autor: Haylzee
Od chvíle, kdy Tom připravil svého bratra o panictví, uběhlo už dvacet jedna dní.
Všichni čtyři v autobuse pili. Čtyři kluci, láhev vodky a tři láhve vína. Tom i Bill zůstali u vodky, ani jeden z nich víno moc dobře nezvládal a oba byli, co se týče alkoholu, nesmírně choulostiví. Georg toho vypil nejvíc a vyprázdnil láhev a půl vína, než se vrhl na vodku, které se dvojčata sotva dotkla.
„Gustave,“ postěžoval si Tom. „Nenech ho už pít.“
„Jo,“ zasáhl Bill. „Zítra ráno nás zabije za to, že jsme ho nechali tolik pít.“
„Bude se cítit na hovno,“ dodal Tom.
Gustav se usmál a nalil basákovi další sklenku. „Za to to stojí.“
Tom by přísahal, že viděl, jak bubeníkovy oči na zlomek vteřiny získaly téměř ohnivý nádech.
„Jsi zlý,“ zamumlal.
„Zvrácený,“ řekl Bill.
„Můžeš mu držet vlasy, až bude zvracet,“ houkl Tom a ukázal prstem na Gustava.
„Protože víš, že to tak bude,“ posmíval se mu Bill.
Gustav se podíval na druhou stranu stolu, kde seděl Georg. Usmál se.
„Co?“ Zeptal se Bill s lehkým zaúpěním.
„Děláš tu věc,“ Gustav se usmál a jeho úsměv se rozšířil do úšklebku. „Tu věc s dvojčaty.“
Tom si odfrkl a podíval se na Billa, který se smál.
„Na dvojčata!“ Vykřikl náhle Georg a zvedl sklenku do vzduchu. Přiložil si ji k ústům, ale většina vodky minula cíl a stékala mu po bradě.
Tom se při pohledu na Georga neubránil smíchu a ostatní se neovládli taky. Ucítil, jak ho něco udeřilo do kolena, a podíval se na Billa. Jeho bratr se ušklíbl. Tom mu úšklebek oplatil a vrátil Billovi úder kolenem.
„Au!“ Zacvrlikal na něj Bill a ušklíbl se.
„Slabochu,“ škádlil ho Tom.
Poslední dva dny byly pro Toma těžké; nemohl se na bratra podívat, aniž by si nevzpomněl na to, co mu řekl ve sprše. Zpočátku se mu z toho dělalo špatně, sotva se dokázal vnímat, ale musel se rychle vzpamatovat, aby mohl odpovídat na otázky, které jim byly kladeny jako skupině. Dlouho přemýšlel o tom, co mu Bill řekl, a došel k závěru, že jeho bratr nemohl říct nic lepšího. Pokud byla pravda, co Bill řekl, znamenalo to, že se jeho bratr nikdy nezměnil, zůstal tím Billem, kterého Tom vždycky znal, jen s tím rozdílem, že Tom teď znal jeho tajemství.
Věděl, že jedna jeho část si potřebuje celou situaci racionalizovat, a to, co mu Bill řekl, mu v tom pomůže. Soustředil se na to, aby se pokusil napravit škody, každopádně jednoho dne si na zvláštní pocity, které k němu Bill choval, zvykne. Čím víc o tom přemýšlel, tím víc se přesvědčoval, že to bude snadné – copak spolu vždycky neflirtovali? Neměli k sobě vždycky blíž než obvykle? Nebylo třeba jít dál?
Tom si myslel, že už má všechno promyšlené.
Ten večer vypadal slibně pro budování mostů, Gustav přinesl láhve a oznámil, že se bude pít. Nejdřív protestoval, od noci, kdy se mu Bill ke všemu přiznal, se v bratrově blízkosti neopil a začal být paranoidní, co by se mohlo stát, kdyby to s pitím přehnali. Ale Georg a Gustav mu pohrozili, že jestli se nepřidá, vezmou mu kufr s čepicemi a vyhodí ho z autobusu, když se nebude dívat. Znal je oba dost dobře na to, aby věděl, že to nejsou plané sliby. V každém případě na to šel pomalu, dával si pozor, aby nepil příliš rychle a všiml si, že Bill udělal totéž.
Poprvé po několika týdnech se Tom cítil téměř normálně. Nedokázal úplně zapomenout na podivnou situaci, ale Bill mu to usnadnil tím, že se choval jako dřív, jako Bill, kterého Tom znal, jako Bill, který Tomovi chyběl, jako Bill, který byl Tomův bratr. Celý večer si ho dobíral, vyprávěl trapné vtipy z jejich dětství, při každé příležitosti se mu posmíval a občas mu sundal čepici. Netrvalo dlouho, než se uvolnil a odreagoval. Georg i Gustav se zdáli být nadšeni vtipkováním dvojčat, protože to už dlouho neslyšeli.
