autor: Skebe–Neko
Coq au Vin – [kɔk o vɛ̃] – Kohout na víně – francouzský pokrm z kuřete dušeného s vínem, slaninou, houbami a případně česnekem. Nejčastěji se používá červené burgundské víno.
„Tome, co to sakra je?!“ Ozval se v kuchyni pronikavý výkřik, když se Claudette snažila uhasit doutnající vlasy. Georg si sundal zástěru a omotal ji ženě kolem vlasů, čímž oheň udusil dřív, než se skutečně rozhořel. „Jsi pěkně mimo!“ Tom se zamračil a jeho tvář stále zdobil hluboký ruměnec. Nebylo to zdaleka poprvé, co Tom po středě něco v kuchyni pokazil. Vůbec nechápal, jak ho ta jediná noc strávená s Billem mohla takhle rozhodit! Vždycky si uměl v každé situaci zachovat chladnou hlavu, ale teď z nějakého důvodu nedokázal v ruce udržet ani stěrku! Ve čtvrtek mu na zem spadl steak, když se srazil s Billem u ledničky, a uklouzl po něm poté, co se zůstal dívat na chlapce, který šel směrem ke skladu. V pátek byl Tom pohroužen do svých myšlenek, a když mu Georg poklepal na rameno, aby upoutal mužovu pozornost, kuchař ho plácl stěrkou po tváři. Dnes se muž ztratil v zírání na černovlasého chlapce a ani si nevšiml plamenů, které stoupaly výš a výš. Claudette si ohně všimla a uhasila ho, ale ne dřív, než plameny pořádně olízly její dlouhé husté vlasy. To byly jen ty nejhorší průšvihy, které Tom za posledních pár dní způsobil. K menším průšvihům docházelo ještě častěji; muž například omylem dochucoval hlavní chod cukrem a dezert solí.
„Jsi v úplně jiným světě! Proboha, Tome, vzpamatuj se!“ Zakřičela Claudette a strčila do kuchaře pěstí. „Nechci jít domů plešatá!“
„Okay, uklidni se,“ snažil se Georg křičící ženu uklidnit. „Tome, co kdyby sis šel na chvilku oddechnout a my tady všechno doděláme? Mohl by ses trochu vzpamatovat.“ Tom už chtěl otevřít ústa, aby se hádal, ale zavřel je, když si uvědomil, že jeho pomocný kuchař má pravdu. Zhluboka si povzdechl a odešel do šatny, odkud se dostal ven.
Muž si zapálil cigaretu a vyfoukl kouř z úst. Chtělo se mu křičet! Vůbec nevěděl, co má Billovi říct. Pokaždé, když otevřel ústa, uvědomil si, že neví, co říct. Všechno mu v hlavě znělo špatně. Vůbec mu nepomohlo, že chlapec kompletně zrudl pokaždé, když se na něj Tom jen podíval, a upustil vše, co držel v ruce. Za těch pár dní se rozbilo historické množství talířů, a dokonce za všechny incidenty nemohl jen Bill. I Tom měl na svém kontě pár kousků. Georg a Claudette byli velmi rychle unavení z chaosu, který od středy ovládl kuchyň.
Bill byl na tom hodně podobně jako Tom. Měl pocit, že se mu neustále třesou ruce, a podělal i ty nejjednodušší pokrmy špatnými ingrediencemi. Naštěstí nezapálil svoji kolegyni jako Tom, ale všiml si podrážděných pohledů, které mu neustále ostatní kuchaři věnovali. Georg a Claudette se sice neodvážili, nebo se možná příliš báli na Billa vyletět, protože chlapec byl tak plachý a zranitelný, nemluvě o tom, že ostatní kuchaři věděli, že by je Tom seřval, kdyby si dovolili kritizovat Billovu práci.
Tom se vrátil z pauzy, prošel kolem Billa a nechtěně se dotkl Billových zad, až se chlapec zachvěl a upustil nůž na podlahu sotva centimetr od jeho nohy. Zrudl až po kořínky vlasů a rychle se podíval na bruneta, než sebral nůž z podlahy a hodil ho do dřezu. Nemohl se na Toma ani podívat, aniž by si vybavil všechno z jejich společné noci. V hlavě mu vířily vzpomínky na Tomův výraz rozkoše, na pocit, který naplnil celé jeho tělo, když se mu mužova velkorysá erekce znovu a znovu tiskla na prostatu, a na to, jak na konečcích prstů cítil jeho horkou, lepkavou kůži. Pokaždé, když se těmto myšlenkám podařilo vyvolat na chlapcových bledých tvářích rozpačitý ruměnec, Bill se úplně uzavřel. Měl pocit, že po té noci ztratil schopnost mluvit, protože od středy s tím mužem neprohodil ani jediné slovo.
