a zamračeně na sebe zírali.
„Tvůj bratr měl pravdu, když říkal, že jen rád vzrušuješ lidi, abys s nimi lépe manipuloval. Proč mi jednou provždy neřekneš, že máš rád sex s každým, hlavně s bratrem. Že se ti líbí, když tě někdo takhle ovládá? Možná bych se měl více snažit jít tímhle směrem, abych tě víc potěšil? Chceš to?“ Vysmíval jsem se mu.
Co jsem to říkal? Moje ústa plivala jen samé špatné věci.
Byli jsme mokří a unavení z boje a Bill při mých slovech zalapal po dechu, s ústy dokořán a vyděšenýma očima.
„Ty… jsi… hnusný bastard! Andreas mě ZNEUŽIL a ty to dobře víš! Od té zatracené noci, kdy jsi ublížil mému bratrovi, jsem uvnitř mrtvý. Vykopl jsem tě ze svého života a uvědomil jsem si, že to byla jediná skutečná chyba v mém životě.“ Do tváře se mu vlily slzy.
„Bille, promiň, nechtěl jsem to říct…“ natáhl jsem k němu ruku a sevřel ho v náručí, tlačen výčitkami svědomí.
„Nedotýkej se mě!“ Natáhl paži a položil mi ruku na hruď, odhodlaný mě udržet od sebe. Pak mě upoutaly jeho krásné oči.
„Zatímco jsi šukal s Alyssou, já byl sám, protože mi bylo zle, protože jsem tě ztratil a nevěděl jsem, jak ovládnout ten příliš iracionální pocit, který jsem neznal a který mě děsil. Vím, že je to moje chyba, a teď za to platím… ale musíš vědět, že… od té doby, co jsme se spolu milovali… nikdo se mě ani nedotkl, ani můj zkurvený bratr!“ Křičel mi do obličeje.
Oči se mi rozšířily, našel Bill sílu, aby se sám ubránil svému trýzniteli? Jak jsem mu mohl říct taková slova?
„Bille, pojď ke mně.“ Popadl jsem ho za paži a přitáhl ho k sobě i přes jeho protesty. Nohy jsme měli stále ve vodě a mokré oblečení se nám lepilo na kůži. Bill se třásl před větrem, který se zvedal, a jeho krásné rty modraly zimou.
„Nech mě!“ Černovlásek do mě dál zuřivě kopal a fackoval mě.
„Bille, kurva! Dost!!“ Nečekala jsem na žádnou odpověď a přitiskl jsem své rty na jeho chvějící se. Jednou rukou jsem ho chytil za hlavu, zatímco druhou jsem ho pevně držel přikovaného ke své hrudi, abych mu zabránil v útěku. Znovu… a znovu… se mě snažil odstrčit a rukama vytvořil bariéru mezi našimi těly. Pokusil se mě kousnout do rtu, ale včas jsem uhnul.
„Jako vždycky zákeřný malý hajzlík, co?“ Na tváři se mi vykreslil úsměv a já využil příležitosti a strčil jsem mu jazyk do úst, protože právě trochu pootevřel ústa, překvapen mými slovy.
Mé sevření bylo příliš silné, než aby se dokázal odpoutat od ohně, který ve mně hořel. Jeho měkké, teplé rty se dotýkaly mého piercingu, vzrušením se mi kroutil žaludek a můj jazyk se s ním proplétal s prudkostí a hloubkou, když se jeho nohy podlomily, což bylo znamením jeho naprosté odevzdanosti.
Z úst mu vyšel sten…
„Miluj mě, Tome…“
autor: loulou71
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
