autor: HollyWoodFix
Trest a uvědomění si
„Thomasi, musíme si promluvit,“ pronesl Jorg velmi chladným, mrazivým tónem. Tom měl pocit, že přivést Billa k sobě domů byla obrovská chyba.
***
„O čem?“ Zeptal se Tom a snažil se předstírat, že neví, proč jsou všichni tak rozčilení.
„Jak jsi mohl přivést toho… toho… kluka k nám domů?!“ Vyjekla téměř Simone a na slovo „kluk“ kladla velký důraz.
„Je to můj kamarád. A ty jsi mi řekla, abych přivedl svého kamaráda na večeři!“ Vyštěkl Tom, naprosto rozčilený tím, jak se k němu rodiče chovají.
„Jak se můžeš kamarádit s tak zjevným hříšníkem?!“ Křičel Jorg a v jeho hlase bylo patrné znechucení.
„On není žádnej hříšník. Vlastně je to asi ten nejhodnější člověk, jakýho jsem, kdy potkal.“
„Je to teplouš!“ Vykřikl Georg, naprosto zmatený z toho, proč se jeho bratr kamarádí s někým, jako je Bill.
„Vždyť ho ani neznáš!“
„Nemusíš ho znát, abys poznal, že je to teplouš! Podívej se na něj! Žádný úctyhodný muž by nikdy nevypadal takhle!“ Tom při Georgových slovech zatnul čelist i pěsti. Nic si v tu chvíli nepřál víc, než vymlátit bratrovi ten samolibý výraz z tváře, ale vzhledem k okolnostem by si teď moc nepomohl.
„Kdo sakra jsi, abys ho soudil? Vždyť ani nevíš, jestli je gay! Jak můžeš někoho odsuzovat jen podle toho, jak vypadá?! To je od tebe vážně moc křesťanský…“
„Dávej si pozor, co říkáš, Tome!“ Vykřikl Jorg a udělal krok směrem k Tomovi, takže ten o krok ustoupil. „Nebudu tolerovat, abys takhle mluvil se svým bratrem! Zvlášť když má pravdu… ten kluk je hříšník… a už se s ním vídat nebudeš!“
„Cože?! To nemůžeš!“ Tom zpanikařil při pomyšlení, že už Billa neuvidí. Za poslední týden mu ten druhý chlapec opravdu přirostl k srdci a byl to jeden z mála lidí, které v téhle vesnici dokázal vystát. Díky Billovi byl nejen šťastnější, ale celkově měl lepší pocit sám ze sebe a z člověka, jakým byl, když byl s Billem. Díky němu se cítil tak jako nikdy předtím.
„Já jsem tvůj otec a ty mě budeš poslouchat!“ V tu chvíli byl Jorgův obličej rudý vztekem a Tom se poprvé v životě svého otce skutečně bál. Nikdy ho neviděl takhle rozzlobeného. Jistě, stalo se už mockrát, že svého otce naštval tak, že na něj křičel a potrestal ho, ale nikdy předtím se nebál, že mu otec skutečně ublíží.
„To není fér… Mami?“ Tom se obrátil na matku a vrhl na ni prosebný pohled. Přestože i ona byla ve svých názorech přísná, zdálo se, že je jediná, kdo mu občas v něčem ustoupí.
„Je mi líto, Tome, tvůj otec má pravdu. Už se s tím klukem nebudeš vídat,“ řekla Simone a věnovala Tomovi téměř omluvný pohled, než od něj odvrátila tvář.
Tom se chystal otevřít ústa a oponovat jejímu rozhodnutí, než se zarazil. Kdyby začal na rodiče křičet, že se pletou a že stejně půjde za Billem, pak by mu už nikdy nevěřili a nikdy by ho nespustili z očí. Pak už by se s Billem určitě nikdy neviděl, což nemohl dopustit.
„Dobře…“ zamumlala Tom a upřel oči na podlahu.
„Odpověz, Thomasi!“ Vyštěkl Jorg, takže Tom musel vynaložit všechno úsilí, aby nezačal křičet taky.
„Říkal jsem… dobře. S Billem se už víckrát neuvidím.“ Tom zvýšil hlas a zachytil otcův pohled. Několik okamžiků na sebe hleděli, dokud Jorg nepřikývl, spokojený s Tomovou odpovědí.