Dunja se během těch několika dní snažila z Billa dostat, jestli je všechno v pořádku, ale Bill nevěděl, co jí říct, stejně jako nevěděl, co má říct Tomovi. Jak mohl na takovou otázku vůbec odpovědět, když upřímně sám nevěděl, jestli je v pořádku, nebo ne? Proto tu sobotu po práci dorazila Dunja do kuchyně, kde kuchaři ještě před dvěma dny volna uklízeli.
„Hej, Bille, pojď s náma do baru!“ Řekla Dunja šťastně, zatímco se opírala o pult. Bill pozvedl obočí a tázavě se otočil na Toma.
„Ehm, klidně,“ odpověděl šéfkuchař a pokusil se na mladšího usmát, ale ten úsměv vypadal spíše jako škleb. Bill na kuchaře kývl a následoval Dunju do šatny.
Tom vypustil ze rtů frustrované zavrčení a praštil čelem o pult.
„Tome, jsi v pohodě?“ Zeptala se Claudette a položila muži ruku na rameno. „Jestli chceš, můžeme si jít někam promluvit.“ Muž zavrčel, ale zavrtěl nesouhlasně hlavou. „Tvoje žena už na tebe určitě doma čeká. Klidně jdi, já se kouknu, jestli je Gustav ještě v kanclu,“ zamumlal.
„Dobře,“ souhlasila žena s vřelým úsměvem, i když ho Tom neviděl. „Uvidíme se v úterý.“
Když Claudette s Georgem odešli, šel Tom do šatny nakouknout do kanceláře a s potěšením zjistil, že Gustav je stále v ní.
„Máš chvilku?“ Zeptal se šéfkuchař a zvedl obočí. „Nebo spěcháš domů?“ Gustav k němu zvedl pohled a usmál se.
„Kdo by na mě doma čekal? Mám čas,“ odpověděl se širokým úsměvem. Gustav byl oddaný svobodnému životu a ani se neplánoval usadit. Ve skutečnosti nestřídal milenky tak často, ale zdálo se, že každý vztah ztroskotal na nedostatku zájmu. Blonďák byl tak trochu poustevník, takže být a žít sám nebyl žádný problém. Tom si zhluboka povzdechl a posadil se naproti muži.
„Slyšel jsem ten chaos, a tak nějak jsem předpokládal, že si asi budeš potřebovat s někým promluvit,“ řekl blonďák, opřel se o opěradlo židle a složil si ruce na břiše. „Řekněte doktoru Schäferovi, jaký máte problém.“ Tom se zasmál a zavrtěl hlavou. S Gustavem se dalo mluvit tak snadno. Znal šéfkuchaře už od dětství a zdálo se, že stačilo pouhé slovo, aby pochopil. Poslední dobou neměli na povídání ani na společně strávené chvíle tolik času, ale nezdálo se, že by jim to vadilo. Oba věděli, že v případě potřeby se mohou kdykoli sejít a popovídat si, aniž by se k tomu museli nějak nutit. Přátelství mezi nimi trvalo, i když od jejich posledního rozhovoru uplynuly týdny.
„Vyspal jsem se s Billem,“ vyhrkl Tom rychle, než si to stačil rozmyslet. Gustavovy oči se rozšířily a jeho čelist poklesla.
„Cože?!“ Zeptal se zmateně. Šéfkuchař s úšklebkem přikývl a začal Gustavovi vysvětlovat, co se ve středu večer odehrálo, i když si hříšné detaily nechal pro sebe. Jeho přítel nepotřeboval vědět, jak moc sexy chlapec vypadal, když se pod mužem svíjel rozkoší.
„Okay, byl to jenom náhlý popud, nebo máš Billa vážně rád?“ Zeptal se blonďák a zvedl obočí. Tom praštil čelem do mužova stolu a zkřížil si prsty na zátylku.
„Ano a ne,“ zamumlal. „Dlouho jsem Billa pozoroval a přemýšlel, jestli k němu něco cítím, ale to, že jsem se s ním nakonec vyspal, bylo v podstatě rozhodnutí z náhlýho popudu. Vlezl si ke mně do postele a já jsem prostě nedokázal udržet ruce na místě!“ Gustav našpulil rty a se soucitným výrazem v očích sledoval svého přítele. Ve skutečnosti se o drama a city příliš nestaral, ale znal svého přítele natolik dobře, aby se na situaci uměl podívat z nezaujatého úhlu pohledu.