„Myslím, že budu zvracet,“ zašeptal náhle Georg a chytil Gustava za rameno
„Bože, dostaň ho odsud!“ Vykřikl Tom v panice. On i Bill se stáhli.
Gustav se zasmál a vyklouzl zpoza stolu. „Tak pojď, ty idiote.“ Počkal, až se Georg přesune na okraj, a pak ho vytáhl na nohy. Georg se mírně zapotácel, když autobus zatáčel, a Gustav ho sotva stačil zachytit, než se svalil na zem. Bubeník zafuněl a držel svého těžkého přítele ve vzpřímené poloze.
„Na nás se nedívej,“ ušklíbl se Tom.
„Přesně tak, máš ho na starost,“ dodal Bill se smíchem.
Gustav zamumlal něco, co Tom neslyšel, a pomalu vedl Georga na záchod.
Najednou byl Tom se svým bratrem sám; bylo to poprvé od chvíle, kdy Bill vlezl do jeho sprchy.
„Jsi na mě naštvaný?“ Zeptal se Bill okamžitě.
„Cože?“ Toma to zaskočilo. „Ne… nejsem.“
„Tak to je lež,“ odfrkl si Bill.
Byla to tak trochu lež. Tom se zlobil, zlobil se na Billa už celé týdny, ale momentálně byl v pohodě a nechtěl na to myslet, i kdyby to mělo být jen na jednu noc.
„Políbil jsi mě první, víš?“ Řekl Bill náhle.
Tom trhl hlavou směrem k Billovi. „Cože?“
„Když nám bylo dvanáct,“ řekl Bill jako odpověď.
Tom se musel na chvíli zamyslet. „Bille, to bylo, když jsme hráli pravdu nebo úkol s dětmi od vedle, byl jsem k tomu donucen.“
Bill pokrčil rameny. „Stejně jsi mě políbil jako první.“
„To je fuk, jdu spát,“ odpověděl Tom rychle a vstal. Rozhodl se, že na takovou konverzaci ještě nemá dost vypito. Nemyslel si, že se o tom vůbec měli bavit.
Bill ho chytil za ruku, když vstal. „Počkej.“
Tom zasténal, když Bill také vstal a nepustil jeho ruku.
„Můžu jít s tebou?“
„Jít se mnou? Ne, nemůžeš,“ vykoktal Tom a odtrhl ruku od Billovy. „To přece víš.“
Bill položil ruku na Tomova záda. Stál blízko, příliš blízko.
„Jen si povídat,“ řekl rychle. „Můžeme si povídat, víš, bratři si povídají.“
Tom polkl. „Ne, když dělají tohle,“ trval na svém a narážel na způsob, jakým ho Bill hladil po zádech. Tom se zmohl jen na pohled do země. Věděl, že nejspíš přehání, koneckonců, nebylo by lepší o tom mluvit? Nikdy by se přes to nedostali, kdyby utíkal pokaždé, když to Bill nadhodí.
Bill se zasmál. „A co když dělají tohle?“
Tom vypískl, když mu Billovy ruce náhle zaútočily na žebra, na kterých byl nejvíc lechtivý. Bill to samozřejmě věděl; věděl o něm všechno.
„Přestaň!“ Zařval Tom a snažil se odstrčit Billovy ruce, ale nepodařilo se mu to. Nemohl zastavit hysterický smích, který ho při lechtání provázel. Pokusil se couvnout, ale autobus se nekontrolovaně zapotácel, až narazil do hrany stolu a spadl na podlahu. Bill se stále držel jeho pasu a skončil s „Oomf!“ na něm.
„Jsi v pořádku?“ Bill zalapal po dechu, vylezl nahoru a sedl si rozkročmo na něj.
„Jo, uh, teď ze mě slez,“ postěžoval si Tom, kterému se nelíbilo, jak se na něj Bill dívá, když na něm sedí.
Bill se tiše zasmál, položil si ruce na Tomovy boky a hrozil, že ho znovu polechtá.
„Myslím to vážně, Bille,“ zavrčel Tom a zavrtěl se pod ním. „Nech mě, kurva, bejt!“
Bill se zachmuřil. „Máš štěstí, že ti neprdím do obličeje.“ Řekl, než Tomovi stiskl nos mezi dvěma prsty.
