autor: Daissa
Sex zdarma
Bez závazků, pouze jednou
Jen klasika
Pokud máš zájem, zavolej
***
Poté, co mladík na spodní část vzkazu zřetelně napsal svoje telefonní číslo, dal uzávěr zpět na fix. Věděl, že tohle je pro něj naprosto nové dno; věděl, že je to ubohé. Jeho hlava mu říkala, že se chová jako „coura“, „naprostej zoufalec“, „bezcennej člověk“. Zavřel oči a donutil se tyhle věci hodit za hlavu, zhluboka se nadechl, pak schoval fix zpátky do tašky a vyšel z chlapeckých záchodků.
Přemýšlel o tom celé dny. Nebyla to až tak velká věc, ne? Koneckonců, neznamenalo to, že by snad všichni na koleji věděli, kdo ten vzkaz napsal. A i kdyby ho někdo četl a měl potřebu se mu vysmát, alespoň by si ani nevšiml, že objekt jeho posměchu sedí hned vedle něj. Ledaže… by někdo nějak zjistil, že je to on… Mladík znepokojeně zatnul zuby, když procházel chodbou.
Jedna jeho část chtěla utéct zpátky na toalety a – no, co mohl dělat? Zkusit to vydrhnout lacinými papírovými ručníky ze zásobníku? Nejspíš by se roztrhaly dřív, než by udělaly jakýkoliv skutečný pokrok.
Ne, teď se prostě musel od té konkrétní toalety držet co nejdál, protože už nebylo cesty zpět. Jen na to nemysli. Bude to v pohodě, pomyslel si.
Jelikož to udělal na konci školního dne, mohl rovnou zamířit z kampusu ke svému autu. Kdyby to udělal před vyučováním nebo mezi ním, nejspíš by se nedokázal soustředit, protože by byl zvědavý, jestli jeho vzkaz někdo viděl a jestli se mu vysměje, nebo skutečně zavolá. Ani si nebyl jistý, co je horší.
Ale ne, chtěl to udělat; nejspíš by ho to uspokojilo a zmírnilo jeho frustraci. A až to bude mít za sebou, život může jít dál. Alespoň na chvíli.
Šlo o to, že byl panicem už příliš dlouho. Většina kluků o to přišla na střední škole, a on byl tady: ve druháku na vysoké a neměl za sebou ani jeden vztah. Nemohl vystát tu neúrodnou prašnou půdu, kterou jeho sexuální život byl. Nebo to možná byla spíš nezoraná půda – úrodná, ale nikam nevedoucí. Ať tak či onak, neuvěřitelně ho to trápilo. Připadal si jako zablokovaný potok, kterému v plynutí brání kámen, zatímco zbytek řeky tryská dál. Předpokládal, že kdyby měl nějaké menší sexuální dobrodružství, bylo by to snazší. Protože mít mozek plný testosteronu ho navíc neskutečně štvalo.
Odemkl dveře svého sedanu z roku 2003, hodil tašku na místo spolujezdce a nastartoval motor. Naštěstí to měl domů jen kousek – dalo se to dojít i pěšky, ale to by trvalo asi půl hodiny. Pěšky chodil jen tehdy, když neměl dost peněz na benzín, nebo ve vzácných případech, kdy se mu prostě chtělo.
Po celou dobu jízdy ve stavu paranoie čekal, že mu každou chvíli zazvoní telefon. Vůbec netušil, co by řekl! Pak si ale uvědomil – vyhýbavě a omluvně – že zvedat telefon za jízdy by bylo stejně nezákonné.
Měl v plánu si s potenciální osobou chvíli povídat po telefonu, a pak si domluvit sraz někde na nějakém veřejném místě. Poté, co by se s dotyčným zběžně seznámil, v dalším kroku by se vrátili k němu – nechtěl riskovat, že by ho odvezl bůhví kam – a provedli akt. Jeho máma se z práce nevracela dříve než v pět.
A pak by na celou věc zapomněl. Ano, přesně tak.
Stále poněkud rozporuplně sám se sebou zajel do přístřešku svého bytového komplexu, vypnul motor a popadl tašku.
autor: Daissa
překlad: Lauinka
betaerad: J. :o)