„Okay a co si o tom myslí Bill?“ Zeptal se klidným hlasem a snažil se přítele uklidnit. Tom zvedl hlavu ze stolu a zamračil se.
„Nevím,“ zamumlal opatrně. Gustav protočil očima a povytáhl obočí.
„To nemyslíš vážně, že ne?!“ Povzdechl si a protřel si obličej. „Promluvili jste si vůbec o tom, co se stalo?“ Tom se znovu ušklíbl.
„Ne,“ řekl a vyhnul se kamarádovu pronikavému pohledu.
„Tome, jsi zasranej idiot!“ Vykřikl Gustav se smíchem. „Promluv si s Billem! Co nejdřív!“
„To je právě ten největší problém!“ Vykřikl Tom zoufale a prohrábl si tmavé vlasy. „Nevím, co mu mám říct! Snažil jsem se s ním mluvit a nějak začít rozhovor, ale vůbec netuším, co mu mám říct!“
„Tome, já vím, že se rozhoduješ spontánně podle svých pocitů, a proto se nestaráš o peníze týhle restaurace, ale teď je čas o věcech opravdu přemýšlet,“ řekl Gustav důrazně.
„No, to jsem dělal celou tuhle zasranou dobu, jestli sis nevšiml!“ Vyhrkl brunet a cítil se podrážděný.
„Hele, nemáš důvod bejt na mě naštvanej,“ řekl blonďák přísně a svraštil obočí. „Ale… Zeptej se sám sebe, co od Billa vlastně chceš. Chceš s ním mít vztah? Chceš na tuhle jednu noc prostě zapomenout? Sám jsi říkal, že je ten kluk plachej a zranitelnej, takže ať se rozhodneš jakkoli, druhej den už svoje rozhodnutí nemůžeš vzít zpátky. Pokud máš pocit, že nevíš, co chceš, doporučoval bych ti, aby ses nad tím vážně zamyslel. Vykašli se na snění i na vzpomínky na vaši společnou noc, ale pořádně se zaměř na to, co chceš. Jestli seš stejně zmatenej jako on a rozhodneš se, aniž bys věděl, co od toho vztahu vlastně chceš, moc Billovi nepomůžeš. Jestli to neuděláš, ublížíš vám oběma. Třeba by mohlo pomoct, kdybys to probral s Billem a promluvili jste si o vaší společné budoucnosti, protože myslím, že tohle byste vážně měli společně probrat.“
„Argh! Lepší radu tam nemáš?“ Zamumlal brunet podrážděně, i když věděl, že na tohle mu nikdo dát odpověď nemůže. Musel sám přijít na to, co chce, a ne aby za něj rozhodoval někdo jiný.
„Tentokrát ne,“ řekl blonďák s úsměvem. „Nemůžu ti dát odpovědi. Bohužel se musíš rozhodnout sám.“
„Argh, ty jsi tak otravnej,“ zamumlal šéfkuchař, ale maličko se usmál.
„To ty taky,“ ušklíbl se Gustav.
***
„Panáky!“ Zakřičel Andreas a přinesl na stůl tác plný alkoholu. „Pošli ho tam, Bille!“ Bill už v sobě měl jeden a půl panáka a cítil, jak se mu točí hlava. Popadl do třesoucí se ruky malou skleničku a obrátil ji do sebe, aniž by si všiml, že mu polovina sklouzla po bradě. Chlapec se vesele zachichotal, přitiskl hlavu na rameno Dunji, která seděla vedle něj, a zamlaskal.
„Ty jsi opilej!“ Zachichotala se žena a pohladila chlapce po vlasech. „Bereš to hezky hopem.“ Bill jen zabroukal a sáhl po svém drinku. Nevěděl, co je ta růžová tekutina v jeho sklenici zač, ale chutnala výborně.
„Tak jo, Bille, když už jsi dost opilej, řekni nám nějaký drby o Tomovi!“ Vyhrkl Andreas a lokl si piva.
„Ale no tak, Andreasi,“ řekla Margit s vřelým úsměvem.
„Tom je milý,“ zamumlal chlapec a zrudl až po kořínky vlasů. „A hezký.“ Všem z chlapcových slov vylétlo obočí až na vrchol čela. Dunja byla jediná, kdo z jeho úst slyšel více než jedno slovo, ale přesto ta slova překvapila i ji. Bill byl zřejmě opravdu opilý, když souhlasil s tím, že řekne něco, co by za střízliva nikdy neřekl.
„Tak jo, řekni nám nějaký drby, má nějaký zlozvyky?“ Zeptal se blonďák se širokým úsměvem. Zjevně se rozhodl, že chce znát hříšná tajemství svého zaměstnavatele. Giselle, která seděla vedle něj, našpulila rty a vzrušeně čekala, co dalšího chlapec řekne.