„Au, kurva, Bille!“ Zařval Tom a ruce mu vylétly k nosu. Oči mu slzely. „Eh ne, neopovažuj se,“ řekl, když se Bill svezl dolů a začal se plazit pryč.
Chytil Billa za kotník a přitáhl bratra k sobě.
Bill se zasmál, když se s ním Tom otočil a přitiskl ho svým tělem k zemi. Bill si rychle zakryl nos. „Ne, nos ne!“
„To není fér,“ zabručel Tom a snažil se odstrčit Billovy ruce od obličeje. „Taky jsi mi to udělal.“
Bill se zasmál pod jeho rukama, objal Toma nohama kolem pasu a přitáhl si ho blíž k sobě.
„Co to děláš?“ Vyhrkl Tom, pustil jeho ruce a snažil se vyprostit z Billova sevření.
„Co?“ Bill zalapal po dechu, stáhl ruce z obličeje a objal Toma kolem pasu. Tlačil boky vzhůru. „Dostal ses nade mně.“
„Abych se ti pomstil za ten nos!“ Vykřikl Tom prudce. Rukama se snažil udržet horní část těla co nejdále od Billa.
„Jak myslíš, Tome,“ odpověděl Bill s úsměvem. „Celý večer jsi se mnou flirtoval.“
Tom zalapal po dechu, když Billovy ruce klesly k jeho zadku a zatlačily ho dolů, takže se jejich klíny střetly. „Já jsem… já jsem… neflirtoval!“ Zachrčel Tom, zpanikařil a cítil, jak mu klín začíná při tom tření tvrdnout. „Do prdele,“ zamumlal.
Billovy oči se rozšířily, a pak se usmál: „Tohle jsem udělal já?“
Tom si přál setřít bratrův samolibý výraz z tváře, ale místo toho chytil Billa za vlasy a silně zatáhl. „Pusť mě,“ zavrčel.
„Au!“ Vyjekl Bill a vrazil bratrovi do tváře facku. Jeho nohy povolily sevření kolem Tomova pasu a poskytly bratrovi dostatek prostoru, aby se mohl odkutálet.
„Drž se ode mě dál,“ varoval ho Tom. „Jsi zasranej blázen.“ Byl ohromen, nikdy si nemyslel, že by Bill tak otevřeně zaútočil, a nikdy si nepředstavoval, že by se svým dvojčetem mluvil tak tvrdě.
„Tome,“ zakňučel Bill, když Tom vstal a dal se na odchod.
„Myslím to vážně,“ řekl Tom a ohlédl se na bratra, který se zvedal ze země. „Nech mě být.“
Co nejrychleji se vydal k palandám, potřeboval se dostat pryč od Billa. Když procházel kolem koupelny, slyšel nepříjemné zvuky, které Georg vydával při zvracení. Pak uslyšel něco jiného, jako by někdo běžel. Nestačil se ani otočit, když ucítil, jak mu něco narazilo do zad.
„Ježíši, Bille, co to kurva je?“ Vyhrkl Tom, když ho bratr strčil na palandu. Ležel na břiše, obličej zabořený do polštáře. Bill určitě vlezl na palandu hned za ním, protože cítil jeho váhu, jak ho přitiskla k matraci, a smál se.
„No tak, Tome, já si chci jen hrát. Hraj si se mnou,“ zašeptal. Jeho ústa byla příliš blízko Tomova ucha.
„Bille, oba víme, že si nechceš hrát,“ zasyčel Tom skrz zaťaté zuby.
Bill se mírně nadzvedl a Tom cítil, jak mu ze zad mizí tíha. Byl příliš vyděšený, než aby se otočil.
„Jdi pryč,“ zašeptal do polštáře a doufal, že Bill znuděně odejde. Zalapal po dechu, když ucítil, jak se mu Bill otírá o zadek. Bill se otřel o Toma. Stačilo to, aby se otočil, ale brzy si uvědomil, že udělal chybu. Bill se na něm rozkročil a okamžitě se přitlačil proti Tomově polotvrdé erekci zakryté džínami.
„Tak mi řekni, co chci,“ zavrčel Bill a přitiskl se na Toma. „Když si nechci hrát, tak mi řekni, co chci.“
„Kurva,“ zaúpěl Tom a uvědomil si, že jeho erekce je stále tvrdší.
„Řekni mi to, Tome,“ řekl Bill a zalapal po dechu.