„Dobře. Teď běž do svého pokoje a přemýšlej, v čem se mýlíš.“ Tom potlačil touhu protočit očima, jelikož se k němu otec choval, jako by mu bylo pět, a právě dostala záchvat vzteku. Tom se otočil a zamířil nahoru. „Počkej… vezmi si tohle,“ zavolala na něj otec a podal Tomovi bibli. „Bylo by dobré, kdyby sis ji pročetl.“
Tom popadl bibli a vyrazil nahoru do svého pokoje. Byl tak frustrovaný ze své rodiny, že si sotva dokázal srovnat myšlenky. Odhodil bibli stranou a nepřál si nic jiného, než ji vyhodit z okna a zbavit se jí. Ale věděl, že bible ani náboženství nemůžou za to, že je jeho život takový. To jeho rodiče a bratr to celé dovedli tak daleko. Na víře v boha nebylo nic špatného, ale když člověk zajde ve své víře příliš daleko, nakonec to způsobí víc škody než užitku.
Nebylo zlatým pravidlem křesťanství „chovej se k ostatním tak, jak chceš, aby se oni chovali k tobě“ nebo něco podobného? Tak proč bylo tolik křesťanů tak… nekřesťanských? I když Tom nevyznával víru své rodiny, to, co si z náboženství pamatoval, bylo odpuštění, tolerance a podobné věci. Tak proč tolik lidí dokázalo základní přesvědčení křesťanství překroutit a použít tak nenávistným způsobem? To nedokázal pochopit.
Bill byl milý a skutečně dobrosrdečný člověk a zasloužil si, aby se k němu chovali jen s největší úctou. Čím víc o tom Tom přemýšlel, tím víc se zlobil na svou rodinu a na všechny příliš věřící jedince. Měl svou rodinu rád. Jedna jeho část ji bude mít ráda navždycky, ale nehodlal dopustit, aby jeho život pohltili a ovládali oni a jejich víra. Až bude starší, bude si dělat, co chce, a bude mít v životě lidi, které bude chtít, a právě teď chtěl mít ve svém životě zrovna Billa.
Na tom chlapci mu hluboce záleželo, i když ho znal teprve týden. Bylo to, jako by ho znal celé roky nebo tak nějak. Stále nedokázal zapomenout na to, co mu Bill řekl, když se s ním setkal poprvé. „Mám pocit, jako by mi tě sem někdo seslal, Tome, a těší mě, že tě konečně poznávám.“ Při té vzpomínce se lehce pousmál. Byl tak šokovaný, když to Bill řekl, ale právě teď s ním nemohl nic než souhlasit. Opravdu měl pocit, že na Billa čekal. Když si vzpomněl na život před tím, než Billa poznal, cítil se prázdný, jako by mu něco chybělo.
Dříve se Tom snažil s tímto pocitem bojovat a vyhýbat se tomuto uvědomění, ale teď mu to připadalo naprosto přirozené. Měl Billa rád. Měl ho rád způsobem, o kterém ho vždycky učili, že je špatný. Chtěl s tím druhým chlapcem trávit všechen čas. Nikdy se necítil tak dobře, jako když držel Billa v náručí. Chtěl se ho dotýkat a cítit, jak se Billovy rty dotýkají jeho vlastních. Nikdy předtím nebyl zamilovaný, ale byl si téměř jistý, že je to přesně takové. Byl zamilovaný do Billa. Do Billa, do jiného chlapce.
Žaludek se mu při tom uvědomění náhle sevřel. Ale už ze svých citů neměl strach a ani se mu z nich nedělalo nevolno. Nevěděl, jestli to z něj dělá gaye, nebo ne, protože mu nikdy žádný jiný muž nepřipadal přitažlivý, ale v tuhle chvíli mu to bylo jedno.
V minulosti o homosexualitě nikdy moc nepřemýšlel. Učili ho jen, že je to špatné. Ale spousta věcí, které ho učili ve jménu víry jeho rodičů, mu teď připadala špatná a nic mu nepřipadalo správnější než city, které choval k Billovi.
Tom ani nevěděl určitě, jestli je Bill gay, nebo jestli má alespoň trochu o Toma zájem, ale ať už Bill cítil totéž, nebo ne, stále byl se svými city smířen a nestyděl se za to, co cítí.
Tom Billa miloval a přijímal to. A modlil se, aby Bill cítil totéž. Nechtěl zničit přátelství s Billem, ale nemohl to v sobě dál dusit. Musel si s Billem promluvit a říct mu, co cítí. Ovšem věděl, že po výstupu se svou rodinu to bude těžké, ale ať už to bylo jakkoliv, Tom musel Billa vidět.
autor: HollyWoodFix
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