„Mmch, Tom si opravdu rád ráno pospí,“ zamumlal chlapec a rty se snažil nahmatat brčko, které mu z drinku trčelo.
„Ne, já myslel jako vážně nějaký špatný zlozvyky. Chodí po bytě nahej? Šťourá se v nose a jí holuby? Nebo, oh, má doma nějakou tajnou bondage místnost?! Tom vypadá jako přesně ten typ, co má rád nějaký perverzní fantazie!“ Vykřikl Andreas vesele, až chlapec ještě víc zrudl. Bill se zadíval na desku stolu a zavrtěl hlavou.
„Ale jo, má! Červenáš se! Povídej!“ Zakřičel blonďák, vzrušeně tleskal rukama a poskakoval na židli. Bill zavrtěl hlavou a dopil zbytek svého drinku.
„Jdu pro další drinky, chceš taky, Bille?“ Zeptala se Margit s úsměvem. Černovlásek se široce usmál a přikývl.
„Ne, ne, ne, já pro ně skočím!“ Oznámil Andreas a zvedl se, aby zamířil k baru. Muž měl zjevně v úmyslu opít chlapce tak, aby prozradil všechna Tomova hříšná tajemství.
Netrvalo dlouho a Andreas se vrátil s novým tácem s drinky pro všechny a dalším panákem pro Billa. Netrvalo dlouho a Bill byl tak opilý, že se zapojil do rozhovoru a hlasitě se smál každému vtipu.
„Jaký to je žít s Tomem?“ Zeptala se Giselle, zvedla obočí a na rtech se jí objevil malý šibalský úsměv. Bylo jasné, že i ona touží slyšet nějaká tajemství svého šéfa.
„Užil jsem si s ním spoustu legrace,“ vyprávěl Bill se šťastným úsměvem. „Tom mi rád kupuje spoustu věcí, což se mi moc nelíbí, ale dohodli jsme se, že teď, když už mám svůj plat, mi už nic kupovat nebude. Tohle je od Toma.“ Chlapec zvedl ruku a ukázal stříbrný náramek na zápěstí. „Tohle mi dal Tom, a potom jsme se políbili!“ Všem padla brada a Bill kompletně zrudl. Vsál svůj spodní ret do úst a sklonil hlavu. Oh, co to právě řekl?
Když zmatek odezněl, Bill kolem sebe uslyšel pískání a jásot.
„Ooh!“ Houkla Margit obdivně. „Báječný!“ Dunja se jako jediná kousla do rtu a zamyšleně přimhouřenýma očima Billa pozorovala.
„Stalo se i něco dalšího?“ Zeptala se blondýnka se zdviženým obočím. Bill se zděšeně podíval na ženu vedle sebe, a když zavrtěl hlavou, silně se kousl do rtu. Pro ženu však nebylo těžké pochopit, že chlapec nemluví pravdu. „Pojď se mnou na cigáro.“ Bill neměl jinou možnost než souhlasit a následovat ženu ven z baru.
Dunja si přiložila cigaretu ke rtům a s očekáváním se na chlapce podívala.
„Co dalšího se mezi tebou a Tomem stalo?“ Zeptala se žena a pozvedla obočí. Bill si pohrával s prsty, a ještě víc se začervenal, ale stále mlčel.
„Bille,“ řekla žena důrazně. Chlapec si zhluboka povzdechl.
„My…“ začal černovlásek, ale zoufale svraštil obočí a obrátil pohled k ženě v naději, že odpověď pochopí z řeči jeho těla, protože on to rozhodně nechtěl říct nahlas. Dunja na chlapce stále s očekáváním hleděla. Tušila, co se mezi Tomem a jeho chráněncem stalo, ale nechtěla dělat ukvapené závěry, a tím Billa ještě více zmást.
„Tom a já… my… měli… sex,“ zamumlal chlapec tiše. Poslední slovo Bill vyslovil tak rychle, že sotva znělo jako nějaké slovo, když vyšlo z jeho rtů.
„Vážně?“ Chtěla se ujistit žena a zvedla obočí. Bill přikývl. „Okay. Chodíte spolu?“ Bill se kousl do rtu a pokrčil rameny. Dunja si zhluboka povzdechla a tiše zamumlala: „Ach Tome, co jsi to provedl…“ Žena tiše vydechla a rozhodla se, že hned jak bude mít příležitost, bude si o tom muset s Tomem promluvit. Pokud pro něj byl Bill jen další zářez, pouhý způsob, jak zabít čas, byla rozhodnutá mu nakopat zadek.