Tom zavrčel a znovu chytil Billa za vlasy. Silně zatáhl, rychle Billa strhl dolů a otočil ho, až ho přitiskl na záda. Bill se na něj zadíval a lehce se zasmál, protože se mu tajil dech. Tom ho přidržel, když se sklonil dolů, jejich tváře byly od sebe jen pár centimetrů.
„Tohle chceš?“ Vyhrkl, když se tvrdě vnořil mezi Billovy nohy.
Bill zalapal po dechu a zvedl boky.
Tom věděl, že vstupuje na nebezpečné území, byl tak pohlcený, že sotva dokázal jasně myslet, věděl jen, že příčina týdnů frustrace je přímo pod ním, a chtěl ho donutit, aby za to zaplatil.
„Víš, co chci?“ Řekl a naklonil se tak blízko, aby mohl Billovi mluvit přímo do ucha.
„Co?“ Zeptal se Bill a mírně se zachvěl.
„Chci ti ublížit,“ odpověděl Tom. „Tak moc.“ Kousl Billa do ušního lalůčku.
Jeho bratr vypískl a Tom ucítil, jak ho po zádech škrábe deset velmi ostrých nehtů.
„Ne, nechceš,“ řekl Bill samolibě. „Jen si to myslíš. Já vím, co opravdu chceš.“
Tom zavrčel. „Ne.“ Lehce se odtáhl, aby chytil Billa za tričko v pase. „Opravdu ti chci ublížit.“ Zatahal Billa za vlasy, aby ho trochu přitáhl dopředu a mohl mu svléknout tričko. Zatlačil ho zpátky a přitiskl mu ruce k matraci. Bill zrychleně a ztěžka dýchal.
„Přiznej to,“ vzdychl Bill. „Od chvíle, kdy jsem ti to řekl, jsi na nic jiného nedokázal myslet.“
Tom se odtáhl, sedl si a zavrtěl hlavou. Sundal si čepici. „Ne.“ Zatáhl závěs na své palandě.
„Jo.“ Bill ukázal zuby. „Vždycky to tam bylo, jen jsi potřeboval, abych ti to řekl.“
„Drž hubu!“ Zahřměl Tom. Vzal Billovo triko a strčil ho bratrovi do úst. Bill zachrčel skrz látku, když si Tom stáhl vlastní triko, a mlčky sledoval, jak mu Tom rozepíná džíny. Tom nespouštěl oči z Billovy tváře, když mu stahoval džíny a boxerky, a pak sundával i svoje. Bill si vytáhl z úst triko a olízl si rty, když se Tom odhalil. Tom se sklonil a rukou sevřel Billovy rty.
„Au, do prdele!“ Rychle odstrčil ruku, když cítil, jak ho Bill kousl.
Bill se jen ušklíbl, zvedl nohy, zkřížil je za Tomovými zády a přitlačil ho k sobě.
Tom zavrčel, když skončil na bratrovi a okamžitě se snažil vyprostit, ale Bill ho zatahal za dredy, takže se ocitli tváří v tvář.
„Polib mě,“ zašeptal Bill a zvedl boky.
Tom zasténal, když ucítil, jak se jejich penisy potkaly, což byl pocit, který nikdy nechtěl zažít. Nedokázal se přenést přes to, že cítit Billa je tak příjemné, kůže na kůži. Bylo mu z toho špatně, točila se mu hlava, cítil se tak naštvaný a tak horký najednou.
„Ani náhodou,“ odpověděl. Tom se snažil vyprostit své dredy z Billova sevření, a zároveň se snažil udržet na bratrovi. Přirážel k Billovi a krčil se při bratrově souhlasném sténání. Bill měl ruce stále na jeho dredech, a tak se Tom sklonil dolů a opřel se hrudí o Billovu, a tím si uvolnil ruce.
„Pusť mě,“ naléhal a chytil Billa za zápěstí.
„Ne, dokud mě nepolíbíš,“ odpověděl Bill. Zvedl hlavu a sevřel ústy Tomovu bradu.
Tom zasténal bolestí, když ucítil, jak se mu Billovy zuby zařezávají do kůže, a zavrtěl hlavou. Pustil Billova zápěstí a zatahal ho za vlasy. „Nebudu tě líbat, pusť mě!“ Opakoval a tahal Billa za vlasy.
Bill s chrčením pustil jeho dredy, přejel Tomovi nehty po hrudi, přes pas a zabořil mu je do boků. „Já vím, proč nechceš,“ zasyčel. „Protože víš, že se ti to bude líbit!“
Tom přitiskl čelo na Billovo a zadíval se na bratra.
„Já tě ošukám,“ řekl a zavrčel. „To jsi přece chtěl, ne?“
autor: Haylzee
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