Když Bill dorazil domů, zavrávoral. Dunja ho doprovodila k domu a ujistila se, že se dostane dovnitř, než sama zamířila k domovu. Černovlásek strčil klíč do zámku a vpadl dovnitř. Byl tak unavený, že nevěděl, jestli bude schopen dojít do svojí postele. Připadala mu až příliš daleko. Zazíval a zul si boty, než se sesunul na pohovku v obývacím pokoji a téměř okamžitě usnul. Vůbec neslyšel, jak se dveře Tomovy ložnice otevřely, ani nepostřehl, že mu pod hlavu strčil polštář a přikryl ho peřinou. Brunet odhrnul chlapci tmavé vlasy z obličeje a zhluboka si povzdechl. Jak moc si přál vědět, co tomu černovlasému krasavci říct.
***
Úterý, první pracovní den týdne, přišlo rychleji, než by si člověk myslel. Bill vynechal nedělní pozdní snídani, protože tentokrát měl příšernou kocovinu, která mu poskytla skvělou záminku strávit celý den ve své ložnici. Zato pondělí bylo více než rozpačité. Dvojice většinou seděla v obývacím pokoji a dívala se na televizi, aniž by prohodili jediné slovo o společně strávené noci. Tom se snažil s chlapcem navázat menší konverzaci, ale Bill mu odpovídal jen krátkými větami. Dostali se zase na začátek a Tom nevěděl, jak pokračovat, jelikož tentokrát byl z toho, co se stalo, stejně zmatený jako Bill. Gustavova slova se mu stále proháněla hlavou, ale pokaždé, když Tom otevřel ústa, aby s chlapcem navázal rozhovor, slova se mu zadrhla v hrdle a nevyšlo z nich nic jiného než nejasné sípání.
Takže pracovní den byl více než vítaný. Tom byl však rychle zatlačen do kouta, protože ve chvíli, kdy získal chvilku pro sebe, ho Dunja odtáhla stranou a podívala se na muže přísnýma očima.
„Ty jsi ošukal Billa,“ zasyčela žena. Tom svraštil obočí.
„Moje a Billovy věci jsou mezi náma a tobě do nich nic není,“ zavrčel ostře kuchař. Dunja protočila očima.
„To teda je, když je z nich Bill naprosto v prdeli,“ odpověděla blondýnka a zkřížila si ruce na prsou. „Vypustil z úst, že jste se líbali, a nakonec mi řekl, co se mezi váma dvěma stalo. A očividně spolu nechodíte, že? Tome, co sis sakra myslel?! Vždyť víš, jakej Bill je, a stejně jsi od něj nedokázal držet ruce dál! Ty si kruci nemůžeš zahrávat s city toho kluka!“
„Já si s ním nezahrávám!“ Zasyčel Tom skrz zaťaté zuby. Nic ho neštvalo víc, než když se mu spolupracovníci pletli do osobního života. I když tentokrát Tom těžko mohl Dunju obviňovat, protože ta žena měla starost o Billa. „Já ho mám vlastně rád!“
„Tak to Billovi řekni!“ Vyhrkla žena s povzdechem. „Je z toho mimo a má v hlavě neskutečnej zmatek, protože s ním nemluvíš! Myslíš, že Bill s tebou začne konverzaci na tohle téma? To musíš udělat ty, musíš mu říct, co cítíš!“ Tom frustrovaně zavrčel a protřel si obličej.
„Máš pravdu,“ zamumlal tiše. „Jen jsem nevěděl, co mu mám říct. Nevím, co chci, a nechci Billa ještě víc zmást.“
„Je potřeba říkat cokoliv jinýho, než že ho máš rád?“ Zeptala se Dunja se zdviženým obočím. „Billovi je teprve devatenáct, pochybuju, že čeká diamant na prst. Řekni mu o svých citech, a pak se můžete společně rozhodnout, co bude dál.“ Tom zhluboka vydechl.
„Ale Gustav říkal, že si mám rozmyslet, co chci,“ zamumlal s našpulenými rty.
„Co Gustav kurva ví, ten chlap je celej život bez vztahu,“ zasmála se blondýnka s vykulenýma očima, čímž kuchaře trochu rozesmála.
„Děkuju,“ řekl Tom, než se dvojice přesunula zpátky na svá pracovní místa. „Promluvím si s ním.“
„Dobře,“ řekla Dunja se širokým úsměvem. Tom si zhluboka povzdechl a vrátil se do kuchyně. Dnes večer po práci plánoval to téma otevřít. Nejpozději zítra ráno. Bill měl právo vědět, co cítí.
autor: Skebe–Neko
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
